Vyšlo jarní číslo časopisu Botanika – 1/2024
V novém čísle se dočtete o rostlině roku 2024, druhově nejbohatších loukách či využití DNA při určování lišejníků. Dále se dovíte, jaký problém představují zvýšené hladiny hormonů v odpadních vodách a k čemu lze využít znalostí o polárních řasách. A...
Publikováno: 19 dubna, 2024
více...
Globální mapy současných i budoucích příčin narušení lesa
Zatímco tropické lesy budou podle předpovědi v budoucnu více sužovat požáry a větrné bouře, v severských lesích naopak může oheň a vítr hrát menší roli než dnes, větší vliv však budou mít škůdci a choroby. To je jeden ze závěrů...
Publikováno: 19 dubna, 2024
více...
Kosatec sibiřský rostlinou roku 2024
Česká botanická společnost vyhlašuje každoročně rostlinu roku. Cílem je upozornit na ohrožené nebo jinak zajímavé druhy naší květeny a seznámit širokou veřejnost s jejich biologií, ekologií a případně i jejich ochranou. Pro rok 2024 byl vybrán kosatec sibiřský, vědeckým jménem...
Publikováno: 19 dubna, 2024
více...
Co pamatují druhově nejbohatší louky
Už nějakou dobu se ví, že louky v Bílých Karpatech patří k druhově nejbohatším travinobylinným ekosystémům na světě – zejména pokud se zaměříme na počet druhů cévnatých rostlin na nevelkých plochách o rozloze metrů až desítek metrů čtverečních. Třeba na...
Publikováno: 19 dubna, 2024
více...
Sasanko, proč máš tak velké oddenky?
V mírném klimatickém pásmu je většina bylin vytrvalá. Na rozdíl od stromů a keřů vytrvalým bylinám zpravidla před začátkem zimního období odumírají nadzemní stonky. Vytrvalé byliny tak musí pravidelně obnovovat svá nadzemní pletiva po mrazivé zimě, někdy ale i po...
Publikováno: 19 dubna, 2024
více...
Jak spolehlivě identifikovat epifytické lišejníky
Tradiční výzkum biodiverzity se neobejde bez správné identifikace druhů. Kromě rutinních metod určování pomocí morfologických, anatomických a biochemických znaků se dnes běžně používají i metody založené na analýze DNA. Pro spolehlivou identifikaci druhů jsou však nutné referenční databáze takzvaných barkódových...
Publikováno: 19 dubna, 2024
více...
Genomová dominance aneb co se děje v genomech kříženců
Mezidruhová hybridizace (křížení) je proces, při němž potomky plodí rodiče, kteří nepatří ke stejnému biologickému druhu, někdy dokonce ani rodu. Ve srovnání s živočichy je takováto hybridizace u rostlin mnohem častější a významně přispívá ke speciaci, tedy vzniku nových druhů....
Publikováno: 19 dubna, 2024
více...
Polární řasy a jejich biotechnologický potenciál
Extrémní podmínky prostředí v polárních oblastech jsou výzvou pro všechny organismy. Primární producenti, kteří z anorganických látek produkují prostřednictvím fotosyntézy látky organické a tvoří základ potravních sítí, musí v polárních ekosystémech čelit mnoha stresovým faktorům. Patří mezi ně nízké teploty,...
Publikováno: 19 dubna, 2024
více...
Hormonální doping pro vodní ekosystémy
Spotřeba farmak celosvětově roste a s tím i jejich dopad na životní prostředí. Většina farmak totiž není odstraněna běžným technologickým procesem čištění odpadních vod a odtéká do vodních ekosystémů. Koktejl léčiv a dalších látek používaných naší civilizací, který analyzujeme na...
Publikováno: 19 dubna, 2024
více...
Z historie pěstování dřevitých pivoněk
Začátkem května začínají v Průhonické botanické zahradě kvést dřevité pivoňky. Jaký mají původ a co víme o historii jejich pěstování? Paeonia rockii ‚Su sha chan yi‘ – odrůdy pivoňky Rockovy se vyznačují výraznou tmavou skvrnou ve středu květu.
Publikováno: 19 dubna, 2024
více...
Novinky v Průhonickém parku
Tisíce jarních cibulovin, nové expozice v historických stavbách v parku, online mapa i pohádková trasa. V Průhonickém parku skončil projekt na jeho rozsáhlou obnovu, a návštěvníky tak čeká mnoho novinek. Rybárna v průhonickém parku. Foto M. Dvořáková
Publikováno: 19 dubna, 2024
více...