FASCINUJÍCÍ POHLEDY DO MIKROSVĚTA HUB – 2. DÍL


Obr. 1: Řez kořenem posidonie Neptunovy (ESEM, šířce snímku odpovídá 500 μm ve skutečnosti)

Obr. 2: Řez kořenem posidonie Neptunovy v podání světelného mikroskopu

Obr. 3: Houbové struktury na povrchu kořene posidonie (snímek ze stereomikroskopu)

Ne každý ví, že se v mořském prostředí kromě velmi hojných řas vyskytují také vyšší, tedy kvetoucí cévnaté rostliny. Říká se jim mořské trávy a patří mezi ně i posidonie Neptunova (Posidonia oceanica L.), která je endemitem (tj., jinde se nevyskytujícím organizmem) dominujícím ve Středozemním moři. V hloubkách do cca 35 metrů zde tvoří rozsáhlé podmořské louky, které mají nezastupitelnou ekologickou roli: produkují kyslík, tvoří biomasu, která je zdrojem potravy pro různé živočichy, řadě organizmů poskytují úkryt a životní prostor, zpevňují svými kořeny mořské dno nebo mohou zmírňovat intenzitu příboje. U posidonie se však můžeme setkat i s jevy, které bychom pod mořskou hladinou možná nečekali. Její květy objevující se na podzim jsou opylovány pod vodou a v jejích kořenech, obdobně jako u rostlin suchozemských, žijí symbiotické houby.

Mykorhizní symbióza je úzké oboustranně prospěšné soužití půdních hub a kořenů drtivé většiny vyšších rostlin, dosud ale nebyla nalezena u mořských trav. Našemu týmu se nicméně nedávno podařilo nalézt obdobu mykorhizní symbiózy právě v kořenech posidonie Neptunovy.

Na mikroskopických snímcích je vidět anatomicko-morfologická charakteristika této symbiózy. Pro pozorování a popis houbových struktur, které jsou tvořeny na povrchu a uvnitř kolonizovaných kořenů, jsme využili (vedle světelné mikroskopie) environmentální skenovací elektronovou mikroskopii (ESEM), která patří k nejvěrnějším metodám zobrazení mikrosvěta pomocí elektronů. Jednalo se zejména o hyfový plášť obalující koncové části jemných kořenů, vnitrobuněčnou houbovou kolonizaci v horních vrstvách kořenové kůry a vnitrobuněčnou kolonizaci tvořenou jednotlivými houbovými vlákny (hyfami). Podobně kvalitní a časově relativně nenáročná vizualizace popsaných struktur by bez použití metody ESEM (seznámili jsme vás s ní v minulém čísle časopisu Botanika) nebyla možná.


Obr. 4: Objekt našeho zájmu - kořeny posidonie Neptunovy
Obr. 5: Porost posidonie Neptunovy na mořském dně
Obr. 6: Detail řezu kořenem posidonie kolonizované houbou viz jemné struktury na povrchu kořene a v některých buňkách (ESEM, šířce snímku odpovídá 125 μm ve skutečnosti)

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Kontakt:
Mgr. Jiří Machač
(jiri.machac@ibot.cas.cz
; Optická laboratoř),
RNDr. Martin Vohník, Ph.D. (martin.vohnik@ibot.cas.cz
; Oddělení mykorhizních symbióz)

Pozn.: PDF nemusí být správně zobrazeno v některých internetových prohlížečích (např. Mozilla).
Pro správné zobrazení otevřete soubor v programu Adobe Reader.

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •