Jaký kabát nosí řeřišničník?
Taky jste vytáhli ze skříně po dlouhé době zimníky, aby vám nebyla zima při poslední vlně mrazů? A všimli jste si, že tuto osvědčenou strategii použili všichni napříč Evropou? Nikoho například nenapadlo začít nosit s sebou přenosná kamínka a venku si přitápět. Máme pro takové případy všichni stejné řešení a to je samozřejmě ovlivněno tím, že můžeme sdílet zkušenosti. Ale co rostliny? Řeší jeden rostlinný druh problémy všude, kde se vyskytuje, stejným způsobem?
Otázku, jestli došlo ke stejnému přizpůsobení, tak zvané paralelní adaptaci, si položil tým botaniků pod vedením Filipa Koláře. Pro svůj výzkum využili jedinečného „přírodního experimentu“ – drobná rostlinka sloužící jako modelový druh genetiků, řeřišničník písečný (Arabidopsis arenosa), totiž v minulosti opakovaně osídlila horské vrcholy a přizpůsobila se tamním nehostinným podmínkám. Výzkumníci vyseli semínka rostlin ze čtyř míst, kde nížinné rostliny postupně osídlily hory, a vystavili je nepříznivým podmínkám typickým pro horské oblasti, jako je nízká teplota a intenzivní sluneční záření. Potom sledovali, jestli rostliny, které se nezávisle adaptovaly na horské podmínky, reagují podobně, konkrétně, jestli aktivují stejné geny a o které geny se jedná. Z pokusu zjistili nejen, že rostliny aktivovaly stejné geny, ale že to byly geny zodpovědné za reakci na stres. Navíc se ukázalo, že některé dvojice příbuzných populací z nížin a z hor mají i některá originální řešení, která jiné dvojice neměly. Pro názornost bych to přirovnala k situaci, že zatímco v Česku si při mrazech oblékneme bundu, ve Francii sáhnou po kabátu.
Ve vysokých horách je nutné být připraven opravdu na všechno. Alpský řeřišničník, který během naší návštěvy v červnu překvapil nenadálý mráz a ledová vánice.
Kontakt: Filip Kolář, filip.kolar@ibot.cas.cz
Pro Blog Botanického ústavu napsala Jitka Klimešová.