Komu se zelení?

Zelenění je veskrze kladný jev spojený s lidskou aktivitou – jen si vzpomeňte na rčení: komu se nelení, tomu se zelení! V Arktidě je zelenění znamením, že oteplování klimatu má vliv na vegetaci, která není už tolik limitována ve svém růstu nízkými teplotami a roste mnohem lépe než dříve, což vede k tomu, že celá krajina je zelenější. Zelenění se týká nejen pevniny, ale i moře, v našem případě mělkého moře u pobřeží arktického souostroví Svalbard, kde má výzkumnou stanici Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Co že se to tam zelení, zeptali se naši kolegové pod vedením Josefa Elstera, kteří se specializují na výzkum řas a sinic.

Zelenající se přílivová zóna zálivu u Longerbyen, Špicberky

Zelenající se přílivová zóna zálivu u Longerbyen, Špicberky. Foto J. Elster

 

Za zelenění v přílivové zóně zálivu Adventfjorden na ostrově Špicberky u správního střediska Longyearbyen může žlutozelená bentická řasa Vaucheria aff. compacta. Výzkumníci zjistili, že se jí zde daří hlavně díky přísunu živin z odpadních vod osady. Specializuje se na jemné usazeniny v mělké vodě, které porůstá tenkou vrstvou vláken. Pod nimi pak bahno zůstane bez přístupu kyslíku, a nemůže být tedy obýváno jinými organismy.

Zálivy ostrova Špicberky se tedy zelení díky tomu, že se lidem nelení navštěvovat toto severní chladné pobřeží. Mám ale pocit, že zelenění zde poněkud ztrácí ten svůj kladný význam.   

 

Porost řasy Vaucheria aff. compacta. Foto J. Elster

 

Souquieres, CE; Kvíderová, J and Elster, J 2023. Extensive microphytobenthos mats of invasive Vaucheria aff. compacta and abiotic environmental factors influencing its abundance in Adventfjorden tidal flat, Svalbard. Polar Biology 46, 1307-1320, doi.org/10.1007/s00300-023-03203-y

Kontaktní osoba Josef Elster (josef.elster@ibot.cas.cz)

 

Pro blog Botanického ústavu napsala Jitka Klimešová.