Aktuality

Ceny Neuron pro Petra Pyška a Filipa Koláře

4. 12. 2018

Nadační fond Neuron na podporu vědy udělil v pondělí 3. prosince prestižní vědecké Ceny Neuron. Mezi oceněnými jsou i dva botanici: Petr Pyšek získal Cenu Neuron za významný vědecký objev, Filip Kolář Cenu Neuron pro mladé nadějné vědce. Více o cenách i oceněných se dovíte na webu Nadačního fondu Neuron nebo z rozhovorů v České televizi.

Uzavření knihovny v Průhonicích

10. 12. 2018

Dovolujeme si upozornit návštěvníky knihovny Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích, že ve dnech 27. až 31. 12. 2018 bude knihovna uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Vyšlo nové číslo časopisu Botanika: 2/2018

5. 12. 2018

Vyšlo druhé letošní číslo časopisu Botanika, jeho obsah najdete zde. Časopis je v prodeji v pobočkách knihkupectví Academia a v pokladně Průhonického parku, je možné si ho i objednat. Více informací o prodeji a předplatném najdete zde. Rozšíření možností distribuce připravujeme na příští rok.

S-plot: nová databáze globální vegetace

30. 11. 2018

Podle nové studie, která vyšla v prestižním časopise Nature Ecology & Evolution, můžeme rozmanitost vegetace na Zemi popsat na základě několika vlastností každého druhu. Na výzkumu pracovalo více než 100 vědců z celého světa včetně pracovníků Botanického ústavu AV ČR, Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a České zemědělské univerzity. Jeho základem bylo vybudování globální vegetační databáze s více než 1,1 milionem kompletních vegetačních záznamů rostlinných druhů ze všech suchozemských ekosystémů.

(Více)

Ektomykorhizní houby v hnízdech mravenců množivých

19. 11. 2018

Půdy jehličnatých lesů obvykle bývají kyselé a chudé na živiny a stromy jsou tam obvykle omezovány nedostatkem dusíku a fosforu. Překonávat ho mohou díky spolupráci s ektomykorhizními houbami nebo využitím míst, kde se lokálně koncentrují živiny. Ta často vznikají činností mravenců, obvykle tam ale zase bývá potlačena mykorhiza. Výzkum těchto vztahů má přitom velký význam pro pochopení fungování lesních porostů i pro jejich případnou obnovu.

(Více)

Vyšlo “karpatské” číslo časopisu Folia Geobotanica – 3/2018

12. 11. 2018

Nové speciální číslo časopisu Folia Geobotanica je věnováno ekologii a evoluci karpatské flóry. Obsah najdete zde.

Týden vědy a techniky v Botanickém ústavu

29. 10. 2018

V týdnu od 5. listopadu 2018 se bude konat Týden vědy a techniky Akademie věd ČR – největší vědecký festival v ČR. Botanický ústav pro tuto příležitost připravil několik přednášek, den otevřených dveří na pracovišti v Brně a exkurzi po průhonickém zámku – hlavním sídle Botanického ústavu AV ČR. Více informací najdete zde.

Ničivé tajfuny míří na sever

24. 10. 2018

Ničivé tajfuny se posouvají do nových oblastí. Takový je závěr studie, která dokumentuje posun areálu ovlivněného ničivými tajfuny v dlouhodobém měřítku. Publikoval ji mezinárodní tým vědců pod vedením Jana Altmana z Botanického ústavu AV ČR v časopise PNAS, vydávaném Národní akademií věd Spojených států amerických.

(Více)

Rychlé evoluční rozrůznění předků banánovníků a zázvorů

22. 10. 2018

V tropech se daří mnoha různým skupinám cévnatých rostlin. A mnohé takové skupiny právě v tropech prodělaly na úsvitu své evoluční historie rychlé rozrůznění, při němž v evolučně velmi krátkém čase vznikl větší počet dílčích linií, které dnes skupinu tvoří. Pro samotné rostliny je to úspěch, pro dnešní botaniky je to ale komplikace. Vzhledem k rychlému rozrůznění linií uvnitř skupiny je dnes totiž obtížné rekonstruovat jejich evoluční historii.

(Více)

Vyšlo tematické číslo časopisu Živa zaměřené na biologické invaze

22. 10. 2018

Na přípravě čísla, které představuje extrémně zajímavou, složitou a nezřídka kontroverzní tematiku z různých oborů biologie, se klíčovým způsobem podíleli vědci z Botanického ústavu. Obsah najdete zde.

(Více)

Ondřej Vild z Botanického ústavu získal Cenu AV ČR pro mladé vědecké pracovníky

17. 10. 2018

V úterý 16. října 2018 udělila předsedkyně AV ČR prof. Eva Zažímalová významným vědcům Ceny Akademie věd ČR. Cenu AV ČR pro mladé vědecké pracovníky za vynikající výsledky vědecké práce, dosažené za finanční podpory AV ČR nejdéle do dovršení věku 35 let, získal Ondřej Vild z Botanického ústavu za práci s názvem Obnova rostlinné biodiverzity tradičně obhospodařovaných lesů.

(Více)

Pátrání po řasách, které vylučují biopolymery

15. 10. 2018

Mikroskopické druhy řas a sinic, které bývají označovány jako „mikrořasy“, se stávají cenným průmyslovým zdrojem řady hodnotných látek. Lidé využívají mořské řasy už velmi dlouho a od druhé poloviny minulého století představují významný zdroj mnohých chemikálií. Poskytují nám například omega-3 mastné kyseliny, proteiny, karotenoidy, steroly, vitamíny a další látky, které jsou zajímavé pro komerční využití.

(Více)

Nová kniha Temperátní byliny: architekturní analýza

8. 10. 2018

V nakladatelství Academia vyšla kniha Jitky Klimešové z Botanického ústavu Temperate herbs: an architectural analysis (Temperátní byliny: architekturní analýza). Kniha přibližuje opomíjený svět podzemních orgánů bylin. Zaměřuje se na orgány nesoucí pupeny, tedy ty, které slouží k přezimování, regeneraci po narušení a ke klonálnímu růstu rostliny.

(Více)

Seznamte se se semeny – vědecké dílny pro děti i dospělé

3. 10. 2018

Vědecké dílny jsou akce pro veřejnost, kterou Botanický ústav pořádá obvykle na podzim na zámku v Průhonicích. Na několika stanovištích s ukázkami zajímavostí ze světa rostlin a jejich výzkumu se návštěvníci nejen dovědí mnoho nového, ale mohou si také leccos vyzkoušet. Letos např. objevíte krásu semen pod mikroskopem, tipnete si a pokusně ověříte, jakým způsobem se rozšiřují vybrané rostliny, vyhodnotíte vliv kávy na klíčení rostlin a možná napodobíte botaniky a botaničky v terénu a budete hledat fluorescenčně obarvená semena pomocí UV lampy.

(Více)

PhD kurz „Go Belowground 2018!“

27. 9. 2018

Ekologové z Oddělení funkční ekologie Botanického ústavu v Třeboni uspořádali v týdnu od 16. do 22. září 2018 mezinárodní doktorandský kurz zaměřený na praktické měření funkčních znaků na podzemních orgánech rostlin. Kurz nazvali „Go Belowground!“, tedy „Pojďme do podzemí!“, aby zdůraznili, že hlavním zaměřením kurzu budou dlouho a neprávem opomíjené podzemní orgány rostlin, tedy kořeny a oddenky. Kurzu se zúčastnilo celkem 10 studentů z osmi zemí (Brazílie, Itálie, Francie, Bulharsko, Španělsko, Jihoafrická republika, Německo a Česká republika). Více zde.

Jak rostliny hospodaří se živinami v extrémních podmínkách? Příklad olší v mladé moréně ledovce Koryto na Kamčatce

24. 9. 2018

Když rostliny během primární sukcese obsazují prostředí uvolněné ze sevření ledovce nebo třeba zdevastované sopečnou explozí, musí se vypořádat s celou řadou nepříznivých faktorů. Jedním z nejvýznamnějších problémů v takové situaci bývá dostupnost dusíku coby klíčové živiny. Dusík je pro růst rostlin výjimečně důležitý, především kvůli jeho úzkému vztahu k fotosyntéze.

(Více)

Nová kniha od botaniků z Botanického ústavu: Anatomy, Age and Ecology of High Mountain Plants in Ladakh, the Western Himalaya

13. 9. 2018

Kniha autorského kolektivu z Botanického ústavu AV ČR s názvem Anatomy, Age and Ecology of High Mountain Plants in Ladakh, the Western Himalaya vyšla v nakladatelství Springer. Tato esteticky jedinečná kniha kombinuje ekologické, morfologické a anatomické poznatky, stejně jako fylogenetické studie rostlinného materiálu, pocházejícího z málo prozkoumané suché horské oblasti v poloze nad hranicí lesa. Kniha nabízí první srovnávací analýzu stovek rostlin – jednoletek, vytrvalých bylin a trpasličích keřů – na ploše 87 000 km2 v nadmořských výškách 2600 až 6150 m n. m. v západním Himálaji.

(Více)

Jak souvisí diverzita rostlin s invazemi hmyzu ve světě?

10. 9. 2018

Na Zemi žije ohromné množství druhů hmyzu, které využívají velmi rozmanité životní strategie; s jejich pomocí hmyz obývá prakticky každé prostředí. Vzhledem k neuvěřitelné pestrosti a také početnosti hmyzu není překvapením, že právě hmyz představuje druhově nejbohatší skupinu mezi nepůvodními živočichy. Celá řada nepůvodních druhů hmyzu přitom katastrofálním způsobem zasahuje jak přírodní ekosystémy, tak i zemědělství a lidské zdraví. V dnešní době je biologickými invazemi postižen prakticky celý svět, některé oblasti jsou ale zasaženy hůře než jiné, což se týká i hmyzu. Rozdíly mezi intenzitou invazí na různých místech světa přitom souvisejí jak s množstvím druhů, které se do dané oblasti dostanou, tak s vlastnostmi prostředí, díky nimž může být dané místo buď méně, nebo více náchylné vůči biologickým invazím.

(Více)

Botanický ústav hostil prestižní letní školu geostatistiky

3. 9. 2018

Poslední srpnový týden byl v průhonickém zámku (sídle Botanického ústavu AV ČR) ve znamení statistiky, programování a geografických informačních systémů (GIS). Konal se zde totiž 13. ročník prestižního mezinárodního kurzu GEOSTAT zaměřeného na časoprostorové výpočty v přírodních vědách s využitím volně dostupného, nekomerčního software. Tým lektorů byl sestaven z hvězdných osobností, které udávají směr svému oboru na světové úrovni.

(Více)

Vyšlo nové číslo časopisu Botanika: 1/2018

30. 8. 2018

Vyšlo první letošní číslo časopisu Botanika v nové grafické úpravě. Obsah čísla najdete zde. Časopis je v prodeji v pobočkách knihkupectví Academia a v pokladně Průhonického parku, je možné si ho i objednat. Více informací o prodeji a předplatném najdete zde.

Ze světové vědy: Druhohorní brouci z jantaru opylovali cykasy

27. 8. 2018

Kvetoucí rostliny mají výjimečný vztah s hmyzem a dalšími živočichy, kteří jim zajišťují opylování. Jak se ale zdá, kvetoucí rostliny nebyly první, kdo si takový oboustranně výhodný vztah s živočichy vytvořil. Před kvetoucími rostlinami si své opylovače našly i svérázné nahosemenné rostliny, cykasy.

(Více)

Všechny příspěvky

Ektomykorhizní houby v hnízdech mravenců množivých

19. 11. 2018

Půdy jehličnatých lesů obvykle bývají kyselé a chudé na živiny a stromy jsou tam obvykle omezovány nedostatkem dusíku a fosforu. Překonávat ho mohou díky spolupráci s ektomykorhizními houbami nebo využitím míst, kde se lokálně koncentrují živiny. Ta často vznikají činností mravenců, obvykle tam ale zase bývá potlačena mykorhiza. Výzkum těchto vztahů má přitom velký význam pro pochopení fungování lesních porostů i pro jejich případnou obnovu.

(Více)

Rychlé evoluční rozrůznění předků banánovníků a zázvorů

22. 10. 2018

V tropech se daří mnoha různým skupinám cévnatých rostlin. A mnohé takové skupiny právě v tropech prodělaly na úsvitu své evoluční historie rychlé rozrůznění, při němž v evolučně velmi krátkém čase vznikl větší počet dílčích linií, které dnes skupinu tvoří. Pro samotné rostliny je to úspěch, pro dnešní botaniky je to ale komplikace. Vzhledem k rychlému rozrůznění linií uvnitř skupiny je dnes totiž obtížné rekonstruovat jejich evoluční historii.

(Více)

Pátrání po řasách, které vylučují biopolymery

15. 10. 2018

Mikroskopické druhy řas a sinic, které bývají označovány jako „mikrořasy“, se stávají cenným průmyslovým zdrojem řady hodnotných látek. Lidé využívají mořské řasy už velmi dlouho a od druhé poloviny minulého století představují významný zdroj mnohých chemikálií. Poskytují nám například omega-3 mastné kyseliny, proteiny, karotenoidy, steroly, vitamíny a další látky, které jsou zajímavé pro komerční využití.

(Více)

Jak rostliny hospodaří se živinami v extrémních podmínkách? Příklad olší v mladé moréně ledovce Koryto na Kamčatce

24. 9. 2018

Když rostliny během primární sukcese obsazují prostředí uvolněné ze sevření ledovce nebo třeba zdevastované sopečnou explozí, musí se vypořádat s celou řadou nepříznivých faktorů. Jedním z nejvýznamnějších problémů v takové situaci bývá dostupnost dusíku coby klíčové živiny. Dusík je pro růst rostlin výjimečně důležitý, především kvůli jeho úzkému vztahu k fotosyntéze.

(Více)

Jak souvisí diverzita rostlin s invazemi hmyzu ve světě?

10. 9. 2018

Na Zemi žije ohromné množství druhů hmyzu, které využívají velmi rozmanité životní strategie; s jejich pomocí hmyz obývá prakticky každé prostředí. Vzhledem k neuvěřitelné pestrosti a také početnosti hmyzu není překvapením, že právě hmyz představuje druhově nejbohatší skupinu mezi nepůvodními živočichy. Celá řada nepůvodních druhů hmyzu přitom katastrofálním způsobem zasahuje jak přírodní ekosystémy, tak i zemědělství a lidské zdraví. V dnešní době je biologickými invazemi postižen prakticky celý svět, některé oblasti jsou ale zasaženy hůře než jiné, což se týká i hmyzu. Rozdíly mezi intenzitou invazí na různých místech světa přitom souvisejí jak s množstvím druhů, které se do dané oblasti dostanou, tak s vlastnostmi prostředí, díky nimž může být dané místo buď méně, nebo více náchylné vůči biologickým invazím.

(Více)

Ze světové vědy: Druhohorní brouci z jantaru opylovali cykasy

27. 8. 2018

Kvetoucí rostliny mají výjimečný vztah s hmyzem a dalšími živočichy, kteří jim zajišťují opylování. Jak se ale zdá, kvetoucí rostliny nebyly první, kdo si takový oboustranně výhodný vztah s živočichy vytvořil. Před kvetoucími rostlinami si své opylovače našly i svérázné nahosemenné rostliny, cykasy.

(Více)

Jak horizontální růst rostlin ovlivňuje jejich ekologii?

23. 7. 2018

Funkční ekologie rostlin se zabývá funkčními vlastnostmi rostlin a jejich vztahem k podmínkám prostředí. Doposud dávala funkční ekologie přednost vlastnostem spojenými s listy nebo s jemnými kořeny a z velké části opomíjela další podzemní znaky. Jejich zahrnutí by přitom mohlo podstatně zvýšit naše pochopení ekologie rostlin a jejich vztahu k prostředí.

(Více)

Které vlastnosti předurčují úspěšné uchycení rostlin v obnovovaných loukách?

16. 7. 2018

Intenzivní zemědělství ve druhé polovině 20. století vedlo k velkoplošné degradaci a rozsáhlé destrukci středoevropských luk. Mnoho z nich bylo rozoráno anebo zničeno jiným způsobem, přičemž došlo ke ztrátě jejich vysoké druhové diverzity. Pro úspěšnou obnovu druhově bohatých luk je užitečné vědět, které vlastnosti rozhodují o uchycování lučních druhů.

(Více)

Ze světové vědy: Objev fotosyntézy za hranicí viditelného světla

9. 7. 2018

Standardní a všudypřítomná fotosyntéza kyslíkového typu, která je vlastní sinicím a jejich prostřednictvím i všem rostlinám a dalším eukaryotním organismům, je už poměrně dobře známá. Klíčovou roli při této fotosyntéze hraje zelený pigment chlorofyl a, který v průběhu fotosyntézy absorbuje energii světelného záření a používá ji k syntéze cukrů. Doposud jsme si mysleli, že taková fotosyntéza může probíhat jen při ozáření červeným světlem z viditelné oblasti elektromagnetického záření. Teď se ale nejspíš budou přepisovat učebnice. (Více)

Jak půda ovlivňuje invazní netýkavky a netýkavky půdu?

28. 6. 2018

V poslední době se invaze rostlin často zkoumají v souvislosti s jejich vztahem k půdě. Rostliny mohou ovlivňovat vlastnosti půdy a takto pozměněná půda pak zase může působit na růst rostlin. Takový mechanismus zpětné vazby v prostředí byl prozkoumán u některých invazních rostlin, ale u netýkavek zatím nikoliv.

(Více)

Reakce rostlin na nepříznivé podmínky mohou překvapit

29. 5. 2018

Pokud se rostliny dovedou vyrovnávat s relativně rychlými změnami prostředí, mají v proměnlivém světě velkou výhodu. Některé reakce rostlin na nepříznivé podmínky jsou předvídatelné, některé však mohou překvapit.

(Více)

Ze světové vědy: Rostliny komunikují pod zemí se svými sousedy

21. 5. 2018

Rostliny obvykle vnímáme jako nehybné organismy, které sedí na jednom místě a širšího okolí si moc nevšímají. Ostře sledovaný výzkum botaniků švédské zemědělské univerzity Sveriges Lantbruksuniversitet se sídlem v Uppsale ale potvrdil, že rostliny vlastně vedou čilý společenský život a komunikují se svými sousedy prostřednictvím podzemních signálů.

(Více)

Pyl, spory hub a uhlíky dokládají, že lidé v době bronzové záměrně vypalovali les a změnili tím krajinu severních Čech

14. 5. 2018

Národní park České Švýcarsko na severu Čech je znám pozoruhodnými pískovcovými útvary, které vznikly erozí sedimentů původně usazených na dně křídového moře, jež omývalo ostrovy a pevniny obývané dinosaury. Právě unikátní tvar krajiny se skalními věžemi, stěnami, roklemi, skalními městy a bludišti do značné míry určoval uspořádání společenstev zdejších rostlin v prostoru i v čase. V posledních tisících let se ale na vývoji krajiny stále více podíleli lidé. (Více)

Ovlivňuje shlukovitá dostupnost živin růst rostlin odnožujících z kořenů?

7. 5. 2018

Prostředí bývá proměnlivé. Někde je velké množství zdrojů, jinde zase zdroje scházejí. Pohyblivé organismy to řeší tak, že aktivně vyhledávají vhodná místa, na nichž naleznou to, co právě potřebují. Co ale zbývá rostlinám? (Více)

Ze světově vědy: Editované kvasinky nahradí chmel v pivu

30. 4. 2018

Chmel je jednou ze základních surovin pro výrobu piva. Dodává mu charakteristickou chuť a aroma, díky chmelovým pryskyřicím a silicím. Pro výrobu českých piv se používá chmel, který se na našem území pěstuje již od středověku, a bývá řazen k nejkvalitnějším na světě. Pěstování a zpracování chmele je ale velmi náročné na vodu, živiny i energii, což je v dnešním světě problematické. (Více)

Znamená vyšší počet sad chromozomů u rostlin větší riziko jejich invaze?

16. 4. 2018

V dnešní době se po světě šíří ohromné množství nepůvodních rostlin. Některé z nich v novém prostředí uspějí a zahájí invazi, která ohrožuje původní přírodu a nezřídka přináší i značné finanční ztráty. Vědci se proto již dlouho snaží pochopit, které vlastnosti rostlin rozhodují o jejich invazním chování.

(Více)

Jak žížaly ovlivňují rostliny během sukcese?

9. 4. 2018

Soužití žížal s rostlinami je v suchozemských společenstvech důležitý vztah. Žížaly pracují jako ekosystémoví inženýři, což znamená, že aktivně vytvářejí prostředí celého ekosystému. Díky žížalám vzniká provzdušněná půda obohacená živinami, čímž žížaly působí na růst rostlin a jejich vzájemnou konkurenci. Hrají přitom výraznou roli jak v raných stádiích sukcese, kdy vegetace začíná zarůstat nově vzniklá místa, tak i v pozdních stádiích sukcese, tvořených bohatou vegetací. (Více)

O databázi květeny a vegetace v ČR s hlavním řešitelem projektu Pladias prof. Milanem Chytrým

26. 3. 2018

„Na portálu Pladias si to svoje najdou jak odborníci, tak laici. Odborníci ocení zejména podrobné údaje o rozšíření rostlinných druhů a desítky různých biologických a ekologických vlastností uvedených u každého druhu, které jsou unikátním zdrojem dat pro vědecký výzkum. Laici využijí fotografie a další obrázky včetně detailů rostlinných orgánů, podle nichž lze rostliny snadno určit, a také interaktivní mapy rozšíření, “ říká v rozhovoru s Jitkou Klimešovou hlavní řešitel projektu Pladias prof. Milan Chytrý z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. (Více)

Jak spásání ovlivňuje vztahy mezi herbivorním hmyzem a rostlinami slanišť?

19. 3. 2018

V dnešní přírodě představuje herbivorní hmyz druhově nejbohatší ekologickou skupinu makroskopických organismů. Většina těchto druhů hmyzu je poměrně úzce specializovaná, buď na hostitelský rostlinný druh anebo na celý rostlinný rod. Své životní prostřední však herbivorní hmyz obývá spolu s dalšími organismy, především s velkými herbivory, kteří mají významný vliv na celkovou podobu lučního ekosystému. (Více)

Příběh z herbáře: DNA čárové kódy sítin

12. 3. 2018

Sbírání rostlin v přírodě a jejich ukládání do herbářů představuje tradiční způsob uchovávání rostlin pro odborné účely. V dnešní době je po celém světě asi 3400 významných herbářových sbírek, které poskytují cenné informace pro výzkum taxonomie, evoluce, ekologie i ochrany rostlin. A jak se v posledních desetiletích ukázalo, herbáře jsou rovněž bohatým zdrojem DNA studovaných rostlin. (Více)

Všechny příspěvky

Výběrové řízení na pozici odborný pracovník výzkumu a vývoje/odborná pracovnice výzkumu a vývoje s částečným pracovním úvazkem v rámci projektu TA ČR na pracovišti v Brně

12. 12. 2018

Ředitel Botanického ústavu AV ČR, v. v. i., vypisuje výběrové řízení na pozici odborný pracovník výzkumu a vývoje/odborná pracovnice výzkumu a vývoje s částečným pracovním úvazkem v rámci projektu TA ČR v oddělení vegetační ekologie v Brně.(více zde)

Výběrové řízení na pozici odborný pracovník výzkumu a vývoje/odborná pracovnice výzkumu a vývoje s částečným pracovním úvazkem v rámci projektu GA ČR na pracovišti v Brně

12. 12. 2018

Ředitel Botanického ústavu AV ČR, v. v. i., vypisuje výběrové řízení napozici odborný pracovník výzkumu a vývoje/odborná pracovnice výzkumu avývoje s částečným pracovním úvazkem v rámci projektu GA ČR v oddělení vegetační ekologie v Brně. (více zde)

Výběrové řízení na pozici doktorand/doktorandka s 50% pracovním úvazkem na pracovišti v Průhonicích

10. 12. 2018

Ředitel Botanického ústavu AV ČR, v.v.i., vypisuje výběrové řízení na pozici doktorand/doktorandka s 50% pracovním úvazkem v oddělení evoluční biologie rostlin v Průhonicích (více zde)

Výběrové řízení na pozici odborný pracovník/odborná pracovnice výzkumu a vývoje s pracovištěm v oddělení invazní ekologie v Průhonicích a s částečným pracovním úvazkem na dobu určitou

29. 11. 2018

 

Ředitel Botanického ústavu AV ČR, v. v. i., vypisuje výběrové řízení na pozici odborný pracovník výzkumu a vývoje/odborná pracovnice výzkumu a vývoje s pracovištěm v oddělení invazní ekologie v Průhonicích a s částečným pracovním úvazkem na dobu určitou v rámci řešeného projektu. (Více zde)

Výběrové řízení na pozici odborný pracovník/odborná pracovnice výzkumu a vývoje v Laboratořích molekulární biologie v Průhonicích

29. 11. 2018

 

Ředitel Botanického ústavu AV ČR, v. v. i., vyhlašuje výběrové řízení na pozici odborný pracovník/odborná pracovnice výzkumu a vývoje v Laboratořích molekulární biologie v Průhonicích s plným pracovním úvazkem hrazeným po dobu tří let. (více zde)

Všechny příspěvky