Časopis Botanika

Vyšlo první číslo v roce 2021

S příchodem jara rozkvétají květy na podzámeckém Alpinu a uvolňují pyl. Víte ale vlastně, jak taková pylová zrna vypadají pod mikroskopem? A napadlo vás, jak se pyl chytá? Připojujeme pylový kalendář, který možná ocení nejeden alergik trpící sezonní polinózou.

zobrazit více
Pohled na arkto-alpínskou tundru od Studniční hory, kde bylo umístěno šest pylových pastí. Foto H. Svitavská Svobodová

Pylové depozice na Šumavě a v Krkonoších za posledních 21 let

Vědci zabývající se pylem (palynologové) potřebují vědět, v jakém vztahu je spad (depozice) pylu a okolní vegetace. Proporcionální druhové složení pylu známe z hlubokých rašelinných profilů, ale chceme vědět, jaké bylo proporcionální složení vegetace v minulých 10 tisíci letech v různých časových úsecích neboli v čase a v prostoru.

zobrazit více
Hnědásek květelový patří mezi kriticky ohrožené druhy našich denních motýlů nalezený na studovaných úhorech. Foto V. Hotárek

Úhory – zapomenuté ostrůvky biodiverzity

V oblasti Znojemska na jižní Moravě se vysky­tují velké rozlohy polí, které výrazně kontrastují s mozaikou drobných políček na rakouské straně hranice. Po obou stranách této hranice se nachází náš nejmenší národní park – Podyjí. Před dvaceti lety začala postupně přecházet do rukou Správy NP Podyjí i orná půda, která byla ještě počátkem 20. století intenzivně obhospodařována.

zobrazit více
Na části dotěžené těžebny Hranice probíhá revitalizace – zahrazení odvodňovacích příkopů pomocí dřevěných přehrážek zvýší hladinu podzemní vody a spolu s vybudováním několika tůní podpoří diverzitu vodních a mokřadních organismů. Foto A. Kučerová

Po těžbě rašeliny (s)poušť?

V českých zemích těžba rašeliny, ale i jiné hospodářské využívání rašelinišť začalo ve srovnání se západní Evropou poměrně pozdě díky relativnímu dostatku lesů a palivového dřeva. Omezení používání dřeva jako paliva a jeho nahrazení uhlím a rašelinou nařizoval pro české země až císařsko-královský patent lesů a dříví z roku 1754.

zobrazit více
Žulové výchozy, které tvoří ostrovní ekosystém u Třebíče jsou vnořené v zemědělské krajině a porostlé suchomilnými trávníky vyznačující se mělkou a kamenitou půdou, vysycháním a velkým střídáním teplot. Foto G. Ottaviani

Hledání odpovědi na otázku rozmanitosti rostlin na suchozemských ostrovech

V ekologii je velmi populární zkoumat ostrovy a souostroví v rozmanitých souvislostech. Lze na nich testovat ekologické hypotézy týkající se šíření rostlin na velké vzdálenosti, lokální adaptace a vzniku druhů, a to vše ve vztahu ke vzdálenosti ostrova od pevniny, jeho velikosti a stáří.

zobrazit více
Testování vlivu opakovaného sucha na růst rostlin jetele plazivého s detailem v době přesazení rostlin do prostředí s trvalým dostatkem vláhy. Foto V. Latzel

Paměti rostlin

Také vás při pohledu na starobylý strom napadne, co všechno asi pamatuje? Věřím, že si tuto otázku kladete spíše v kontextu toho, co asi všechno ten úchvatný strom zažil a přežil, než že by si skutečně něco pamatoval. Stromy, a koneckonců rostliny obecně, přeci nemají mozek, proto si těžko mohou něco pamatovat.

zobrazit více
Pylová zrna lísky. Světelná mikroskopie. Foto E. Krauseová

Kdy trápí pyl alergiky?

Alergické nebo přecitlivělé reakce jsou výsledkem nezdravé imunitní odpovědi k cizím substancím – alergenům, které jsou pro většinu populace neškodné. Původcem pylové alergie (polinózy) je vdechnutý pyl a příčinou jsou alergeny v pylových zrnech obsažené. Tento typ alergie v Evropě postihuje kolem 40 % lidí (celosvětově až 400 milionů jedinců).

zobrazit více
Detail vegetace s různými barevnými formami vstavače kukačky v jámě Komorní hůrky u Chebu. Žlutě kvetoucí jsou mochny jarní. Foto J. Brabec, 2. 5. 2018

Rostlina roku: vstavač kukačka

Česká botanická společnost se rozhodla každoročně vyhlašovat Rostlinu roku, a to právě od letoška. Inspirací byla akce Pták roku, která je již od roku 1992 organizována Českou společností ornitologickou.

zobrazit více
Kosatec 'Silesian Blue' (Seidl, 2007), ČR, patří mezi sibiřské kosatce z českého šlechtění. Foto M. Macháčková

Botanické zahrady jako součást evropského kulturního dědictví

Botanické zahrady se celosvětově věnují konzervaci genofondu rostlin. Kromě planých druhů se soustředí také na odrůdy okrasných rostlin, které můžeme chápat jako kulturní dědictví.

zobrazit více