Důlní výsypky jsou skvělé pro výzkum sukcese hub na kořenech dřevin
Čas od času dojde v krajině k událostem, po nichž se krajina musí obnovit. Během toho se vytváří nová půda, kterou pak postupně osídlují rostliny a živočichové. Bývají to dramatické jevy, například vulkanické erupce, které zničí původní krajinu, anebo ústupy ledovců, které zase odkryjí dávno zmrzlý substrát. Postupné osídlování nově vzniklé půdy neboli primární sukcese ale může proběhnout i v člověkem pozměněné krajině.
Odehrává se například na důlních výsypkách, kde se během těžby navrství často ohromné množství hlušiny s velmi nízkou biologickou aktivitou. I tam musí nejprve vzniknout nová půda. Při tvorbě půdy a uchycování rostlin hrají významnou roli půdní houby, ať už rostliny podporují anebo jim škodí jako patogeny. Zuzana Kolaříková a její spolupracovníci z Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích prozkoumali společenstva hub, které rostou v kořenech rostlin v průběhu primární sukcese na výsypkách v oblasti hnědouhelných dolů u Sokolova.
Pomocí čtení sekvencí DNA určovali druhy hub, které rostly na kořenech dvou druhů dřevin z výsypek – vrby jívy (Salix caprea) a břízy bělokoré (Betula pendula). Vzorky hub badatelé odebírali ze dřevin, které rostly na místech, kde primární sukcese probíhala 12, 20, 30 a 50 let. Výsledky výzkumu ukázaly, že se společenstva hub kořenů sledovaných dřevin se během primární sukcese mění. Týká se to ektomykorrhizních hub, jejichž vlákna nepronikají do buněk kořenů, houbových patogenů a houbových endofytů, které rostou uvnitř kořenů, ale není známo, že by rostlinám nějak pomáhaly. Druhy arbuskulárně mykorrhizních hub, jejichž vlákna pronikají do buněk kořenů, byly ve sledované primární sukcesi vzácné.
Společenstva hub z vrb a bříz se navzájem nelišila. Zastoupení hub, které mají těsný ekologický vztah s rostlinou (tedy druhů ektomykorrhizních a patogenních), se během primární sukcese měnila společně s okolními rostlinnými společenstvy, naopak společenstva druhů houbových endofytů, které rostou uvnitř pletiv kořenů rostlin bez působení viditelných příznaků, se během primární sukcese mění spíše náhodně. Výzkum společenstev hub během primární sukcese přináší cenné informace pro pochopení mechanismů primární sukcese i pro ekologii obnovy, která tyto mechanismy využívá v praxi.
Výsypky hnědouhelného dolu u Sokolova, kde byly odebrány vzorky kořenů vrby a břízy. Stáří stanovišť: A: 12 let, B: 20 let, C: 30 let, D: 50 let. Kredit: David Püschel, BÚ AV ČR.
DOI: 10.1016/j.soilbio.2017.06.004
Kontakt: Zuzana Kolaříková, Ph.D. (zuzana.kolarikova at ibot.cas.cz)