Aktuality
Vyšel nový Klíč ke květeně České republiky
21. 8. 2019
V nakladatelství Academia právě vyšlo druhé, zcela přepracované a rozšířené vydání Klíče ke květeně České republiky. Hlavním editorem nového Klíče je Zdeněk Kaplan z Botanického ústavu, autorsky se na přípravě knihy podílely desítky botaniků z BÚ i dalších institucí. V Klíči je popsáno více než 3 700 druhů a poddruhů rostlin, jejich určování usnadní perokresby a stručný text s popisy rostlin a údaji o jejich rozšíření, nejčastějších stanovištích a době květu.
Jak vznikají nové druhy rostlin? Příklad hybridního pýru Elytrigia ×mucronata
22. 7. 2019
U rostlin, na rozdíl od živočichů, dochází nezřídka ke křížení mezi druhy (hybridizaci) a v případě, že je kříženec plodný, mohou takto vznikat druhy úplně nové. Ke schopnosti předávat vlastnosti do budoucích generací přitom může přispět i zmnožení sad chromozómů (polyploidizace). Časté křížení i polyploidizace byly pozorovány např. mezi trávami, které jsou v hledáčku výzkumníků mj. proto, že jsou příbuzné s obilovinami a hybridní linie by mohly být zdrojem genetického materiálu pro jejich šlechtění. Zároveň však jejich výzkum prohlubuje naše porozumění mechanismům evoluce rostlin. (Více)
Leo Bureš: Fenomén Velká kotlina
11. 7. 2019
Výstava fotografií Lea Bureše z ledovcového karu Velká kotlina, který je řazen mezi druhově nejbohatší botanické lokality ČR, je k vidění v Návštěvnickém centru v průhonickém zámku až do konce září. Výstavu připravil časopis Živa v návaznosti na seriál L. Bureše o Velké kotlině publikovaný v Živě v letech 2018 a 2019. (Více)
Jan Kirschner a Marcel Rejmánek oceněni Medailí G. J. Mendela za zásluhy v biologických vědách
2. 7. 2019
V pondělí 1. července předala předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová Čestné oborové medaile G. J. Mendela za zásluhy v biologických vědách Janu Kirschnerovi a Marcelu Rejmánkovi. Více zde.
Jan Altman z Botanického ústavu získal Prémii Otto Wichterleho
20. 6. 2019
Ve středu 19. června 2019 byly slavnostně předány Prémie Otto Wichterleho, které Akademie věd ČR uděluje vybraným mimořádně kvalitním a perspektivním vědeckým pracovníkům AV ČR do 35 let. Mezi oceněnými byl i Jan Altman z Botanického ústavu, který se zabývá analýzou letokruhových dat, vývojem nástrojů a metod v dendrochronologii, využití těchto analýz v ekologii a následnou aplikací výzkumu v praxi.
Vědecký trek O pylu a hmyzu tuto neděli v Průhonickém parku
19. 6. 2019
V neděli odpoledne 23. června se v Průhonickém parku uskuteční už 6. ročník vědeckého treku – putování po stanovištích s aktivitami a ukázkami ze světa rostlin. Letošním tématem jsou pyl a opylovači. Akce je určena široké veřejnosti. (Více)
Do práce na kole: rekordní účast
12. 6. 2019
V květnu se zaměstnanci Botanického ústavu zapojili do soutěže „Do práce na kole“ pořádané spolkem Auto*Mat. Za BÚ odstartovalo rekordních 33 účastníků za 7 týmů. Dík patří i panu řediteli za podporu a proplacení startovného. Celkem jsme absolvovali 6 311 831 m, což by nás vzdušnou čarou dostalo z Průhonic až do Mongolska, do jurt v Tuul Riverside lodge za Ulánbátarem. Celková pravidelnost dosáhla krásných 74,26 % a mnozí předvedli obdivuhodné výkony. Po předání diplomů jsme diskutovali o možnostech podpory alternativních způsobů dopravy v rámci ústavu a sdíleli zkušenosti s různými cestami do práce. Už nyní se těšíme na další ročník, kdy vyhlásíme i interní soutěž.
Vyšlo nové číslo časopisu Botanika: 1/2019
5. 6. 2019
Každý jistě zná lišejníky, ale věděli jste, že existují i pololišejníky? A znáte houbu volský jazyk? První letošní číslo časopisu Botanika vám je představí. Podíváte se s ním také za karibskými orchidejemi, čínskými pivoňkami, na kapské fynbos nebo do chladného Himálaje. Obsah čísla zde, víco o časopisu zde.
EASAC upozorňuje na zdravotní rizika spojená se změnou klimatu
4. 6. 2019
Čerstvě zveřejněná zpráva Expertní rady evropských akademií (EASAC), jejímž členem je i AV ČR, se soustřeďuje na alarmující důsledky klimatické změny na zdraví Evropanů. Zároveň opět zdůrazňuje nutnost klimatické změně čelit a vynasnažit se ji zmírnit, a to především rychlým snížením spotřeby fosilních paliv. Na přípravě zprávy se aktivně podílel i Blahoslav Maršálek z Botanického ústavu AV ČR. Tisková zpráva zde.
Botanický ústav na Veletrhu vědy 2019
30. 5. 2019
Přijďte nahlédnout do naší improvizované laboratoře, kde si můžete vyzkoušet jednoduchou a rychlou metodu stanovení obsahu jaderné DNA u libovolných rostlin. Dovíte se také mnohé o kvalitě vod nebo o tom, jak pečovat o krajinu. Veletrh vědy se koná ve dnech 6.–8. 6. 2019 na výstavišti PVA EXPO PRAHA v Letňanech. Více
Dny otevřených dveří v Botanické zahradě Třeboň
16. 5. 2019
Zveme vás na Dny otevřených dveří v Botanické zahradě Třeboň, které se budou konat ve dnech 23.-25. 5. 2019. Více zde.
Vymírání druhů se zrychluje, varuje platforma OSN pro biodiverzitu
14. 5. 2019
Masové vymírání druhů se ztrátou jejich přirozených stanovišť jsou důsledkem neudržitelného hospodaření, konstatovala závěrečná studie Mezivládní platformy pro biodiverzitu a ekosystémové služby. Od roku 2016 se na ní podílely stovky vědců, mezi nimi i Jan Pergl a Petr Petřík z Botanického ústavu Akademie věd ČR. První se věnoval dopadům invazních druhů na ekosystémy, druhý stavu lesů. (Více)
Den fascinace rostlinami v Průhonické botanické zahradě
13. 5. 2019
V rámci Dne fascinace rostlinami můžete o víkendu 18. a 19. 5. navštívit Průhonickou botanickou zahradu na Chotobuzi, kde bude připraveno provázení po jedné z největších světových sbírek kosatců. Sraz vždy ve 14.00 u vstupu do botanické zahrady z Průhonického parku. (Více)
Ze světové vědy: Rock stromů ve městě – žijí rychle a umírají mladé
13. 5. 2019
V dnešní době se do měst z volné krajiny přesouvají nejen lidé, ale i mnoho dalších živočichů i rostlin, včetně řady druhů dřevin. Nedávno vzbudila pozornost studie Iana Smithe z americké Boston University a jeho kolegů, uveřejněná časopisem PLoS ONE, která se zaměřila na životní osudy stromů v městském prostředí. (Více)
Plant.id nápadem roku
6. 5. 2019
V prvním ročníku soutěže AI Awards, která oceňuje využití umělé inteligence, se nápadem roku stala aplikace Plant.id, která slouží k určování rostlin. Na jejím vzniku se podílel i Ondřej Vild z Botanického ústavu AV ČR. Více
Architektura důmyslných pastí bublinatek
29. 4. 2019
Bublinatky (Utricularia) jsou masožravé rostliny, které obvykle dávají přednost suchozemskému prostředí. Při lapání kořisti ale vsadily na specifické vodní pasti, které představují malé duté váčky vzniklé přeměnou listů. Stěny těchto měchýřků jsou většinou velmi tenké a pružné, což bublinatkám umožňuje podtlakem nasávat vodu s drobnými vodními živočichy, kteří se dotknou dvířek pasti. Jde o velmi rychlý pohyb, který proběhne ve zlomku sekundy. Polapenou kořist bublinatka pomalu stráví. Některé druhy ale mají pasti se silnými stěnami. Může fungovat aktivní nasávání kořisti i u nich? (Více)
Ceny Živy pro Petra Pyška a Kláru Pyškovou
19. 4. 2019
Redakční rada a redakce časopisu Živa každoročně udělují ceny za nejlepší příspěvky publikované v předchozím ročníku, letos byli mezi oceněnými i vědci z Botanického ústavu: Zvláštní ocenění časopisu Živa získal Petr Pyšek spolu s Lucií Juřičkovou za koncepci monotematického čísla o invazních organismech (Živa 5/2018), jedna z dvou Cen Živy pro autory ve věku 26 až 30 let byla udělena Kláře Pyškové za článek Živočišné invaze a vymírání původních druhů (5/2018).
Pojďte s námi oslavit Den Země a 25 let Toulcova dvora
18. 4. 2019
Botanický ústav AV ČR se bude účastnit oslav Dne Země a 25 let Toulcova dvora. Akce se koná ve středu 24. dubna od 15 do 19 hodin. Více zde.
Nezávislá analýza odhalila silné stránky i nedostatky certifikace lesů v ČR
10. 4. 2019
Ke zlepšení situace v lesích mohou přispět aplikace dobrovolných nástrojů – tzv. standardů hospodaření. Certifikace standardů by měla být zárukou, že se bude v lesích hospodařit trvale udržitelně. V ČR se pro certifikaci lesů používají dva odlišné systémy: PEFC, kterým je certifikována většina českých lesů, a FSC. Platforma pro krajinu, kterou koordinuje Botanický ústav AV ČR, dnes představila studii s názvem Porovnání vybraných environmentálních aspektů certifikačních systémů FSC a PEFC v ČR s důrazem na půdu, vodní zdroje a biotu lesních ekosystémů. Tisková zpráva zde.
Přetvářka a skrývání v biologických invazích
8. 4. 2019
Invazní nepůvodní druhy mohou mít značný vliv na prostředí, mohou zasáhnout do koloběhů živin nebo ovlivnit strukturu vegetace i její změny. Projevy invazních druhů se ale mohou v průběhu času velmi výrazně měnit. Proto je obtížné předpovídat průběh invazí a jejich dopad na invadované prostředí. Odborníci obvykle až zpětně zjistí v celé šíři, jak vlastně invazní druh přírodu ovlivňuje. Průběh a důsledky biologických invazí mohou být zjevné na první pohled. V některých případech jsou ale naopak skryté. Jejich skrytost přitom může vést k podcenění nepůvodních druhů a také značně komplikuje případné zásahy proti takové invazi.
Jak vznikají nové druhy rostlin? Příklad hybridního pýru Elytrigia ×mucronata
22. 7. 2019
U rostlin, na rozdíl od živočichů, dochází nezřídka ke křížení mezi druhy (hybridizaci) a v případě, že je kříženec plodný, mohou takto vznikat druhy úplně nové. Ke schopnosti předávat vlastnosti do budoucích generací přitom může přispět i zmnožení sad chromozómů (polyploidizace). Časté křížení i polyploidizace byly pozorovány např. mezi trávami, které jsou v hledáčku výzkumníků mj. proto, že jsou příbuzné s obilovinami a hybridní linie by mohly být zdrojem genetického materiálu pro jejich šlechtění. Zároveň však jejich výzkum prohlubuje naše porozumění mechanismům evoluce rostlin. (Více)
Ze světové vědy: Rock stromů ve městě – žijí rychle a umírají mladé
13. 5. 2019
V dnešní době se do měst z volné krajiny přesouvají nejen lidé, ale i mnoho dalších živočichů i rostlin, včetně řady druhů dřevin. Nedávno vzbudila pozornost studie Iana Smithe z americké Boston University a jeho kolegů, uveřejněná časopisem PLoS ONE, která se zaměřila na životní osudy stromů v městském prostředí. (Více)
Architektura důmyslných pastí bublinatek
29. 4. 2019
Bublinatky (Utricularia) jsou masožravé rostliny, které obvykle dávají přednost suchozemskému prostředí. Při lapání kořisti ale vsadily na specifické vodní pasti, které představují malé duté váčky vzniklé přeměnou listů. Stěny těchto měchýřků jsou většinou velmi tenké a pružné, což bublinatkám umožňuje podtlakem nasávat vodu s drobnými vodními živočichy, kteří se dotknou dvířek pasti. Jde o velmi rychlý pohyb, který proběhne ve zlomku sekundy. Polapenou kořist bublinatka pomalu stráví. Některé druhy ale mají pasti se silnými stěnami. Může fungovat aktivní nasávání kořisti i u nich? (Více)
Přetvářka a skrývání v biologických invazích
8. 4. 2019
Invazní nepůvodní druhy mohou mít značný vliv na prostředí, mohou zasáhnout do koloběhů živin nebo ovlivnit strukturu vegetace i její změny. Projevy invazních druhů se ale mohou v průběhu času velmi výrazně měnit. Proto je obtížné předpovídat průběh invazí a jejich dopad na invadované prostředí. Odborníci obvykle až zpětně zjistí v celé šíři, jak vlastně invazní druh přírodu ovlivňuje. Průběh a důsledky biologických invazí mohou být zjevné na první pohled. V některých případech jsou ale naopak skryté. Jejich skrytost přitom může vést k podcenění nepůvodních druhů a také značně komplikuje případné zásahy proti takové invazi.
Kriticky ohrožený hořeček se potýká s nedostatkem opylovačů
25. 3. 2019
Rozsáhlá degradace polopřirozených luk v celé Evropě, k níž došlo v průběhu 20. století, vedla k drastickému snížení počtu i velikosti populací a následně i ke značnému ohrožení celé řady druhů rostlin. Často jde o malé rostliny s krátkým životním cyklem, které spoléhají především na pohlavní rozmnožování. Takové rostliny obvykle neobstojí v konkurenci s velkými druhy rostlin, které mají prospěch z ukončení tradičního managementu luk a zvýšeného přísunu živin. Pro ochranu těchto druhů je nezbytné detailní poznání jejich rozmnožování a jejich vztahu k opylovačům.
Jak podpořit růst a sklizeň vigny?
18. 3. 2019
Vigna čínská (Vigna unguiculata), jedna z prastarých domestikovaných plodin, je exotická jednoletá luštěnina, která zřejmě pochází ze západní Afriky. Díky své odolnosti, toleranci k písečným půdám i nenáročnosti na zálivku je dnes významnou plodinou v polopouštních oblastech, jak v Africe, tak i v jiných částech světa. Nevyžaduje velkou péči a její symbiotické bakterie, které jsou schopné získávat vzdušný dusík, jí zařídí potřebné živiny. Význam vigny navíc v dnešní době vzrůstá kvůli globálnímu oteplování, které na řadě míst nepříznivě ovlivňuje klima.
Ze světové vědy: Jak měsíček lékařský chrání rajčata před škůdci?
4. 3. 2019
Jak jistě ví každý zkušený pěstitel rajčat, pokud své rostliny pěstuje společně s měsíčkem lékařským, chrání je tím před nepříjemnými molicemi. Nejde přitom o nějakou legendu, tento postup podle všeho skutečně funguje. V nedávné vědecké studii to potvrdil i tým britských badatelů.
Zarůstání středomořské krajiny křovisky záleží na vlastnostech terénu
11. 2. 2019
Zarůstání krajiny křovinami je jedním z ústředních témat soudobé ekologie i ochrany přírody. Dochází k němu především v sušších oblastech, prakticky po celém světě, od severní Ameriky, přes Austrálii a jižní Afriku až po Středomoří. Dosavadní strategie proti takovému zarůstání mívají jenom částečný úspěch, a proto je ve světě poptávka po výzkumu a lepším pochopení těchto procesů.
Na Altaji se nachází moderní verze mamutí stepi
21. 1. 2019
Za poslední doby ledové tu spolu s našimi předky žila mnohá dnes vymřelá zvířata. Také krajina vypadala podstatně jinak než dnes. Ledový příkrov zasahoval daleko na jih od polárního kruhu a před tímto ledovým královstvím se rozprostíraly nedozírné končiny porostlé převážně nízkou travinobylinnou vegetací. Vědci se do nedávné doby domnívali, že takový ekosystém, kterému se příhodně říká „mamutí step“, už v dnešním světě nemá obdoby. Dnešní stepi a tundry totiž vypadají poněkud odlišně.
Ze světové vědy: Udržitelný průmysl – botanika se setkává s výrobou bioplastů
7. 1. 2019
Naše civilizace potřebuje plasty. Jejich výroba je ale v dnešní době problematická, protože vyžaduje zpracování fosilních paliv nebo velkou rozlohu zemědělské půdy a vodu pro pěstování biomasy. Tým izraelských vědců z univerzity v Tel Avivu nedávno popsal proces výroby bioplastů, který se bez těchto zdrojů obejde.
Jak se sociální včely v Kamerunu dělí o nektar?
17. 12. 2018
Sociálně žijící včely vytvářejí velké kolonie, které hrají významnou roli v celé řadě ekosystémů. Nejde přitom jen o to, že opylují květy mnoha druhů rostlin a jsou proto významné pro jejich rozmnožování. Svou přítomností zároveň značně ovlivňují chování a výběr květů u dalších opylovačů. Na jednom místě jich totiž bývá velký počet a spotřebují podstatnou část dostupných zdrojů v květech opylovaných rostlin.
Ektomykorhizní houby v hnízdech mravenců množivých
19. 11. 2018
Půdy jehličnatých lesů obvykle bývají kyselé a chudé na živiny a stromy jsou tam obvykle omezovány nedostatkem dusíku a fosforu. Překonávat ho mohou díky spolupráci s ektomykorhizními houbami nebo využitím míst, kde se lokálně koncentrují živiny. Ta často vznikají činností mravenců, obvykle tam ale zase bývá potlačena mykorhiza. Výzkum těchto vztahů má přitom velký význam pro pochopení fungování lesních porostů i pro jejich případnou obnovu.
Rychlé evoluční rozrůznění předků banánovníků a zázvorů
22. 10. 2018
V tropech se daří mnoha různým skupinám cévnatých rostlin. A mnohé takové skupiny právě v tropech prodělaly na úsvitu své evoluční historie rychlé rozrůznění, při němž v evolučně velmi krátkém čase vznikl větší počet dílčích linií, které dnes skupinu tvoří. Pro samotné rostliny je to úspěch, pro dnešní botaniky je to ale komplikace. Vzhledem k rychlému rozrůznění linií uvnitř skupiny je dnes totiž obtížné rekonstruovat jejich evoluční historii.
Pátrání po řasách, které vylučují biopolymery
15. 10. 2018
Mikroskopické druhy řas a sinic, které bývají označovány jako „mikrořasy“, se stávají cenným průmyslovým zdrojem řady hodnotných látek. Lidé využívají mořské řasy už velmi dlouho a od druhé poloviny minulého století představují významný zdroj mnohých chemikálií. Poskytují nám například omega-3 mastné kyseliny, proteiny, karotenoidy, steroly, vitamíny a další látky, které jsou zajímavé pro komerční využití.
Jak rostliny hospodaří se živinami v extrémních podmínkách? Příklad olší v mladé moréně ledovce Koryto na Kamčatce
24. 9. 2018
Když rostliny během primární sukcese obsazují prostředí uvolněné ze sevření ledovce nebo třeba zdevastované sopečnou explozí, musí se vypořádat s celou řadou nepříznivých faktorů. Jedním z nejvýznamnějších problémů v takové situaci bývá dostupnost dusíku coby klíčové živiny. Dusík je pro růst rostlin výjimečně důležitý, především kvůli jeho úzkému vztahu k fotosyntéze.
Jak souvisí diverzita rostlin s invazemi hmyzu ve světě?
10. 9. 2018
Na Zemi žije ohromné množství druhů hmyzu, které využívají velmi rozmanité životní strategie; s jejich pomocí hmyz obývá prakticky každé prostředí. Vzhledem k neuvěřitelné pestrosti a také početnosti hmyzu není překvapením, že právě hmyz představuje druhově nejbohatší skupinu mezi nepůvodními živočichy. Celá řada nepůvodních druhů hmyzu přitom katastrofálním způsobem zasahuje jak přírodní ekosystémy, tak i zemědělství a lidské zdraví. V dnešní době je biologickými invazemi postižen prakticky celý svět, některé oblasti jsou ale zasaženy hůře než jiné, což se týká i hmyzu. Rozdíly mezi intenzitou invazí na různých místech světa přitom souvisejí jak s množstvím druhů, které se do dané oblasti dostanou, tak s vlastnostmi prostředí, díky nimž může být dané místo buď méně, nebo více náchylné vůči biologickým invazím.
Ze světové vědy: Druhohorní brouci z jantaru opylovali cykasy
27. 8. 2018
Kvetoucí rostliny mají výjimečný vztah s hmyzem a dalšími živočichy, kteří jim zajišťují opylování. Jak se ale zdá, kvetoucí rostliny nebyly první, kdo si takový oboustranně výhodný vztah s živočichy vytvořil. Před kvetoucími rostlinami si své opylovače našly i svérázné nahosemenné rostliny, cykasy.
Jak horizontální růst rostlin ovlivňuje jejich ekologii?
23. 7. 2018
Funkční ekologie rostlin se zabývá funkčními vlastnostmi rostlin a jejich vztahem k podmínkám prostředí. Doposud dávala funkční ekologie přednost vlastnostem spojenými s listy nebo s jemnými kořeny a z velké části opomíjela další podzemní znaky. Jejich zahrnutí by přitom mohlo podstatně zvýšit naše pochopení ekologie rostlin a jejich vztahu k prostředí.
Které vlastnosti předurčují úspěšné uchycení rostlin v obnovovaných loukách?
16. 7. 2018
Intenzivní zemědělství ve druhé polovině 20. století vedlo k velkoplošné degradaci a rozsáhlé destrukci středoevropských luk. Mnoho z nich bylo rozoráno anebo zničeno jiným způsobem, přičemž došlo ke ztrátě jejich vysoké druhové diverzity. Pro úspěšnou obnovu druhově bohatých luk je užitečné vědět, které vlastnosti rozhodují o uchycování lučních druhů.
Ze světové vědy: Objev fotosyntézy za hranicí viditelného světla
9. 7. 2018
Standardní a všudypřítomná fotosyntéza kyslíkového typu, která je vlastní sinicím a jejich prostřednictvím i všem rostlinám a dalším eukaryotním organismům, je už poměrně dobře známá. Klíčovou roli při této fotosyntéze hraje zelený pigment chlorofyl a, který v průběhu fotosyntézy absorbuje energii světelného záření a používá ji k syntéze cukrů. Doposud jsme si mysleli, že taková fotosyntéza může probíhat jen při ozáření červeným světlem z viditelné oblasti elektromagnetického záření. Teď se ale nejspíš budou přepisovat učebnice. (Více)
Pracovní pozice zahradník/zahradnice v oddělení Experimentální zahrada a sbírka vodních a mokřadních rostlin v Třeboni
11. 7. 2019
Botanický ústav AV ČR, v. v. i., hledá do svého týmu pro pracoviště v Třeboni kolegu/kolegyni na pozici zahradník/ zahradnice v oddělení Experimentální zahrada a sbírka vodních a mokřadních rostlin – podrobnosti zde
Pracovní pozice finanční manažer/ka projektů s pracovištěm v Průhonicích
21. 6. 2019
Do našeho týmu na pracovišti v Průhonicích hledáme kolegu/kolegyni na pozici finanční manažer/manažerka projektů – podrobnosti zde
Pracovní pozice zahradník/zahradnice na pracovišti v Průhonicích
13. 2. 2019
Botanický ústav AV ČR, v. v. i., hledá do svého týmu pro pracoviště v Průhonicích nového kolegu/novou kolegyni na pozici zahradník/zahradnice (více zde)