2021

1/ Vytrvávající semenná banka přispívá k invazím nepůvodních rostlin

Globalizace usnadňuje zavlékání rostlin mimo oblast jejich původního rozšíření. Zkoumali jsme, nakolik vlastnosti půdní semenné banky 2350 krytosemenných rostlin ovlivňují, zda jsou schopny v novém území zdomácnět a šířit se. Zjistili jsme, že rostliny s vytrvávající semennou bankou jsou nejúspěšnější, výhodou je i vysoká hustota semen v půdě. Znalost schopnosti semen přetrvávat v půdě tak může přispět k identifikaci potenciálně invazních rostlin a zamezit jejich úmyslným introdukcím.

Schopnost zavlečených rostlin zdomácnět a šířit se ve vztahu k vlastnostem semenné banky
Schopnost zavlečených rostlin zdomácnět a šířit se ve vztahu k vlastnostem semenné banky

  • Gioria M., Carta A., Baskin C. C., Dawson W., Essl F., Kreft H., Pergl J., van Kleunen M., Weigelt P., Winter M. & Pyšek P. 2021: Persistent soil seed banks promote naturalisation and invasiveness in flowering plants. Ecology Letters 24, 1655 – 1667. doi:10.1111/ele.13783

 

2/ Jak se byliny připravují na jaro: preformace květenství v přezimujících pupenech jako překvapivě častá strategie rostlin ovlivňující fenologii vytrvalých bylin mírného pásu

U 330 druhů bylin mírného pásma jsme zkoumali, zda se v přezimujících pupenech tvoří listy, květy nebo dokonce květenství. Zjistili jsme, že až 34 % druhů již mělo založené květy, u některých z nich již byly květy plně vyvinuté. Tato schopnost jim umožňuje na jaře kvést jako první a přilákat tak první opylovače. Často jim taková rychlost růstu zajistí úspěch na místech, kde je sezóna vhodná k růstu velmi krátká, např. v podrostu opadavých listnatých lesů nebo ve vysoké nadmořské výšce.

Preformace květenství v pupenech sněženky podsněžníku (Galanthus nivalis).
Preformace květenství v pupenech sněženky podsněžníku (Galanthus nivalis).

  • Schnablová R., Huang L., Klimešová J., Šmarda P. & Herben T. 2021: Inflorescence preformation prior to winter: a surprisingly widespread strategy that drives phenology of temperate perennial herbs. New Phytologist 229, 620 – 630. doi:10.1111/nph.16880