Vyšlo 2. číslo Botaniky v roce 2021
Je tu podzim a s ním druhé číslo Botaniky. Léto bylo deštivé, a tak jsme mohli studovat polní mokřady, o kterých se dočtete v článku z míst, která v tomto rozmarném létě zasáhlo tornádo. Podobné atmosférické jevy o sobě dávají...
Publikováno: 5 listopadu, 2021
více...
Vyšlo 1. letošní číslo Botaniky 1/2022
Vážené čtenářky a vážení čtenáři, je tu opět jaro a s ním kromě letošního 60. výročí našeho pracoviště vstupuje časopis Botanika do 10. roku své existence. To vybízí k malému ohlédnutí. Z celkem 233 příspěvků mezi roky 2013 a 2021...
Publikováno: 23 května, 2022
více...
Jak šel čas v Botanickém ústavu do roku 1989
V lednu tohoto roku oslavil Botanický ústav AV ČR 60 let od svého založení. Za šest dekád své existence se z malých geobotanických pracovišť stalo největší centrum botanického výzkumu v ČR, které významně přispívá k výzkumu rostlin a ochraně přírody...
Publikováno: 23 května, 2022
více...
Quo vadis, Adonis aestivalis?
Česká botanická společnost zvolila pro rok 2022 rostlinou roku hlaváček letní (Adonis aestivalis). Rod hlaváček (Adonis) patří do čeledi pryskyřníkovitých a zahrnuje přes 30 druhů (doma je v Evropě, Asii a Severní Africe, ale zavlečen byl i do Severní Ameriky...
Publikováno: 23 května, 2022
více...
Za kytkami s mobilem v ruce
Naši pradávní předkové se při hledání vlastní potravy museli mít neustále na pozoru, aby se sami nestali potravou. V dnešní krajině, zbavené velikých predátorů, máme pro sledování přírody většinou už jiné důvody. Chceme ji poznávat nebo v ní prostě jen...
Publikováno: 23 května, 2022
více...
Rostliny jsou prostředníky mezi půdou a atmosférou
Mezi zemským povrchem a atmosférou dochází k nepřetržité výměně hmoty a energie, která přispívá k vývoji lokálního počasí i globálního klimatu. Svým působením tuto výměnu významně urychlují rostliny, které kořeny přijímají vodu z půdy, aby ji pak z nadzemních částí...
Publikováno: 23 května, 2022
více...
Život pro kuřičku – jak spolupráce mezi vědci, ochránci přírody a místními obyvateli zachránila českého endemita
Kuřička hadcová je na první pohled nenápadná rostlina z čeledi hvozdíkovitých, u které jako by nic nenapovídalo tomu, že patří mezi nejvzácnější české rostlinné druhy. S kuřičkou se již naši čtenáři mohli seznámit na stránkách Botaniky (2016/2). Kuřička je českým...
Publikováno: 23 května, 2022
více...
Cesta za poznáním a záchranou endemické mateřídoušky ostrova Mallorca
Kurátorky Průhonické botanické zahrady navštívily během své únorové týdenní stáže botanickou zahradu Jardí Botànic de Sóller v městečku Sóller ležícím na severozápadním pobřeží ostrova Mallorca ve Španělsku. Cílem jejich cesty bylo zdokonalení praktických dovedností, které později využijí při řešení aktuálních...
Publikováno: 23 května, 2022
více...
Ohlédnutí za Expo v Dubaji, kde čeští vědci přeměnili vodu ze vzduchu
Téměř dvě stovky pavilonů s účastí více než 190 zemí, které navštívilo 23 miliony návštěvníků. Tak by se dala shrnout světová výstava Expo 2020 v Dubaji, která skončila letos v březnu. Český pavilon přitáhl pozornost téměř 1,3 milionu návštěvníků. V...
Publikováno: 23 května, 2022
více...
Co se lze dozvědět z dlouhodobých sledování aneb půl století se skalní stepí
Také si rádi listujete starými novinami, třeba i z doby vašeho dětství? S úžasem sledujete, kolik v dané době stál litr mléka a co bylo zásadním společenským tématem? I my botanici máme svoje „staré noviny“. Jsou jimi starší záznamy o...
Publikováno: 23 května, 2022
více...
Vědci dětem / Tohle jsme my…
Pojďme se podívat, jak se vědci z Botanického ústavu věnovali dětem na letním příměstském táboře v Průhonickém parku.
Publikováno: 24 listopadu, 2021
více...
Vpády botaniků do online výuky škol během covidu
Projekt Vědci do výuky vznikl podobně spontánně jako loni na jaře Věda na doma (https://www.avcr.cz/cs/pro-verejnost/veda-na-doma). Účastnil se ho i Botanický ústav AV ČR.
Publikováno: 15 listopadu, 2021
více...
Novinky v Průhonické botanické zahradě
Průhonická botanická zahrada leží na východním okraji Průhonického parku. Specializuje se především na konzervaci prastarých a historických odrůd kosatců, pivoněk, denivek a růží.
Publikováno: 15 listopadu, 2021
více...
Botanická zahrada Třeboň 2021
Botanická zahrada Třeboň zahájila letos provoz tradičně 1. května a do konce září přilákala přes 2600 návštěvníků.
Publikováno: 15 listopadu, 2021
více...
Jak ve výzkumu propojovat archeologii a botaniku?
Archeologie je vědní disciplína, která se zabývá zkoumáním a uchováváním hmotných pozůstatků lidských společností z minulosti. Tyto lidské společnosti (stejně jako současné) však nelze poznávat odtržené od jejich životního prostředí, a proto se je archeologie snaží pochopit v jejich environmentálním...
Publikováno: 15 listopadu, 2021
více...
Jak zobrazit lesní minulost?
Na Oddělení vegetační ekologie Botanického ústavu AV ČR vědci v průběhu posledních deseti let nashromáždili velké množství informací týkajících se lesní minulosti. Jeden z dílčích výsledku je díky spolupráci s Ústavem pro hospodářskou úpravu lesa (ÚHÚL) volně k prohlížení v...
Publikováno: 15 listopadu, 2021
více...
Jednoho deštivého léta, aneb Co jsme (zatím) vybádali v polních mokřadech jižní Moravy
Bažiny, močály, mokřiny, třasoviska, mokřady… tato slova u části veřejnosti vzbuzují odpor či úzkost, patrně kvůli předpokládanému riziku utonutí nebo přinejmenším zamokření a zablácení.
Publikováno: 15 listopadu, 2021
více...
Pylové depozice na Šumavě a v Krkonoších za posledních 21 let
Vědci zabývající se pylem (palynologové) potřebují vědět, v jakém vztahu je spad (depozice) pylu a okolní vegetace. Proporcionální druhové složení pylu známe z hlubokých rašelinných profilů, ale chceme vědět, jaké bylo proporcionální složení vegetace v minulých 10 tisíci letech v...
Publikováno: 15 dubna, 2021
více...
Po těžbě rašeliny (s)poušť?
V českých zemích těžba rašeliny, ale i jiné hospodářské využívání rašelinišť začalo ve srovnání se západní Evropou poměrně pozdě díky relativnímu dostatku lesů a palivového dřeva. Omezení používání dřeva jako paliva a jeho nahrazení uhlím a rašelinou nařizoval pro české...
Publikováno: 15 dubna, 2021
více...
Úhory – zapomenuté ostrůvky biodiverzity
V oblasti Znojemska na jižní Moravě se vyskytují velké rozlohy polí, které výrazně kontrastují s mozaikou drobných políček na rakouské straně hranice. Po obou stranách této hranice se nachází náš nejmenší národní park – Podyjí. Před dvaceti lety začala postupně...
Publikováno: 15 dubna, 2021
více...
Hledání odpovědi na otázku rozmanitosti rostlin na suchozemských ostrovech
V ekologii je velmi populární zkoumat ostrovy a souostroví v rozmanitých souvislostech. Lze na nich testovat ekologické hypotézy týkající se šíření rostlin na velké vzdálenosti, lokální adaptace a vzniku druhů, a to vše ve vztahu ke vzdálenosti ostrova od pevniny,...
Publikováno: 15 dubna, 2021
více...
Paměti rostlin
Také vás při pohledu na starobylý strom napadne, co všechno asi pamatuje? Věřím, že si tuto otázku kladete spíše v kontextu toho, co asi všechno ten úchvatný strom zažil a přežil, než že by si skutečně něco pamatoval. Stromy, a...
Publikováno: 15 dubna, 2021
více...
Vyšlo první číslo v roce 2021
S příchodem jara rozkvétají květy na podzámeckém Alpinu a uvolňují pyl. Víte ale vlastně, jak taková pylová zrna vypadají pod mikroskopem? A napadlo vás, jak se pyl chytá? Připojujeme pylový kalendář, který možná ocení nejeden alergik trpící sezonní polinózou.
Publikováno: 15 dubna, 2021
více...
Vyšlo druhé číslo časopisu Botanika v roce 2020
V druhém čísle časopisu Botanika v roce 2020 se např. dozvíte, proč jsou staré bučiny tak bohaté na lišejníky, dále zajímavosti o kopřivách, za invazními dírkovci se ponoříme pod hladinu moře a po turistických cestách vystoupáme za proměnami krkonošské tundry....
Publikováno: 15 dubna, 2021
více...
Buk – nejvýznamnější česká dřevina pro lišejníky?
Buk lesní (Fagus sylvatica) a lesy jím tvořené není třeba příliš představovat. Buk je rozšířen ve většině Evropy a je často dominantní součástí lesních porostů. Odhady jeho přirozeného zastoupení (tzn. bez změny druhové skladby způsobené člověkem) v českých lesích se...
Publikováno: 15 dubna, 2021
více...
Všudypřítomná, užitečná, ale i zatracovaná kopřiva dvoudomá
Není snad nikdo, kdo by neznal kopřivu a její žahavé chlupy. Proč kopřiva pálí a způsobuje bolestivé puchýře? Při odlomení špičky dutého chlupu dochází ke vzniku ostrého hrotu podobného injekční jehle a vylití pálivé tekutiny. V poslední době se usuzuje,...
Publikováno: 15 dubna, 2021
více...
Mrtvé písky Středozemního moře aneb bioeroze schránek invazních dírkovců
Zvídavý čtenář asi zpozorní – proč by měly být písky mrtvé? Nebo ještě zvídavěji – o jaké písky se vlastně jedná? Nebo úplně od začátku: co je to písek? Či zcela logicky a jaksi z druhé strany – existují snad...
Publikováno: 15 dubna, 2021
více...
Kdy trápí pyl alergiky?
Alergické nebo přecitlivělé reakce jsou výsledkem nezdravé imunitní odpovědi k cizím substancím – alergenům, které jsou pro většinu populace neškodné. Původcem pylové alergie (polinózy) je vdechnutý pyl a příčinou jsou alergeny v pylových zrnech obsažené. Tento typ alergie v Evropě...
Publikováno: 15 dubna, 2021
více...
Rostlina roku: vstavač kukačka
Česká botanická společnost se rozhodla každoročně vyhlašovat Rostlinu roku, a to právě od letoška. Inspirací byla akce Pták roku, která je již od roku 1992 organizována Českou společností ornitologickou.
Publikováno: 15 dubna, 2021
více...
Botanické zahrady jako součást evropského kulturního dědictví
Botanické zahrady se celosvětově věnují konzervaci genofondu rostlin. Kromě planých druhů se soustředí také na odrůdy okrasných rostlin, které můžeme chápat jako kulturní dědictví.
Publikováno: 15 dubna, 2021
více...
Jsou vysokohorská společenstva v ohrožení?
Vysokohorské oblasti nabízejí díky interakcím mezi drsným klimatem a členitým reliéfem velkou různorodost stanovišť, na něž jsou vázána úzce specializovaná společenstva rostlin i živočichů (často hmyzu). V našem příspěvku se však budeme věnovat výhradně flóře. Vysokohorské rostliny musí být dobře...
Publikováno: 15 dubna, 2021
více...