LÉČIVÉ HOUBY – 2. DÍL


Obr. 1 a 2: Imperfektní plodnice (čága) rezavce šikmého (Inonotus obliquus) na kmenech živých bříz na Soběslavských blatech v j. Čechách

Obr. 2

V minulém čísle časopisu Botanika jsme si představili jednu z nejznámějších léčivých hub, lesklokorku lesklou (Ganoderma lucidum). V našich lesích však můžeme najít řadu dalších hub s léčivými účinky, z nichž některé jsou již na trhu ve formě potravních doplňků. Dnes si představíme další zajímavou houbu, která ale není tak známá ani hojná.

Rezavec šikmý

Rezavec šikmý (Inonotus obliquus) je stopkovýtrusá dřevokazná houba. Roste nejčastěji na břízách, méně často také na dalších listnatých stromech. Vytváří na stromech dva druhy plodnic – tzv. imperfektní (nedokonalé; obr. 1 a 2) a perfektní (dokonalé; obr. 3 ). Imperfektní plodnice jsou víceleté útvary nepravidelného až téměř kulovitého tvaru, černé nebo hnědé barvy, a právě ty se používají k léčebným účelům. Rezavec šikmý roste především v severní Evropě a v Rusku, ale i na některých místech v České republice, dále ve většině evropských zemí, v Asii a Severní Americe. Pro léčebné účely se houba sbírá v přírodě a také se uměle pěstuje. V Rusku je tato houba nazývána čága a toto označení se rozšířilo i do dalších zemí (anglicky chaga).

Tradiční medicína a historie

Rezavec šikmý se využívá v tradiční medicíně již stovky let, a to zejména v Rusku a v severní Evropě. Používá se především k léčbě různých typů nádorových onemocnění (zejména střev), tuberkulózy, žaludečních vředů a jaterních onemocnění, ale díky poměrně příjemné chuti je používán i jako náhražka čaje. U původních obyvatel Ruska (hlavně na Sibiři), kteří tento čaj pravidelně pili, byl zaznamenán mimořádně nízký výskyt nádorových onemocnění a v bývalém Sovětském svazu byla proto této houbě věnována velká pozornost. V současné době je rezavec šikmý v Rusku na trhu v podobě přípravků Čága a Befungin. Přípravek Befungin je dostupný i v České republice a k dispozici je také řada dalších potravních doplňků obsahujících rezavec šikmý.

Do povědomí západní veřejnosti i západní medicíny se rezavec šikmý dostal především díky ruskému spisovateli Alexandru Solženicynovi, který ve svém díle Rakovina popisuje použití čágy právě k léčbě rakoviny.

Obsahové látky

Rezavec šikmý obsahuje více než 200 různých biologicky aktivních látek; z hlediska farmakologických účinků jsou nejdůležitější polysacharidy, polyfenolické látky a triterpenoidy lanostanového typu. Některé obsahové látky, které se vyskytují v rezavci, získává houba z hostitelského stromu. I ty se podílejí na farmakologických účincích rezavce.

Léčivé účinky

Léčivé účinky rezavce šikmého byly zkoumány v mnoha studiích, které přinesly zajímavé výsledky. Potvrzen byl jeho protinádorový účinek a zjištěna byla i řada dalších příznivých účinků. Rezavec šikmý tak představuje jeden z potenciálních zdrojů léčiv využitelných v medicíně.

Perspektivní je především protinádorový účinek rezavce šikmého, který byl ověřen v řadě studií. Působí cytotoxicky proti různým typům nádorových buněk (např. karcinom děložního čípku, prsu, jater, plic a tlustého střeva), zatímco zdravé buňky nejsou zasaženy. Navíc snižuje nežádoucí účinky chemoterapie a může tak sloužit jako vhodný doplněk ke standardní léčbě nádorových onemocnění. Na protinádorovém působení rezavce šikmého se podílí i jeho imunomodulační účinek.

Příznivě působí rezavec šikmý také při léčbě cukrovky, protože snižuje hladinu glukózy v krvi a zvyšuje hladinu inzulinu, navíc snižuje i hladinu LDL-cholesterolu v krvi. Má i antioxidační, protizánětlivý a analgetický účinek. Díky hepatoprotektivnímu účinku chrání rezavec šikmý jaterní buňky před poškozením toxickými látkami a zlepšuje funkci jater. Zajímavý je také účinek látek z tohoto rezavce na nervový systém – inhibují enzym acetylcholinesterázu v mozku a zlepšují kognitivní funkce, jako je paměť a schopnost učení. Využití by tak rezavec šikmý mohl nalézt i při léčbě neurodegenerativních onemocnění, jako je Alzheimerova choroba a další typy demence.

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Autorka:
Mgr. Zdeňka Navrátilová
(navratil@natur.cuni.cz
; Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy)

Více informací o tématu:
Liu C. et al. J Nat Prod. 2014; 77(1): 35–41
Socha R, Jegorov A. Encyklopedie léčivých hub. Academia Praha 2014. 772 p.
Solženicyn A.I. Rakovina. Čs. spisovatel Praha 1992. 472 p.

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •