Rychlá evoluce

Evoluce není něco, co proběhlo někdy dávno v minulosti. Evoluce stále kolem nás probíhá a způsobuje například to, že se bakterie stávají odolné vůči antibiotikům, nebo že plevely...

zobrazit více

Magnesii Literu získala kniha Louky. Dobrodružství poznávání.

Ve čtvrtek 18. dubna byly vyhlášeny ceny Magnesia Litera. Literu za naučnou literaturu získala kniha, která je výsledkem téměř čtyřicetiletého bádání týmu vědců z Botanického ústavu AV...

zobrazit více

Vyšlo jarní číslo časopisu Botanika – 1/2024

V novém čísle se dočtete o rostlině roku 2024, druhově nejbohatších loukách či využití DNA při určování lišejníků. Dále se dovíte, jaký problém představují zvýšené hladiny hormonů...

zobrazit více

Zachování starých hospodářských lesů podporuje biodiverzitu lesních organismů ve střední Evropě

Mezi hlavní příčiny úbytku druhové diverzity lesních organismů ve střední Evropě patří nedostatek lesních stanovišť, které nebyly ovlivněny hospodářskou činností člověka, a vzájemná izolace zachovalých stanovišť na...

zobrazit více

Proč lidé nevidí rostliny?

Přiznejte, kolikrát už jste se rozplývali nad zvířetem a nevšimli jste si při tom rostliny vedle něj? Kolikrát jste se rozněžnili nad štěňátkem a kolikrát nad semenáčkem...

zobrazit více

Dny elektronové mikroskopie v Brně odhalí krásu pylových zrn

Od 18. do 24. března se v Brně konají Dny elektronové mikroskopie (DEM), letošním tématem jsou Padouchové mikrosvěta. Botanický ústav se podílí na přípravě workshopu Krása, jedinečnost...

zobrazit více

Vývoj vegetace po požáru v Národním parku České Švýcarsko okem fotopasti

Lesní vegetace v Národním parku České Švýcarsko se po požáru v roce 2022 obnovuje neuvěřitelnou rychlostí. Vědci Botanického ústavu AV ČR tuto obnovu detailně zaznamenali pomocí časosběrných videí. Díky...

zobrazit více

České lesy se staly jednotvárnějšími. Pestřejší otevřené lesy dlouhodobě mizí.

Nová studie zpracovaná vědci Botanického ústavu AV ČR ukazuje, že v českých lesích postupně došlo k výraznému posunu v biodiverzitě rostlinných společenstev. Výsledky studie potvrdily postupný přechod od pestřejších...

zobrazit více
Jeseníky

Tundra i pastvina aneb jesenické hřebeny pohledem současné vědy

Jeseníky jsou nejen působivým a turisticky atraktivním pohořím, jsou také mimořádně zajímavé pro vědecký výzkum. A ten zase pomáhá odpovídat na otázky, které mu klade ochrana přírody....

zobrazit více
Trávník po čtyřech letech sucha (foto Marie Majeková)

Jak se rostliny vyhýbají konkurenci o vodu

Zdroje jsou v přírodě omezené, proto si o ně organismy konkurují a ten, kdo je nejlepší v jejich získávání, vyhraje. Je tomu ale opravdu tak? Vždyť všude kolem...

zobrazit více
pokusná zahrada Chotobuz

Rostliny se mohou přizpůsobit klimatickým změnám, aniž by změnily svoji DNA

Klonální rostliny se mohou adaptovat na změny klimatu, aniž by změnily svoji DNA. Umožňuje jim to epigenetická paměť, díky které se dokáží rychleji přizpůsobit měnícím se teplotám,...

zobrazit více
následky tajfunu

Globální mapy současných i budoucích příčin narušení lesa

Zatímco tropické lesy budou podle předpovědi v budoucnu více sužovat požáry a větrné bouře, v severských lesích naopak může oheň a vítr hrát menší roli než dnes, větší vliv...

zobrazit více

Rostliny v měnícím se prostředí

Tématem několika nových projektů řešených v Botanickém ústavu jsou reakce na změny životních podmínek a migraci. Další projekty se zaměřují na nové metody a technologie využitelné v...

zobrazit více

Komu se zelení?

Zelenění je veskrze kladný jev spojený s lidskou aktivitou – jen si vzpomeňte na rčení: komu se nelení, tomu se zelení! V Arktidě je zelenění znamením, že...

zobrazit více

Podcast Akademie věd: Botanik Ondřej Mudrák provází jedinečnou krajinou Bílých Karpat

Nový díl podcastu Akademie věd ČR se věnuje bělokarpatským loukám. Hostem je Ondřej Mudrák z Botanického ústavu AV ČR, který se zaměřuje na efektivní hledání cest jejich...

zobrazit více
Stojící odumřelé části bylin oddávající se marcescenci (foto Ondřej Mudrák)

Až opadá listí z dubu

Letošní podzim nám opět ukázal, že listí opravdu může opadávat v listopadu, i když si pamatuju z mého dětství, že v říjnu bylo obvykle už hotovo. Samozřejmě, stejně jako ve...

zobrazit více

Petr Pyšek a Jan Pergl opět mezi nejcitovanějšími vědci světa

Jejich práce je často citována v publikacích jiných vědců. Proto byli Petr Pyšek a Jan Pergl z Botanického ústavu AV ČR zařazeni do seznamu Highly Cited Researchers...

zobrazit více

Otevřená věda nabízí středoškolákům možnost strávit rok v Akademii věd

I v Botanickém ústavu nabízíme stáže pro středoškolské studenty. Jejich přehled najdete zde, přihlášky k dalšímu ročníku je možné odevzdat do konce listopadu. V podcastu Akademie věd...

zobrazit více

Vyšlo podzimní číslo časopisu Botanika

Nové číslo se věnuje novinkám v české flóře, schopnosti adaptace rostlin na nové klimatické podmínky, loukám či houbám. Přibližuje také, jak a proč vědci pátrají po původu...

zobrazit více

Vůně rostlin – vědecké dílny v Průhonicích tuto neděli

Již tuto neděli 8. října od 13 hodin vás zveme na vědecké dílny Botanického ústavu Akademie věd na nádvoří průhonického zámku. Čeká vás čichací pexeso, výroba repelentu,...

zobrazit více