Mladí potomci, nebo dávní migranti?
Slovo jestřábník (latinsky Hieracium, čeleď Asteraceae) vzbuzuje u botaniků i dalších zájemců o přírodu obavy. Obvykle se při jeho vyslovení vybaví obrovská diverzita, množství obtížně rozpoznatelných druhů, polyploidie (přítomnost tří a více sad chromozomů) a apomixie, tj. vznik semen bez oplození, a tudíž produkce geneticky shodného potomstva. A možná i to, že můžeme rozlišovat tzv. hlavní nebo základní druhy a vedlejší druhy, které vznikly v minulosti křížením v té době asi diploidních hlavních druhů a následnou polyploidizací a přechodem k apomixii. V dnešní době už ale vidíme jen „zamrzlé“ výsledky dávných evolučních procesů.
Jestřábník alpský (Hieracium alpinum) má sytě žluté květy. Foto P. Mráz