OBSAH ČÍSLA 2016/2

Na této stránce najdete krátké ukázky z publikovaných článků.

Číslo v tištěné podobě můžete zakoupit v knihkupectvích Academia nebo v pokladně Průhonického parku. Můžete si ho také objednat v redakci časopisu.

Kromě toho je možné objednávat elektronickou verzi ve formátu pdf.

KARBONSKÉ PRALESY V ČECHÁCH

prof. RNDr. Zlatko Kvaček, DrSc., doc. RNDr. Stanislav Opluštil, Ph.D., Mgr. Milan Libertín, Ph.D.

zobraz více ▼

V mladších prvohorách, po období převážně suššího klimatu, došlo na zeměkouli k zásadní změně podnebí. Již ve svrchním devonu se zvýšil objem srážek natolik, že suchozemské rostliny mohly dosáhnout stromovitého vzrůstu. Tento trend pokračoval i v průběhu karbonu, kdy následkem celosvětového ochlazení došlo k ohromnému zvýšení humidity a k rozšíření močálových lesů zejména v tropickém pásmu…

zobraz méně ▲

EVROPSKÝ PROJEKT NA ZÁCHRANU KRITICKY OHROŽENÉ KUŘIČKY HADCOVÉ

RNDr. Hana Pánková, Ph.D.

zobraz více ▼

V Botanickém ústavu běží od 27. 7. 2016 do 31. 12. 2020 unikátní projekt – Život pro kuřičku, LIFE for Minuartia. Hlavním cílem je zvýšení celkové velikosti populací kuřičky hadcové o 40 %. Nejedná se o typický vědecký ani prakticky ochranářský projekt, ale zahrnuje oba aspekty. Navíc je specifický tím, že se nezabývá pouze ochranou druhu a jeho stanovišť, ale přesahuje i do společnosti od lokální až po evropskou úroveň.

zobraz méně ▲

VZÁCNÍ KRÁTKOVĚCÍ TRPASLÍCI V BOTANICKÉ ZAHRADĚ – 2. DÍL

Mgr. Jana Navrátilová, Ph.D.

zobraz více ▼

Sbírka vodních a mokřadních rostlin v Třeboni se v mnoha ohledech vymyká „klasickým“ botanickým zahradám. Přestože je rozlohou malá, pečuje o velké množství druhů. Zvláštní postavení mezi nimi mají drobné jednoleté rostlinky, které návštěvníka obvykle na první pohled nezaujmou a jejichž krása vynikne až téměř „pod lupou“.

zobraz méně ▲

ODHALUJEME MIKROSKOPICKÉ HOUBY V PODZEMNÍM PROSTŘEDÍ

RNDr. Alena Kubátová, CSc.

zobraz více ▼

V naší krajině najdeme kupodivu docela dost různých opuštěných důlních chodeb nebo jeskynních systémů. I když tu tma obecně neumožňuje růst rostlin, přesto nejsou tyto prostory tak úplně bez života, jak by se na první pohled mohlo zdát. Např. na dřevě můžeme v těchto prostorách najít nápadné, často bizarní tvary kloboukatých hub (Basidiomycota). Ale i pro mykology zabývající se mikroskopickými houbami je to pravý ráj.

zobraz méně ▲

KŘÍDLATKA JAKO ZDROJ BIOAKTIVNÍCH LÁTEK

prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc.

zobraz více ▼

Křídlatky pocházejí z Dálného východu a do Evropy se dostaly v 19. století, kdy byly vysazovány jako okrasné rostliny v parcích a zahradách. Byly ceněny i z řady dalších důvodů. například pro možnost využití jako pícniny či medonosné rostliny. Protože se však vyznačují značnou vitalitou a schopností rychlého množení, brzy opustily okrasné zahrady, osídlily rozsáhlá území a z vychvalované novinky se stala obávaná invazní rostlina…

zobraz méně ▲

RÝŽE ZLATÁ, VELEBENÁ I ZATRACOVANÁ

prof. RNDr. Zdeněk Opatrný, CSc.

zobraz více ▼

VAD – Vitamin A Deficiency (nedostatek vitaminu A). Příčina těžkých onemocnění dětí a mladých lidí, nezřídka končících smrtí. Celosvětově je ohroženo až 19 milionů těhotných žen a 190 milionů dětí předškolního věku. Mnohdy je jejich standardní celoživotní potravinou rýže. Proto již před více než čtvrtstoletím vymyslelo několik předních odborníků na rostlinnou biologii a z ní odvozené biotechnologie projekt přímého obohacení oné rýžové potravy o beta-karoten, který je prekurzorem vitamínu A.

zobraz méně ▲

JEDOVATÉ ROSTLINY A JEJICH VYUŽITÍ V MEDICÍNĚ – 2. DÍL

Mgr. Zdeňka Navrátilová, prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc.

zobraz více ▼

V minulém čísle časopisu Botanika jsme si představili několik jedovatých rostlin, které našly uplatnění v medicíně. Šlo o rostliny výtrusné a nahosemenné. Nyní se budeme věnovat rostlinám krytosemenným – pro druhou část našeho seriálu jsme vybrali puchýřnatec jedovatý, brčál barvínek, barvínkovec růžový, mák setý, náprstník, rulík zlomocný (a další zástupce čeledi lilkovitých), ocún jesenní a sněženku podsněžník.

zobraz méně ▲

GENETICKY MODIFIKOVANÝ LEN – PRVNÍ PĚSTOVANÁ GM PLODINA

Ing. Miroslava Vrbová, Ph.D., RNDr. Miroslav Griga, CSc.

zobraz více ▼

Stejně jako všechny současné odrůdy kulturních plodin jsou i odrůdy lnu výsledkem dlouhodobé lidské činnosti, počínaje intuitivní neolitickou selekcí… Obrovský rozvoj molekulární biologie/genetiky v druhé polovině 20. století vedl v 70. letech k definici technik rekombinantní DNA a de facto vzniku nové technologie, tzv. genového inženýrství, které otevřelo i zcela novou etapu ve šlechtění rostlin.

zobraz méně ▲

CO PŘINESLO NAŠE ZAPOJENÍ DO AKCE COST NETLAKE

Mgr. Kateřina Šumberová, Ph.D., Ing. Jan Potužák, Ph.D., et al.

zobraz více ▼

Pod zkratkou COST (European Cooperation in Science and Technology) se skrývají mezinárodní projekty zaměřené na výzkum, vývoj a inovace v EU. V Botanickém ústavu se na Oddělení vegetační ekologie dlouhodobě zabýváme výzkumem rybníků. Rozhodli jsme se tedy připojit k akci COST NETLAKE, která sdružuje pracoviště zaměřená na sledování jezer a přehradních nádrží po celé Evropě.

zobraz méně ▲

NOVINKY V PRŮHONICKÉ BOTANICKÉ ZAHRADĚ V ROCE 2016

RNDr. Pavel Sekerka, Ing. Zuzana Caspers, Ing. Markéta Macháčková

zobraz více ▼

Na konci léta byly vysázeny dvě nové expozice denivek. Záhony jsou umístěny na ploše Arboreta I a na Centrální louce u kupole. Návštěvníci se budou moci již příští rok seznámit s botanickými druhy denivek a jejich variabilitou a také s kultivary, které byly vyšlechtěny v České republice. Současně jsme v dolní části Centrální louky připravili záhon s planými druhy bezkartáčkatých kosatců…

zobraz méně ▲

SBÍRKA ČESKÝCH A MORAVSKÝCH DENIVEK V PRŮHONICKÉ BOTANICKÉ ZAHRADĚ

Ing. Markéta Macháčková

zobraz více ▼

V návaznosti na minulé číslo časopisu, kde jsme prezentovali sbírku denivek v Průhonické botanické zahradě, bychom čtenářům rádi představili naše, tedy české a moravské odrůdy tohoto rozsáhlého rodu. Objasněn je již původ a vývoj šlechtění denivek, nicméně v našich krajích je denivka poměrně oblíbená trvalka a její šlechtění tak probíhá i u nás. Tedy ne všechny denivky jsou americké...

zobraz méně ▲

PRŮHONICKÝ PARK Z POHLEDU MYKOLOGA – 5. DÍL

RNDr. František Kotlaba, CSc., prom. biol. Zdeněk Pouzar, CSc.

zobraz více ▼

Páté pokračování našeho seriálu zahrnuje pro praktické houbaře zcela nepřitažlivé druhy – jde totiž o pevníky a kornatcovité houby, tvořící kloboučkaté, polorozlité nebo nejčastěji rozlité plodnice, které mají hladké, hrbolkaté až ostnité hymenium. Nelze je však opomenout, neboť i ty mají v koloběhu látek v přírodě své místo – spolu s jinými houbami a bakteriemi totiž patří k významným rozkladačům odumřelé rostlinné hmoty, zejména dřeva.

zobraz méně ▲

PŘEDSTAVUJEME… PARK SANATORIA V JABLUNKOVĚ

RNDr. Pavel Sekerka, Ing. Libor Müller

zobraz více ▼

V tomto čísle časopisu se poprvé objevuje nová rubrika „Představujeme botanické zahrady a arboreta v České republice“. Úvodem bychom vás rádi zavedli do méně známého a možná i trochu neprávem pozapomenutého parku sanatoria v Jablunkově. Abychom se dostali k samotnému unikátnímu parku, začněme trochou historie, která nám napoví smysl budování tohoto krajinářského díla…

zobraz méně ▲

VIKINGSKÁ SÁGA DOSUD NEDOPSANÁ

RNDr. Jana Kvíderová, Ph.D.

zobraz více ▼

V roce 2016 uplynulo 40 let od úspěšného přistání sond Viking 1 a Viking 2 na Marsu, které provedly první experimenty zaměřené na detekci mimozemského života. V době plánování a přípravy mise se předpokládalo, že pokud na Marsu existuje život, budou to fototrofní a heterotrofní mikroorganismy, podobné pozemským sinicím, mikrořasám, bakteriím či mikroskopickým houbám přežívajícím v chladných pouštích Antarktidy…

zobraz méně ▲

POHANKA OBECNÁ – ZAJÍMAVÁ BEZLEPKOVÁ PLODINA

RNDr. Lenka Záveská Drábková, Ph.D.

zobraz více ▼

Pohanka obecná (Fagopyrum esculentum) je další významnou plodinou, která pochází z Číny, kde se pěstuje již více než tři tisíce let. Na našem území byla známa minimálně od 12. století, intenzivně byla pěstována především v 16. a 17. století, aby později ustoupila obilninám pro velkovýrobu bílého pečiva… V poslední době se však pohanka vrací a to je jistě dobře.

zobraz méně ▲

VĚDCI NAVRHUJÍ, JAK HOSPODAŘIT V NAŠICH LESÍCH

RNDr. Petr Petřík, Ph.D.

zobraz více ▼

Nádherné prostory barokního refektáře Dominikánského kláštera sv. Jiljí na Starém Městě pražském hostily 18. října seminář s názvem Lesy a klimatická změna – jak převzít zodpovědnost? Přes 90 účastníků v něm diskutovalo o udržitelném hospodaření a ochraně lesů ve světle klimatických změn. Setkání zorganizovaly Botanický ústav a Biologické centrum AV ČR ve spolupráci s Komisí pro životní prostředí AV ČR.

zobraz méně ▲

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •