Časopis Botanika - Botanický ústav AV ČR, v. v. i.

Vyšlo nové číslo Botaniky – 1/2025

V letošním prvním čísle představujeme starček úzkolistý – rostlinu roku 2025, orchideje s nápadnými trojúhelníkovitými květy či škornice – bylinné příbuzné dřišťálů. Dále se dočtete o jednobuněčných zelených řasách krásivkách v Krušných horách nebo o strategii managementu invazních a nepůvodních...

Publikováno: 22 dubna, 2025

Starček úzkolistý rostlinou roku 2025

Česká botanická společnost vyhlašuje každoročně rostlinu roku. Pro rok 2025 byl vybrán starček úzkolistý, vědeckým jménem Senecio inaequidens. Nejeden příznivec české květeny byl po oznámení letošní rostliny roku možná překvapen, nebo dokonce zklamán. Namlsali jsme se v minulých letech vzácných...

Publikováno: 22 dubna, 2025

Rod Masdevallia a jemu příbuzné – orchideje s nápadnými trojúhelníkovitými květy

I když se orchideje vyskytují skoro všude na zemi, většina lidí je má spojené s tropickými pralesy. Není divu, v tropických oblastech je množství druhů orchidejí zdaleka nejvyšší a směrem k pólům klesá. Nejvíce druhů najdeme v tropech Ameriky. Roste...

Publikováno: 22 dubna, 2025

Krásivky krušnohorských rašelinišť v době klimatických extrémů

Krásivky čítají téměř 3300 druhů, přičemž z území České republiky je jich dosud známo více než 500. Díky své neobyčejné morfologické rozmanitosti jsou tyto druhy poměrně dobře detekovatelné rutinní mikroskopickou analýzou bentických vzorků. Nejen z tohoto důvodu se používají k...

Publikováno: 22 dubna, 2025

Světlo a sucho v lese: Jak prostředí formuje pestrost bylinného patra?

Lesy přirozeně považujeme za jeden z klíčových nositelů biodiverzity. Mnoho druhů divoce žijících rostlin a živočichů je vázáno výhradně na lesy, nemluvě o obrovském bohatství lesních hub, mikroorganismů a dalších projevů života pod korunami stromů. Lesní stín však představuje stres,...

Publikováno: 22 dubna, 2025

Půda pod lupou: jak rostliny ovlivňují své okolí

Půda je živý svět, který se neustále mění pod vlivem rostlin, mikroorganismů a dalších organismů. Zatímco řada studií se zabývá vlivem rostlin na půdu v jejich bezprostřední blízkosti, o vlivu rostlin na jejich vzdálenější okolí se ví stále poměrně málo....

Publikováno: 22 dubna, 2025

Mapy environmentálních proměnných: tolik potřebné, ale dlouho nedostupné

Podmínky prostředí – například teplota a vlhkost vzduchu či půdy, nadmořská výška, orientace a sklon svahu – zásadně ovlivňují rozšíření a rozmanitost organismů. Přestože mnohé české instituce již dlouhá léta sbírají a zpracovávají environmentální data, byla pro výzkumníky i širokou...

Publikováno: 22 dubna, 2025

Strategie managementu invazních a nepůvodních druhů v NP České Švýcarsko a CHKO Labské pískovce

Přestože analýzy ukazují, že chráněná území fungují do určité míry jako bariéry proti šíření invazních druhů, ani jim se rostlinné invaze nevyhýbají. Příkladem je Národní park České Švýcarsko (NPČŠ) a k němu přilehlá Chráněná krajinná oblast Labské pískovce (CHKOLP). Jak...

Publikováno: 22 dubna, 2025

Škornice – bylinné příbuzné dřišťálů

Dřišťálovité rostliny jsou známé především díky dřišťálům, keřům rozšířeným v mnoha druzích na severní i jižní polokouli. Málo se ví, že existují i bylinní zástupci této čeledi. Přitom bylinných rodů je více a jsou mnohem různorodější. Jednotlivé skupiny bylinných dřišťálovitých...

Publikováno: 22 dubna, 2025

Za vodními a mokřadními rostlinami s novým atlasem

Článek představuje nový atlas vodních a mokřadních rostlin, který vznikl z iniciativy nestora české mokřadní ekologie Jana Květa jako dílo pracovníků Botanického ústavu a který připravuje k vydání Nakladatelství Academia.

Publikováno: 22 dubna, 2025

Vyšlo podzimní číslo Botaniky – 2/2024

V novém čísle se dočtete o novinkách v české flóře, invazi kosmatců i o tom, jaký význam má neopadané listí. Dovíte se, jak poznat biologicky cenný les či jak rostliny v Himálajích reagují na změnu klimatu. Číslo uzavírá článek o...

Publikováno: 24 října, 2024

Vyšel poslední díl Květeny ČR

Víte, co mají společného bér, bojínek, ježatka, kukuřice, metlice, pšenice, rosička, sveřep, válečka, vousatka, zaječí ocásek? Jsou to zástupci trav, v botanickém názvosloví čeledi lipnicovitých, ekonomicky a hospodářsky jedné z nejdůležitějších čeledí světa. Té je věnována největší část posledního, 9....

Publikováno: 24 října, 2024

Co nového v české flóře 2

V této rubrice máte možnost seznámit se s významnými floristickými nálezy, které jsou publikovány v odborném časopise Zprávy České botanické společnosti (viz též Botanika 2/2023). Autoři edice Additamenta v nich referují o nálezech nových druhů či kříženců, o nově nalezených...

Publikováno: 24 října, 2024

Invaze kosmatce: zrádná krása na pobřeží

Kosmatce mají atraktivní květy a rychle se klonálně šíří. Díky těmto vlastnostem byly introdukovány do mnoha oblastí po celém světě jako okrasné rostliny nebo ke stabilizaci půdy, zejména písečných dun. Od té doby osídlily miliony hektarů pobřežních oblastí po celém...

Publikováno: 24 října, 2024

Nový vhled do evoluce a ekologie díky unikátní sbírce rostlin

Botanici se snaží lépe porozumět rostlinnému světu okolo sebe, proto tráví hodně času pozorováním rostlin v přírodě. Pozorování v přírodě však může být velmi náročné, protože druhy, které chceme zkoumat, mohou růst daleko od sebe, na nepřístupných exotických místech, jen...

Publikováno: 24 října, 2024

Jak poznat biologicky cenný les?

Tuhle otázku si klade nejeden ochránce přírody, lesník a biolog. Společnost k tomu využívá různé způsoby. Význam lesa lze hodnotit např. podle stáří, množství mrtvého dřeva či jeho struktury. Použít ale můžeme i biodiverzitu, kterou zpravidla „měříme“, nebo spíše odhadujeme,...

Publikováno: 24 října, 2024

Marcescence – přehlížený fenomén neopadaného listí

Každý podzim listí zezlátne a opadá, nebo alespoň jeho větší část. Ta menší zůstane na stromech nebo na suchých stoncích bylin. A když se na tento fenomén soustředíme, zjistíme, že neopadaného listí vlastně není zas tak málo. Přesto bylo vědci...

Publikováno: 24 října, 2024

Jak půdní vlhkost chladí les

Teplota vzduchu během letního vedra je v podrostu lesa často o poznání nižší než mimo les. Les tedy má jistý chladící účinek, který není způsoben jen nižším množstvím dopadajícího záření. Prostřednictvím výparu se na něm může výrazně podílet i množství...

Publikováno: 24 října, 2024

Himálaje – rostliny a změna klimatu

V Himálajích dochází k bezprecedentnímu nárůstu letních teplot, což má za následek nejen tání ledovců, ale mimo jiné také vegetační změny. Náš tým provádí výzkum v Himálajích, zejména v suché oblasti na západě pohoří, už od roku 2008, a tak...

Publikováno: 24 října, 2024

Podzimní cibuloviny v Průhonické botanické zahradě

Rostliny mají různé strategie, jak přežít nepříznivé období. Jednou z nich je tvorba cibulí a hlíz. Velké množství živin, které je v nich uschované, jim umožní rychlý počáteční růst v okamžiku, kdy nastanou příznivé podmínky. Lužanka žlutá (Sternbergia lutea) je...

Publikováno: 24 října, 2024

Vyšlo jarní číslo časopisu Botanika – 1/2024

V novém čísle se dočtete o rostlině roku 2024, druhově nejbohatších loukách či využití DNA při určování lišejníků. Dále se dovíte, jaký problém představují zvýšené hladiny hormonů v odpadních vodách a k čemu lze využít znalostí o polárních řasách. A...

Publikováno: 19 dubna, 2024

Globální mapy současných i budoucích příčin narušení lesa

Zatímco tropické lesy budou podle předpovědi v budoucnu více sužovat požáry a větrné bouře, v severských lesích naopak může oheň a vítr hrát menší roli než dnes, větší vliv však budou mít škůdci a choroby. To je jeden ze závěrů...

Publikováno: 19 dubna, 2024

Kosatec sibiřský rostlinou roku 2024

Česká botanická společnost vyhlašuje každoročně rostlinu roku. Cílem je upozornit na ohrožené nebo jinak zajímavé druhy naší květeny a seznámit širokou veřejnost s jejich biologií, ekologií a případně i jejich ochranou. Pro rok 2024 byl vybrán kosatec sibiřský, vědeckým jménem...

Publikováno: 19 dubna, 2024

Co pamatují druhově nejbohatší louky

Už nějakou dobu se ví, že louky v Bílých Karpatech patří k druhově nejbohatším travinobylinným ekosystémům na světě – zejména pokud se zaměříme na počet druhů cévnatých rostlin na nevelkých plochách o rozloze metrů až desítek metrů čtverečních. Třeba na...

Publikováno: 19 dubna, 2024

Sasanko, proč máš tak velké oddenky?

V mírném klimatickém pásmu je většina bylin vytrvalá. Na rozdíl od stromů a keřů vytrvalým bylinám zpravidla před začátkem zimního období odumírají nadzemní stonky. Vytrvalé byliny tak musí pravidelně obnovovat svá nadzemní pletiva po mrazivé zimě, někdy ale i po...

Publikováno: 19 dubna, 2024

Jak spolehlivě identifikovat epifytické lišejníky

Tradiční výzkum biodiverzity se neobejde bez správné identifikace druhů. Kromě rutinních metod určování pomocí morfologických, anatomických a biochemických znaků se dnes běžně používají i metody založené na analýze DNA. Pro spolehlivou identifikaci druhů jsou však nutné referenční databáze takzvaných barkódových...

Publikováno: 19 dubna, 2024

Genomová dominance aneb co se děje v genomech kříženců

Mezidruhová hybridizace (křížení) je proces, při němž potomky plodí rodiče, kteří nepatří ke stejnému biologickému druhu, někdy dokonce ani rodu. Ve srovnání s živočichy je takováto hybridizace u rostlin mnohem častější a významně přispívá ke speciaci, tedy vzniku nových druhů....

Publikováno: 19 dubna, 2024

Polární řasy a jejich biotechnologický potenciál

Extrémní podmínky prostředí v polárních oblastech jsou výzvou pro všechny organismy. Primární producenti, kteří z anorganických látek produkují prostřednictvím fotosyntézy látky organické a tvoří základ potravních sítí, musí v polárních ekosystémech čelit mnoha stresovým faktorům. Patří mezi ně nízké teploty,...

Publikováno: 19 dubna, 2024

Hormonální doping pro vodní ekosystémy

Spotřeba farmak celosvětově roste a s tím i jejich dopad na životní prostředí. Většina farmak totiž není odstraněna běžným technologickým procesem čištění odpadních vod a odtéká do vodních ekosystémů. Koktejl léčiv a dalších látek používaných naší civilizací, který analyzujeme na...

Publikováno: 19 dubna, 2024

Z historie pěstování dřevitých pivoněk

Začátkem května začínají v Průhonické botanické zahradě kvést dřevité pivoňky. Jaký mají původ a co víme o historii jejich pěstování? Paeonia rockii ‚Su sha chan yi‘ – odrůdy pivoňky Rockovy se vyznačují výraznou tmavou skvrnou ve středu květu.

Publikováno: 19 dubna, 2024

Novinky v Průhonickém parku

Tisíce jarních cibulovin, nové expozice v historických stavbách v parku, online mapa i pohádková trasa. V Průhonickém parku skončil projekt na jeho rozsáhlou obnovu, a návštěvníky tak čeká mnoho novinek. Rybárna v průhonickém parku. Foto M. Dvořáková

Publikováno: 19 dubna, 2024

Vyšlo podzimní číslo časopisu Botanika – 2/2023

Nové číslo se věnuje novinkám v české flóře, schopnosti adaptace rostlin na nové klimatické podmínky, loukám či houbám. Přibližuje také, jak a proč vědci pátrají po původu nových druhů.  

Publikováno: 25 října, 2023

Skákající geny mají pozitivní vliv na rostlinná společenstva

Biodiverzita je spojována zejména s rozmanitostí druhů ve společenstvu, tzv. druhovou diverzitou. Vít Latzel z Botanického ústavu AV ČR se spolupracovníky se však při svém výzkumu zaměřili na rozmanitost uvnitř druhů, která může mít na fungování společenstva a ekosystému stejně...

Publikováno: 25 října, 2023

Co nového v české flóře

V této nové rubrice máte možnost seznámit se s významnými floristickými nálezy, které jsou publikovány v odborném časopise Zprávy České botanické společnosti. Nové nálezy vychází ve Zprávách ČBS od roku 2002 pod názvem “Additamenta” (Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae). Jedná...

Publikováno: 25 října, 2023

Schopnost adaptace rostlin na nové klimatické podmínky

Schopnosti rostlin rychle se geneticky přizpůsobit měnícím se podmínkám prostředí se říká rychlá evoluce. Je to fenomén, který v poslední době získává velkou pozornost, protože s rychle se měnícími podmínkami se setkáváme téměř na každém kroku. Tato schopnost je však...

Publikováno: 25 října, 2023

Po stopách Charlese Darwina při hledání původu druhů

Charlesi Darwinovi trvalo více než 20 let od návratu z cesty kolem Jižní Ameriky, než výsledky svého výzkumu publikoval v knize „O původu druhů”. Uplynula další řada let a spousta výzkumné práce, než byly koncepty vytvořené Darwinem pochopeny. Dnes, téměř...

Publikováno: 25 října, 2023

Čtyři desetiletí výzkumu krkonošských luk

Nedávno vyšla kniha o bádání na loukách v Krkonoších. Její základ vychází z dlouholetého výzkumu, který inicioval již koncem 70. let minulého století František Krahulec. Tři z autorů pracují v Botanickém ústavu v Průhonicích dodnes a stále se zkoumání luk...

Publikováno: 25 října, 2023

Obnova druhově bohatých luk: proč mají některé druhy problém kolonizovat bývalou ornou půdu?

Středoevropské louky patří mezi druhově nejbohatší společenstva světa, alespoň pokud se díváme na plochy menší než přibližně 100 m2. Navíc hostí velké množství vzácných a zajímavých druhů rostlin, živočichů, hub a dalších méně známých organismů. Pokud však byly v minulosti...

Publikováno: 25 října, 2023

Nelehký život mykorhizních hub v orných půdách

Pole zabírají významný podíl naší středoevropské krajiny a pro většinu organismů představují nepříznivé prostředí: jednotvárný porost, který na část roku mizí úplně, časté narušení agrotechnickými zásahy, aplikace chemických látek s cílem přímo eliminovat určité skupiny organismů. Tyto negativní vlivy mají...

Publikováno: 25 října, 2023

Hniložijné houby jako brána mezi živými a mrtvými

Hniložijné (saprofytické) mikroskopické houby nalezneme na tlejícím dřevu, kůře, listech či stoncích na souši i ve vodě. Článek představuje zejména rod Chloridium, málo prozkoumanou a velmi rozmanitou skupinu hub, které sdílejí vzácný způsob tvorby výtrusů. Diverzita kolonií druhů rodu Chloridium....

Publikováno: 25 října, 2023

Obnova Hlavní vyhlídky v Průhonickém parku

Botanický ústav AV ČR se kromě výzkumu věnuje také péči o Průhonický park. V posledních dvou letech tu Správa Průhonického parku provedla řadu úprav včetně obnovy hlavních kompozičních prvků. Článek přibližuje principy, podle kterých zakladatel Průhonického parku hraběte Silva-Tarouca tvořil...

Publikováno: 25 října, 2023

Vyšla Botanika 1/2023

V prvním letošním čísle se dočtete např. o nově popsaném symbiotickém vztahu, o rostlině roku, tropických zázvorech či nepůvodních rostlinách v ČR. Nově bylo zařazeno několik rubrik a v čísle najdete rozhovor, fotoreportáž, pozvánky na akce i plakát.

Publikováno: 18 dubna, 2023

Alkobioza – nově popsaný symbiotický vztah mezi houbami a řasami

Jan Vondrák z Botanického ústavu AV ČR se svými spolupracovníky popsal symbiotický vztah mezi houbami a řasami, který byl doposud ve vědeckém světě přehlížen. Pro soužití řas s kornatcovitými stopkovýtrusými houbami, které se zcela běžně vyskytuje v lesích mírného pásu,...

Publikováno: 18 dubna, 2023

Kociánek dvoudomý rostlinou roku 2023

Česká botanická společnost vyhlašuje v pořadí již třetí rostlinu roku: po vstavači kukačce a hlaváčku letním se jí stává kociánek dvoudomý. Tato rostlina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae), vědeckým jménem Atennaria dioica, je dalším příkladem druhu, který byl na území České...

Publikováno: 18 dubna, 2023

Známé i neznámé tropické zázvory

Když se řekne zázvor, mnozí z nás si vybaví štiplavou, ale hřejivou chuť zázvorového čaje, ke kterému usedáme zejména při rýmě či nachlazení. Milovníci asijské kuchyně pak ocení chutě zázvoru, kurkumy, kardamomu nebo galangy v čínském, indickém nebo thajském pokrmu....

Publikováno: 18 dubna, 2023

O nepůvodních rostlinách v Česku po dalších deseti letech

V prosinci 2022 vyšlo v časopise Preslia třetí vydání Katalogu nepůvodních rostlin České republiky, které navazuje na vydání z let 2002 a 2012. Bylo aktualizováno o nové údaje shromážděné v posledním desetiletí. Novinky v katalogu i v rozšíření nepůvodních rostlin...

Publikováno: 18 dubna, 2023

Klíč k úspěchu invazních rostlin: půdní banka semen

Jednou ze základních otázek invazní biologie je, které z vlastností přispívají k úspěšnému zdomácňování nepůvodních druhů v novém prostředí (naturalizaci). Naturalizované druhy se totiž později mohou dále šířit a stávat se tak invazními. Výzkumy v poslední době ukázaly, že mezi...

Publikováno: 18 dubna, 2023

Požáry a jejich vliv na vývoj lesa v minulosti i dnes

Národní park České Švýcarsko zažil v létě 2022 největší lesní požár, který kdy byl v naší moderní historii zaznamenán. Oheň pohltil celkem 1300 ha smrkových, borových a bukových lesů a bohužel zasáhl i několik domů. V důsledku dlouhodobého sucha a nahromadění snadno hořlavého...

Publikováno: 18 dubna, 2023

Jak mikroorganismy rhizosféry ovlivňují rozšíření rostlin v Himálaji

Rozšíření rostlin je mimo jiné ovlivněno i jejich vztahy s půdním mikroorganismy. Ačkoli mají zásadní význam pro vývoj vegetace, jsou tyto vztahy stále málo prozkoumané, zejména ve vysokohorských ekosystémech. Rozhodli jsme se je studovat v Himálajích, které jsou ideální přírodní...

Publikováno: 18 dubna, 2023

Kosatce – rostliny nejen krásné, ale i užitečné

Kosatec je nepochybně krásná květina zdobící by nepotěšila kytice těchto pestrobarevných květů s výraznou vůní? Za krásnou tváří se však skrývají nečekané účinky. V rámci naší studie jsme se zaměřili na vytipování perspektivních druhů a odrůd na základě testování bioaktivních...

Publikováno: 18 dubna, 2023

Místo botanických zahrad v komplexní druhové ochraně rostlin

Botanické zahrady nejsou jen krásná místa pro příjemné strávení dne. Jsou to i důležitá místa, která předvádějí rozmanitost rostlin a umožňují výzkumníkům najít nové způsoby, jak chránit a zvyšovat biologickou rozmanitost. Podle aktuálně publikované studie v časopise Nature Plants botanické...

Publikováno: 18 dubna, 2023

Alpinum Průhonického parku – Fotografický atlas

V novém speciálu časopisu Botanika se seznámíte se „starým“ Alpinem nad Podzámeckým rybníkem a „hlavním“ (nejstarším) Alpinem s významnými dřevinami a pamětihodnostmi. Každá část je členěna podle místních pojmenování převzatých po generací zahradníků a samozřejmě nechybí ani články o jeho ...

Publikováno: 6 února, 2023

Vyšlo druhé letošní číslo Botaniky

Vážené čtenářky a vážení čtenáři, jsme tu s podzimním číslem Botaniky. Po přiblížení polistopadové historie našeho pracoviště zalétneme ještě na chvíli do exotiky jižní Afriky za rodem Pteronia. Z cest si člověk ale může přivézt i např. invazní druhy rostlin....

Publikováno: 13 listopadu, 2022

Porevoluční změny v historii Botanického ústavu

V minulém čísle jsme představili vznik Botanického ústavu a nyní poodhalíme změny, které nastaly po sametové revoluci. Soustředěné úsilí všech porevolučních ředitelů včetně současného Jana Wilda vedlo v přetvoření našeho pracoviště ve špičkovou vědeckou instituci spadající do nejlépe hodnocené kategorie...

Publikováno: 13 listopadu, 2022

Za rodem Pteronia do Jižní Afriky a Namibie

Během našich cest do Jižní Afriky (především kapské květenné říše), která nás dlouhodobě fascinuje svým rostlinným bohatstvím, jsme narazili na rod, který jsme z našich končin neznali. Vzhledem k více než 9 tisícům druhů kapských cévnatých rostlin, z nichž 68...

Publikováno: 13 listopadu, 2022

Dva odstíny šedi aneb Odhalování ekologie „nových“ vetřelců

Nedávné průzkumy zámeckých zahrad a městských parků ukázaly, že se ze zahradních výsadeb mimo obvyklé parkové dřeviny, jako je šeřík (Syringa vulgaris), ořešáky (Juglans nigra, J. regia), jírovec (Aesculus hippocastanum) či akát (Robinia pseudoacacia) šíří také množství druhů bylinných. V...

Publikováno: 13 listopadu, 2022

Má každá rostlina nejradši jen to svoje místečko?

Už po mnoho let je lidem známo, že není dobré rok co rok na jednom políčku pěstovat stále tu samou plodinu. Dokonce už před více než 2000 lety lidé zjistili, že ovocné stromy špatně rostou na místech, kde byly předtím...

Publikováno: 13 listopadu, 2022

Na začátku byla sinice! Jak sinice (a řasy) formovaly život na naší planetě?

Sinice, skupina fotosyntetických bakterií, která v tuto chvíli čítá téměř 2 300 druhů ve zhruba 450 rodech, nás překvapí svou tvarovou různorodostí a ještě více svojí schopností osídlit prakticky všechna prostředí na Zemi, včetně těch extrémních, jako jsou termální prameny...

Publikováno: 13 listopadu, 2022

Milířiště a lesy dnes a v minulosti

Dřevěné uhlí zná každý, kdo se už zúčastnil víkendového grilování na chalupě. Mnozí také vědí, že tento materiál hrál v minulosti velmi důležitou roli při různých industriálních aktivitách. Jednoduše řečeno, dřevěné uhlí má jednu vlastnost, která ho činila takřka nenahraditelným...

Publikováno: 13 listopadu, 2022

Ohrožená diverzita lužních lesů

Ztráta biodiverzity představuje jeden z nejpalčivějších problémů naší planety. Týká se téměř všech ekosystémů a ušetřeny nezůstaly ani středoevropské lesy, lužní porosty nevyjímaje. V letech 2019–2021 jsme hodnotili změny diverzity vegetace nížinných lužních lesů České republiky za použití metody opakovaných...

Publikováno: 13 listopadu, 2022

Novinky v Průhonické botanické zahradě

Letošní sezónu jsme zahájili dříve, než bylo v minulých letech obvyklé. Sezóna u nás začala s pomology z ČSOP jarním seminářem řezu ovocných dřevin. Dlouhodobě s nimi spolupracujeme na údržbě pomologického arboreta tak, aby arboretum bylo udržováno co nejšetrněji. Pomologické...

Publikováno: 13 listopadu, 2022

Botanická zahrada Třeboň v roce 2022

Stálé a sezónní expozice naší botanické zahrady čítají už více než 1 000 druhů rostlin, většinou z mokřadních stanovišť různých koutů světa. V letošním roce jsme se zaměřovali na spolupráci s orgány ochrany přírody při záchraně některých kriticky ohrožených druhů...

Publikováno: 13 listopadu, 2022

Vyšlo 1. letošní číslo Botaniky 1/2022

Vážené čtenářky a vážení čtenáři, je tu opět jaro a s ním kromě letošního 60. výročí našeho pracoviště vstupuje časopis Botanika do 10. roku své existence. To vybízí k malému ohlédnutí. Z celkem 233 příspěvků mezi roky 2013 a 2021...

Publikováno: 23 května, 2022

Jak šel čas v Botanickém ústavu do roku 1989

V lednu tohoto roku oslavil Botanický ústav AV ČR 60 let od svého založení. Za šest dekád své existence se z malých geobotanických pracovišť stalo největší centrum botanického výzkumu v ČR, které významně přispívá k výzkumu rostlin a ochraně přírody...

Publikováno: 23 května, 2022

Co se lze dozvědět z dlouhodobých sledování aneb půl století se skalní stepí

Také si rádi listujete starými novinami, třeba i z doby vašeho dětství? S úžasem sledujete, kolik v dané době stál litr mléka a co bylo zásadním společenským tématem? I my botanici máme svoje „staré noviny“. Jsou jimi starší záznamy o...

Publikováno: 23 května, 2022

Quo vadis, Adonis aestivalis?

Česká botanická společnost zvolila pro rok 2022 rostlinou roku hlaváček letní (Adonis aestivalis). Rod hlaváček (Adonis) patří do čeledi pryskyřníkovitých a zahrnuje přes 30 druhů (doma je v Evropě, Asii a Severní Africe, ale zavlečen byl i do Severní Ameriky...

Publikováno: 23 května, 2022

Podobnost neznamená příbuznost a naopak: případ lakušníků

Lakušníky jsou vodní rostliny s podivuhodně spletitou evoluční historií. Jednotlivé druhy dokáží „klamat tělem“: jejich vzájemná podobnost může být v příkrém rozporu s evoluční vzdáleností mezi jednotlivými druhy. Více v článku: Prančl J. (2022): Podobnost neznamená příbuznost a naopak: případ...

Publikováno: 23 května, 2022

Za kytkami s mobilem v ruce

Naši pradávní předkové se při hledání vlastní potravy museli mít neustále na pozoru, aby se sami nestali potravou. V dnešní krajině, zbavené velikých predátorů, máme pro sledování přírody většinou už jiné důvody. Chceme ji poznávat nebo v ní prostě jen...

Publikováno: 23 května, 2022

Rostliny jsou prostředníky mezi půdou a atmosférou

Mezi zemským povrchem a atmosférou dochází k nepřetržité výměně hmoty a energie, která přispívá k vývoji lokálního počasí i globálního klimatu. Svým působením tuto výměnu významně urychlují rostliny, které kořeny přijímají vodu z půdy, aby ji pak z nadzemních částí...

Publikováno: 23 května, 2022

Život pro kuřičku – jak spolupráce mezi vědci, ochránci přírody a místními obyvateli zachránila českého endemita

Kuřička hadcová je na první pohled nenápadná rostlina z čeledi hvozdíkovitých, u které jako by nic nenapovídalo tomu, že patří mezi nejvzácnější české rostlinné druhy. S kuřičkou se již naši čtenáři mohli seznámit na stránkách Botaniky (2016/2). Kuřička je českým...

Publikováno: 23 května, 2022

Cesta za poznáním a záchranou endemické mateřídoušky ostrova Mallorca

Kurátorky Průhonické botanické zahrady navštívily během své únorové týdenní stáže botanickou zahradu Jardí Botànic de Sóller v městečku Sóller ležícím na severozápadním pobřeží ostrova Mallorca ve Španělsku. Cílem jejich cesty bylo zdokonalení praktických dovedností, které později využijí při řešení aktuálních...

Publikováno: 23 května, 2022

Ohlédnutí za Expo v Dubaji, kde čeští vědci přeměnili vodu ze vzduchu

Téměř dvě stovky pavilonů s účastí více než 190 zemí, které navštívilo 23 miliony návštěvníků. Tak by se dala shrnout světová výstava Expo 2020 v Dubaji, která skončila letos v březnu. Český pavilon přitáhl pozornost téměř 1,3 milionu návštěvníků. V...

Publikováno: 23 května, 2022

Fotografický průvodce Průhonickým parkem – Listnaté stromy 2

Vyšlo speciální číslo časopisu Botanika zaměřené na listnaté stromy druhé části Průhonického parku, tzv. Obory. Kromě fotografií a přehledových map obsahuje i popisy 50 rodů dřevin s vyznačením více než 170 taxonů, které se v parku vyskytují. Průvodce můžete zakoupit...

Publikováno: 6 února, 2022

Vyšlo 2. číslo Botaniky v roce 2021

Je tu podzim a s ním druhé číslo Botaniky. Léto bylo deštivé, a tak jsme mohli studovat polní mokřady, o kterých se dočtete v článku z míst, která v tomto rozmarném létě zasáhlo tornádo. Podobné atmosférické jevy o sobě dávají...

Publikováno: 15 listopadu, 2021

Jednoho deštivého léta, aneb Co jsme (zatím) vybádali v polních mokřadech jižní Moravy

Bažiny, močály, mokřiny, třasoviska, mokřady… tato slova u části veřejnosti vzbuzují odpor či úzkost, patrně kvůli předpokládanému riziku utonutí nebo přinejmenším zamokření a zablácení.

Publikováno: 15 listopadu, 2021

Velké sopečné erupce snižují aktivitu tropických cyklón

Velké sopečné erupce, jakými byly např. výbuch Tambory (1815) či Mount St. Helens (1980), ovlivňují globální klimatické podmínky. Velké množství aerosolu síranů vyvrženého do stratosféry, kde se dokáže udržet několik let, způsobuje citelné snížení teplot, které v minulosti zapříčinilo nízkou...

Publikováno: 15 listopadu, 2021

Jak zobrazit lesní minulost?

Na Oddělení vegetační ekologie Botanického ústavu AV ČR vědci v průběhu posledních deseti let nashromáždili velké množství informací týkajících se lesní minulosti. Jeden z dílčích výsledku je díky spolupráci s Ústavem pro hospodářskou úpravu lesa (ÚHÚL) volně k prohlížení v...

Publikováno: 15 listopadu, 2021

Jak ve výzkumu propojovat archeologii a botaniku?

Archeologie je vědní disciplína, která se zabývá zkoumáním a uchováváním hmotných pozůstatků lidských společností z minulosti. Tyto lidské společnosti (stejně jako současné) však nelze poznávat odtržené od jejich životního prostředí, a proto se je archeologie snaží pochopit v jejich environmentálním...

Publikováno: 15 listopadu, 2021

Mikroskopické šperky ze sbírky vodních a mokřadních rostlin v Třeboni

Botanické a stejně tak i zoologické zahrady jsou často refugiem nejen pro cílené druhy organismů, ale i pro další organismy přítomné, které je osídlily tak trochu „mimo plán“. Sbírka vodních a mokřadních rostlin v Třeboni hostí ve svých nádržích kromě...

Publikováno: 15 listopadu, 2021

Botanická zahrada Třeboň 2021

Botanická zahrada Třeboň zahájila letos provoz tradičně 1. května a do konce září přilákala přes 2600 návštěvníků.

Publikováno: 15 listopadu, 2021

Novinky v Průhonické botanické zahradě

Průhonická botanická zahrada leží na východním okraji Průhonického parku. Specializuje se především na konzervaci prastarých a historických odrůd kosatců, pivoněk, denivek a růží.

Publikováno: 15 listopadu, 2021

Vpády botaniků do online výuky škol během covidu

Projekt Vědci do výuky vznikl podobně spontánně jako loni na jaře Věda na doma (https://www.avcr.cz/cs/pro-verejnost/veda-na-doma). Účastnil se ho i Botanický ústav AV ČR.

Publikováno: 15 listopadu, 2021

Vědci dětem / Tohle jsme my…

Pojďme se podívat, jak se vědci z Botanického ústavu věnovali dětem na letním příměstském táboře v Průhonickém parku.

Publikováno: 15 listopadu, 2021

2020/1

Publikováno: 21 dubna, 2021

2019/2

Publikováno: 21 dubna, 2021

2019/1

Publikováno: 21 dubna, 2021

2018/2

Publikováno: 21 dubna, 2021

2018/1

Publikováno: 21 dubna, 2021

Vyšlo první číslo v roce 2021

S příchodem jara rozkvétají květy na podzámeckém Alpinu a uvolňují pyl. Víte ale vlastně, jak taková pylová zrna vypadají pod mikroskopem? A napadlo vás, jak se pyl chytá? Připojujeme pylový kalendář, který možná ocení nejeden alergik trpící sezonní polinózou.

Publikováno: 15 dubna, 2021

Pylové depozice na Šumavě a v Krkonoších za posledních 21 let

Vědci zabývající se pylem (palynologové) potřebují vědět, v jakém vztahu je spad (depozice) pylu a okolní vegetace. Proporcionální druhové složení pylu známe z hlubokých rašelinných profilů, ale chceme vědět, jaké bylo proporcionální složení vegetace v minulých 10 tisíci letech v...

Publikováno: 15 dubna, 2021

Po těžbě rašeliny (s)poušť?

V českých zemích těžba rašeliny, ale i jiné hospodářské využívání rašelinišť začalo ve srovnání se západní Evropou poměrně pozdě díky relativnímu dostatku lesů a palivového dřeva. Omezení používání dřeva jako paliva a jeho nahrazení uhlím a rašelinou nařizoval pro české...

Publikováno: 15 dubna, 2021

Úhory – zapomenuté ostrůvky biodiverzity

V oblasti Znojemska na jižní Moravě se vysky­tují velké rozlohy polí, které výrazně kontrastují s mozaikou drobných políček na rakouské straně hranice. Po obou stranách této hranice se nachází náš nejmenší národní park – Podyjí. Před dvaceti lety začala postupně...

Publikováno: 15 dubna, 2021

Hledání odpovědi na otázku rozmanitosti rostlin na suchozemských ostrovech

V ekologii je velmi populární zkoumat ostrovy a souostroví v rozmanitých souvislostech. Lze na nich testovat ekologické hypotézy týkající se šíření rostlin na velké vzdálenosti, lokální adaptace a vzniku druhů, a to vše ve vztahu ke vzdálenosti ostrova od pevniny,...

Publikováno: 15 dubna, 2021

Paměti rostlin

Také vás při pohledu na starobylý strom napadne, co všechno asi pamatuje? Věřím, že si tuto otázku kladete spíše v kontextu toho, co asi všechno ten úchvatný strom zažil a přežil, než že by si skutečně něco pamatoval. Stromy, a...

Publikováno: 15 dubna, 2021

Vyšlo druhé číslo časopisu Botanika v roce 2020

V druhém čísle časopisu Botanika v roce 2020 se např. dozvíte, proč jsou staré bučiny tak bohaté na lišejníky, dále zajímavosti o kopřivách, za invazními dírkovci se ponoříme pod hladinu moře a po turistických cestách vystoupáme za proměnami krkonošské tundry....

Publikováno: 15 dubna, 2021

Buk – nejvýznamnější česká dřevina pro lišejníky?

Buk lesní (Fagus sylvatica) a lesy jím tvořené není třeba příliš představovat. Buk je rozšířen ve většině Evropy a je často dominantní součástí lesních porostů. Odhady jeho přirozeného zastoupení (tzn. bez změny druhové skladby způsobené člověkem) v českých lesích se...

Publikováno: 15 dubna, 2021

Všudypřítomná, užitečná, ale i zatracovaná kopřiva dvoudomá

Není snad nikdo, kdo by neznal kopřivu a její žahavé chlupy. Proč kopřiva pálí a způsobuje bolestivé puchýře? Při odlomení špičky dutého chlupu dochází ke vzniku ostrého hrotu podobného injekční jehle a vylití pálivé tekutiny. V poslední době se usuzuje,...

Publikováno: 15 dubna, 2021

Mrtvé písky Středozemního moře aneb bioeroze schránek invazních dírkovců

Zvídavý čtenář asi zpozorní – proč by měly být písky mrtvé? Nebo ještě zvídavěji – o jaké písky se vlastně jedná? Nebo úplně od začátku: co je to písek? Či zcela logicky a jaksi z druhé strany – existují snad...

Publikováno: 15 dubna, 2021

Kdy trápí pyl alergiky?

Alergické nebo přecitlivělé reakce jsou výsledkem nezdravé imunitní odpovědi k cizím substancím – alergenům, které jsou pro většinu populace neškodné. Původcem pylové alergie (polinózy) je vdechnutý pyl a příčinou jsou alergeny v pylových zrnech obsažené. Tento typ alergie v Evropě...

Publikováno: 15 dubna, 2021

Rostlina roku: vstavač kukačka

Česká botanická společnost se rozhodla každoročně vyhlašovat Rostlinu roku, a to právě od letoška. Inspirací byla akce Pták roku, která je již od roku 1992 organizována Českou společností ornitologickou.

Publikováno: 15 dubna, 2021

Botanické zahrady jako součást evropského kulturního dědictví

Botanické zahrady se celosvětově věnují konzervaci genofondu rostlin. Kromě planých druhů se soustředí také na odrůdy okrasných rostlin, které můžeme chápat jako kulturní dědictví.

Publikováno: 15 dubna, 2021

Jsou vysokohorská společenstva v ohrožení?

Vysokohorské oblasti nabízejí díky interakcím mezi drsným klimatem a členitým reliéfem velkou různorodost stanovišť, na něž jsou vázána úzce specializovaná společenstva rostlin i živočichů (často hmyzu). V našem příspěvku se však budeme věnovat výhradně flóře. Vysokohorské rostliny musí být dobře...

Publikováno: 15 dubna, 2021

Fotografický průvodce Průhonickým parkem – Listnaté stromy 1

Fotografie a mapy ve speciálním čísle časopisu Botanika vám pomohou poznat listnaté stromy v první části Průhonického parku. Znali jste třeba takovou davidii listenovou? Strom z obálky časopisu najdete na velkém nádvoří, kousek za vstupem do Průhonického parku.

Publikováno: 6 května, 2020

Speciály

Publikováno: 21 dubna, 2020