Jaký je vztah mezi klonálním rozmnožováním a rozmnožováním semeny?
Rostliny mají při svém rozmnožování v podstatě dvě možnosti. Mohou se rozmnožovat pohlavně, kdy se setká pyl s vajíčkem, dojde k oplození a z této romantické aférky vznikne semeno, které pak může dát vzniknout nové rostlině. Rostliny se pak také mohou spolehnout na vegetativní, čili nepohlavní množení, které může mít mnoho různých podob a jednu společnou věc – nedochází při něm k typickému sexu. Některé rostliny vsázejí spíše na sex, jiné na nepohlavní množení, a ještě jiné jsou docela dobré v obou dvou stylech rozmnožování.
Tomáš Herben z Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích, Jitka Klimešová z Botanického ústavu AV ČR v Třeboni a jejich kolega Oliver Tackenberg se rozhodli zjistit, jestli množení prostřednictvím semen a nepohlavní množení představují nezávislé strategie anebo jestli jsou navzájem provázané. Tyto dva způsoby rozmnožování se sice v mnoha ohledech liší, rostliny ale s jejich pomocí odpovídají na podmínky prostředí, takže by provázané mohly být.
Badatelé za tím účelem analyzovali data o semenech, pupenech a nepohlavním množením u souboru druhu středoevropské flóry. Výsledky jejich analýz ukazují, že zkoumané znaky rostlin jsou navzájem pevně provázané v rámci obou typů rozmnožování, takže lze říct, že existují charakteristické soubory vlastností, které doprovázejí jak pohlavní tak i nepohlavní rozmnožování.
Zároveň ale vyšlo najevo, že tyto dvě skupiny znaků – pro pohlavní a nepohlavní rozmnožování – nejsou provázané mezi sebou navzájem. Podle Herbena a spol. to naznačuje, že v přírodě vlastně neexistuje významný tlak přírodního výběru, který by ovlivňoval znaky doprovázející pohlavní a nepohlavní rozmnožování zároveň. Semena se totiž často podílejí na rozšiřování rostlin na větší vzdálenosti, kdežto znaky spojené s nepohlavním množením jsou zřejmě ovlivňované především procesy na úrovni lokálních populací.
Semena versus klony. Kredit: Jitka Klimešová
Kontakt: prof. RNDr. Tomáš Herben, CSc. (herben at site.cas.cz)