Liší se naše rostlinná společenstva v klonálním růstu?
Rostliny se nerozmnožují jenom semeny. Mnohé z nich spoléhají na klonální rozmnožování, při němž nehraje sex žádnou roli. Klonální rozmnožování má přitom řadu rozmanitých variant, jako je například tvorba cibulí, oddenků anebo hlíz. Jaké je ale rozšíření jednotlivých typů klonálního růstu v rostlinných společenstvech?
Jitka Klimešová z Botanického ústavu AV ČR v Třeboni a Tomáš Herben z Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích využili databázi CLO-PLA, která zahrnuje informace o klonálním růstu více než 2 tisíc druhů flóry České republiky, a zjišťovali, jak na tom jsou s klonalitou společenstva středoevropské vegetace. Ukázalo se, že ačkoliv klonální druhy rostou prakticky ve všech společenstvech, na charakter klonálního růstu mají největší vliv produktivita a vlhkost jednotlivých společenstev. V suchých neproduktivních společenstvech tvoří klonální rostliny spíše krátká a trvalá spojení mezi klonálními sourozenci, kdežto na vlhkých a produktivních místech se mezi nimi naopak objevují dlouhá a krátkověká spojení. Na vlhké louce se tedy klonální rostliny pohybují mnohem rychleji a jsou spojeny po kratší dobu než na suché louce.
Mochna bahenní (Potentilla palustris) se plazí rychlostí až 10 cm za rok.
DOI: 10.1111/jvs.12228
Kontakt: doc. Jitka Klimešová, CSc. (jitka.klimesova_at_ibot.cas.cz)