Jak se mění vztah mezi rostlinou a býložravci s nadmořskou výškou?
Globální oteplování se projevuje mnoha různými způsoby. V jeho důsledku dochází i k tomu, že rostliny a živočichové pronikají do vyšších nadmořských výšek a také blíže k zemským pólům. Rychlost a intenzita migrace jednotlivých druhů rostlin a živočichů se ale může lišit. Kvůli tomu se pak mění jejich vzájemné vztahy, jako je například vztah mezi rostlinami a býložravci.
Maan Rokaya, Tomáš Dostálek a Zuzana Münzbergová z Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích a také Karlovy univerzity v Praze prozkoumali, jak se mění poškození vlivem býložravců u žlutě kvetoucí šalvěje druhu Salvia nubicola v různých nadmořských výškách. Šalvěj roste v horském prostředí na velikém území od Evropy až po jihovýchodní Asii, zmíněný výzkum proběhl v oblasti Manang ve středním Nepálu. Badatelé přitom sledovali jak rostliny v přírodních podmínkách, tak i rostliny vypěstované v pokusné zahradě ze semen, která pocházela z míst o různé nadmořské výšce.
Jak se dalo očekávat, na studovaných lokalitách s různou nadmořskou výškou byly více poškozené býložravci ty šalvěje, které rostly v nižších nadmořských výškách. Rostliny z nižších nadmořských výšek by proto mohly být na toto větší poškození adaptovány. Překvapivě ale i v zahradním experimentu byly okusem býložravců více poškozeny šalvěje, které vyrostly ze semen pocházejících z nižších nadmořských výšek.
Výsledky experimentů napovídají, že šalvěje, které rostou ve vyšších nadmořských výškách, jsou zřejmě před býložravci chráněny díky příznivé souhře okolností. Rostliny z vyšších nadmořských výšek totiž musí čelit extrémním podmínkám, a to podle všeho snižuje jejich poživatelnost. Mohou mít tužší listy, více chlupů nebo obsahovat pro býložravce nechutné chemické látky, které jim rovněž pomáhají při životě vysoko v horách. Proto můžeme očekávat, že šalvěje Salvia nubicola z těch nejvýše položených lokalit, například v oblasti Himálaje, nejspíš bez větších problémů přežijí nápor býložravců, k němuž dojde kvůli globálnímu oteplování.
Šalvěj Salvia nubicola. Kredit: Tomáš Dostálek.
DOI: 10.1016/j.actao.2016.10.011
Kontakt: doc. RNDr. Zuzana Münzbergová, Ph.D. (zuzana.munzbergova at natur.cuni.cz)