Sasanko, proč máš tak velké oddenky?
V mírném klimatickém pásmu je většina bylin vytrvalá. Na rozdíl od stromů a keřů vytrvalým bylinám zpravidla před začátkem zimního období odumírají nadzemní stonky. Vytrvalé byliny tak musí pravidelně obnovovat svá nadzemní pletiva po mrazivé zimě, někdy ale i po dlouhém suchu, po poškození okusem, požárem nebo po pokosení. Ukládají si proto zásobní látky, ze kterých tvoří novou nadzemní biomasu, do specializovaných podzemních orgánů. Některé tyto zásobní orgány bylin běžně využíváme jako zeleninu nebo koření: jíme různé cibule, hlízy (brambory) nebo oddenky (zázvor). Podobné zásobní orgány má i řada lučních a lesních rostlin – ve střední Evropě více než polovina všech vytrvalých bylin. Náš výzkum se zaměřil na byliny ukládající zásoby do oddenků. Věděli jsme, že u různých druhů jsou oddenky různě velké a zajímalo nás, o čem tyto rozdíly ve velikosti vypovídají.
Sasanka hajní (Anemone nemorosa). Foto A. Kučerová