Kolonizace moravské krajiny: jak zkoumat historii pomocí moderních technologií
Žijeme v krajině, která byla osídlená lidmi již dlouho před koncem nejmladší doby ledové. Po celou tu dobu se neustále proměňuje, často kvůli intenzivnímu vlivu člověka. Díky moderním technologiím můžeme historický vývoj krajiny zkoumat v dříve nevídaném rozsahu. Péter Szabó a jeho spolupracovníci z Botanického ústavu AV ČR v Brně a Průhonicích využili geografických informačních systémů (GIS), aby s jejich pomocí prozkoumali historii kolonizace moravské krajiny.
Kolonizace evropské krajiny ve středověku a po něm je už dlouho předmětem výzkumu. Známe sice celou řadu detailů, ale zatím scházejí studie, které by se věnovaly kolonizaci na úrovni celé krajiny. Zpracovat a porovnat rozsáhlá data o tisících vesnic a míst v krajině, což takový výzkum vyžaduje, totiž není úplně jednoduché.
P. Szabó a jeho spolupracovníci ve své studii zkombinovali údaje o prvních zmínkách a půdorysných typech obcí celého území Moravy a Slezska, s topografickými údaji jako jsou např. rozloha a obvod obcí a jejich nadmořská výška. Společně s nimi do studie zahrnuli i průměrné teploty, průměrné srážky, typ podloží nebo úrodnost půdy obce. Tímto způsobem zpracovali celkem 3 574 moravských a slezských obcí v časovém průřezu období od 11. do 20. století.
Výzkum potvrdil dosavadní představy historiků, že kolonizace krajiny na Moravě postupovala od nížin do vyšších nadmořských výšek. Také ale vyšly najevo zajímavé vztahy, které se týkají velikostí obcí a dalších parametrů. Ukázalo se například, že dnešní velikost obcí souvisí s jejich kolonizační historií. To je podle autorů studie zajímavý námět pro další výzkum v oblasti kolonizace evropské krajiny.
Dolní Věstonice pohledem z Děvína. Kredit: RomanM82/Wikimedia Commons.
DOI: 10.1016/j.jhg.2017.06.007
Kontakt: Mgr. Jana Müllerová PhD. (jana.mullerova at ibot.cas.cz)