Drony pomáhají při ochraně přírody – pozvánka na přednášku

O využití dronů k mapování invazních rostlin se můžete dovědět na přednášce Josefa Brůny z Botanického ústavu AV ČR, která se koná ve čtvrtek 23. února od 18:30...

zobrazit více

Jak vlastnosti okrasných rostlin předurčují jejich úspěch při zplaňování?

V historii šíření invazních druhů rostlin hraje zásadní roli jejich samotný příchod na nové území, tj. jejich introdukce. Vlastnosti rostlin cizího původu přitom mohou mít vliv na to,...

zobrazit více

Mezi trávami tečou geny jaderné DNA

V přírodě se běžně setkáváme s tím, že se do genomu rostlin začleňuje DNA, která pochází z virů, bakterií, hub nebo dalších patogenů. Dochází k tomu pomocí mechanismu, který se nazývá...

zobrazit více

Introdukce nepůvodních druhů jsou nejintenzivnější v historii

Nárůst počtu nepůvodních druhů nevykazuje žádné známky zpomalení, ukázal mezinárodní tým 45 vědců, vedený pracovníky výzkumného centra v německém Senckenbergu a vídeňské univerzity, na němž se podíleli...

zobrazit více

Život pro kuřičku – naděje pro rychle mizející rostlinu, která jinde než v ČR neroste

Ani sloni, ani lvi neubývají tak rychle jako kuřička hadcová – rostlina, která roste jen v ČR, a to pouze na dvou lokalitách. Počet jedinců na obou lokalitách...

zobrazit více

Jak se rostliny dostaly k masožravosti?

Rostliny, které pojídají živočichy. Masožravé rostliny nás nepřestávají fascinovat, a také i trochu děsit, alespoň v koutku duše. Kdo by neznal obří masožravku Adélu ze slavného filmu Oldřicha...

zobrazit více

Pozvánka na komentovanou prohlídku výstavy

Libor Teplý a Botanický ústav AV ČR, v. v. i., zvou na komentovanou prohlídku výstavy fotografických obrazů z Vily Tugendhat v Galerii Natura v průhonickém zámku, která...

zobrazit více

Soutěž o logo Platformy pro krajinu

Botanický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., vyhlašuje soutěž o logo Platformy pro krajinu. Návrhy je možné zasílat do 30. dubna, blíže viz pravidla a plakát...

zobrazit více

Jak se mění vztah mezi rostlinou a býložravci s nadmořskou výškou?

Globální oteplování se projevuje mnoha různými způsoby. V jeho důsledku dochází i k tomu, že rostliny a živočichové pronikají do vyšších nadmořských výšek a také blíže k zemským pólům. Rychlost a intenzita...

zobrazit více

Vyšlo speciální číslo časopisu Folia Geobotanica o mokřadech

Speciální číslo časopisu Folia Geobotanica o mokřadech je věnováno vynikající rostlinné ekoložce a fyzioložce Dagmar Dykyjové (1914-2011), která se zabývala vegetací zejména sladkovodních mokřadů. Celý obsah čísla...

zobrazit více

Botanický ústav AV ČR se připojil ke Stanovisku vědců k novele zákonu 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny

Botanický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., se připojil k výzvě "Stanovisko vědců k novele zákonu 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny". Vědci ve stanovisku vyzývají poslance,...

zobrazit více

Co prozradil výzkum populací řeřišničníku písečného?

Nenápadně elegantní řeřišničník písečný (Arabidopsis arenosa, též Cardaminopsis arenosa) je blízkým příbuzným oblíbeného modelového druhu molekulárních biologů – huseníčku rolního (Arabidopsis thalliana). Huseníček je podrobně prozkoumaný a...

zobrazit více

Ocenění za celoživotní práci převzali Uljana a Milan Blažkovi

Na valné hromadě Unie botanických zahrad ČR, která se konala 26. 1. 2016 v botanické zahradě UK Na Slupi, získali dva bývalí zaměstnanci Botanického ústavu Uljana a...

zobrazit více

prired2017-8

zobrazit více

Jaký je dlouhodobý vliv požárů na borové lesy?

Oheň je jedním z výrazných faktorů, které ovlivňují krajinu. V některých oblastech Evropy jsou požáry považovány za nedílnou součást přirozených procesů při utváření lesa. Platí to hlavně pro oblast...

zobrazit více

První Červený seznam ohrožených přírodních stanovišť evropské pevniny a moří s přispěním českých botaniků

Mezinárodní skupina biologů zpracovala na objednávku Evropské komise první komplexní vyhodnocení míry ohrožení různých typů přírodních stanovišť Evropy. Bylo hodnoceno celkem 480 typů přírodních stanovišť v 35...

zobrazit více

Jak nejlépe odhadnout věk velkých stromů?

Velké stromy hrají klíčovou roli v různých typech krajiny. Nabízejí prostředí pro rozmanité druhy a tím přispívají k udržení biodiverzity. Také se významně podílejí na ukládání uhlíku a jeho...

zobrazit více

Červená voda a okrový ledopád na Moravě – zbarvení má biologický původ

Prof. Blahoslav Maršálek z brněnského pracoviště Botanického ústavu AV ČR ve zpravodajství České televize objasnil původ zbarvení vody a ledu na dvou moravských lokalitách. Červené zbarvení Holáseckých jezer...

zobrazit více

Výběrové řízení na pozici odborný pracovník/odborná pracovnice výzkumu a vývoje s pracovištěm v Oddělení invazní ekologie

Výběrové řízení na pozici odborný pracovník výzkumu a vývoje/odborná pracovnice výzkumu a vývoje s pracovištěm v Oddělení invazní ekologie v Průhonicích (více zde)

zobrazit více

Změna klimatu podporuje šíření nepůvodních rostlin z evropských zahrad

Mezi příchodem nepůvodní rostliny na nové území a jejím invazním šířením často bývá poměrně dlouhá pauza. To znamená, že mezi mnoha druhy nepůvodních rostlin, které se v dané...

zobrazit více