Časopis Botanika

Vyšlo nové číslo Botaniky – 1/2026

V jarním čísle se dočtete např. o rostlině roku 2026 hořci brvitém, o slanomilných houbách či o jedné mimořádně zajímavé strategii rostlin. Díky fotoreportáži získáte představu, jak vypadá práce českých botaniků v Jižní Africe, a nechybí ani rozhovor – tentokrát...

více...

Pražské oázy biodiverzity

Mohlo by se zdát, že v hustě osídleném území metropole už přírodovědce nic nepřekvapí. Přesto se ukazuje, že i v Praze se stále dají objevit druhy, které dosud nebyly z České republiky známy. Nedávné průzkumy vědců Botanického ústavu AV ČR...

více...

Známý neznámý hořec brvitý aneb rostlina roku 2026

Rostlinu roku vyhlašuje Česká botanická společnost letos již pošesté. Po invazním starčku úzkolistém, který byl rostlinou roku 2025, titul pomyslně přebírá hořec brvitý, původní, avšak ustupující druh naší květeny. Volbou tohoto druhu se ČBS připojuje k Roku hořců, letošní popularizační...

více...

Strategie, která není pro každého

Představme si louku po seči. Tráva je skoro pryč, byliny jsou useknuté, z barevné louky zůstaly jen zbytky stébel a stonků a trocha žlutozeleného listí. Z dálky to vypadá, jako by se většině rostlin jejich život náhle hodně zkomplikoval. A...

více...

Sůl nad zlato aneb tajuplný život hub v osmoticky náročném prostředí

Představme si louku po seči. Tráva je skoro pryč, byliny jsou useknuté, z barevné louky zůstaly jen zbytky stébel a stonků a trocha žlutozeleného listí. Z dálky to vypadá, jako by se většině rostlin jejich život náhle hodně zkomplikoval. A...

více...

Život na hraně: biologické půdní krusty v Arktidě

Když se řekne poušť nebo arktická tundra, většina z nás si představí krajinu, kde příroda zmáčkla tlačítko „pauza“: žádné stromy, jen pár keříků, písek, kameny a vítr. Místa, která vypadají, jako by to tady život skoro vzdal. Jenže skutečnost je...

více...

Za rostlinami Jižní Afriky

Nejjižnější cíp Afriky patří k botanicky nejzajímavějším místům na světě. Na relativně malé ploše roste neobyčejné množství druhů, z nichž mnohé nenajdeme nikde jinde. Oblast je proto považována za jedno z hlavních světových center biodiverzity, a dokonce za samostatnou floristickou...

více...

Třicet let ekologie obnovy u nás

V minulém roce uplynulo 30 let od vydání článku, který poprvé představil českým čtenářům tehdy se formující obor ekologie obnovy. Jaké poznatky výzkum přinesl a jaké jsou jeho dopady do praktické ochrany přírody a krajiny, přibližuje autor zmíněného článku Karel...

více...

Pryskyřice jehličnanů a jejich výzkum v Průhonickém parku

Při studiu původu třetihorních jantarů ze severozápadních Čech a východní Moravy si autoři položili otázku, zda by klíčem k identifikaci jantarů, tedy fosilních pryskyřic, nemohlo být složení pryskyřic současných jehličnanů. Odpověď se rozhodli hledat v Průhonickém parku, který splňuje všechny...

více...