Mechy a sucho
První rostliny na souši byly mechorosty, které si se suchostí prostředí poradily po svém. Nemají kořeny, kterými by mohly získávat vodu z půdy; nemají transportní pletiva, která by vodu po těle rozváděla; nemají kutikulu, která by chránila jejich pletiva před vysycháním. K získávání vody používají celého povrchu těla, a jsou tak závislé na vodě přicházející ze vzduchu – na vzdušné vlhkosti, rose a dešti. Dovedou sice obvykle přežít krátkodobé vyschnutí, ale i tak jsou ohroženy oteplujícím se klimatem a častějšími vlnami veder a sucha.
Naši kolegové z Oddělení geoekologie chtěli zjistit, jak vlhkost vzduchu ovlivňuje diverzitu mechorostů a jejich rozšíření na příkladu členité krajiny Českého Švýcarska. Jako měřítko přístupnosti vzdušné vody pro mechorosty však nezvolili, jak bychom očekávali, relativní vzdušnou vlhkost (tedy procento vodní páry ve vzduchu). Důvodem je, že plné nasycení vzduchu je ovlivněno teplotou vzduchu: teplý vzduch může obsahovat více vlhkosti než vzduch studený. Při 20% relativní vlhkosti a vysoké teplotě je vzduch méně nasycen vodou než při nízké teplotě, a pro mechorosty je tak těžší z něj vodu získat. K zodpovězení své otázky proto použili tzv. sytostní doplněk (anglicky: vapour pressure deficit, VPD), který vyjadřuje rozdíl tlaku vodní páry aktuálně se vyskytující ve vzduchu oproti situaci, kdy je vzduch při dané teplotě plně nasycen.
Na základě zkoumání druhového složení mechorostů a měření teploty a vlhkosti vzduchu napříč krajinou Českého Švýcarska zjistili, že denní průměry VPD vysvětlují výskyt mechorostů mnohem lépe než jiné parametry mikroklimatu. Zatímco vzácné druhy se vyskytují především na místech s nižším VPD, běžnější druhy jsou schopny růst i na místech s vyšším VPD. Ve výsledku tak místa s nízkým VPD představují v krajině ostrůvky s nejvyšší diverzitou, kde se zároveň vyskytují vzácné i běžnější druhy mechorostů. Oteplování klimatu spojené s prudkým nárůstem VPD bude riskantní právě pro vzácné druhy a může vést ke snížení diverzity mechorostů i v tak mikroklimaticky různorodé krajině, jako je České Švýcarsko.
Mikroklimatická stanice měřící teplotu a vlhkost v porostu dvouhrotce chvostnatého (Dicranum scoparium), běžného druhu jehličnatých lesů. Foto Josef Brůna.
Více v publikaci:
Růžičková A., Man M. Macek M., Wild J., Kopecký M. 2025. Temperature-driven vapor pressure deficit structures forest bryophyte communities across the landscape. Biogeosciences 22, 6291-6307. https://doi.org/10.5194/bg-22-6291-2025
Kontaktní osoba: Anna Růžičková (Anna.Ruzickova@ibot.cas.cz)
Pro blog Botanického ústavu napsala Jitka Klimešová.