Ze světové vědy: Houby pomohly stvořit svět takový, jaký ho známe
Dnešní svět je plný rostlin a živočichů, kteří užívají života v atmosféře bohaté na kyslík. Podle britských vědců z Univerzity v Leedsu by ale takový svět nebyl možný bez hub.
Katie Fieldová a její kolegové uskutečnili důmyslné experimenty, v nichž nechali rostliny a houby růst v různých typech atmosfér, z nichž některé se blížily atmosféře dávné Země. Když své výsledky zpracovali v počítačových modelech, zjistili, že pro stvoření světa s atmosférou plnou kyslíku, jak ho známe dnes, zřejmě byly velmi zásadní tehdejší houby.
Vědci dnes předpokládají, že se Země stala světem s bohatou kyslíkovou atmosférou před zhruba 500 až 400 miliony let, tedy v období prvohor. Rostliny tehdy postupně zpracovávaly oxid uhličitý fotosyntézou a obohacovaly atmosféru kyslíkem. Role hub podle Fieldové spočívala především v tom, že „těžily“ klíčovou živinu fosfor z minerálů a hornin a předávaly ji rostlinám, s nimž byly v mykorhizním symbiotickém svazku.
Počítačové modely ukázaly, že tímto způsobem mohly houby v tehdejším prostředí přesunout skutečně závratná množství fosforu. Z toho vyplývá, že tehdejší mykorrhizní houby svým působením dramaticky měnily atmosféru a podmínky k životu na celé planetě.
Dnešní rostliny získávají živiny především svými kořeny. Nejstarší formy rostlin ale žádné pořádné kořeny neměly a neměly ani cévní svazky, s jejichž pomocí dnešní rostliny rozvádějí roztoky živin a dalších látek po těle. Nejstarší rostliny také rostly spíše na minerálním substrátu než na půdě. Proto pro ně byly houby tak důležité. Nahrazovaly jim kořeny a vlastně i cévní svazky, a také dokázaly pro rostliny uvolnit fosfor z okolních minerálů.
Mykorrhizní houba kolem kořene rostliny. Kredit: Yoshihiro Kobae / Western Sydney University.