OBSAH ČÍSLA 2015/2

Na této stránce najdete krátké ukázky z publikovaných článků.

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

Číslo v tištěné podobě můžete zakoupit v knihkupectvích Academia nebo v pokladně Průhonického parku. Můžete si ho také objednat v redakci časopisu.

Kromě toho je možné objednávat elektronickou verzi ve formátu pdf.

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

MORAVSKÁ STOPA VE VÝZKUMU DĚDIČNOSTI

prof. Ing. Jaroslav Doležel, DrSc.

zobraz více ▼

Sotva kdy by si před 150 lety dokázal opat augustiniánského kláštera v Brně Gregor Mendel, který tehdy poprvé zveřejnil výsledky svého bádání o zákonitostech dědičnosti, představit, že na jeho práci naváží o mnoho let později v dalším moravském městě, v Olomouci. Právě tam existuje pracoviště, které má jako jediné na světě tým zabývající se chromozomovou genomikou a kterému se podařilo vyvinout unikátní metodu izolace chromozomů.

zobraz méně ▲

CO JE POLYFÁZICKÝ PŘÍSTUP V MODERNÍ TAXONOMII SINIC

prof. RNDr. Jiří Komárek, DrSc.

zobraz více ▼

Taxonomická klasifikace je jediná metoda umožňující orientaci v diverzitě organismů. Pro každou skupinu se volí poněkud jiné metody, které se postupně modifikují s ohledem na technický rozvoj. V případě nejprimitivnějších organismů s fototrofním metabolismem, tj. sinic (cyanobakterií), došlo v tomto směru v posledním období asi 30 let k podstatným změnám a velkolepému pokroku.

zobraz méně ▲

NEJSTARŠÍ ROSTLINY NA ÚZEMÍ ČESKÉHO MASIVU

prof. RNDr. Zlatko Kvaček, DrSc., doc. RNDr. Petr Kraft, CSc.

zobraz více ▼

Sinice představují první doklady o životě na Zemi, řasy naopak patří k nejstarším eukaryotům. Mnohobuněčné rostliny, jako organismy složené z pravých pletiv, se objevují v historii Země mnohem později. Výstup rostlin na souš je samostatná kapitola paleobiologie a je spojená s mnoha dosud nerozřešenými problémy…

zobraz méně ▲

PRVNÍ NÁLEZ SNĚŽNÝCH ŘAS NA HOŘE OLYMP

doc. RNDr. Vladislav Cepák, CSc., RNDr. Jaromír Lukavský, CSc., Mgr. Jana Kvíderová, Ph.D.

zobraz více ▼

Bájná hora Olymp, kde sídlí Zeus na Trůnu bohů a metá blesky na provinilce, je zároveň nejstarším a druhově nejbohatším přírodním parkem Řecka. Je to spíše pohoří s 52 vrcholky a mnoha hlubokými kaňony. Je proto podivné, že zde nikdo dosud nepátral po běžném fenoménu vysokých hor – kryosestonu.

zobraz méně ▲

CHRASTICE RÁKOSOVITÁ: ROSTLINA K ZAMYŠLENÍ

Mgr. Zdeňka Navrátilová, prof. RNDr. Jiří Patočka, DrSc.

zobraz více ▼

Chrastice (lesknice) rákosovitá (Phalaris arundinacea L.) je statná vytrvalá bylina z čeledi lipnicovitých (Poaceae). Latinské jméno Phalaris pochází z řeckého slova falaros, tedy lesklý, světlý, a to podle lesklých obilek. Chrastice rákosovitá je původním druhem v celé Evropě, ve větší části Asie a v Severní Americe…

zobraz méně ▲

FASCINUJÍCÍ POHLEDY DO MIKROSVĚTA HUB – 5. DÍL

Mgr. Jiří Machač, Mgr. Pavla Doubková, Ph.D.

zobraz více ▼

V pátém díle našich „Fascinujících pohledů“ se vrátíme k oboustranně prospěšnému soužití specializovaných skupin půdních hub s kořeny rostlin, tedy k mykorhizní symbióze. Tentokrát se zaměříme na její v přírodě vůbec nejrozšířenější a vývojově nejstarší typ, který lze najít u naprosté většiny druhů dnešních cévnatých rostlin, včetně rostlin kulturních.

zobraz méně ▲

PRŮHONICKÝ PARK Z POHLEDU MYKOLOGA – 3. DÍL

RNDr. František Kotlaba, CSc., prom. biol. Zdenek Pouzar, CSc.

zobraz více ▼

V minulém pokračování o houbách Průhonického parku jsme psali o vřeckovýtrusných houbách operkulátních (u nichž se vřecka v době zralosti otevírají víčkem) a v tomto dílu pokračujeme jednak o houbách inoperkulátních (jejich vřecka se otevírají štěrbinkou nebo otvůrkem), jednak o tvrdohoubách…

zobraz méně ▲

DEPOZITA PYLU V NETOPÝŘÍM GUÁNU V JESKYNI DOMICA

PhDr. Helena Svitavská-Svobodová, CSc., RNDr. Michal Andreas, Ph.D.

zobraz více ▼

Při náhodném průzkumu dómu Palmový háj v jeskyni Domica ve Slovenském krasu bylo zjištěno, že generace turistů procházejí kolem doposud nepovšimnuté, asi jeden metr vysoké kupy čehosi, co bylo později speleology identifikováno jako pozůstatky netopýřího trusu, takzvaného guána. Guáno jsme připravili k analýze fosilních pylových zrn a k analýze netopýří potravy.

zobraz méně ▲

INDEX SEMINUM SLAVÍ PADESÁT LET

RNDr. Lenka Moravcová, CSc, Jiří Burda

zobraz více ▼

K dobrému jménu botanických zahrad a institucí zabývajících se botanikou patří mimo jiné i to, že organizují výměnu semen rostlin. Profesionálně ošetřená výměna správně determinovaných semen nachází totiž velké využití ve výzkumu taxonomie a biologie rostlin a v praxi má nesporný přínos i v ochraně rostlinných druhů.

zobraz méně ▲

JAK LÉPE POZNAT SVĚT ŘAS A SINIC

Mgr. Josef Juráň

zobraz více ▼

Ve středoškolských učebnicích je řasám obvykle věnováno několik málo stránek. Problém není ani tak v rozsahu, srozumitelně představit svět řas a sinic je totiž komplikovaný úkol – jak výukově pojmout „obsah“ takovéto heterogenní skupiny organismů, aby se znalosti nejen středoškoláků zlepšily?

zobraz méně ▲

PROČ MÍT SBÍRKU ŘAS?

Mgr. Josef Juráň

zobraz více ▼

Sbírky řas představují zajímavou kategorii sbírek organismů. Téměř každý si pod pojmem botanická sbírka umí představit herbář nebo třeba botanickou zahradu. Představa sbírky sinic a řas je však pro běžnou a někdy i pro poučenou veřejnost poněkud abstraktní. Možná je to i tím, že ani my algologové vlastně moc nevíme, co si lidé vůbec pod pojmem sinice a řasy dokáží představit…

zobraz méně ▲

RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ

Mgr. Zdeňka Navrátilová

zobraz více ▼

Rakytník řešetlákový (Hippophaë rhamnoides L.) je dvoudomý trnitý 3–4 m vysoký keř nebo menší strom z čeledi hlošinovitých (Elaeagnaceae). Původní areál rozšíření zahrnuje západní Evropu, Skandinávii, Apeniny, Alpy, Karpaty, Malou Asii, Sibiř, Mongolsko, Himálaj a severní Čínu.

zobraz méně ▲

PRŮHONICKÉ ŠLECHTĚNÍ SPURIOVÝCH KOSATCŮ

Ing. Zuzana Caspers, Ing. Markéta Macháčková, RNDr. Pavel Sekerka, Mgr. Milan Blažek

zobraz více ▼

Kosatce jsou jedny z nejznámějších okrasných trvalek. Kromě běžně pěstovaných odrůd kartáčkatých a sibiřských kosatců se můžeme v zahradách vzácněji setkat se spuriovými kosatci. Průhonická sbírka spuriových kosatců představuje devět přírodních druhů a kolem šedesáti odrůd vyšlechtěných v 90. letech dvacátého století na půdě Průhonické botanické zahrady.

zobraz méně ▲

PRŮHONICKÝ KOSATEC – HODNOCENÍ NOVINEK ŠLECHTĚNÍ

RNDr. Pavel Sekerka, Ing. Zuzana Caspers, Ing. Markéta Macháčková

zobraz více ▼

Průhonická botanická zahrada ve spolupráci se Středoevropskou kosatcovou společností (MEIS) připravila projekt Průhonický kosatec. Projekt je založen na testování nejžhavějších novinek ve šlechtění kosatců vyšlechtěných členy MEIS a jejich porovnávání se zahraničními odrůdami na jednom stanovišti, kde jsou stejné podmínky pro růst a kvetení těchto rostlin.

zobraz méně ▲

CO NABÍZÍ PRŮHONICKÝ PARK DĚTEM?

Ing. Barbora Kačmáčková

zobraz více ▼

Pro naše dětské návštěvníky máme připraveny dvě varianty, jak udělat procházku parkem zajímavější, hravější a zároveň i poučnější. Od jara 2014 máme v nabídce ilustrovaného průvodce „ S pastelkami po Průhonickém parku“ z edice Průvodce památkami pro děti. Další variantou je hra „Hledej listy v Průhonickém parku“…

zobraz méně ▲

ZAJÍMAVOSTI ZE SVĚTA ROSTLIN

RNDr. Lenka Záveská Drábková, Ph.D.

zobraz více ▼

Arónie černoplodá – stále oblíbenější keř na našich zahrádkách patří do čeledi růžovitých (Rosaceae). Pokud jej pěstujete, získali jste jej patrně pod názvem Aronia melanocarpa cv. ´Nero´. Podívejme se, jak je to s jeho původem. Rod Aronia pochází ze Severní Ameriky a má dva druhy – Aronia melanocarpa (tmavě modré plody) a A. arbutifolia (červené plody)…

zobraz méně ▲

ČASOPIS BOTANIKA NA TÝDNU VĚDY A TECHNIKY AV ČR

Gabriela Bjalkovská

zobraz více ▼

Ve dnech 1.–15. listopadu se uskutečnil v pořadí již 15. ročník největšího vědeckého festivalu v České republice – Týden vědy a techniky AV ČR 2015. Za Botanický ústav a časopis Botanika jsme připravili třídenní interaktivní program s názvem Svět rostlin, jak jej neznáte v budově Akademie věd v Praze na Národní třídě.

zobraz méně ▲

NÁVŠTĚVA BOTANICKÉ ZAHRADY V PADOVĚ

Mgr. Lenka Pešlová

zobraz více ▼

Proč navštívit právě botanickou zahradu v Padově? Je to nejstarší akademická botanická zahrada na světě a patří ke světovému kulturnímu dědictví UNESCO. V botanické zahradě v Padově si každý přijde na své. Přibližná plocha 22 000 m2 nabízí nepřeberné množství rostlin, které zaujmou nejen studenty a vědce, ale i příchozí turisty.

zobraz méně ▲

• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •