Požár
Být botanikem je mnohem jednodušší než být zoologem, rostliny se vám neschovávají, ani před vámi neutíkají. A stejně jako neutíkají před botaniky, neutíkají ani před zvířaty, teplem, zimou nebo požárem. Drží pozice za každou cenu, brání se trny, chemickými látkami, tlustou kůrou. Když to nepomůže a jsou nad zemí zničeny, regenerují z podzemních orgánů, když nebezpečí pomine. Ale ne vždy, proti některým živlům jsou bezmocné, zvláště když se ty živly vyskytují tak vzácně, že rostliny neměly příležitost se na ně adaptovat.
Zatímco v savanách přežijí rostliny požáry, které se opakují každé 2–3 roky, ve Středomoří jsou rostliny adaptované na požáry, které přicházejí každých 5 až 10 roků. A u nás? Naše lesy jsou přirozeně vystavené požárům velmi vzácně, takže toho o vlivu požárů víme jen málo. Před třemi lety se však naskytla příležitost vliv požáru studovat. Lesní požár v Českosaském Švýcarsku (23. 7. až 12. 8. 2022) zasáhl více než 1060 ha (plus 250 ha na německé straně), a byl tak nejrozsáhlejším lesním požárem v novodobé české historii. Výzkumníci se samozřejmě pustili do práce, aby lépe pochopili, jak naše ekosystémy na požár reagují, vždyť vlivem klimatické změny mohou být v budoucnosti i u nás požáry běžnější.
Tým pod vedením Aleny Sucháčkové Bartoňové a našeho kolegy Vojtěcha Lanty se zaměřil na tři hlavní typy lesů, které se vyskytovaly v oblasti zasažené požárem, a jejich vývoj bezprostředně po požáru. Zjistili, že v bukovém lese oheň neovlivnil půdní chemické vlastnosti, ale omezil stínění stromy a zapříčinil tak větší kolísání teplot na půdním povrchu. V borovém lese, který je adaptován na požáry, oheň zničil organickou vrstvu půdy a zredukoval tím zásoby uhlíku a živin v půdě. Ve smrkovém lese, který byl před požárem oslaben kůrovcem, půdní organický horizont také částečně shořel a půda byla obohacena o živiny z popela a sazí. Přes různé půdní poměry podrost všech typů lesa rychle kolonizovaly stejné světlomilné druhy rostlin, které regenerovaly ze semen nebo z podzemních orgánů. Objevily se také druhy mechorostů adaptované na požářiště. Zatímco plochy zasažené požárem méně se již po třech letech podobají lesům, kterým se požár zcela vyhnul, silně ovlivněné plochy se zcela změnily. Další vývoj půdních vlastností a rostlinného krytu bude předmětem pokračujícího výzkumu.
Lanta, V., Adámek, M., Chlumská, Z., Pánková, K., Kopecký, M., Macek, M., Růžičková, A., Busse, A., Vébrová, D., Ruka, A.T., Řeháková, K., Holá, E., Čížek, L., Doležal, J., Sucháčková Bartoňová, A. 2025. Plant colonisation, soil nutrient patterns and microclimate after a large forest fire in temperate Central Europe. Forest Ecology and Management 585, 122643. https://doi.org/10.1016/j.foreco.2025.122643
Kontaktní osoba: Vojtěch Lanta (vojtech.lanta@ibot.cas.cz)
Pro blog Botanického ústavu napsala Jitka Klimešová.
O přírodních požárech a jejich dopadech se dovíte více také v expertním stanovisku Akademie věd AVex.