SBÍRKA DENIVEK V PRŮHONICKÉ BOTANICKÉ ZAHRADĚ


Obr. 1: Kultivar ´Garden Park´

V návaznosti na minulé číslo časopisu, kde jsme prezentovali sbírku denivek v Průhonické botanické zahradě, bychom čtenářům rádi představili naše, tedy české a moravské odrůdy tohoto rozsáhlého rodu. Objasněn je již původ a vývoj šlechtění denivek, nicméně v našich krajích je denivka poměrně oblíbená trvalka a její šlechtění tak probíhá i u nás. Tedy ne všechny denivky jsou americké... A pokud se v mezinárodním registru odrůd denivek vedeným American Hemerocallis Society (AHS) nacházejí kultivary pojmenované ´Bohemian Garnet´ (český granát), ´Farewell to Czechoslovakia´ (rozloučení s Československem) nebo ´Scandal in Bohemia´ (skandál v Čechách), téma je na světě.

Počátky českého šlechtění rodu Hemerocallis se dohledají jen těžko. Ucelenou publikaci, která nesla výstižný název „Výzkum světových sortimentů trvalek Hemerocallis“, vydala ve VÚKOZ Průhonice roku 1984 Ing. Milada Opatrná.

A jak píše Ondřej Fous (zahradaweb.cz/denivky, 2005): „Během pokusu konaného v letech 1973–1980 bylo sledováno 109 odrůd a z hlediska použití bylo následně pro zahradní architekturu vybráno 18 základních a deset vhodných doplňkových odrůd. S určitým ohledem na toto hodnocení se značná část této sbírky drží v kultuře podnes coby časem prověřené sorty.“ V jejím dlouholetém zkoumání však není ani zmínka o kultivarech české provenience.


Obr. 2: Kultivar ´CZ Emperor´


Obr. 5: Kultivar ´Otto Dudek´


Obr. 7: Kultivar ´Mysločovice´


Obr. 8: Kultivar ´Paron Beauty Margaret´


Obr. 8: Kultivar ´Paron Generál Kotil´

A přitom již tehdy se šlechtění věnoval po několik let Jiří Šťastný od Jaroměře. Byl jedním z mála, který k nám ke konci 70. let minulého století dovážel zahraniční sortiment denivek do své soukromé sbírky, a to jako soukromou zálibu vedle mezinárodního obchodování se sklem. Netrvalo dlouho a první semenáče z jeho šlechtění začaly kvést. Pokud se ale dnes budete snažit dohledat datum vyšlechtění jeho kultivarů, nesoucích před jménem CZ (např. ´CZ Leona´), většinou narazíte na rok 2002 nebo 2003. To je rok introdukce odrůdy do kultury, v tomto případě uvedení do prodeje. Dnes lze spatřit ukázky šlechtění pana Šťastného například v Botanické zahradě hl. m. Prahy, ale hlavně v Průhonické botanické zahradě, kde je k vidění jeho téměř kompletní sortiment denivek (63 odrůd; obr. 2 a 3) jako součást genofondových sbírek, které jsme v létě 2016 zpřístupnili návštěvníkům. Vytvořili jsme samostatnou expozici věnovanou českým denivkám na centrální louce zahrady vedle arboreta.

Spolu s těmito odrůdami jsou v nové expozici k vidění také výsledky šlechtění dalších čtyř českých zahradníků a jako taková je sbírka českých denivek v rámci botanických zahrad unikátem. Jedinečně zde můžete zhlédnout také téměř kompletní sortiment kultivarů Jiřího Dudka z Ostravska (obr. 4 a 5). Do nové expozice bylo vybráno 31 odrůd, které mají svůj vlastní záhon, a ještě několik jsme jich ponechali v zázemí. Již na první pohled je patrné, že jeho odrůdy vznikly z křížení jiného výchozího materiálu, jak už to u různých šlechtitelů bývá. Některé z nich se dají snadno identifikovat tím, že v názvu mají jméno Dudek (např. ´Otto Dudek´).

Moravské provenience je i série kultivarů Petra Mimránka ze Zlínska. Jeho šlechtění je v nové expozici českých denivek rovněž věnován samostatný záhon, který ukazuje 15 kultivarů (např. ´Kardinál Tomášek´, ´Mysločovice´, obr. 6 a 7). Nutno dodat, že tento šlechtitel, asi zatím jediný z České republiky, získal za svou práci ocenění od německého zahradnického spolku Gesellschaft der Staudenfreunde, který pořádá přehlídky novinek šlechtění.

Na druhou stranu, skutečnou registraci kultivaru v mezinárodní databázi dotáhl do konce jiný český šlechtitel Antonín Ressel, který krátce před svou smrtí registroval dvě odrůdy: ´Bohemian Child Band´ (Ressel, 1995) a ´Bohemian Garnet´ (Ressel, 1995). Jak se občas stává, druhá zmíněná odrůda se nenávratně ztratila někde v propadlišti dějin. Víme o ní jen to, co uvádí databáze: height 25 in (64 cm), bloom 6.25 in (16.0 cm), season EM, Semi-Evergreen, Tetraploid, Bright dark red self with yellow to green throat. (Superlative × Baltimore Oriole). Tu první lze spatřit v Průhonické botanické zahradě spolu s dalšími neregistrovanými odrůdami původem z Varnsdorfu. Zajímavostí je, že na počest tohoto šlechtitele se jmenuje i jedna denivka německá: ´Anton Ressel´ (Juhr, 1996). Ovšem to, jak je šlechtění denivek svázáno s lidskými osudy, spojuje různé konce světa a podléhá vlivu mezilidských vztahů, je dlouhý příběh.

Další sekci českého a moravského šlechtění denivek představují jihočeské kultivary Pavla Roubína. Z nich je v zahradě k vidění 30 vynikajících odrůd (např. ´Paron Beauty Margaret´,´Paron Generál Kotil´, obr. 8 a 9).

A na závěr řekněme, že v naší zemi máme řadu šlechtitelů, kteří se denivkám věnují čistě pro radost a nestojí příliš o publicitu. Často mívají ohromnou soukromou sbírku, kterou by jim mohla závidět většina botanických zahrad, a šlechtí proto, že je to baví a jsou zvědaví, co z toho bude. To je ale hnacím motorem většiny šlechtitelů... Nadšených zahrádkářů je mnoho, a i když jednou za čas vyprodukují kvalitní semenáč, nešlechtí cíleně, souvisle a s určitým cílem.

Sbírka denivek (Hemerocallis) v Průhonické botanické zahradě je zařazena do Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství v resortu Ministerstva zemědělství ČR. Tento program zajišťuje udržování vybraných rostlin jako genofondu a jeho cílem je zachovat je pro budoucí generace. Tyto vybrané rostliny můžeme nazývat kulturním dědictvím nebo také dokladem vývoje šlechtění a slouží k zachování lokálního genofondu či jako potenciální zdroj genů pro šlechtění nové. Jednotlivé položky Národního programu jsou vedené v mezinárodní databázi Grin Global.

Sbírka denivek Průhonické botanické zahrady je rozsáhlá a velmi pestrá. Rozhodně stojí za zhlédnutí, a to nejen o prázdninách, když kvetou denivky. Zahrada je otevřena v době květu všech sbírek (kosatce, pivoňky a růže), většinou od května do konce září, denně kromě pondělí, a to od devíti do sedmnácti hodin.

Autorka:
Ing. Markéta Macháčková
(Oddělení genofondových sbírek; marketa.machackova@ibot.cas.cz
)

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •