MOKŘADNÍ ROSTLINA POLNÍM PLEVELEM?


Obr. 1: Podzemní oddenkový systém kamyšníku s hlízkami

V posledních desetiletích se objevily problémy se zaplevelením orné půdy trávovitou rostlinou, často zaměňovanou za pýr. Ovšem na rozdíl od pýru na ni neplatil osvědčený postup hubení – postřik herbicidem na listy a po zorání půdy postřik na obnažené oddenky. Tato rostlina nemá totiž pod zemí jen oddenky, ale ty spojují kulovité, postupem času dřevnatějící hlízky, které odolávají i herbicidům. Onen obtížný plevel je kamyšník (Bolboschoenus), o němž jsme psali již v minulém čísle tohoto časopisu.

Plevelné jsou dva druhy: kamyšník polní (Bolboschoenus planiculmis) a kamyšník širokoplodý (B. laticarpus).

Přitom oba plevelné kamyšníky nejsou cizí zavlečené druhy; vyskytují se přirozeně na mělčinách při březích vodních toků a nádrží, v příkopech a zamokřených terénních prohlubních. Zvýšená frekvence výskytu v polích se objevila po druhé světové válce a vzestupný trend dále pokračuje. Analýzou jejich populací v polních kulturách v Čechách i na Moravě bylo zjištěno, že dokáží vytvořit husté zapojené porosty i s více než 500 nadzemními odnožemi na m2 (pro srovnání – pšenice mívá 500 stébel a kukuřice 10 jedinců na m2). Pokud chceme vědět, proč k tomu dochází, musíme si uvědomit způsoby jejich rozmnožování a změny stanovištních podmínek v souvislosti s hospodařením na polích. Jak se kamyšníky množí a šíří?


Obr. 2: Zavlažované pole se zeleninou zaplevelené kamyšníkem. V rané fázi vývoje je možné ho mylně považovat za pýr.

Obr. 3: Porost kamyšníku v kukuřici v místech, kde na jaře stála voda.

Hlavním způsobem šíření i zachování a obnovy populací je u kamyšníků vegetativní rozmnožování podzemními hlízkami (obr. 1). Specifickou schopností hlízek je přežívat dlouhodobě v dormantním stavu. V přírodě běžně dochází k tomu, že v suchých letech se nadzemní výhonky neobjeví – populace nemusí být vůbec nalezena. Jakmile však přijde mokré jaro, po kterém třeba v prohlubních na okraji polí dlouhodobě stojí voda, hlízky se probudí k životu a celý porost velmi rychle regeneruje. Podle údajů z literatury i našich zjištění mohou hlízky přežívat v dormantním stavu i 5–7 let. Produkce hlízek bývá značná: jedna hlízka vytvoří během vegetační sezóny okolo 24 (ale až 80) nových hlízek, celkový počet hlízek na jednotku plochy může být až 2 500/m2. Díky hlízkám odolávají kamyšníky všem dosud užívaným herbicidům. Nadzemní orgány jsou při aplikaci sice zničeny, ale porost je schopný z hlízek opět regenerovat.

Oba druhy kamyšníků produkují v přírodě běžně množství semen. Pokud stihnou dozrát (tj. nejsou „sklizena“ s hlavní plodinou nebo zničena herbicidy), semena z květenství vypadávají a ukládají se do půdní semenné banky. U obou druhů kamyšníků byla v orné půdě zjištěna značná zásoba semen, kolísající mezi lokalitami od 5 000 do 70 000 semen na m2, z toho cca 50 % semen bylo životaschopných. Přesto ale nebylo v polních kulturách pozorováno klíčení a úspěšný vývoj semenáčků. To je zřejmě dáno rychlým vysycháním nebo naopak zaplavením povrchové vrstvy půdy (semenáčky přežívají nejlépe na bahnitém povrchu dlouhodobě syceném vodou), nebo jsou semenáčky zničeny při orbě nebo aplikaci herbicidu.

Co přispívá k expanzi kamyšníků na polích?

Přirozené stanovištní podmínky – tam, kde jsou pole na místech dřívějších mokřadů a slepých říčních ramen, kde je těžká půda a nerovný terén a kde se udržuje vysoká spodní voda.

Způsob obhospodařování – hlubokou orbu nahrazuje tzv. minimalizační technika zpracování půdy, při které se půda kypří rotavátorem a zároveň se uvláčí. Půda je ovšem zpracována jen do hloubky 8–10 cm. Právě v této hloubce je nejhustší síť oddenků s hlízkami kamyšníků, které se při obdělávání oddělují od sebe a rozšiřují po poli. Půda v hloubce pod 10 cm se naopak stlačuje a vytváří druhotný vodonosný horizont, který brání průsaku vody, takže po deštích stojí v poli dlouho voda. To všechno, často spolu s neudržovanými melioracemi, podporuje šíření kamyšníků.

Druh plodiny – kamyšníku nejlépe svědčí širokořádkové plodiny, zejména kukuřice, a zavlažovaná pole se zeleninou (obr. 2 a 3 ). Naopak bývá potlačen pícninami.

Pokud se už kamyšník někde rozmnoží, jeho potlačení je velmi obtížné a nákladné. Proto je lepší prevence – volba vhodné plodiny, způsob obdělávání na polích s těžkou půdou a fungující meliorace.

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Kontakt:
RNDr. Zdenka Hroudová, CSc.
(zdenka.hroudova@ibot.cas.cz
; Oddělení genetické ekologie),
Ing. Petr Zákravský (petr.zakravsky@ibot.cas.cz
; Pokusná zahrada)

Více informací o tématu:
Belgian Journal of Botany, 140, 121–129 (2007),
Farmář 11: 27–28 (1999), Metodika, VÚRV (2007), Úroda 2: 46–49 (2004).

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •