Ze světové vědy: Udržitelný průmysl – botanika se setkává s výrobou bioplastů

Naše civilizace potřebuje plasty. Jejich výroba je ale v dnešní době problematická, protože vyžaduje zpracování fosilních paliv nebo velkou rozlohu zemědělské půdy a vodu pro pěstování biomasy. Tým izraelských vědců z univerzity v Tel Avivu nedávno popsal proces výroby bioplastů, který se bez těchto zdrojů obejde.

Zdrojem nezbytného uhlíku v tomto procesu jsou makroskopické zelené řasy rodu Ulva, které mají pozoruhodné české rodové jméno „porost“. Právě makroskopické řasy přitom představují jednu ze zajímavých možností coby surovin pro udržitelnou výrobu bioplastů či biopolymerů ve velkém. Klíčovou roli v nově objeveném procesu výroby biopolymerů, v tomto případě polyhydroxyalkanoátů (PHA), hrají archea druhu Haloferax mediterranei, tedy extrémně slanomilné mikroorganismy ze skupiny halobakterií.

Tito mikrobi se živí biomasou makroskopických zelených řas, které rostou v mořské vodě. Přitom vytvářejí biopolymery PHA, které jsou biologicky rozložitelné a netvoří při tom žádný toxický odpad. Pro Izrael a podobné země, kde mají hodně slunce, ale málo sladké vody a půdy, by podobná technologie pěstování plastů ve slané vodě mohla být solidní náhradou za konvenční výrobu plastů z fosilních paliv či tradiční zemědělské biomasy. Velkou výhodou je i to, že plasty vyrobené slanomilnými mikroby nebudou přispívat ke zvyšování množství nepříjemně odolných plastů v životním prostředí, ať už oceánu anebo souše.

Ghosh et al. 2018. Macroalgal biomass subcritical hydrolysates for the production of polyhydroxyalkanoate (PHA) by Haloferax mediterranei. Bioresources Technology 271: 166–173.

DOI: 10.1016/j.biortech.2018.09.108