OBSAH ČÍSLA 2014/2

Na této stránce najdete krátké ukázky z publikovaných článků.

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Číslo v tištěné podobě můžete zakoupit v knihkupectvích Academia nebo v pokladně Průhonického parku. Můžete si ho také objednat v redakci časopisu.

Kromě toho je možné objednávat elektronickou verzi ve formátu pdf.

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

DLOUHÁ EVOLUČNÍ CESTA ROSTLIN

RNDr. Lenka Záveská Drábková, Ph.D.

zobraz více ▼

Již před zhruba 3,5 miliardami lety existoval jednobuněčný předek všech organismů, tedy i rostlin, který neměl schopnost fotosyntézy. V průběhu evoluce se vyvinul další jednobuněčný předek, který již schopnost fotosyntézy měl. Jeho buňky byly velmi podobné (tedy blízce příbuzné) dnešním sinicím…

zobraz méně ▲

ROZSIVKY A JEJICH VIZITKY

Mgr. Markéta Fránková, Ph.D.

zobraz více ▼

Rozsivky jsou jednobuněčné eukaryotické organismy řazené do skupiny hnědých řas.
Vyvinuly se asi před 200 miliony let z předka třídy Chrysophyceae pokrytého křemičitými šupinami, jež se přetvořily ve dvojdílnou schránku – frustulu, která je pro rozsivky typická.

zobraz méně ▲

AEROBIOLOGIE ANEB O ŽIVOTĚ
VE VZDUCHU

Mgr. Barbora Obstová

zobraz více ▼

Termín aerobiologie byl poprvé použit ve 30. letech minulého století v abstraktu amerického vědce F. C. Meiera jako název pro projekt o mikrobiálním životě ve vzduchu. Meier však „svou“ vědu neměl nikdy možnost rozvíjet, neboť cestou na představení svých předběžných výsledků zemřel při letecké havárii.

zobraz méně ▲

FASCINUJÍCÍ POHLEDY
DO MIKROSVĚTA HUB – 3. díl

Mgr. Jiří Machač, Mgr. Tereza Lukešová

zobraz více ▼

Ve třetím díle našeho seriálu zaměříme svou pozornost do hloubi kořenového systému smrku ztepilého, který skrývá „temné“ tajemství v podobě endofytických hub s charakteristickými tmavými přehrádkovanými hyfami. Označení „endofyt“ dává tušit, že se jedná o organismus žijící uvnitř těla rostlinného hostitele.

zobraz méně ▲

PROGRAM SMĚŘUJÍCÍ K PRŮMYSLO-
VÉMU VYUŽITÍ NÁHRADNÍCH ZDROJŮ
PŘÍRODNÍHO KAUČUKU

Doc. RNDr. Jan Kirschner, CSc.

zobraz více ▼

Naprostá většina (více než 99 %) světového přírodního kaučuku je získávána z kaučukovníku, Hevea brasiliensis. Vývoj ukázal, že světový systém zásobování PK je značně fragilní, snadno ohrozitelný různými faktory. Již během obou světových válek se ukázalo, že blokování obchodu s kaučukem (ponorkovými blokádami) může válčícím stranám způsobit velké potíže…

zobraz méně ▲

PŘÍRODĚ BLÍZKÁ OBNOVA – STÁLE
JEŠTĚ NETRADIČNÍ PŘÍSTUP
K OBNOVĚ TĚŽEBNÍCH PROSTOR

Mgr. Lenka Šebelíková

zobraz více ▼

Při představě rozsáhlých uhelných dolů na Mostecku či velkých kamenolomů v Českém krasu se mnoha lidem vybaví slovní spojení „měsíční krajina“ či „jizvy v krajině“. Těžba nerostných surovin skutečně značně ovlivňuje vzhled krajiny. Nicméně přírodní procesy si v dostatečně dlouhém časovém horizontu s těmito místy často dokáží poradit samy a začlenit je do okolní krajiny.

zobraz méně ▲

MOKŘADNÍ ROSTLINA POLNÍM PLEVELEM?

RNDr. Zdenka Hroudová, CSc.,
Ing. Petr Zákravský

zobraz více ▼

V posledních desetiletích se objevily problémy se zaplevelením orné půdy trávovitou rostlinou, často zaměňovanou za pýr. Ovšem na rozdíl od pýru na ni neplatil osvědčený postup hubení – postřik herbicidem na listy a po zorání půdy postřik na obnažené oddenky…

zobraz méně ▲

PRŮHONICKÝ PARK Z POHLEDU MYKOLOGA

RNDr. František Kotlaba, CSc.,
prom. biol. Zdeněk Pouzar, CSc.

zobraz více ▼

Řekne-li se houby, většině lidí se v mysli vynoří představa statných hřibů, štíhlých elegantních bedel, pestrobarevných holubinek, různých čirůvek, ryzců atd., tj. velkých hub, které nazýváme makromycety; patří k nim ale i druhy s velmi malými plodničkami od velikosti 1 mm.

zobraz méně ▲

INVAZE AMBRÓZIE PEŘENOLISTÉ?

RNDr. Hana Skálová, Ph.D.

zobraz více ▼

Ambrózie peřenolistá pochází ze Severní Ameriky, kde se s rozvojem zemědělství masivně rozšířila z poměrně malých oblastí na východě a na západě kontinentu. Kontaktem dříve izolovaných populací vznikl vysoce invazní typ, který byl následně zavlečen prakticky do celého mírného pásma severní i jižní polokoule.

zobraz méně ▲

LÉČIVÉ HOUBY

Mgr. Zdeňka Navrátilová

zobraz více ▼

Již před zhruba 3,5 miliardami lety existoval jednobuněčný předek všech organismů, tedy i rostlin, který neměl schopnost fotosyntézy. V průběhu evoluce se vyvinul další jednobuněčný předek, který již schopnost fotosyntézy měl. Jeho buňky byly velmi podobné (tedy blízce příbuzné) dnešním sinicím…

zobraz méně ▲

HERBÁŘOVÉ SBÍRKY ROSTLIN
– POKLADY V NAŠICH RUKOU

RNDr. Jan Štěpánek, CSc.

zobraz více ▼

V dřívějších dobách byl v každé botanické instituci herbář vedle knihovny tím nejdůležitějším zdrojem poznatků, které botanici využívali při přípravě svých odborných prací. Dnes tomu už zdaleka tak není. Přesto má tradiční sběr rostlin pro herbář, jejich preparace a ukládání do herbářové sbírky stále svou nezastupitelnou roli.

zobraz méně ▲

HLEDÁNÍ RODINNÉHO STŘÍBRA
V HERBÁŘÍCH

RNDr. Jiří Liška, CSc.

zobraz více ▼

Herbářové sbírky, podobně jako jiné sbírky (galerijní, muzejní, knihovnické apod.), představují národní kulturní bohatství. V případě herbářů jde o hodnoty různého charakteru: historického, kulturního, největší význam je však především vědecký. Jde o aspekt dokumentační, taxonomický a taxonomicko-nomenklatorický…

zobraz méně ▲

JAKÁ ROSTLINNÁ SPOLEČENSTVA JSOU V PRŮHONICKÉM PARKU DRUHOVĚ NEJBOHATŠÍ?

RNDr. Petr Petřík, Ph.D.

zobraz více ▼

Kdo hádal louky, hádal správně. Louky totiž patří v parku k nejcennějším biotopům nejen proto, že zde mohou na 25 m2 hostit i přes 40 druhů cévnatých rostlin, ale hlavně v nich přežily druhy, které již v širokém okolí vymizely. Příkladem budiž orchidej prstnatec májový (Dactylorhiza majalis).

zobraz méně ▲

VIRTUÁLNÍ NAUČNÁ STEZKA PRŮHONICKÝM PARKEM

RNDr. Pavel Sekerka, RNDr. Petr Petřík, Ph.D.,
Ing. Zuzana Caspers

zobraz více ▼

Projekt ibotky.cz vznikl v Průhonické botanické zahradě na Chotobuzi s cílem vybudovat fotogalerii s možností archivovat a zveřejňovat fotografie rostlin pěstovaných ve sbírkách zahrady a Průhonického parku. Samostatnou kapitolou pro stránky ibotky.cz bylo jejich rozšíření o naučnou stezku…

zobraz méně ▲

ROZHOVORY S NAŠIMI VĚDCI

Mgr. Daniel Jančula, Ph.D.

zobraz více ▼

Dr. Daniel Jančula je již téměř deset let zaměstnancem Botanického ústavu AV ČR, v. v. i. Ve svých 32 letech se rozhodl vycestovat za novými zkušenostmi do zahraničí. Cílovou destinací se mu stalo Švýcarsko, konkrétně prestižní výzkumný institut Eawag v městečku Dubendorf poblíž Curychu.

zobraz méně ▲

ZIMNÍ KVĚTY POD LUPOU – VILÍNY

RNDr. Lenka Záveská Drábková, Ph.D.

zobraz více ▼

V zimním období většina stromů a keřů prožívá období klidu s květy a listy ukrytými v pevně uzavřených pupenech, chránících je před mrazem. Návštěvníci Průhonického parku však vědí, že i v průběhu zimních měsíců lze nalézti kvetoucí keře se sladce vonícími květy. A to i ve sněhových závějích.

zobraz méně ▲

O ZNOVU OBJEVENÝCH PODZEMNÍCH PROSTORECH PRŮHONICKÉHO ZÁMKU

Jan Skála

zobraz více ▼

Koncem roku 2013 započal průzkum a dokumentování podzemních systémů průhonického zámku. Zámek je národní kulturní památkou, proto všechny práce probíhaly pod památkovým dozorem za účasti archeologa nedestruktivními metodami za využití speleologických technik a speciálních průzkumných zařízení.

zobraz méně ▲

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •