Jak spásání ovlivňuje vztahy mezi herbivorním hmyzem a rostlinami slanišť?
V dnešní přírodě představuje herbivorní hmyz druhově nejbohatší ekologickou skupinu makroskopických organismů. Většina těchto druhů hmyzu je poměrně úzce specializovaná, buď na hostitelský rostlinný druh anebo na celý rostlinný rod. Své životní prostřední však herbivorní hmyz obývá spolu s dalšími organismy, především s velkými herbivory, kteří mají významný vliv na celkovou podobu lučního ekosystému.
Roel van Klink ze švýcarské Univerzity v Bernu během stáže v Botanickém ústavu AV ČR v Třeboni s dalšími kolegy zjišťoval, jak spásání vegetace velkými herbivory ovlivňuje vztahy mezi rostlinami a herbivorním hmyzem. Vědci již dříve zjistili, že se vzrůstající intenzitou spásání klesá diverzita specializovaného herbivorního hmyzu, zatímco diverzita rostlin zůstává stejná nebo dokonce roste. Dosud ale nebylo jasné, jaký mechanismus stojí za těmito vztahy. Svůj výzkum badatelé uskutečnili během tří let na slaništích bývalého ostrova Hamburger Hallig, který je v současnosti poloostrovem pobřeží Severního Fríska, v nejsevernější německé spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko. Roli velkých herbivorů v experimentu sehrály ovce.
Van Klink a jeho spolupracovníci potvrdili, že spásání velkými herbivory skutečně omezuje výskyt herbivorního hmyzu na rostlinách, zatímco rostliny prakticky nepostihuje. Důvodem je zřejmě to, že spásání ovlivňuje růst a celkový tvar hostitelské rostliny tak, že je většina druhů herbivorního hmyzu, v tomto případě sledovaných larev motýlů, nemůže obývat.
Krajina bývalého ostrova Hamburger Hallig. Kredit: CC0 Creative Commons.
DOI: 10.1111/icad.12251
Kontakt: Roel van Klink (Roel.vanklink at gmail.com)