Co prozradilo stopování evoluce málo známých andryal?
Andryaly jsou málo známé, leč krásné hvězdnicovité rostliny ze Středomoří a přilehlých oblastí, které svým vzhledem i žlutými úbory nezapřou blízké příbuzenství s jestřábníky a chlupáčky. Jak už to u rostlin z příbuzenstva jestřábníků a chlupáčků bývá zvykem, jejich evoluční vztahy jsou slušně komplikované.
Jaroslav Zahradníček, Jana Kadlecová, Jindřich Chrtek a Judith Fehrer z Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích si společně s dalšími kolegy pohráli se sekvencemi jaderné a chloroplastové DNA vybraných druhů andryal, a potvrdili, že andryaly jsou sice vzhledem velmi odlišné, ale jejich DNA se naopak liší jen velmi málo. To je neklamnou známkou relativně nedávného a velmi překotného vzniku dnešních druhů andryal. Autoři studie rovněž potvrdili, že středomořské endemity Andryala glandulosa a A. crithmifolia, stejně jako endemity Kanárských ostrovů Andryala perezii a A. pinnatifida vznikly vždy z jediné kolonizační události.
Andryala arenaria. Foto J. Chrtek
Andryala mogadorensis. Foto J. Chrtek
DOI: 10.12705/643.10
Kontakt: Mgr. Jindřich Chrtek, CSc. (jindrich.chrtek_at_ibot.cas.cz)