Špičkový výzkum ve veřejném zájmu
Strategie AV21 je soubor koordinovaných výzkumných programů založených na mezioborové a meziinstitucionální spolupráci, jejichž cílem je zaměřit pozornost různých pracovišť Akademie věd na problémy a výzvy dnešní doby a vyvinout společné výzkumné úsilí vedoucí k jejich řešení. Tématické celky jsou tvořeny různými podprogramy zaměřenými na udržitelný rozvoj v průmyslu, energetice, ekologii a mnoha dalších směrech. Jedním z výstupů jsou brožury vydávané nakladatelstvím Academia.
Botanický ústav je či byl zapojen do několika podprogramů a aktivit. Podílel se také např. na vydání brožury Jak se do lesa volá… (více)
Běžící aktivity
Program Globální krize biodiverzity: rizika a příležitosti pro lidskou společnost
Doba trvání projektu: 1. 1. 2026 – 31. 12. 2030
Koordinační pracoviště: Botanický ústav AV ČR
Řešitel: Mgr. MgA. Radim Hédl, Ph.D.
Druhé koordinační pracoviště: Ústav biologie obratlovců AV ČR
Zapojení dalších pracovišť:
- Biologické centrum AV ČR (specificky Entomologický ústav a Ústav půdní biologie)
- Mikrobiologický ústav AV ČR
- Sociologický ústav AV ČR
- Ústav státu a práva AV ČR
- Ústav výzkumu globální změny AV ČR
Globální krize biodiverzity je s klimatickou změnou bezpochyby nejvážnější environmentální hrozbou současnosti. Českou společností je však krize biodiverzity dlouhodobě podceňována, na rozdíl od jiných globálních krizí, například bezpečnostní nebo migrační. Základní vizí projektu je etablování komunikační platformy propojující vědce, státní správu a občanskou společnost. Naším cílem je uchopit iniciativu, konsolidovat fragmentovanou komunikaci a posunout téma na úroveň celospolečenské debaty. Chceme tak přispět k nalézání efektivních řešení úpadku biodiverzity v kontextu aktuálního vývoje společnosti.
Čtyři vzájemně navazující cíle programu jsou:
- Otevřít dosud neprozkoumané téma vnímání krize biodiverzity. Sociologicky podložená percepce bude zásadní pro zacílení komunikačních nástrojů.
- Analyzovat časové řady o vývoji biodiverzity klíčových skupin organismů. Srozumitelně definujeme hlavní trendy a jejich příčiny.
- Analyzovat právní ukotvení ochrany biodiverzity. Cílem je podpořit promítnutí účinných právních nástrojů do české legislativy.
- Propojit přístupy a poznatky humanitních a přírodních věd do funkčního celku. Formulujeme přístupy a konkrétní kroky k řešení krize biodiverzity.
Program klade důraz na syntézu, která vzejde ze spolupráce různě zaměřených ústavů AV ČR. Na přípravě čtyř typů společných komunikačních výstupů spojí síly všichni účastníci projektu. Plánujeme vytvořit 1) internetovou platformu jako hlavní budoucí informační zdroj o krizi biodiverzity, 2) knihu syntetizující odborné poznatky, 3) sérii krátkých filmových dokumentů coby obecně srozumitelné médium, a 4) uspořádat otevřenou konferenci jako nástroj přímé komunikace mezi aktéry. Paralelně k tomu budou vznikat specializovanější výstupy a bude probíhat koordinovaná komunikace, od členství řešitelů programu v poradních orgánech MŽP po akce pořádané pro širokou veřejnost.
Ukončené aktivity
Program Rozmanitost života a zdraví ekosystémů
Optimalizace využívání sbírek biologického materiálu ústavů AV ČR
Řešitelé: RNDr. Jiří Jirout, Ph.D. – Biologické centrum, Mgr. Barbora Zemanová – Ústav Biologie obratlovců, Mgr. Jana Navrátilová, Ph.D. – Botanický ústav
Cílem aktivity je networking pro rozvoj využití potenciálu sbírek biologického materiálu ústavů AV ČR a propojení spolupráce napříč AVČR. Cílem je zajištění bezpečného uchovávání cenného materiálu, vybudování sítě pro optimalizaci využívání sbírek a následně pro efektivnější využití nových výzkumných možností.
Hospodaření v krajině s ohledem na globální změny
Řešitelé: RNDr. Petr Petřík, Ph.D. – Botanický ústav, RNDr. Jana Macková, Ph.D. – Biologické centrum
Cílem aktivity je sjednotit výzkum o krajině na jednotlivých vědeckých pracovištích AV ČR, představit jejich práci a přeložit ji cílovým uživatelům do srozumitelného jazyka. Vytvořit rámec pro komunikaci na téma vlivu extrémního sucha a povodní a jejich dopadů na krajinu v ČR formou strategických dokumentů a navrhnout konkrétní optimální řešení k minimalizaci negativních vlivů na krajinu.
Jedinečná diverzita české květeny – kritické zhodnocení endemitů
Řešitelé: Mgr. Zdeněk Kaplan, Ph.D. – Botanický ústav
Cílem je první souborné kritické zhodnocení endemických taxonů české květeny s využitím moderních molekulárně-genetických, cytogenetických a experimentálních postupů a seznámení laické i odborné veřejnosti s výsledky formou knižních a časopiseckých publikací, přednášek, seminářů a specializované expozice.
Management vodních květů sinic pro trvalé zdraví vodních ekosystémů a udržitelnost ekosystémových služeb nádrží
Řešitelé: Prof. Ing. Blahoslav Maršálek, CSc ., Ing. Eliška Maršálková, Ph.D., Mgr. Daniel Jančula, Ph.D., Mgr. Jan Sadílek , všichni: Botanický ústav AV ČR, v.v.i.
Nosným cílem této aktivity je aktualizovat, zpřehlednit a kriticky hodnotit vliv sinic na vodní ekosystémy, metody detekce sinic a jejich toxinů, metody omezení rozvoje sinic a vytvořit tak zázemí pro kvalifikované rozhodování o metodách prevence a omezení rozvoje sinic ve vodních nádržích. K dosažení tohoto cíle bude sestaven panel expertů pro konsiliární rozhodování státní správy a samosprávy, státních i soukromých institucí. Panel expertů bude sloužit také jako konzultační skupina pro mezinárodní projekty a aktivity vedoucí k omezení problémů s rozvojem sinic a bude představovat intelektuální koncentrát odborníků schopných přenést nejnovější poznatky vědy do praxe. Dílčími cíli bude souborně a kriticky zhodnotit vliv vodních květů sinic na dynamiku a stabilitu vodních ekosystémú (především na kyslíkový režin nádrží, dynamiku společenstev fytoplanktonu, vodních makrofyt,zooplanktonu a zoobentosu. Druhým dílčím cílem je integrovat ekotoxikologické informace z antropogenního znečištění vod perzistentními organickými polutanty, toxickými kovy, farmaky a pesticidy s trofickým znečištěním povrchových vodživinami, které podporují rozvoj sinic. Sinice pod trofickým tlakem produkují nejen širokou škálu toxinů, ale mohou kumulovat kovy, POPs, estrogeny apod, čímž výrazně ovlivní transport a mobilitu toxických látek ve vodním ekosystému.