Vyšlo první číslo v roce 2021

15 dubna, 2021

S příchodem jara rozkvétají květy na podzámeckém Alpinu a uvolňují pyl. Víte ale vlastně, jak taková pylová zrna vypadají pod mikroskopem? A napadlo vás, jak se pyl chytá? Připojujeme pylový kalendář, který možná ocení nejeden alergik trpící sezonní polinózou.

Vyšlo druhé číslo časopisu Botanika v roce 2020

15 dubna, 2021

V druhém čísle časopisu Botanika v roce 2020 se např. dozvíte, proč jsou staré bučiny
tak bohaté na lišejníky, dále zajímavosti o kopřivách, za invazními dírkovci se ponoříme pod hladinu moře a po turistických cestách vystoupáme za proměnami krkonošské tundry. Naučíte se poznávat mokřadní pryšce a navštívíte naše botanické zahrady
v Třeboni a Průhonicích, které připravily i přes nepříznivou situaci mnoho zajímavých akcí.

2020/1

21 dubna, 2021

2019/2

21 dubna, 2021

2019/1

21 dubna, 2021

2018/2

21 dubna, 2021

Speciály

21 dubna, 2021

2018/1

21 dubna, 2021

Pohled na arkto-alpínskou tundru od Studniční hory, kde bylo umístěno šest pylových pastí. Foto H. Svitavská Svobodová

Pylové depozice na Šumavě a v Krkonoších za posledních 21 let

15 dubna, 2021

Vědci zabývající se pylem (palynologové) potřebují vědět, v jakém vztahu je spad (depozice) pylu a okolní vegetace. Proporcionální druhové složení pylu známe z hlubokých rašelinných profilů, ale chceme vědět, jaké bylo proporcionální složení vegetace v minulých 10 tisíci letech v různých časových úsecích neboli v čase a v prostoru.

Na části dotěžené těžebny Hranice probíhá revitalizace – zahrazení odvodňovacích příkopů pomocí dřevěných přehrážek zvýší hladinu podzemní vody a spolu s vybudováním několika tůní podpoří diverzitu vodních a mokřadních organismů. Foto A. Kučerová

Po těžbě rašeliny (s)poušť?

15 dubna, 2021

V českých zemích těžba rašeliny, ale i jiné hospodářské využívání rašelinišť začalo ve srovnání se západní Evropou poměrně pozdě díky relativnímu dostatku lesů a palivového dřeva. Omezení používání dřeva jako paliva a jeho nahrazení uhlím a rašelinou nařizoval pro české země až císařsko-královský patent lesů a dříví z roku 1754.

Hnědásek květelový patří mezi kriticky ohrožené druhy našich denních motýlů nalezený na studovaných úhorech. Foto V. Hotárek

Úhory – zapomenuté ostrůvky biodiverzity

15 dubna, 2021

V oblasti Znojemska na jižní Moravě se vysky­tují velké rozlohy polí, které výrazně kontrastují s mozaikou drobných políček na rakouské straně hranice. Po obou stranách této hranice se nachází náš nejmenší národní park – Podyjí. Před dvaceti lety začala postupně přecházet do rukou Správy NP Podyjí i orná půda, která byla ještě počátkem 20. století intenzivně obhospodařována.

Žulové výchozy, které tvoří ostrovní ekosystém u Třebíče jsou vnořené v zemědělské krajině a porostlé suchomilnými trávníky vyznačující se mělkou a kamenitou půdou, vysycháním a velkým střídáním teplot. Foto G. Ottaviani

Hledání odpovědi na otázku rozmanitosti rostlin na suchozemských ostrovech

15 dubna, 2021

V ekologii je velmi populární zkoumat ostrovy a souostroví v rozmanitých souvislostech. Lze na nich testovat ekologické hypotézy týkající se šíření rostlin na velké vzdálenosti, lokální adaptace a vzniku druhů, a to vše ve vztahu ke vzdálenosti ostrova od pevniny, jeho velikosti a stáří.