FASCINUJÍCÍ POHLEDY DO MIKROSVĚTA HUB – 4. DÍL. HOUBY A KRYTENKY


Obr. 1: Krytenky Phryganella acropodia kolonizující husté mycelium saprotrofních hub na povrchu jehlice borovice lesní. (ESEM)

Obr. 2: Detail schránek krytenek Phryganella acropodia na jehlici borovice lesní. (ESEM)

V předchozích dílech našeho miniseriálu o mikroskopii jsme se zabývali houbami žijícími ve společenstvech lišejníků na kůře odumřelých smrčin, symbiotickými houbami mořských trav a endofytickými houbami v kořenech borovic a smrků. Mikroskopické houby ale vstupují do celé řady dalších trofických (tj. s výživou souvisejících) interakcí s různými skupinami organismů a v dnešním díle se zaměříme na jejich soužití s velice zajímavou skupinou půdních protist, s krytenkami.

Krytenky jsou eukaryotické jednobuněčné amébovité organismy kryté schránkou s jediným otvorem. Tato schránka může být tvořena sekrecí organických látek (bílkovin, polysacharidů – např. chitinu), stmelením různých cizorodých materiálů (zrnek písku, schránek rozsivek, cyst prvoků, bakterií aj.) nebo sekrecí anorganických látek na bázi křemíku či vápníku. Jediný otvor schránky slouží krytenkám k příjmu potravy, k vylučování, ale také k pohybu, neboť jím vysunují své panožky. Žijí ve sladkých i brakických vodách, ale také v mechu, a velmi hojné bývají ve vlhké půdě; zde je jejich schránka mimo jiné chrání před vyschnutím. Právě schránka je jejich charakteristickým znakem, lišícím se druh od druhu a nabývajícím velmi rozmanitých podob; od baněk slepených z písku, přes hladké talíře s kulatým či trojúhelníkovitým otvorem uprostřed, až po šupinaté vejcovité měchýřky opatřené ostrými trny a zubatými ústy (viz obr. 5–16 ). Pevné schránky krytenek se nám vzhledem ke své schopnosti fosilizace zachovaly také v geologických vrstvách usazenin a jsou proto využívány paleontology k hodnocení podmínek prostředí v dobách minulých.

Při zviditelňování a klasifikaci těchto pozoruhodně utvářených schránek se velice osvědčila skenovací elektronová mikroskopie (SEM). Ta také stála u prvních pozorování krytenek žijících na povrchu mykorhizních kořenů, tj. kořenů zapojených do vzájemně prospěšné symbiózy rostlin a hub, které zkoumal náš tým. Tato pozorování postupně vedla k hlubšímu zájmu o krytenky a jejich interakce s různými skupinami hub.

O krytenkách se dříve předpokládalo, že jsou to mimo jiné mykofágové, tj. organismy živící se houbami. Tyto úvahy však byly postaveny na pokusech z osmdesátých let minulého století, jejichž výsledky nejsou z dnešního hlediska příliš přesvědčivé. Náš tým se proto zaměřil na interakci krytenek s mikroskopickými houbami žijícími v opadu borovice lesní (Pinus sylvestris) a zkoumal, zda jsou mezi nimi v tomto ekosystému opravdu vytvořeny potravní (trofické) vazby (obr. 1–2 a 3–4 ).

S využitím snímkování vzorků ve světelném a elektronovém mikroskopu jsme zjistili, že výskyt a četnost schránek dle literatury typicky mykofágní krytenky Phryganella acropodia ( obr. 1 a 2) jsou průkazně ovlivněny přítomností mycelia (tj. podhoubí) mikroskopických hub. Na druhou stranu se ukázalo jako nepravděpodobné, že by to bylo způsobeno tím, že krytenky toto mycelium využívaly jako přímý zdroj živin. Jako pravděpodobnější vysvětlení se jevila skutečnost, že se s myceliem asociované krytenky živily bakteriemi žijícími v tzv. hyfosféře, tedy v těsném okolí a na povrchu tohoto mycelia. Bez pomoci především skenovací elektronové mikroskopie by naše cesta k těmto výsledkům byla o poznání klikatější.

Schránky krytenek

Pro srovnání je měřítko u všech obrázků 25 µm.

Obr. 5: Arcella sp. (SEM-HV)
Obr. 6: Bullinularia indica (ESEM)
Obr. 7: Centropyxis sp. (ESEM)
Obr. 8: Hyalosphenia papilio (ESEM)
Obr. 9: Heleopera sp. (SEM-LV)
Obr. 10: Nebela sp. (ESEM)
Obr. 11: Trigonopyxis sp. (ESEM)
Obr. 12: Phryganella acropodia (ESEM)
Obr. 13: Assulina muscorum (ESEM)
Obr. 14: Euglypha compressa (ESEM)
Obr. 15: Trinema complanatum (ESEM)
Obr. 16: Corythion dubium (ESEM)

Zařazení těchto krytenek do čeledí: Arcellidae (5), Plagiopyxidae (6), Centropyxidae (7), Hyalospheniidae (8–10), Trigonopyxidae (11), Phryganelidae (12), Euglyphidae (13 a 14), Trinematiidae (15 a 16).

Použité režimy skenovací elektronové mikroskopie (SEM): HV – vysoké vakuum (pokovené vzorky), LV – nízké vakuum, ESEM – environmentální režim (včetně chlazení vzorku).

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Autoři:
Mgr. Jiří Machač (jiri.machac@ibot.cas.cz; Optická laboratoř),
RNDr. Martin Vohník, Ph.D. (martin.vohnik@ibot.cas.cz; Oddělení mykorhizních symbióz)

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •