Časopis Botanika

Vyšlo druhé číslo časopisu Botanika v roce 2020

V druhém čísle časopisu Botanika v roce 2020 se např. dozvíte, proč jsou staré bučiny
tak bohaté na lišejníky, dále zajímavosti o kopřivách, za invazními dírkovci se ponoříme pod hladinu moře a po turistických cestách vystoupáme za proměnami krkonošské tundry. Naučíte se poznávat mokřadní pryšce a navštívíte naše botanické zahrady
v Třeboni a Průhonicích, které připravily i přes nepříznivou situaci mnoho zajímavých akcí.

zobrazit více
Mladé kulturní bučiny jsou z hlediska druhové rozmanitosti epifytických organismů obecně velmi chudé. To platí dvojnásob, nacházejí-li se v oblasti postižené imisemi, jako na tomto snímku z Lužických hor. Foto J. Malíček

Buk – nejvýznamnější česká dřevina pro lišejníky?

Buk lesní (Fagus sylvatica) a lesy jím tvořené není třeba příliš představovat. Buk je rozšířen ve většině Evropy a je často dominantní součástí lesních porostů. Odhady jeho přirozeného zastoupení (tzn. bez změny druhové skladby způsobené člověkem) v českých lesích se pohybují kolem 40 %, což z něj činí zřejmě potenciálně nejhojnější dřevinu u nás.

zobrazit více
Zástupce diploidního poddruhu Urtica dioica subsp. subinermis. Foto L. Rejlová

Všudypřítomná, užitečná, ale i zatracovaná kopřiva dvoudomá

Není snad nikdo, kdo by neznal kopřivu a její žahavé chlupy. Proč kopřiva pálí a způsobuje bolestivé puchýře? Při odlomení špičky dutého chlupu dochází ke vzniku ostrého hrotu podobného injekční jehle a vylití pálivé tekutiny. V poslední době se usuzuje, že se jedná o směs tří chemikálií: histaminu, který podráždí kůži, acetylcholinu, který vyvolá pocit pálení, a serotoninu, který účinek dvou předchozích látek zvýší. Od prvního setkání v dětském věku se tak většina z nás této vytrvalé bylině raději obloukem vyhne. I přesto lidé nejrůznějších vlastností kopřivy využívají již po tisíciletí.

zobrazit více
Invazní dírkovec Amphistegina lobifera. Horní řada: ventrální a dorzální pohled (skenovací elektronová mikroskopie, foto J. Machač) a průřez schránkou (rentgenová počítačová mikrotomografie, kolorizováno, foto Z. Heřmanová). Dolní řada: detailní pohled na společenství A. lobifera (stereomikroskopie, některé schránky obarveny pomocí barviva rose bengal). Foto M. Vohník

Mrtvé písky Středozemního moře aneb bioeroze schránek invazních dírkovců

Zvídavý čtenář asi zpozorní – proč by měly být písky mrtvé? Nebo ještě zvídavěji – o jaké písky se vlastně jedná? Nebo úplně od začátku: co je to písek? Či zcela logicky a jaksi z druhé strany – existují snad nějaké živé písky? Tedy: ano, existují…

zobrazit více
Členitý reliéf vytváří podmínky pro pestrou škálu úzce specializovaných horských společenstev (Krkonoše, pohled z Kotle směrem na Sněžku). Foto M. Vítková

Jsou vysokohorská společenstva v ohrožení?

Druhy podhorských luk pronikají podél silnic a turistických cest až do hřebenových partií Krkonoš. Foto M. Vítková Vysokohorské oblasti nabízejí díky interakcím mezi drsným klimatem a členitým reliéfem velkou různorodost stanovišť, na něž jsou vázána úzce…

zobrazit více