Aktuality

Uzavření knihovny v Průhonicích v pátek 3. a 10. května

16. 4. 2019

Dovolujeme si upozornit návštěvníky knihovny Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích, že ve dnech 3. a 10. 5. 2019 bude knihovna uzavřena. Děkujeme za pochopení.

PhD kurz „Go Belowground 2019!“

7. 2. 2019

Oddělení funkční ekologie Botanického ústavu AV ČR pořádá v týdnu od 15. do 21. září 2019 mezinárodní doktorandský kurz zaměřený na praktické měření funkčních znaků na podzemních orgánech rostlin. Přihlášky je možné zasílat do konce dubna. Více zde.

Pojďte s námi oslavit Den Země a 25 let Toulcova dvora

18. 4. 2019

Botanický ústav AV ČR se bude účastnit oslav Dne Země a 25 let Toulcova dvora. Akce se koná ve středu 24. dubna od 15 do 19 hodin. Více zde.

Nezávislá analýza odhalila silné stránky i nedostatky certifikace lesů v ČR

10. 4. 2019

Ke zlepšení situace v lesích mohou přispět aplikace dobrovolných nástrojů – tzv. standardů hospodaření. Certifikace standardů by měla být zárukou, že se bude v lesích hospodařit trvale udržitelně. V ČR se pro certifikaci lesů používají dva odlišné systémy: PEFC, kterým je certifikována většina českých lesů, a FSC. Platforma pro krajinu, kterou koordinuje Botanický ústav AV ČR, dnes představila studii s názvem Porovnání vybraných environmentálních aspektů certifikačních systémů FSC a PEFC v ČR s důrazem na půdu, vodní zdroje a biotu lesních ekosystémů. Tisková zpráva zde.

Přetvářka a skrývání v biologických invazích

8. 4. 2019

Invazní nepůvodní druhy mohou mít značný vliv na prostředí, mohou zasáhnout do koloběhů živin nebo ovlivnit strukturu vegetace i její změny. Projevy invazních druhů se ale mohou v průběhu času velmi výrazně měnit. Proto je obtížné předpovídat průběh invazí a jejich dopad na invadované prostředí. Odborníci obvykle až zpětně zjistí v celé šíři, jak vlastně invazní druh přírodu ovlivňuje. Průběh a důsledky biologických invazí mohou být zjevné na první pohled. V některých případech jsou ale naopak skryté. Jejich skrytost přitom může vést k podcenění nepůvodních druhů a také značně komplikuje případné zásahy proti takové invazi.

(Více)

Po více než 40 letech vychází nový Atlas sinic a řas

27. 3. 2019

Tomáš Hauer, Josef Juráň a Kateřina Čapková z Centra pro algologii Botanického ústavu AV ČR ve spolupráci s odborníky z dalších institucí připravili k vydání dvoudílnou publikaci Atlas sinic a řas ČR. Dosud byla zásadní určovací pomůckou pro specialisty ve vodohospodářské praxi i pro studenty skvělá kniha profesora Hindáka a kolektivu Sladkovodné riasy vydaná v roce 1978. Od doby jejího vydání se ale ve věku molekulárních zásahů do systematiky změnilo prakticky všechno, a proto studenti i zaměstnanci laboratoří sledujících kvalitu vody volali po aktuální česky psané určovací pomůcce. Kniha je volně ke stažení, tiskem vyjde na konci dubna.

Kriticky ohrožený hořeček se potýká s nedostatkem opylovačů

25. 3. 2019

Rozsáhlá degradace polopřirozených luk v celé Evropě, k níž došlo v průběhu 20. století, vedla k drastickému snížení počtu i velikosti populací a následně i ke značnému ohrožení celé řady druhů rostlin. Často jde o malé rostliny s krátkým životním cyklem, které spoléhají především na pohlavní rozmnožování. Takové rostliny obvykle neobstojí v konkurenci s velkými druhy rostlin, které mají prospěch z ukončení tradičního managementu luk a zvýšeného přísunu živin. Pro ochranu těchto druhů je nezbytné detailní poznání jejich rozmnožování a jejich vztahu k opylovačům.

(Více)

Agrolesnictví – environmentální a produkční alternativa v zemědělství

25. 3. 2019

Platforma pro krajinu, kterou koordinuje Botanický ústav AV ČR, zve na konferenci Agrolesnictví – environmentální a produkční alternativa v zemědělství, která se bude konat ve čtvrtek 18. 4. 2019 v budově Akademie věd ČR. Pořádá ji Český spolek pro agrolesnictví pod záštitou Ministerstva životního prostředí, Ministerstva zemědělství a Komise pro životní prostředí AV ČR. Hlavním cílem konference je představit osvědčené postupy, dosavadní vědecké výstupy a agrolesnickou politiku v zemích, kde jsou tyto systémy již zavedeny a předmětem výzkumu. Registrace je možná nejpozději do 10. 4. 2019 zde.

(Více)

Jak podpořit růst a sklizeň vigny?

18. 3. 2019

Vigna čínská (Vigna unguiculata), jedna z prastarých domestikovaných plodin, je exotická jednoletá luštěnina, která zřejmě pochází ze západní Afriky. Díky své odolnosti, toleranci k písečným půdám i nenáročnosti na zálivku je dnes významnou plodinou v polopouštních oblastech, jak v Africe, tak i v jiných částech světa. Nevyžaduje velkou péči a její symbiotické bakterie, které jsou schopné získávat vzdušný dusík, jí zařídí potřebné živiny. Význam vigny navíc v dnešní době vzrůstá kvůli globálnímu oteplování, které na řadě míst nepříznivě ovlivňuje klima.

(Více)

Do práce na kole i letos

14. 3. 2019

Botanický ústav AV ČR se připojil k již 9. ročníku květnové výzvy Do práce na kole, kterou pořádá spolek Auto*Mat. Jejím cílem je motivovat lidi, aby jako dopravní prostředek používali jízdní kolo nebo jakoukoli bezmotorovou formu dopravy včetně běhu a chůze. Botanický ústav už řadu let pravidelně reprezentuje několik týmů. Letos poprvé dostane akce oficiální podporu ředitele a ústav bude proplácet startovné. Podpora pramení z mnoholeté zkušenosti s touto výzvou a z přesvědčení, že přináší společenské i pracovní benefity.

(Více)

Ze světové vědy: Jak měsíček lékařský chrání rajčata před škůdci?

4. 3. 2019

Jak jistě ví každý zkušený pěstitel rajčat, pokud své rostliny pěstuje společně s měsíčkem lékařským, chrání je tím před nepříjemnými molicemi. Nejde přitom o nějakou legendu, tento postup podle všeho skutečně funguje. V nedávné vědecké studii to potvrdil i tým britských badatelů.

(Více)

Přednáška Dr. Harmony J. Dalgeish v Průhonicích

12. 2. 2019

Ve čtvrtek 21. 2. 2019 od 10:00 se v Rytířském sále průhonického zámku uskuteční přednáška Dr. Harmony J. Dalgeish na téma Herbivory and functional traits affect the demography of Asclepias syriacaAutorka hostuje v rámci Fulbrightova stipendia v Botanickém ústavu AV ČR, na Oddělení funkční ekologie v Třeboni.

Zarůstání středomořské krajiny křovisky záleží na vlastnostech terénu

11. 2. 2019

Zarůstání krajiny křovinami je jedním z ústředních témat soudobé ekologie i ochrany přírody. Dochází k němu především v sušších oblastech, prakticky po celém světě, od severní Ameriky, přes Austrálii a jižní Afriku až po Středomoří. Dosavadní strategie proti takovému zarůstání mívají jenom částečný úspěch, a proto je ve světě poptávka po výzkumu a lepším pochopení těchto procesů.

(Více)

Botanik Jiří Sádlo byl oceněn medailí Vojtěcha Náprstka

8. 2. 2019

Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová předala ve čtvrtek 7. února Čestnou medaili Vojtěcha Náprstka za zásluhy o popularizaci vědy třem osobnostem, které se popularizaci dlouhodobě věnují. Jedním z oceněných je Jiří Sádlo z Botanického ústavu AV ČR, autor či spoluautor mnoha knih a článků zejména o krajině a vegetaci, průvodce po nejrůznějších zákoutích české krajiny a dlouholetý člen redakční rady časopisu Vesmír.

Botanický ústav AV ČR bude hostit workshop Progress in the use of UAS Techniques for Environmental Monitoring

6. 2. 2019

Od středy 27. 2. do pátku 1. 3. 2019 bude v průhonickém zámku probíhat workshop Progress in the use of UAS Techniques for Environmental Monitoring (UAS = Unmanned Aerial Systems, tedy bezpilotní letecké prostředky) jako součást COST Action CA16219 HARMONIOUS – Harmonization of UAS techniques for agricultural and natural ecosystems monitoring. Dne 27. 2. proběhne série přednášek otevřená veřejnosti, další dny budou vyhrazeny pro členy COST akce. Více info o workshopu a našem projektu a o COST akci.

Vyšlo nové číslo časopisu Folia Geobotanica – 4/2018

5. 2. 2019

Obsah posledního čísla časopisu Folia Geobotanica najdete zde.

Na Altaji se nachází moderní verze mamutí stepi

21. 1. 2019

Za poslední doby ledové tu spolu s našimi předky žila mnohá dnes vymřelá zvířata. Také krajina vypadala podstatně jinak než dnes. Ledový příkrov zasahoval daleko na jih od polárního kruhu a před tímto ledovým královstvím se rozprostíraly nedozírné končiny porostlé převážně nízkou travinobylinnou vegetací. Vědci se do nedávné doby domnívali, že takový ekosystém, kterému se příhodně říká „mamutí step“, už v dnešním světě nemá obdoby. Dnešní stepi a tundry totiž vypadají poněkud odlišně.

(Více)

Ze světové vědy: Udržitelný průmysl – botanika se setkává s výrobou bioplastů

7. 1. 2019

Naše civilizace potřebuje plasty. Jejich výroba je ale v dnešní době problematická, protože vyžaduje zpracování fosilních paliv nebo velkou rozlohu zemědělské půdy a vodu pro pěstování biomasy. Tým izraelských vědců z univerzity v Tel Avivu nedávno popsal proces výroby bioplastů, který se bez těchto zdrojů obejde.

(Více)

Současná situace v českém lesnictví – dosavadní přístupy a jejich důsledky

2. 1. 2019

Ve středu 9. ledna 2019 se v budově Akademie věd uskuteční odborný seminář konaný pod záštitou Strategie AV 21, který pořádají Komise pro životní prostředí AV ČR a Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Botanickým ústavem AV ČR, Biologickým centrem AV ČR, Sociologickým ústavem AV ČR, Ústavem státu a práva AV ČR a Platformou pro krajinu. Pozvánka s programem zde.

Jak se do lesa volá…

27. 12. 2018

Jak se do lesa volá… je název nové brožury o hospodaření v našich lesích, kterou editoval Petr Petřík z Botanického ústavu a která vyšla v nakladatelství Academia v edici Strategie AV21. Vznikla v rámci aktivity programu Rozmanitost života a zdraví ekosystémů.

(Více)

Jak se sociální včely v Kamerunu dělí o nektar?

17. 12. 2018

Sociálně žijící včely vytvářejí velké kolonie, které hrají významnou roli v celé řadě ekosystémů. Nejde přitom jen o to, že opylují květy mnoha druhů rostlin a jsou proto významné pro jejich rozmnožování. Svou přítomností zároveň značně ovlivňují chování a výběr květů u dalších opylovačů. Na jednom místě jich totiž bývá velký počet a spotřebují podstatnou část dostupných zdrojů v květech opylovaných rostlin.

(Více)

Vyšlo nové číslo časopisu Botanika: 2/2018

5. 12. 2018

Vyšlo druhé letošní číslo časopisu Botanika, jeho obsah najdete zde. Časopis je v prodeji v pobočkách knihkupectví Academia a v pokladně Průhonického parku, je možné si ho i objednat. Více informací o prodeji a předplatném najdete zde. Rozšíření možností distribuce připravujeme na příští rok.

Všechny příspěvky

Přetvářka a skrývání v biologických invazích

8. 4. 2019

Invazní nepůvodní druhy mohou mít značný vliv na prostředí, mohou zasáhnout do koloběhů živin nebo ovlivnit strukturu vegetace i její změny. Projevy invazních druhů se ale mohou v průběhu času velmi výrazně měnit. Proto je obtížné předpovídat průběh invazí a jejich dopad na invadované prostředí. Odborníci obvykle až zpětně zjistí v celé šíři, jak vlastně invazní druh přírodu ovlivňuje. Průběh a důsledky biologických invazí mohou být zjevné na první pohled. V některých případech jsou ale naopak skryté. Jejich skrytost přitom může vést k podcenění nepůvodních druhů a také značně komplikuje případné zásahy proti takové invazi.

(Více)

Kriticky ohrožený hořeček se potýká s nedostatkem opylovačů

25. 3. 2019

Rozsáhlá degradace polopřirozených luk v celé Evropě, k níž došlo v průběhu 20. století, vedla k drastickému snížení počtu i velikosti populací a následně i ke značnému ohrožení celé řady druhů rostlin. Často jde o malé rostliny s krátkým životním cyklem, které spoléhají především na pohlavní rozmnožování. Takové rostliny obvykle neobstojí v konkurenci s velkými druhy rostlin, které mají prospěch z ukončení tradičního managementu luk a zvýšeného přísunu živin. Pro ochranu těchto druhů je nezbytné detailní poznání jejich rozmnožování a jejich vztahu k opylovačům.

(Více)

Jak podpořit růst a sklizeň vigny?

18. 3. 2019

Vigna čínská (Vigna unguiculata), jedna z prastarých domestikovaných plodin, je exotická jednoletá luštěnina, která zřejmě pochází ze západní Afriky. Díky své odolnosti, toleranci k písečným půdám i nenáročnosti na zálivku je dnes významnou plodinou v polopouštních oblastech, jak v Africe, tak i v jiných částech světa. Nevyžaduje velkou péči a její symbiotické bakterie, které jsou schopné získávat vzdušný dusík, jí zařídí potřebné živiny. Význam vigny navíc v dnešní době vzrůstá kvůli globálnímu oteplování, které na řadě míst nepříznivě ovlivňuje klima.

(Více)

Ze světové vědy: Jak měsíček lékařský chrání rajčata před škůdci?

4. 3. 2019

Jak jistě ví každý zkušený pěstitel rajčat, pokud své rostliny pěstuje společně s měsíčkem lékařským, chrání je tím před nepříjemnými molicemi. Nejde přitom o nějakou legendu, tento postup podle všeho skutečně funguje. V nedávné vědecké studii to potvrdil i tým britských badatelů.

(Více)

Zarůstání středomořské krajiny křovisky záleží na vlastnostech terénu

11. 2. 2019

Zarůstání krajiny křovinami je jedním z ústředních témat soudobé ekologie i ochrany přírody. Dochází k němu především v sušších oblastech, prakticky po celém světě, od severní Ameriky, přes Austrálii a jižní Afriku až po Středomoří. Dosavadní strategie proti takovému zarůstání mívají jenom částečný úspěch, a proto je ve světě poptávka po výzkumu a lepším pochopení těchto procesů.

(Více)

Na Altaji se nachází moderní verze mamutí stepi

21. 1. 2019

Za poslední doby ledové tu spolu s našimi předky žila mnohá dnes vymřelá zvířata. Také krajina vypadala podstatně jinak než dnes. Ledový příkrov zasahoval daleko na jih od polárního kruhu a před tímto ledovým královstvím se rozprostíraly nedozírné končiny porostlé převážně nízkou travinobylinnou vegetací. Vědci se do nedávné doby domnívali, že takový ekosystém, kterému se příhodně říká „mamutí step“, už v dnešním světě nemá obdoby. Dnešní stepi a tundry totiž vypadají poněkud odlišně.

(Více)

Ze světové vědy: Udržitelný průmysl – botanika se setkává s výrobou bioplastů

7. 1. 2019

Naše civilizace potřebuje plasty. Jejich výroba je ale v dnešní době problematická, protože vyžaduje zpracování fosilních paliv nebo velkou rozlohu zemědělské půdy a vodu pro pěstování biomasy. Tým izraelských vědců z univerzity v Tel Avivu nedávno popsal proces výroby bioplastů, který se bez těchto zdrojů obejde.

(Více)

Jak se sociální včely v Kamerunu dělí o nektar?

17. 12. 2018

Sociálně žijící včely vytvářejí velké kolonie, které hrají významnou roli v celé řadě ekosystémů. Nejde přitom jen o to, že opylují květy mnoha druhů rostlin a jsou proto významné pro jejich rozmnožování. Svou přítomností zároveň značně ovlivňují chování a výběr květů u dalších opylovačů. Na jednom místě jich totiž bývá velký počet a spotřebují podstatnou část dostupných zdrojů v květech opylovaných rostlin.

(Více)

Ektomykorhizní houby v hnízdech mravenců množivých

19. 11. 2018

Půdy jehličnatých lesů obvykle bývají kyselé a chudé na živiny a stromy jsou tam obvykle omezovány nedostatkem dusíku a fosforu. Překonávat ho mohou díky spolupráci s ektomykorhizními houbami nebo využitím míst, kde se lokálně koncentrují živiny. Ta často vznikají činností mravenců, obvykle tam ale zase bývá potlačena mykorhiza. Výzkum těchto vztahů má přitom velký význam pro pochopení fungování lesních porostů i pro jejich případnou obnovu.

(Více)

Rychlé evoluční rozrůznění předků banánovníků a zázvorů

22. 10. 2018

V tropech se daří mnoha různým skupinám cévnatých rostlin. A mnohé takové skupiny právě v tropech prodělaly na úsvitu své evoluční historie rychlé rozrůznění, při němž v evolučně velmi krátkém čase vznikl větší počet dílčích linií, které dnes skupinu tvoří. Pro samotné rostliny je to úspěch, pro dnešní botaniky je to ale komplikace. Vzhledem k rychlému rozrůznění linií uvnitř skupiny je dnes totiž obtížné rekonstruovat jejich evoluční historii.

(Více)

Pátrání po řasách, které vylučují biopolymery

15. 10. 2018

Mikroskopické druhy řas a sinic, které bývají označovány jako „mikrořasy“, se stávají cenným průmyslovým zdrojem řady hodnotných látek. Lidé využívají mořské řasy už velmi dlouho a od druhé poloviny minulého století představují významný zdroj mnohých chemikálií. Poskytují nám například omega-3 mastné kyseliny, proteiny, karotenoidy, steroly, vitamíny a další látky, které jsou zajímavé pro komerční využití.

(Více)

Jak rostliny hospodaří se živinami v extrémních podmínkách? Příklad olší v mladé moréně ledovce Koryto na Kamčatce

24. 9. 2018

Když rostliny během primární sukcese obsazují prostředí uvolněné ze sevření ledovce nebo třeba zdevastované sopečnou explozí, musí se vypořádat s celou řadou nepříznivých faktorů. Jedním z nejvýznamnějších problémů v takové situaci bývá dostupnost dusíku coby klíčové živiny. Dusík je pro růst rostlin výjimečně důležitý, především kvůli jeho úzkému vztahu k fotosyntéze.

(Více)

Jak souvisí diverzita rostlin s invazemi hmyzu ve světě?

10. 9. 2018

Na Zemi žije ohromné množství druhů hmyzu, které využívají velmi rozmanité životní strategie; s jejich pomocí hmyz obývá prakticky každé prostředí. Vzhledem k neuvěřitelné pestrosti a také početnosti hmyzu není překvapením, že právě hmyz představuje druhově nejbohatší skupinu mezi nepůvodními živočichy. Celá řada nepůvodních druhů hmyzu přitom katastrofálním způsobem zasahuje jak přírodní ekosystémy, tak i zemědělství a lidské zdraví. V dnešní době je biologickými invazemi postižen prakticky celý svět, některé oblasti jsou ale zasaženy hůře než jiné, což se týká i hmyzu. Rozdíly mezi intenzitou invazí na různých místech světa přitom souvisejí jak s množstvím druhů, které se do dané oblasti dostanou, tak s vlastnostmi prostředí, díky nimž může být dané místo buď méně, nebo více náchylné vůči biologickým invazím.

(Více)

Ze světové vědy: Druhohorní brouci z jantaru opylovali cykasy

27. 8. 2018

Kvetoucí rostliny mají výjimečný vztah s hmyzem a dalšími živočichy, kteří jim zajišťují opylování. Jak se ale zdá, kvetoucí rostliny nebyly první, kdo si takový oboustranně výhodný vztah s živočichy vytvořil. Před kvetoucími rostlinami si své opylovače našly i svérázné nahosemenné rostliny, cykasy.

(Více)

Jak horizontální růst rostlin ovlivňuje jejich ekologii?

23. 7. 2018

Funkční ekologie rostlin se zabývá funkčními vlastnostmi rostlin a jejich vztahem k podmínkám prostředí. Doposud dávala funkční ekologie přednost vlastnostem spojenými s listy nebo s jemnými kořeny a z velké části opomíjela další podzemní znaky. Jejich zahrnutí by přitom mohlo podstatně zvýšit naše pochopení ekologie rostlin a jejich vztahu k prostředí.

(Více)

Které vlastnosti předurčují úspěšné uchycení rostlin v obnovovaných loukách?

16. 7. 2018

Intenzivní zemědělství ve druhé polovině 20. století vedlo k velkoplošné degradaci a rozsáhlé destrukci středoevropských luk. Mnoho z nich bylo rozoráno anebo zničeno jiným způsobem, přičemž došlo ke ztrátě jejich vysoké druhové diverzity. Pro úspěšnou obnovu druhově bohatých luk je užitečné vědět, které vlastnosti rozhodují o uchycování lučních druhů.

(Více)

Ze světové vědy: Objev fotosyntézy za hranicí viditelného světla

9. 7. 2018

Standardní a všudypřítomná fotosyntéza kyslíkového typu, která je vlastní sinicím a jejich prostřednictvím i všem rostlinám a dalším eukaryotním organismům, je už poměrně dobře známá. Klíčovou roli při této fotosyntéze hraje zelený pigment chlorofyl a, který v průběhu fotosyntézy absorbuje energii světelného záření a používá ji k syntéze cukrů. Doposud jsme si mysleli, že taková fotosyntéza může probíhat jen při ozáření červeným světlem z viditelné oblasti elektromagnetického záření. Teď se ale nejspíš budou přepisovat učebnice. (Více)

Jak půda ovlivňuje invazní netýkavky a netýkavky půdu?

28. 6. 2018

V poslední době se invaze rostlin často zkoumají v souvislosti s jejich vztahem k půdě. Rostliny mohou ovlivňovat vlastnosti půdy a takto pozměněná půda pak zase může působit na růst rostlin. Takový mechanismus zpětné vazby v prostředí byl prozkoumán u některých invazních rostlin, ale u netýkavek zatím nikoliv.

(Více)

Reakce rostlin na nepříznivé podmínky mohou překvapit

29. 5. 2018

Pokud se rostliny dovedou vyrovnávat s relativně rychlými změnami prostředí, mají v proměnlivém světě velkou výhodu. Některé reakce rostlin na nepříznivé podmínky jsou předvídatelné, některé však mohou překvapit.

(Více)

Ze světové vědy: Rostliny komunikují pod zemí se svými sousedy

21. 5. 2018

Rostliny obvykle vnímáme jako nehybné organismy, které sedí na jednom místě a širšího okolí si moc nevšímají. Ostře sledovaný výzkum botaniků švédské zemědělské univerzity Sveriges Lantbruksuniversitet se sídlem v Uppsale ale potvrdil, že rostliny vlastně vedou čilý společenský život a komunikují se svými sousedy prostřednictvím podzemních signálů.

(Více)

Všechny příspěvky

Pracovní pozice samostatný/á asistent/ka ředitele s pracovištěm v Průhonicích

15. 4. 2019

Botanický ústav AV ČR, v. v. i. hledá do svého týmu pro pracoviště v Průhonicích nového kolegu/novou kolegyni na pozici samostatný/á asistent/ka ředitele (podrobnosti)

Výběrové řízení na pozici vědecký pracovník/vědecká pracovnice s částečným pracovním úvazkem v rámci projektu TA ČR na pracovišti v Třeboni

15. 3. 2019

Ředitel Botanického ústavu AV ČR, v. v. i., vyhlašuje výběrové řízení na pozici vědecký pracovník/vědecká pracovnice s částečným pracovním úvazkem v rámci projektu TA ČR na pracovišti v Třeboni (více)

Pracovní pozice mzdový/mzdová účetní – personalista/personalistka s pracovištěm v Průhonicích

12. 3. 2019

Do našeho kolektivu hledáme kolegu/kolegyni, kterého/kterou baví agenda mzdové a personální problematiky a komunikace s přírodovědci, a to i ze zahraničí. Jsme malé oddělení, kde se umíme ve všem zastupovat. Naše pracoviště je na zámku a kanceláře máme s výhledem do zámeckého parku. (více)

Pracovní pozice zahradník/zahradnice na pracovišti v Průhonicích

13. 2. 2019

Botanický ústav AV ČR, v. v. i., hledá do svého týmu pro pracoviště v Průhonicích nového kolegu/novou kolegyni na pozici zahradník/zahradnice (více zde)

Všechny příspěvky