Máme rádi škatulkování

Všimli jste si, jak jsme my lidé posedlí škatulkováním a tříděním? Tak například rouška ušitá kolegyní Ájou z látky, která by mohla být v lepších časech letní sukénkou, je ochranný prostředek třídy 00. Virus SARS-CoV-2, proti kterému má chránit mé okolí, je z podčeledi Orthocoronavirinae, což jsou viry s jednovláknovou RNA v obalu. Mokřady, kolem kterých jdu v Třeboni do práce pracovat na videopřednáškách pro studenty, jsou různá rostlinná společenstva třídy Phragmito‐Magnocaricetea, tedy česky „vegetace rákosin a vysokých ostřic“.

Jaká přesně společenstva rákosin a vysokých ostřic potkávám, na to se nyní mohu podívat do úplně nové klasifikace platné pro celou Evropu. Na klasifikaci se, kromě dalších 26 autorů z celé Evropy, podílela také naše kolegyně Kateřina Šumberová z brněnského pracoviště Botanického ústavu, která se na mokřadní vegetaci specializuje.

Jak se taková klasifikace provádí? Tato vznikla na základě analýzy databáze zápisů o druhovém složení vegetace na malých plochách (obvykle několika metrů čtverečních), která obsahuje přes 300 tisíc položek zaznamenaných napříč evropskými zeměmi. Pro klasifikaci bylo vybráno 110 878 záznamů, ve kterých se vyskytoval aspoň jeden druh považovaný za typický pro daný vegetační typ, a přihlédnuto bylo k tomu, aby každá evropská země byla zastoupena proporčně podle své rozlohy. Pro tvorbu klasifikace byly hlavními parametry druhové složení a fyziognomie (jak společenstvo vypadá) a vedlejšími ekologie a biogeografie vyskytujících se druhů.

Výsledkem klasifikace je 92 typů společenstev sdružených do 11 svazů a 6 řádů! Když si vzpomenu na svá univerzitní léta, kdy jsme se učili klasifikovat vegetaci a tabulky druhového složení jsme měli slepeny z velkých papírů, které jsme různě stříhali a znovu slepovali, abychom se dobrali smysluplné klasifikace, neumím si takovou analýzu bez počítače představit. Jenom počítač však nestačí, nutno si také uvědomit, že terénní práce bezpočtu terénních botaniků trvala pro získání analyzovaného materiálu 38 let čistého času včetně zim a nocí, když počítáme, že pořízení jednoho záznamu trvalo 3 hodiny.

K čemu je taková klasifikace vegetace dobrá? Usnadní orientaci a komunikaci vědcům i ochráncům přírody a tato navíc může, svou vybroušenou formální stránkou, posloužit jako vzor pro další klasifikace vegetačních tříd.


Porost šípatky střelolisté Sagittaria sagittifolia.

Landucci, F., Šumberová, K. et al. 2020. Classification of the European marsh vegetation (Phragmito‐Magnocaricetea) to the association level. Applied Vegetation Science.

DOI: 10.1111/avsc.12484

Kontaktní osoba: Mgr. Kateřina Šumberová, Ph.D. (katerina.sumberova@ibot.cas.cz)

Pro blog Botanického ústavu napsala Jitka Klimešová.