GENOTYPOVÁ SBÍRKA KAMYŠNÍKŮ V EXPERIMENTÁLNÍ ZAHRADĚ CHOTOBUZ


Obr. 1: Rostliny ve sbírce se pěstují v laminátových bazéncích zapuštěných do země

Znáte kamyšníky? Jsou to ostřicovité rostliny rostoucí v mělké vodě rybníků, přehradních nádrží, při březích řek, v zaplavených pískovnách, v podmáčených prohlubních, ve vlhkých příkopech a dokonce jako plevele na polích. Původně byly všechny rostliny nacházející se v Evropě nazývány kamyšník přímořský (Bolboschoenus maritimus) podle porostů rostoucích ve slané a brakické vodě při mořském pobřeží. Další výzkumy však ukázaly, že se jedná o soubor několika blízce příbuzných druhů, které se vzhledem nijak nápadně neliší, ale zato se výrazně liší svými nároky na prostředí a rozšířením. V současné době se na území naší republiky vyskytuje všech pět evropských druhů: kamyšník přímořský (Bolboschoenus maritimus), kamyšník polní (B. planiculmis), kamyšník širokoplodý (B. laticarpus), kamyšník vrcholičnatý (B. yagara) a kamyšník jižní (B. glaucus).

Kamyšník přímořský je slanomilná rostlina, která se u nás vyskytuje zejména na zbytcích přirozených slanisek. Ostatní druhy rostou na sladkovodních stanovištích. Kamyšník vrcholičnatý osídluje mělkou vodu při březích rybníků (obr. 2 ). Kamyšník širokoplodý je přizpůsoben mnoha stanovištím od břehů řek a potoků přes mělké rybníky a nádrže až po prolákliny na polích. Kamyšník polní roste zejména na druhotných stanovištích, jakými jsou okraje cest, úhory, prohlubně v polích a okraje vodních nádrží. Kamyšník jižní je teplomilná rostlina rozšířená v jižní Evropě, která k nám byla zavlečena. Dosud byla nalezena jen na jedné lokalitě v Praze-Košířích, kde se však udržuje po dlouhá desetiletí.

V Botanickém ústavu AV ČR v Průhonicích se tomuto výzkumu věnujeme intenzivně od 90. let minulého století. V rámci výzkumu jsme pro vědu popsali nový druh kamyšník širokoplodý a jako první nalezli v České republice kamyšník jižní. Ve spolupráci se zahraničními kolegy jsme detailně zmapovali rozšíření jednotlivých druhů kamyšníku v Evropě a experimentálně otestovali biologické vlastnosti, kterými se jednotlivé druhy liší, a které do značné míry podmiňují jejich rozšíření. Protože se ukázalo, že dva druhy – kamyšník širokoplodý a kamyšník polní – se v současné době šíří jako polní plevele (obr. 3 ), zpracovali jsme ve spolupráci s kolegy z VÚRV v Praze-Ruzyni metodiku sloužící k jejich potlačení. Této problematice se budeme podrobněji věnovat v dalším čísle časopisu.


Obr. 2: Takhle dovede kamyšník vrcholičnatý zarůst zátoku rybníka při nízké vodě
Obr. 3: Toto není rýžové pole, ale zavlažovaná zelenina (v pozadí kedlubny) zarostlá kamyšníkem

Protože se jednotlivé druhy dají od sebe spolehlivě rozlišit pouze podle plodů, bylo nutno rostliny nalezené v průběhu terénního mapování přenést do kultury a pěstovat do vytvoření semen. Tím vznikl základ sbírky živých rostlin, která se v průběhu dalších let dále rozrůstala. Přibývaly jak rostliny z našich výzkumných cest, tak i z cest a sbírek našich domácích i zahraničních kolegů, kteří nám posílali semena nebo hlízky kamyšníků. V současné době tak pěstujeme 13 druhů z celkově 15 druhů známých ve světě. Sbírka obsahuje celkem 339 genotypů z celé Evropy, Asie, Severní Ameriky, Austrálie a Nového Zélandu, což umožňuje další podrobné studium. Můžeme například srovnávat druhy a jedince pocházející z různých klimatických oblastí nebo pomocí molekulárních metod studovat genetickou variabilitu a vzájemnou příbuznost jednotlivých druhů. Ve spolupráci s Katedrou botaniky PřF UK jsme například zjistili, že valná většina našich populací kamyšníku přímořského je velmi pravděpodobně ovlivněna předešlým křížením s kamyšníkem polním. Tím je možno vysvětlit, proč se slanomilný kamyšník přímořský u nás vyskytuje na mnoha nezasolených stanovištích a rovněž proč jeho jihomoravská slanistá stanoviště vykazují řádově nižší salinitu ve srovnání například s maďarskými slanými jezery.

A čím víc víme, tím více otázek se objevuje: Jsou severoamerický Bolboschoenus fluviatilis a eurasijský B. yagara jeden a týž druh (viz obr. 5 )? Vznikl hybridní druh kamyšník širokoplodý jen ve střední Evropě nebo zároveň nezávisle i ve východní Asii? Vznikly morfologicky podobné druhy na různých kontinentech nezávisle, nebo tam byly zaneseny? Máme se obávat expanze plevelných kamyšníků? Jaké může být naopak využití našich druhů kamyšníků? To všechno jsou úkoly pro další využití sbírky.

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Kontakt:
RNDr. Zdenka Hroudová, CSc. (zdenka.hroudova@ibot.cas.cz; Oddělení genetické ekologie),
I
ng. Petr Zákravský (petr.zakravsky@ibot.cas.cz; Pokusná zahrada),
Mgr. Soňa Píšová (sona.pisova@ibot.cas.cz
; Oddělení průtokové cytometrie)

Více:
Phyton - Ann. Rei. Bot., Horn, Austria, A, 44 (1): 1–21 (2004),
Ann. Bot. Fennici, 44: 81–102 (2007),
Aquatic Botany 112: 66–75 (2014)

Pozn.: PDF nemusí být správně zobrazeno v některých internetových prohlížečích (např. Mozilla).
Pro správné zobrazení otevřete soubor v programu Adobe Reader.

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •