Proč není odnožování z kořenů mezi rostlinami častější?

Prací vědce je objevovat. Ne vždy se ale jedná o objev pro lidstvo, někdy je to objev jenom pro samotného vědce: měl nějakou skvělou myšlenku a když...

zobrazit více

Člověk vždy rád pomůže

My botanici chceme o rostlinách, které rostou v České republice, vědět opravdu vše! Máme je spočítané a zmapované, máme přehled, které druhy jsou u nás původní a které...

zobrazit více
Opylovač na kěvtu čekanky

Rostliny a jejich marketing

Rostliny jsou velmi zdatné manipulátorky živočichů a dovedou je přesvědčit, aby za malou úplatu posloužili při opylování nebo roznášení semen. Ona úplata, tedy nektar, pyl a chutné plody,...

zobrazit více
Sasanka hajní

Kdy pokvetou sasanky? Jak občanská věda pomáhá předpovědět dopady změny klimatu.

Znepokojuje vás, kde všude v prostoru internetu mohou být vaše osobní údaje a k čemu mohou být zneužity vaše fotografie? Zakrýváte kameru počítače, protože si chcete být...

zobrazit více
Waldheimia tridactylites

Byliny v chladu

Jestliže před nadcházející zimou hledáte nějaké hrdinské historky o přežití v chladu, mám pro vás jednu o rostlinách: k životu jim stačí pouhých několik týdnů s teplotami nad bodem mrazu....

zobrazit více
obnova po požáru

Fénixové mezi rostlinami

Zrození bájného ptáka Fénixe z jeho vlastního popela je fascinující představa, kterou lze zhmotnit nanejvýš pomocí filmových triků, jako jsme byli svědky v adaptaci knih o Harrym Potterovi. Když...

zobrazit více
Kandík psí zub

Hrášek – kandík – mochna: jak se to rýmuje?

Letos slavíme 200. narozeniny Gregora Mendela, který objevil zákony dědičnosti při pokusech s křížením hrachu. Musím se přiznat, že Mendelovy pokusy s hráškem v klášterní zahradě byly...

zobrazit více
Rukev bažinná pěstovaná při prodlužujícím se dni (vlevo) a při zkracujícím se dni (vpravo).

Jak slaví rostliny letní slunovrat?

Dnes je nejdelší den v roce a rostliny to ví! Dnes se jim totiž mění životně důležitý signál – místo prodlužujícího se dne, který říká: „do zimy je...

zobrazit více

Kořenové systémy v louce

Všichni víme, že lidé mají své kořeny. Lidské kořeny se většinou nacházejí na jiném místě než samotný člověk a slouží k zakotvení v kulturních a historických souvislostech....

zobrazit více
Co si říkají rostliny po pokosení louky.

Rostlinná pojišťovna

Pojistit se pro případ krize nebo katastrofy je určitě prozíravé a ví to nejen lidé, ale i rostliny; rostliny si ovšem nemohou zajít do banky a nechat...

zobrazit více
Druhově bohatá "pralouka" v NPR Čertoryje.

Co dělá louku loukou?

Zvykli jsme si obdivovat tropické pralesy pro jejich druhovou bohatost, přitom máme u nás doma podobně bohatá společenstva. Rozdíl je jenom v tom, že tropické pralesy jsou...

zobrazit více
Tisíc let staré zbytky štítu a krovek lýkožrouta lesklého (1,6–2,8 mm), podkorního škůdce lesních dřevin. Foto: Nick Schafstall

Kalamita

Když na louce zmizí jeden bylinný druh, sotva si toho všimne někdo jiný než botanik navštěvující tu louku pravidelně. Zato začne-li odumírat jeden druh stromu v lese, je...

zobrazit více
Různě velká semena rostlin

Rodičovská péče v rostlinné říši

Také si nosíte v kapse na podzim kaštan? Je chladivý, hladký, má krásnou barvu a vždycky jsem šťastná, když v parku najdu nějaký, který unikl pozornosti dětí....

zobrazit více

Kde se mu daří?

Zahrádkáři obvykle ze zkušenosti ví, který kout zahrádky se hodí pro jakou rostlinu, podle toho, kde daná rostlina nejlépe roste. Tuto znalost by chtěli mít botanici pro...

zobrazit více

Případ neoprávněného hrabání lesního steliva

Naše příroda je už po staletí intenzivně využívána lidmi, proto botanici, když chtějí porozumět rozšíření rostlin, musí znát nejen vliv živin v půdě nebo vlhkosti na složení...

zobrazit více
Temně zbarvená rašelinná voda je bohatá na huminové látky fenolické povahy. Ty se hromadí při neúplném rozkladu rašeliníků (červené porosty i zelené chuchvalce ve vodě) i všech ostatních rostlin. Rašeliniště Viru v severním Estonsku

Nefungující kompostér

Jestliže máte doma kompostér, potom víte, co potřebuje váš zelený odpad jako zbytky z kuchyně a nasekaná tráva, aby se dobře rozkládal: dostatek vzduchu a správný poměr...

zobrazit více
Medvědí česnek

Jen taková rostlinná chřipečka

Po více než roce potýkání se s pandemií jsme už každý odborník na virové choroby, jejich šíření a potírání. Samozřejmě, že nás zajímají hlavně virózy člověčí, potom...

zobrazit více
Hordeum comosum z And je druhem ječmene s cizí DNA původem z panikoidních trav. Foto Frank Blattner.

Dárek od vzdálených příbuzných

Genetická informace je naše dědictví po předcích, takže příliš velký nos máme po dědovi Rudolfovi a sklon k tloušťce můžeme jednoznačně svádět na babičku Libušku, stejně jako veselou...

zobrazit více
Odběr podzemní biomasy.

Botanikův sen

Tak jakou vědeckou otázku si položím dnes, řekne si botanik a dlouze se zamyslí. Rozhlédne se. Nic. Všechny rostliny kolem zná jménem a ví, proč rostou tam,...

zobrazit více
Prstnatec májový rozkvetlý na louce v Praze-Motole; foto Jan Ponert

Jak jsme to pohnojili

Umělá hnojiva přinesla revoluci do zemědělství, plodiny díky nim rostou mnohem lépe. Přesto povzdech „to jsem to pohnojil“ je negativní, proč asi? Je to nepochybně tím, že...

zobrazit více