OBSAH ČÍSLA 2013/1

Na této stránce najdete krátké ukázky z publikovaných článků.

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Číslo v tištěné podobě bohužel již není k dispozici.

Můžete si objednat jeho elektronickou verzi.

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Pozn.: články ve formátu PDF nemusí být správně zobrazeny v některých internetových prohlížečích (např. Mozilla). Pro správné zobrazení otevřete soubor v programu Adobe Reader.

ODPOVĚĎ ROSTLIN OPADAVÝCH LESŮ NA GLOBÁLNÍ ZMĚNY PROSTŘEDÍ

RNDr. Petr Petřík, Ph.D., Mgr. MgA. Radim Hédl, Ph.D.

zobraz více ▼

Na opadavé lesy severní polokoule působí nejrůznější vlivy. Za většinou z nich pravděpodobně stojí člověk. Mění se nejen přírodní podmínky prostředí, ale také druhové složení lesů, které tyto změny citlivě odráží. Mezi hlavní současné vlivy musíme počítat změny klimatu, atmosférickou depozici dusíku, okyselování půd, změny hospodaření a biologické invaze.

zobraz méně ▲

PŘÍPAD VEJMUTOVKA: INVAZE BOROVICE VEJMUTOVKY DO LESŮ PÍSKOVCOVÝCH SKALNÍCH MĚST

RNDr. Věroslava Hadincová, CSc.

zobraz více ▼

Severoamerická borovice vejmutovka (Pinus strobus L.) byla do Evropy introdukována koncem 18. století a v průběhu století devatenáctého. V Evropě dobře roste v oblastech pískovcových skalních měst a na písčitých půdách v okolí řek, kde spontánně zmlazuje v širokém okolí svých mateřských porostů. Do lesních porostů byla zaváděna, aby zlepšila produkci dřeva…

zobraz méně ▲

DYNAMIKA HORSKÝCH LUK

RNDr. Hana Skálová, Ph.D.

zobraz více ▼

Louky tvoří nedílnou součást horské přírody a do značné míry formují krajinný ráz některých z našich hor, nejvíce Krkonoš. Vznik těchto luk souvisel s kolonizací, kdy osadníci postupně mýtili lesy na úbočích a zakládali zde drobná hospodářství. Díky odlesnění se propojily louky v podhůří s původně bezlesými partiemi ve vrcholových částech hor.

zobraz méně ▲

TRÁVNÍKY V MĚNÍCÍ SE KRAJINĚ

Ing. Jana Knappová, Ph.D.

zobraz více ▼

Není trávník jako trávník. I když jsou od sebe vzdálené třeba pár desítek nebo stovek metrů a vypadají na první pohled stejně, už na ten druhý se mohou velmi lišit. Pro upřesnění: nemluvíme tady o žádném anglickém trávníčku, ale o rostlinných společenstvech svazu Bromion erecti, která se běžně označují jako suché trávníky.

zobraz méně ▲

ZA NOVÝM RODEM DO HOR – POZVÁNKA OD SÍTINY HORSKÉ

RNDr. Lenka Záveská Drábková, Ph.D.

zobraz více ▼

Myslíte si, že v naší květeně je již všechno objeveno a pěkně zaškatulkováno? Máte dojem, že informace o středoevropské flóře jsou neměnné a zanesené v učebnicích? Nikoli. I mezi našimi domácími druhy rostlin nacházíme dosud nepoznané či přehlížené, které by si zasloužily více naší pozornosti. Tak je tomu i s vysokohorským druhem sítiny.

zobraz méně ▲

PROČ SE NETÝKAVKA ŽLÁZNATÁ U NÁS TAK ÚSPĚŠNĚ ŠÍŘÍ

RNDr. Hana Skálová, Ph.D.

zobraz více ▼

Netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) je jednou z nejznámějších zavlečených invazních rostlin na našem území. Díky svému masivnímu šíření byla zařazena mezi nejobávanější invazní rostliny Evropy v databázi DAISIE, do které Botanický ústav významně přispívá a je jedním z jejích správců. Na příčiny úspěchu netýkavky žláznaté se zaměřoval jeden z našich projektů…

zobraz méně ▲

SKRYTÉ PARTNERSTVÍ ROSTLIN A HUB

Mgr. Martina Janoušková, Ph.D.

zobraz více ▼

Kořeny slouží rostlinám k příjmu živin a vody – to se učí už děti na základní škole. Že se však převážná většina rostlin jen na kořeny nespoléhá, je známé méně. Není divu – pozorování symbiotických hub, které prorůstají nebo obalují kořeny rostlin a vysílají do půdy tenká vlákna, vyžaduje přinejmenším mikroskop a speciální barvení.

zobraz méně ▲

NETUŠENÁ EVOLUČNÍ SÍLA RODIČŮ

RNDr. Vít Latzel, Ph.D.

zobraz více ▼

Za zakladatele moderní genetiky můžeme považovat Johanna Gregora Mendela, který si všiml, že při křížení různobarevných variant hrachu se dá spočítat procentuální zastoupení jednotlivých barevných verzí v potomstvu. Tato pozorování formuloval ve třech zákonech dědičnosti. Muselo však uběhnout téměř sto let, než James Watson a Francis Crick na začátku padesátých let minulého století objevili strukturu DNA…

zobraz méně ▲

PŘEDSTAVUJEME: ODDĚLENÍ EXPERIMENTÁLNÍ FYKOLOGIE A EKOTOXIKOLOGIE

Ing. Eliška Maršálková, Ph.D.

zobraz více ▼

Oddělení experimentální fykologie a ekotoxikologie v Brně je jedním z oddělení Botanického ústavu AV ČR, v. v. i. se sídlem v Průhonicích. Je rozčleněno na následující sekce: ekotoxikologická, technologická, analytická a sekce popularizace a ekologické výchovy…

zobraz méně ▲

FASCINUJÍCÍ POHLEDY DO MIKROSVĚTA HUB

Mgr. Jiří Machač, RNDr. Zdeněk Palice, Ph.D, Mgr. Ondřej Koukol, Ph.D.

zobraz více ▼

Environmentální skenovací elektronová mikroskopie (ESEM) představuje jednu z nejvyužívanějších specializovaných mikroskopických metod, které v Optické laboratoři Botanického ústavu doplňují rutinní pozorování na světelných mikroskopech. Mimořádnost ESEM spočívá především ve schopnosti udržet biologický vzorek dostatečně dlouho v pseudorovnovážném stavu…

zobraz méně ▲

HISTORICKÉ A STARÉ ODRŮDY V PRŮHONICKÉ BOTANICKÉ ZAHRADĚ

RNDr. Pavel Sekerka, Ing. Zuzana Caspers, Mgr. Milan Blažek

zobraz více ▼

Okrasné rostliny doprovázejí člověka po celou jeho historii, záznamy o jejich pěstování jsou známé již ze starověku. Původ těch nejstarších odrůd zahradních rostlin nám dnes zůstane nejspíše utajen. Nevíme, zda se jedná o náhodné křížence nalezené v přírodě, vzniklé náhodným sprášením v zahradě či již cíleným šlechtěním.

zobraz méně ▲

DLOUHODOBÁ DYNAMIKA LESŮ VE STŘEDNÍ EVROPĚ

Mgr. Péter Szabó, Ph.D., Mgr. MgA. Radim Hédl, Ph.D.

zobraz více ▼

LONGWOOD je pětiletý projekt (2012–2016) financovaný Evropskou výzkumnou radou (ERC). Propojuje několik vědeckých oborů zabývajících se minulostí životního prostředí. Východiskem projektu je skutečnost, že vegetace střední Evropy byla ovlivňována člověkem po dobu nejméně osmi tisíciletí, kdy se původní lesy postupně transformovaly do dnešní zemědělské krajiny.

zobraz méně ▲

NAŠE RECENZE: KVĚTENA ČESKÉ REPUBLIKY

RNDr. Jitka Štěpánková, CSc.

zobraz více ▼

Dílo podrobně shrnuje současné poznatky o cévnatých rostlinách na území České republiky. V díle jsou zpracovány především všechny domácí druhy cévnatých rostlin, dále druhy zdomácnělé, zplanělé a v zemědělství a lesnictví častěji pěstované, pozornost je však věnována i druhům přechodně zavlékaným a méně často pěstovaným rostlinám okrasným a užitkovým.

zobraz méně ▲

ČTVRTÝ DÍL MONOGRAFIE VEGETACE ČESKÉ REPUBLIKY

Mgr. MgA. Radim Hédl Ph.D, RNDr. Petr Petřík, Ph.D.

zobraz více ▼

Vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR se v posledních letech významně podíleli na vytvoření monografického zpracování rostlinných společenstev České republiky. Tento projekt je koordinován prof. Milanem Chytrým z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a koncem roku 2013 bude završen vydáním v pořadí čtvrtého dílu knižní série, věnovaného vegetaci lesů a křovin.

zobraz méně ▲

CO VŠECHNO NÁM MOHOU ŘÍCI ENZYMY?

Ing. Ivana Plačková

zobraz více ▼

Každý z nás asi ví, co takové enzymy jsou nebo alespoň, že nějaké jsou. Užíváme enzymové preparáty, abychom byli zdravější či lépe strávili, co nadměrně zkonzumujeme. Víme, že bez nich bychom nemohli žít, protože jsou součástí každé živé buňky. A nejen to. Ony nám jsou schopny sdělit také informace o každém jedinci, o tom zda se shoduje s jiným či nikoliv.

zobraz méně ▲

ANALYTICKÁ LABORATOŘ V PRŮHONICÍCH

Ing. Veronika Novotná

zobraz více ▼

Každý, kdo má zahrádku, někdy zjistil, že na jiné zahradě v okolí rostou ty samé rostliny jinak. Nejen pracovníky Botanického ústavu zajímá základní rozbor půdy, protože nezřídka nacházíme zástupce původních druhů na stanovištích pro ně netypických, či se populaci rostlin („zahrádce“) na dlouhodobě sledovaném stanovišti najednou přestane dařit…

zobraz méně ▲

ANALYTICKÁ LABORATOŘ V TŘEBONI

Hana Strusková

zobraz více ▼

Laboratoř je orientována na chemické analýzy vody, základní obsahy živin v půdě a rozbory rostlinné biomasy. Specializuje se na kvalitu vody v přírodních vodních nádržích. Již 11. rokem monitoruje kvalitu vody v rybníku Svět v Třeboni. Podílí se na analýzách vody na lokalitách s výskytem bochnatky americké (Pectinatella magnifica)…

zobraz méně ▲

LABORATOŘ ANALÝZY DNA

Ing. Veronika Bambasová, prom. biol. Judith Fehrer, Ph.D.

zobraz více ▼

Laboratoř analýzy DNA poskytuje servis pro potřeby výzkumu vědeckým pracovníkům Botanického ústavu AV ČR, zahrnující návrhy projektů, práci v laboratoři, analýzu dat, interpretaci, a podílí se na jejich publikaci. Dále dává k dispozici laboratoř a základní technickou podporu pro zkušené vědecké pracovníky Botanického ústavu.

zobraz méně ▲

OTEVŘENÁ VĚDA V BOTANICKÉM ÚSTAVU

RNDr. Lenka Záveská Drábková, Ph.D.

zobraz více ▼

Pod názvem „Otevřená věda“ se skrývá projekt Akademie věd zaměřený především na středoškolské studenty. Celý projekt se snaží přiblížit studentům přírodovědné a technické obory formou jejich vlastního zapojení do vědecké stáže, na kterou se může přihlásit student střední školy nebo vysoké školy (bakalářské studium) na témata z různých vědních oblastí…

zobraz méně ▲

AKTUÁLNĚ Z PRŮHONICKÉHO PARKU

Ing. Barbora Kačmáčková, Ing. Lukáš Hrdinka

zobraz více ▼

Přírodně krajinářský park o rozloze 250 ha je Národní kulturní památkou a pro svou výjimečnost byl v roce 2010 zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO. Park je výsledkem celoživotního úsilí svého zakladatele hraběte Arnošta Emanuela Silva-Taroucy, který vlastním originálním způsobem vytvořil vrcholné krajinářské dílo světového významu.

zobraz méně ▲

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •