Žijeme v době globální výměny nepůvodních rostlin
Lidé mění prostředí po celé planetě a dělají to stále větší rychlostí. Mezi závažné změny patří i stírání hranic mezi jednotlivými oblastmi planety, které byly až donedávna do značné míry izolované. Mnohé druhy toho nadšeně využívají k cestování po světě a rostliny v tom nejsou žádnou výjimkou. Přestože velké stěhování rostlin a jejich invaze na novém území mohou způsobovat řadu problémů, zatím ještě nikdo globální výměnu druhů zevrubně neanalyzoval.
Ve snaze překlenout tuto mezeru v pochopení vývoje dnešní přírody se toho nedávno chopil početný tým odborníků. Badatelé analyzovali data z unikátní globální databáze výskytu invazních druhů ve 481 vnitrozemských a 362 ostrovních oblastech, která je výsledkem několikaleté práce skupiny invazních biologů, jejímiž členy byli i Petr Pyšek a Jan Pergl z Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích. Z jejich výsledků vyplývá, že v současnosti se v důsledku lidských aktivit na nová území úspěšně rozšířilo celkem 13 168 druhů rostlin. To zhruba odpovídá celkovému počtu původních druhů rostlin Evropy. Nejvíce invazních druhů se prosadilo v Severní Americe a nejrychleji vzhledem k velikosti plochy tyto druhy přibývaly na ostrovech v Tichomoří. Jako hlavní zdroj invazních druhů rostlin pro celou planetu se ukázaly kontinenty severní polokoule.
Schématické znázornění člověkem podmíněných přesunů rostlin mezi jednotlivými kontinenty. Každý kontinent je jak zdrojem (v oblasti dvojité čáry po obvodu), tak příjemcem (prázdné místo ve vnitřním kruhu). Šířka čáry znázorňující výměnu proporcionálně odpovídá počtu druhů. V grafu je také ukázáno to, že druhy mohou být v jedné části kontinentu původní a v jiné nepůvodní. Převzato z van Kleunen et al., Nature 525: 100-103, 2015.
DOI: 10.1038/nature14910
Kontakt: prof. RNDr. Petr Pyšek, CSc. (pysek_at_ibot.cas.cz)