Změna klimatu zvyšuje rizika pro lesy na celém světě
Studie mezinárodního týmu lesnických expertů a ekologů včetně Jana Wilda z Botanického ústavu AV ČR publikovaná v časopise Nature Climate Change ukazuje, že probíhající změna klimatu by mohla výrazně změnit režim narušení lesů v globálním měřítku a že v budoucnu je nutno očekávat rostoucí rizika pro lesy a na ně vázané ekosystémové služby.
Odborníci z deseti evropských zemí analyzovali více než 1600 odborných publikací s cílem vyhodnotit vazby mezi různými typy narušení lesa (např. požár, větrný polom nebo podkorní hmyz) a měnícími se klimatickými faktory. Navíc zkoumali, jak výskyt narušení (odborně též disturbance) ovlivňují i nepřímé projevy klimatické změny, jako je například změna druhového složení lesa.
Výsledky studie ukazují, že rizika spojená s požáry a patogeny se v souvislosti s klimatickými změnami zvýší. Příkladem možných dopadů jsou ničivé lesní požáry v Kanadě a Rusku v posledních letech. Požáry jsou v současné době nejvýznamnějším typem narušení po celém světě a podle vědců se stanou ještě vážnější hrozbou v příštích desetiletích.
Převážně jehličnaté lesy v severní a střední Evropě jsou však primárně narušovány vichřicemi a následnou gradací hmyzu, např. lýkožrouta smrkového. I u tohoto typu narušení můžeme očekávat výrazný nárůst. Jehličnaté lesy byly dokonce vyhodnoceny jako nejcitlivější ke změnám klimatu a tento trend se týká i hospodářských lesů v České republice.
„Publikovaná analýza jasně ukazuje, že klimatické změny přinášejí lesům obrovské výzvy a lesní hospodaření se tomu bude muset přizpůsobit, i když se zdá být nemožné škodám zcela zabránit,“ říkají autoři studie. Návodné jsou v tomto směru další výsledky studie, podle nichž například změna druhového složení lesů probíhající v souvislosti s klimatickou změnou snižuje dopady i výskyt narušení lesa.
„Zároveň je ovšem třeba si uvědomit, že disturbance byly a jsou přirozenou a nezastupitelnou součástí dynamiky lesa. Nelze je tedy a priori odmítat a zejména v lesích, kde je prioritou ochrana přírody, je nutné jejich působení akceptovat,“ dodává J. Wild.
Větrný polom ve smrkovém lese. Foto J. Wild
doi:10.1038/nclimate3303
Kontaktní osoba v Botanickém ústavu AV ČR: doc. Ing. Jan Wild, Ph.D. (jan.wild@ibot.cas.cz)