Zapomeňte!
Jestli vás někdy trápí příliš dobrá nebo příliš špatná paměť a říkáte si, že rostliny to mají na tom světě jednodušší než lidé, tak vás musím zklamat, nemají. Rostliny si totiž taky pamatují, když se jim něco ošklivého přihodí. Zjistit se to dá v pokusu, který není nepodobný zaklínadlu Zlatoslava Lockharta: „Zapomeňte!“
Rostlinná paměť spočívá mimo jiné v umístění vypínačů a zapínačů genů (metylačních skupin) v genomu rostliny, které jsou tam proto, že rostlina někdy v minulosti zažila situaci, kdy potřebovala geny zapnout nebo vypnout. Látka s tajemným názvem 5-azacytidin, mimochodem prvně syntetizovaná v Československu, tyto vypínače/zapínače vymaže a rostlina „zapomene“, jak v předchozím životě reagovala na různá příkoří, například na ožer housenkami.
Látku 5-azacytidin použil kolektiv pod vedením Víta Latzela v pokusu s jetelem plazivým. Po aplikaci různých dávek této látky byly rostliny jetele nabídnuty housenkám a ty si jednoznačně vybraly rostliny, které „zapomněly“, jak se ožeru bránit. Když se výzkumníci podívali na chemické složení rostlin, zjistili, že reakce housenek odpovídá obsahu signálních látek, které rostlina v přítomnosti herbivora začne produkovat. Tak si ověřili, že rostlinám ošetřeným 5-azacytidinem nefungoval vnitřní signalizační systém zodpovědný za produkci obranných látek a za „ztrátu paměti“ zaplatily ztracenou biomasou.
Jetel plazivý v pokusu testujícím paměť rostlin.
DOI: 10.1111/oik.07302
Kontaktní osoba: Vít Latzel (vit.latzel@ibot.cas.cz)
Pro blog Botanického ústavu napsala Jitka Klimešová.