ODPOVĚĎ ROSTLIN OPADAVÝCH LESŮ NA GLOBÁLNÍ ZMĚNY PROSTŘEDÍ


Obr. 1: Prvosenka vyšší je charakteristickou jarní rostlinou opadavých lesů vyšších poloh. Přírodní rezervace Okrouhlá, Bílé Karpaty

Na opadavé lesy severní polokoule působí nejrůznější vlivy. Za většinou z nich pravděpodobně stojí člověk. Mění se nejen přírodní podmínky prostředí, ale také druhové složení lesů, které tyto změny citlivě odráží. Mezi hlavní současné vlivy musíme počítat změny klimatu, atmosférickou depozici dusíku, okyselování půd, změny hospodaření a biologické invaze. Současné změny klimatu projevující se zejména jako globální oteplování upřednostňují teplomilné druhy, případně vedou k úbytku chladnomilných organismů. Na úrovni společenstev se pro tento proces zavedlo pojmenování termofilizace.

Na studii publikované letos v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences of the USA se pod vedením dr. De Frenneho z Univerzity v Gentu podílelo dalších 35 vědců z Evropy a USA, včetně dvou pracovníků Botanického ústavu AV ČR.

Hlavní otázkou bylo, jaký je vliv oteplování klimatu na bylinný podrost opadavých lesů.

Právě rozsáhlý autorský kolektiv umožnil využít sledování z více než 1 400 ploch z opadavých lesů Evropy a Severní Ameriky. Ukázalo se, že lesní mikroklima utvářené korunovým zápojem může zbržďovat reakci rostlin v lesním podrostu na oteplování makroklimatu.

Uvedené změny odrážejí současný pokles druhů přizpůsobených na chladnější podmínky a nárůst druhů teplomilnějších. Nicméně ukázalo se také, že zmíněná termofilizace je tlumena v lesích, jejichž korunový zápoj se během sledované periody zvýšil a zastínění uchovalo chladnější mikroklima. Z tohoto pohledu se jako důležitý ukazuje význam zapojených lesních porostů pro zachování místních mikroklimatických podmínek a zmírňování vlivu klimatických změn na biodiverzitu. Intenzivní těžba a prosvětlení lesů může termofilizaci urychlit, a tím přispět k vymizení chladnomilnějších druhů.


Obr. 2: Zajímavý výskyt horského druhu kýchavice Lobelovy v nížinném lese na Žulovsku

Další velmi významný vliv má atmosférický spad dusíku, který pochází ze spalování fosilních paliv, z průmyslových hnojiv či jiných zdrojů. Naše další studie (viz níže) ovšem doložila, že vliv dusíkaté depozice na biodiverzitu není tak významný jako typ hospodaření. Zmíněné zapojování lesních porostů v posledních desetiletích vedlo k zastínění a vymizení řady světlomilných druhů. Vzhledem k tomu, že zkoumané lesy se nacházely často v chráněných územích dlouhodobě ovlivňovaných člověkem, mnohé se staly v minulosti refugiem pro řadu chráněných a mizejících druhů. V minulosti totiž bylo běžné takzvané pařezinové hospodaření, které mělo za následek, že lesy v hustě osídlených oblastech byly mnohem světlejší, než jsou dnes.

Jaké praktické důsledky vyplývají z našeho výzkumu? V ochraně přírody se v poslední době hodně diskutuje, zda chránit určité metody hospodaření, a tím pádem na ně vázanou biodiverzitu, nebo konzervovat stav a nehospodařit. Druhé řešení by se ukazovalo jako výhodnější pro zachování mikroklimatu příznivého pro chladnomilnější a stínomilnější druhy lesů, a také jako užitečné pro některé hmyzí druhy. Zlatá střední cesta bude zřejmě v kombinaci obojího a k zbytkům takových lesů se musí přistupovat případ od případu.

Zmíněné studie by nevznikly, kdyby neexistovaly přesné doklady z lokalit o druhovém složení lesů. Ukazuje to na nesmírný význam dlouhodobých pozorování, která jsou bohužel v České republice stále ještě málo podporována. Současný systém grantové podpory výzkumu je orientován hlavně na krátkodobé projekty. O evidenci a podporu dlouhodobých sledování přírody se snaží mezinárodní síť The Long Term Ecological Research Network (LTER), jejíž pobočku máme i u nás.

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Kontakt:
RNDr. Petr Petřík, Ph.D. (petr.petrik@ibot.cas.cz; Oddělení GIS a DPZ),
Mgr. MgA. Radim Hédl, Ph.D. (radim.hedl@ibot.cas.cz
; Oddělení vegetační ekologie)

Více informací o tématu:
PNAS Early Edition, doi:10.1073/pnas.1311190110 (2013),
Journal of Ecology 100: 352–365 (2012)

Pozn.: PDF nemusí být správně zobrazeno v některých internetových prohlížečích (např. Mozilla).
Pro správné zobrazení otevřete soubor v programu Adobe Reader.

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •