PAMÁTKOVÁ OBNOVA PODZÁMECKÉHO ALPINA


Obr. 1: Intenzivně udržované partie centrálního Alpina

Zakladatel Průhonického parku hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca dal svým vizionářským přístupem vzniknout skvostu přírodně krajinářského stylu na území českých zemí, který je kromě významu umělecko-historického cenný i jako sbírka domácích a cizokrajných rostlin. Hrabě Silva-Tarouca do Průhonic pilně shromažďoval okrasné rostliny z celého světa a v parku pak prováděl cenné introdukční pokusy. Pro pěstování horských rostlin, které byly jeho celoživotní láskou, založil v evropském měřítku v té době unikátní Alpinum.

Za více než stoletou existenci Alpina však nebyla péče o porosty okrasných dřevin a bylin ani o technické prvky vždy dostatečná.

Pozornost byla věnována zejména centrální části Alpina, zatímco prostory a plochy na jihu, navazující přímo na budovu zámku, tzv. podzámecké Alpinum, nebyly náležitě využity a původní náplň těchto míst byla setřena. Výhledy do parku i na budovu zámku z těchto míst jsou nyní zakryty přerostlou vegetací. Ta je zastoupena částečně přestárlými původními výsadbami, dále pak později vysazenými, na údržbu méně náročnými rostlinami a také rostlinami náletovými a plevelnými, které se na ploše rozšířily díky nízké intenzitě péče. Cestní síť kapacitně neodpovídá požadovanému provozu. Alpinum je pro návštěvníky přístupné pouze z hlavní cesty na břehu Podzámeckého rybníka a dále potoka Botiče, ostatní cesty slouží jen pro provozní účely a část z nich má pouze podobu pěšin vyšlapaných ve strmých skalnatých svazích. Stavební prvky, zejména drobné stavby, opěrné zídky a schody, jsou narušené klimatickými podmínkami a náletovou vegetací a často staticky nevyhovují. Technické prvky a mobiliář nemají patřičnou funkčnost a nesplňují estetické a uživatelské nároky.

Na obrázcích 2–4 je zachycen současný stav podzámeckého Alpina a navazujících partií.

Obr. 2
Obr. 3
Obr. 4

V průběhu roku 2014 byl proto ve spolupráci s odborníky z oboru zahradní a krajinářské architektury připraven projekt s názvem „Průhonický park – Obnova podzámeckého Alpina“. Návrh úpravy území vyhotovil ateliér Florart a tým specialistů, včetně kolegů z norské botanické zahrady Tromsø Arctic-Alpine Botanic Garden, kteří se budou podílet rovněž na realizaci projektu.

undefined

Botanický ústav AV ČR, v. v. i. získal na realizaci tohoto projektu finanční podporu v programu CZ06 – „Kulturní dědictví a současné umění“, který je financován zeměmi Evropského hospodářského prostoru (EHP) – Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem.


Obr. 5: Panoramatický pohled na podzámecké Alpinum a navazující partie

Návrh obnovy podzámeckého Alpina si zejména klade za cíl tuto část parku zpřístupnit veřejnosti, zprostředkovat návštěvníkům zajímavé informace a rozšířit tím povědomí o principech komponování skalnatých partií a použití domácích i cizokrajných rostlin.

Současná síť cest, která má většinou podobu pouze úzkých pěšin, získá nezbytné provozní dimenze a provede návštěvníky celým prostorem tak, aby jim umožnila vnímat krásu rostlin i dálkové pohledy do parku a na budovu zámku. Obnoveno bude i historické podzámecké Alpinum na severozápadních svazích pod zámeckou baštou s nově upraveným nástupem v před- prostoru bašty, který získá podobu výstavnicky využitelného prostoru. Příliš vzrůstné výsadby jalovců na jižních svazích pod zámeckou vyhlídkovou terasou budou nahrazeny vhodnějšími rostlinami. Návštěvníci se rovněž dočkají reminiscence historické „Růžové zahrádky“ přiléhající na horní terase Alpina ke kostelíku Narození Panny Marie s ukázkou historického či historizujícího sortimentu růží. Upraveny budou také partie okolo historické studánky, jihovýchodní svahy a východní vyhlídková terasa při tzv. „starém Alpinu”, která poskytne nádherný výhled na zámek přes Podzámecký rybník.

Obnovené partie budou osázeny původními či starými sortimenty trvalek, skalniček, historických a historizujících růží a okrasných dřevin. Při výběru sortimentu vhodného pro památkovou obnovu byly velmi cenným vodítkem zejména dobové soupisy rostlin, například rukopis „Soupis rostlinstva v „Alpinum“ státního statku v Průhonicích 1936–1940” a publikace, které napsal hrabě Silva-Tarouca, především „Unsere Freiland-Stauden” z roku 1922. Návrh výsadeb respektuje místní podmínky vyplývající z expozice svahu, míry oslunění, půdní i vzdušné vlhkosti atd. Je přitom koncipován tak, aby porosty netvořily jen pouhou sbírku rostlinných druhů, ale aby rovněž harmonicky doplňovaly kompozici přírodně krajinářského parku. Proto budou jednotlivé druhy sázeny vždy ve větších plochách a tyto plochy se budou v prostoru podzámeckého Alpina opakovat. V zájmovém území byla navržena výsadba více než 300 druhů a kultivarů trvalek, skalniček, růží a okrasných dřevin. Nízkým trvalkám a skalničkám byly věnovány partie kolem skalních výchozů, kamenných schodů a zídek. Vysoké trvalky pak budou zaujímat rozlehlé plochy kolem zachovaných porostů dřevin. Pod stromy se uplatní také řada podrostových druhů rostlin. Pro zajištění maximálního estetického působení trvalkových ploch i v období předjaří budou tyto navíc podsazeny drobnými jarními cibulovinami. Odborné informace týkající se rostlin, způsobu obnovy a historie budou návštěvníkům zprostředkovány v rámci komplexního vzdělávacího programu.

Předpokládané zahájení realizace projektu je jaro 2015 a dokončení konec dubna 2016.

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Autorka:
Ing. Kateřina Smutná (katerina.smutna@ibot.cas.cz; Správa Průhonického parku)

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •