Časopis Botanika

Vyšlo nové číslo Botaniky – 2/2025

V podzimním čísle pokračuje série článků o novinkách v české flóře, dočtete se také o přezimujících pupenech, výmladkových lesích, štěrkopískových náplavech na Labi či o pátrání po cizích genech v genomech ječmenů. Detektivní pátrání připomíná i studium evoluční historie horských...

více...

Evropské ekosystémy reagují na oteplování rozdílně

Rostlinná společenstva v Evropě procházejí dlouhodobými proměnami. Druhy, které dávají přednost chladnějším podmínkám, postupně ustupují, zatímco teplomilnější druhy se více rozšiřují. Mezinárodní tým vědců s účastí odborníků z Botanického ústavu AV ČR nyní poprvé porovnal, jak tyto změny probíhají v...

více...

Co nového v české flóře 3

Článek přináší zprávy o nálezech nových druhů či kříženců, o nově nalezených zavlečených či zplanělých druzích, o nových lokalitách, kde byly dané druhy spatřeny poprvé či po mnoha letech. Článek v pdf ke stažení (427 kB) Detail klásku miličky zelenavá (Eragrostis...

více...

Horizontálně, prosím!

Když se řekne „dědičnost“, většina lidí si představí předávání dědičné informace z rodičů na potomky. Takové dědičnosti říkáme vertikální. V přírodě ale existuje ještě jiná, méně známá cesta – horizontální přenos genů. To je způsob, kdy si organismy předávají části...

více...

Mladí potomci, nebo dávní migranti?

Slovo jestřábník (latinsky Hieracium, čeleď Asteraceae) vzbuzuje u botaniků i dalších zájemců o přírodu obavy. Obvykle se při jeho vyslovení vybaví obrovská diverzita, množství obtížně rozpoznatelných druhů, polyploidie (přítomnost tří a více sad chromozomů) a apomixie, tj. vznik semen bez...

více...

Od pupenu k rostlině. Co nám prozradí přezimující pupeny?

Vytrvalé byliny tvoří podstatnou část naší středoevropské flóry. S příchodem zimy a prvních mrazíků sice nadzemní části bylin mizí z krajiny, ale život samotných bylin zdaleka nekončí. Naopak, pokračuje skrytě pod povrchem v půdě. Vytrvalost bylin znamená, že rostlina přežívá...

více...

Výmladkové lesy jako společné dílo přírody a člověka

Myslíme si často, že člověk přírodu jen ničí. Ve skutečnosti ale i mnoho cenných přírodních stanovišť vzniklo dlouhodobým působením člověka. Většinou se nám vybaví třeba květnaté louky, ale totéž platí i pro lesy. Výmladkové (pařezinové) hospodaření je krásným příkladem toho,...

více...

Postřehy ze života štěrkopískových náplavů

Úsek Labe mezi Ústím nad Labem a Hřenskem patří mezi přírodovědecky i krajinářsky nejzajímavější místa v České republice. Řeka si proráží cestu mohutnými kvádrovými pískovci a níže uloženým krystalinikem a tvoří až 300 m hluboký kaňon. Je to největší kaňon...

více...

Tradice českého ovocnictví a Pomologické arboretum na Chotobuzi

Průhonické pomologické arboretum, které se nachází v části obce zvané Chotobuz, navazuje na naše nejstarší ovocnářské tradice a je v současnosti nejstarším sbírkovým ovocnářským arboretem u nás. Jabloně v Pomologickém arboretu na Chotobuzi. Foto P. Sekerka

více...