Časopis Botanika

Vyšlo 2. číslo Botaniky v roce 2021

Je tu podzim a s ním druhé číslo Botaniky. Léto bylo deštivé, a tak jsme mohli studovat polní mokřady, o kterých se dočtete v článku z míst, která v tomto rozmarném létě zasáhlo tornádo. Podobné atmosférické jevy o sobě dávají...

více...

Vyšlo 1. letošní číslo Botaniky 1/2022

Vážené čtenářky a vážení čtenáři, je tu opět jaro a s ním kromě letošního 60. výročí našeho pracoviště vstupuje časopis Botanika do 10. roku své existence. To vybízí k malému ohlédnutí. Z celkem 233 příspěvků mezi roky 2013 a 2021...

více...

Jak šel čas v Botanickém ústavu do roku 1989

V lednu tohoto roku oslavil Botanický ústav AV ČR 60 let od svého založení. Za šest dekád své existence se z malých geobotanických pracovišť stalo největší centrum botanického výzkumu v ČR, které významně přispívá k výzkumu rostlin a ochraně přírody...

více...

Quo vadis, Adonis aestivalis?

Česká botanická společnost zvolila pro rok 2022 rostlinou roku hlaváček letní (Adonis aestivalis). Rod hlaváček (Adonis) patří do čeledi pryskyřníkovitých a zahrnuje přes 30 druhů (doma je v Evropě, Asii a Severní Africe, ale zavlečen byl i do Severní Ameriky...

více...

Za kytkami s mobilem v ruce

Naši pradávní předkové se při hledání vlastní potravy museli mít neustále na pozoru, aby se sami nestali potravou. V dnešní krajině, zbavené velikých predátorů, máme pro sledování přírody většinou už jiné důvody. Chceme ji poznávat nebo v ní prostě jen...

více...

Rostliny jsou prostředníky mezi půdou a atmosférou

Mezi zemským povrchem a atmosférou dochází k nepřetržité výměně hmoty a energie, která přispívá k vývoji lokálního počasí i globálního klimatu. Svým působením tuto výměnu významně urychlují rostliny, které kořeny přijímají vodu z půdy, aby ji pak z nadzemních částí...

více...

Život pro kuřičku – jak spolupráce mezi vědci, ochránci přírody a místními obyvateli zachránila českého endemita

Kuřička hadcová je na první pohled nenápadná rostlina z čeledi hvozdíkovitých, u které jako by nic nenapovídalo tomu, že patří mezi nejvzácnější české rostlinné druhy. S kuřičkou se již naši čtenáři mohli seznámit na stránkách Botaniky (2016/2). Kuřička je českým...

více...

Cesta za poznáním a záchranou endemické mateřídoušky ostrova Mallorca

Kurátorky Průhonické botanické zahrady navštívily během své únorové týdenní stáže botanickou zahradu Jardí Botànic de Sóller v městečku Sóller ležícím na severozápadním pobřeží ostrova Mallorca ve Španělsku. Cílem jejich cesty bylo zdokonalení praktických dovedností, které později využijí při řešení aktuálních...

více...

Ohlédnutí za Expo v Dubaji, kde čeští vědci přeměnili vodu ze vzduchu

Téměř dvě stovky pavilonů s účastí více než 190 zemí, které navštívilo 23 miliony návštěvníků. Tak by se dala shrnout světová výstava Expo 2020 v Dubaji, která skončila letos v březnu. Český pavilon přitáhl pozornost téměř 1,3 milionu návštěvníků. V...

více...

Co se lze dozvědět z dlouhodobých sledování aneb půl století se skalní stepí

Také si rádi listujete starými novinami, třeba i z doby vašeho dětství? S úžasem sledujete, kolik v dané době stál litr mléka a co bylo zásadním společenským tématem? I my botanici máme svoje „staré noviny“. Jsou jimi starší záznamy o...

více...

2020/2

více...

Vědci dětem / Tohle jsme my…

Pojďme se podívat, jak se vědci z Botanického ústavu věnovali dětem na letním příměstském táboře v Průhonickém parku.

více...

Vpády botaniků do online výuky škol během covidu

Projekt Vědci do výuky vznikl podobně spontánně jako loni na jaře Věda na doma (https://www.avcr.cz/cs/pro-verejnost/veda-na-doma). Účastnil se ho i Botanický ústav AV ČR.

více...

Novinky v Průhonické botanické zahradě

Průhonická botanická zahrada leží na východním okraji Průhonického parku. Specializuje se především na konzervaci prastarých a historických odrůd kosatců, pivoněk, denivek a růží.

více...

Botanická zahrada Třeboň 2021

Botanická zahrada Třeboň zahájila letos provoz tradičně 1. května a do konce září přilákala přes 2600 návštěvníků.

více...

Jak ve výzkumu propojovat archeologii a botaniku?

Archeologie je vědní disciplína, která se zabývá zkoumáním a uchováváním hmotných pozůstatků lidských společností z minulosti. Tyto lidské společnosti (stejně jako současné) však nelze poznávat odtržené od jejich životního prostředí, a proto se je archeologie snaží pochopit v jejich environmentálním...

více...

Jak zobrazit lesní minulost?

Na Oddělení vegetační ekologie Botanického ústavu AV ČR vědci v průběhu posledních deseti let nashromáždili velké množství informací týkajících se lesní minulosti. Jeden z dílčích výsledku je díky spolupráci s Ústavem pro hospodářskou úpravu lesa (ÚHÚL) volně k prohlížení v...

více...

Jednoho deštivého léta, aneb Co jsme (zatím) vybádali v polních mokřadech jižní Moravy

Bažiny, močály, mokřiny, třasoviska, mokřady… tato slova u části veřejnosti vzbuzují odpor či úzkost, patrně kvůli předpokládanému riziku utonutí nebo přinejmenším zamokření a zablácení.

více...

2020/1

více...

2019/2

více...

2019/1

více...

2018/2

více...

2018/1

více...

Speciály

více...

Pylové depozice na Šumavě a v Krkonoších za posledních 21 let

Vědci zabývající se pylem (palynologové) potřebují vědět, v jakém vztahu je spad (depozice) pylu a okolní vegetace. Proporcionální druhové složení pylu známe z hlubokých rašelinných profilů, ale chceme vědět, jaké bylo proporcionální složení vegetace v minulých 10 tisíci letech v...

více...

Po těžbě rašeliny (s)poušť?

V českých zemích těžba rašeliny, ale i jiné hospodářské využívání rašelinišť začalo ve srovnání se západní Evropou poměrně pozdě díky relativnímu dostatku lesů a palivového dřeva. Omezení používání dřeva jako paliva a jeho nahrazení uhlím a rašelinou nařizoval pro české...

více...

Úhory – zapomenuté ostrůvky biodiverzity

V oblasti Znojemska na jižní Moravě se vysky­tují velké rozlohy polí, které výrazně kontrastují s mozaikou drobných políček na rakouské straně hranice. Po obou stranách této hranice se nachází náš nejmenší národní park – Podyjí. Před dvaceti lety začala postupně...

více...

Hledání odpovědi na otázku rozmanitosti rostlin na suchozemských ostrovech

V ekologii je velmi populární zkoumat ostrovy a souostroví v rozmanitých souvislostech. Lze na nich testovat ekologické hypotézy týkající se šíření rostlin na velké vzdálenosti, lokální adaptace a vzniku druhů, a to vše ve vztahu ke vzdálenosti ostrova od pevniny,...

více...

Paměti rostlin

Také vás při pohledu na starobylý strom napadne, co všechno asi pamatuje? Věřím, že si tuto otázku kladete spíše v kontextu toho, co asi všechno ten úchvatný strom zažil a přežil, než že by si skutečně něco pamatoval. Stromy, a...

více...

Vyšlo první číslo v roce 2021

S příchodem jara rozkvétají květy na podzámeckém Alpinu a uvolňují pyl. Víte ale vlastně, jak taková pylová zrna vypadají pod mikroskopem? A napadlo vás, jak se pyl chytá? Připojujeme pylový kalendář, který možná ocení nejeden alergik trpící sezonní polinózou.

více...

Vyšlo druhé číslo časopisu Botanika v roce 2020

V druhém čísle časopisu Botanika v roce 2020 se např. dozvíte, proč jsou staré bučiny tak bohaté na lišejníky, dále zajímavosti o kopřivách, za invazními dírkovci se ponoříme pod hladinu moře a po turistických cestách vystoupáme za proměnami krkonošské tundry....

více...

Buk – nejvýznamnější česká dřevina pro lišejníky?

Buk lesní (Fagus sylvatica) a lesy jím tvořené není třeba příliš představovat. Buk je rozšířen ve většině Evropy a je často dominantní součástí lesních porostů. Odhady jeho přirozeného zastoupení (tzn. bez změny druhové skladby způsobené člověkem) v českých lesích se...

více...

Všudypřítomná, užitečná, ale i zatracovaná kopřiva dvoudomá

Není snad nikdo, kdo by neznal kopřivu a její žahavé chlupy. Proč kopřiva pálí a způsobuje bolestivé puchýře? Při odlomení špičky dutého chlupu dochází ke vzniku ostrého hrotu podobného injekční jehle a vylití pálivé tekutiny. V poslední době se usuzuje,...

více...

Mrtvé písky Středozemního moře aneb bioeroze schránek invazních dírkovců

Zvídavý čtenář asi zpozorní – proč by měly být písky mrtvé? Nebo ještě zvídavěji – o jaké písky se vlastně jedná? Nebo úplně od začátku: co je to písek? Či zcela logicky a jaksi z druhé strany – existují snad...

více...

Kdy trápí pyl alergiky?

Alergické nebo přecitlivělé reakce jsou výsledkem nezdravé imunitní odpovědi k cizím substancím – alergenům, které jsou pro většinu populace neškodné. Původcem pylové alergie (polinózy) je vdechnutý pyl a příčinou jsou alergeny v pylových zrnech obsažené. Tento typ alergie v Evropě...

více...

Rostlina roku: vstavač kukačka

Česká botanická společnost se rozhodla každoročně vyhlašovat Rostlinu roku, a to právě od letoška. Inspirací byla akce Pták roku, která je již od roku 1992 organizována Českou společností ornitologickou.

více...

Botanické zahrady jako součást evropského kulturního dědictví

Botanické zahrady se celosvětově věnují konzervaci genofondu rostlin. Kromě planých druhů se soustředí také na odrůdy okrasných rostlin, které můžeme chápat jako kulturní dědictví.

více...

Jsou vysokohorská společenstva v ohrožení?

Vysokohorské oblasti nabízejí díky interakcím mezi drsným klimatem a členitým reliéfem velkou různorodost stanovišť, na něž jsou vázána úzce specializovaná společenstva rostlin i živočichů (často hmyzu). V našem příspěvku se však budeme věnovat výhradně flóře. Vysokohorské rostliny musí být dobře...

více...