Vedoucí: Mgr. Markéta Fránková, Ph.D.

Brno a Průhonice

Lidé ׀ Grantové projekty ׀ Publikace ׀ Web

Výzkumná témata

• Dlouhodobý vývoj středoevropské vegetace a krajiny během posledních 15 tisíc let
• Historické aspekty diverzity vegetace
• Dlouhodobý vývoj mokřadních ekosystémů
• Dlouhodobá požárová dynamika
• Dynamika recentních pylových spadů
• Řasové bioindikátory

Součástí oddělení jsou Laboratoř pro zpracování paleoekologických vzorků a sbírky.

Vybrané výsledky z posledních let

1/ Holocenní historie krajiny na biogeografické a kulturní křižovatce mezi střední a východní Evropou (Západní Podolí, Ukrajina)

Naše výsledky poprvé ukazují, že mimořádná druhová bohatost stepních trávníků v Západním Podolí na Ukrajině byla formována neobvyklou kombinací relativně vlhkého klimatu a kontinuity otevřené nebo polootevřené krajiny od posledního glaciálu. Tuto kontinuitu ukázaly výsledky multi-proxy studie dvou profilů odebraných ve vápnitých slatiništích sousedících se stepními trávníky. Naprostá absence zbytků dřeva v holocenních sedimentech a trvalé přežívání slatinných specialistů ukázaly mimořádnou dlouhodobou stabilitu otevřených mokřadů. Trvalá přítomnost pylu rostlin náročných na světlo, nízké zastoupení dřevin stinných lesů ve srovnání s dřevinami světlých lesů a stabilní koncentrace geochemických indikátorů eroze naznačují polootevřenou krajinu s mozaikou lesů, stepních trávníků a dalších otevřených stanovišť. Mnohorozměrná analýza odhalila podobnost pylových spekter s lokalitami v lesostepní zóně na rozhraní Panonie a Západních Karpat. Nepřetržitá přítomnost velkého množství mikrouhlíků pocházejících z jiných druhů, než dřevin, naznačuje význam ohně pro udržování otevřených stanovišť a archeologický záznam poskytuje důkazy o lidské činnosti v blízkosti studovaných míst během celého holocénu.

• Hájková P., Petr L., Horsák M., Jamrichová E. & Roleček J. 2022: Holocene history of the landscape at the biogeographical and cultural crossroads between Central and Eastern Europe (Western Podillia, Ukraine). Quaternary Science Reviews 288, 1-16. doi: 10.1016/j.quascirev.2022.107610

Zastoupení pylu stromů s otevřeným zápojem je podstatně vyšší než zastoupení pylu stromů s uzavřeným zápojem během holocénu. Obrázek také ukazuje kontinuální výskyt pylu heliofilních bylin a trav (čeleď Poaceae).

2/ Holocénní historie modřínu v Jeseníkách 

Modřín je na základě historických údajů považován za původní druh české flóry, dosud však není známá jeho holocénní historie. V článku přinášíme holocenní pylový záznam modřínu na čtyřech lokalitách v Jeseníkách a přehled historických údajů v širším území. Výskyt modřínu je v Jeseníkách zaznamenán v průběhu celého holocénu, kromě kritického období 7000-2700 let před současností. V tomto kritickém období se modřín stáhl z většiny svého areálu do jádrového území, které se podle historických údajů pravděpodobně nacházelo na Bruntálsku. Dostupná pylová data z 51 lokalit České a Slovenské republiky dokládají, že podobně se modřín choval i v jiných regionech – v kritickém období modřín vymizel z mnoha regionů kromě jádrového území centrálních Západních Karpat. Později, od doby železné, se začal opět šířit. Areál modřínu se tedy během holocénu dynamicky měnil. Historické údaje z 18. století zachycují expanzivní fázi vývoje populace modřínu.

• Dudová L. & Szabó P. 2022: Holocene history of Larix in the Jeseníky Mts, Czech Republic. Preslia 94, 233 – 253. doi:10.23855/preslia.2022.233

Pylová data a historické záznamy popisují, jak modřín přežil během holocénu v Jeseníkách.