České chrastavce vypovídají o historii krajiny

Chrastavec rolní (Knautia arvensis) je běžným obyvatelem české krajiny. Jako „obyčejný“ druh nevzbuzoval zájem ochrany přírody. Jenže jak se ukázalo, s chrastavci je to složitější. Vědci odhalili, že existují 2 typy těchto chrastavců, které se počtem chromozomových sad – diploidi se 2 sadami celkem 20 chromozomů a tetraploidi se 4 sadami celkem 40 chromozomů.

Zatímco tetraploidní chrastavce jsou ty běžné rostliny luk a okrajů cest, diploidi obývají jižní a střední Moravu, a pak se také izolovaně vyskytují na několika pozoruhodných lokalitách v Čechách: na 4 lokalitách světlých borů na výchozech specifických hornin (hadců) a v jediném ledovcovém údolí Krkonoš. Hadcové chrastavce nesou jméno Knautia serpentinicola, chrastavec z Krkonoš Knautia pseudolongifolia.

Filip Kolář z Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích a z PřF UK v Praze, a jeho spolupracovníci, rovněž odhalili, že nejsou diploidi jako diploidi – hadcové a krkonošské populace jsou si poměrně blízké, zatímco moravské rostliny představují zcela odlišnou linii, která pokračuje směrem na jihovýchod (Maďarsko, Slovensko). Izolované hadcové a krkonošské populace zřejmě představují poslední zbytky (relikty) chrastavců obývajících naše území v raných fázích po konci nejmladší doby ledové.

Oproti tomu jihomoravské diploidní a běžné tetraploidní typy jsou zřejmě novějšími přistěhovalci, kteří přišli až s člověkem. Geneticky odlišné hadcové a horské linie pak zjevně zasluhují ochranu nejen kvůli své velké vzácnosti, ale také kvůli zajímavé historii naší krajiny, o níž nám přinášejí svědectví. České chrastavce možná na první pohled vypadají všechny stejně, ve skutečnosti ale ukrývají překvapivě vysokou diverzitu DNA, počtu chromozomů, ale i ekologických vazeb.

knautia1

Chrastavec Knautia serpentinicola. Kredit: Filip Kolář.

Kolář F., Kaplan Z., Suda J., Štech M. (2015): Populations of Knautia in ecologically distinct refugia of the Hercynian massif resolved as two endemic species. – Preslia 87: 363–386.

Kontakt: RNDr. Filip Kolář, Ph.D. (filip.kolar at gmail.com)