Výstava ve výloze knihkupectví Academia

Psychofarmaka v životním prostředí – alarmující nebo zanedbatelné?

Léčiva? V přírodě? Jak by se tam dostaly?!

Spolknutím tablety cesta léku začíná. V těle se účinná látka vstřebává a účinkuje. Když svůj účel splní, odchází v rozložené anebo nezměněné formě ven z těla a pokračuje kanalizací do čistírny odpadních vod. Velká část účinných látek z léků je tam rozložena pomocí moderních technologií, na některé látky však ani bakterie aktivovaného kalu nestačí. A právě tak se dostávají léčiva do životního prostředí.

Co jsou to psychofarmaka?

Psychofarmaka jsou léky působící na lidskou psychiku. Ovlivňují náladu, vnímání emocí, dovedou pomoci v kritických a náročných situacích, se kterými si naše tělo nedovede samo poradit. Nejčastěji se bavíme o antidepresivech – lécích upravujících hladinu přenašečů signálů v mozku. Užívají se pravidelně a dlouhodobě, jelikož je nástup jejich účinku postupný. Další skupinou jsou anxiolytika – léky, které rychle, efektivně a jednorázově pomáhají zvládat krizové situace a rozhodně nejsou určeny k dlouhodobému použití, protože na nich vzniká závislost. Velice podobně pak fungují hypnotika – léky navozující spánek. Také u nich je riziko vzniku závislosti vysoké.

Vzhledem k tomu, že mnohé vodní organismy (a to včetně rostlin) na tyto látky také reagují, není s podivem, že v přírodě pozorujeme některé efekty také.

Vědci vybádali, že:

• Mix psychoaktivních látek v řekách dovede změnit genetickou výbavu sladkovodních ryb (Oggier et al. 2010) (Subedi et al. 2021);
• Psychofarmaka v řekách ovlivňují motorickou aktivitu raků (Kubec et al. 2019);
• Raci jsou také ovlivněni přítomností sertralinu (antidepresiva), utlumuje je a jsou tak zranitelnější vůči predátorům (Buric et al. 2018);
• V případě antidepresiva fluoxetinu byl také pozorován vliv na chování špačků, kteří měnili své stravovací návyky, přejídali se a vlivem vyšší hmotnosti přestávali být atraktivní pro potenciální partnery (Bean et al. 2014);
• Celosvětově byly detekovány benzodiazepiny v povrchových vodách v rámci stovek nanogramů na litr, v Čechách jsou to desítky nanogramů na litr, u antidepresiv jsou čísla podobná (Fick et al. 2017);
• Mnohé rostliny rozkládají benzodiazepiny stejně jako člověk. Rozkladem vznikají další aktivní látky (Carter et al. 2018);
• Zelenina zalévaná vodou z řeky v sobě může koncentrovat benzodiazepiny, množství je ale pro člověka zanedbatelné (Wu et al. 2013);
• Vrby vysazené podél řek aktivně vstřebávají léčiva z vody, které následně rozkládají (Franks et al. 2019).

Takže si dovede příroda poradit sama?

Částečně ano, nicméně pouze s malým množstvím. Vzhledem k tomu, že léčiva do přírody vypouštíme kontinuálně, je potřeba přírodě pomoci. Naši věci hledají cesty, jak odpadní vody nejlépe vyčistit, a přitom zachovat principy environmentálně a ekonomicky zodpovědné technologie.

A co pro to mohu udělat já?

Každý z nás se může zasadit o zlepšení situace. Můžeme:

• Snížit přísun léků do životního prostředí správnou likvidací nepoužitých a prošlých léků odevzdáním do lékárny;
• Věnovat pozornost prevenci psychických onemocnění správnou duševní hygienou;
• Minimalizovat užívání hypnotik a anxiolytik a vyhýbat se zneužívání psychoaktivních látek pro „rekreační“ účely.

Zaujalo vás toto téma a chcete se dozvědet víc? Přijďte na otevřenou přednášku našich kolegyň do Literární kavárny v knihkupectví Academia.

Kdy: Únor 16. 2. 2022, 17:00 hodin, vstup volný
Téma: Léčiva v životním prostředí
Kdo: Mgr. Adéla Lamaczová, Ing. Petra Přibilová, Botanický ústav AV ČR, v. v. i.

Jak se léčiva nebo jejich přeměněné formy dostávají do životního prostředí, např. do vody? Jaká je jejich cesta od spolknutí do vody? Jak tyto látky analyzujeme a jak je můžeme odstranit? To vše se dozvíte v přednášce o léčivech v životním prostředí.

A jak tedy vyčistit vodu například od zbytků léčiv?

Jednou z možností je CaviPlasma.

Zařízení CaviPlasma vzniklo ze spolupráce tří brněnských institucí: Vysoké učení technické v Brně, Masarykova univerzita a Botanický ústav AV ČR, a bylo navrženo jako zcela nový způsob synergického spojení efektu hydrodynamické kavitace a nízkoteplotního plazmového výboje.

CaviPlasmu lze využít pro přímou dekontaminaci znečištěné vody, nebo pro přípravu plazmatem aktivované vody s dezinfekčními účinky. Více informací naleznete zde: CaviPlasma_predstaveni_web.pdf

Literatura:

BEAN, T. G., A. B. A. BOXALL, J. LANE, K. A. HERBORN, et al. Behavioural and physiological responses of birds to environmentally relevant concentrations of an antidepressant. Philosophical Transactions of the Royal Society B-Biological Sciences, Nov 2014, 369(1656), 9.

BURIC, M., K. GRABICOVA, J. KUBEC, A. KOUBA, et al. Environmentally relevant concentrations of tramadol and citalopram alter behaviour of an aquatic invertebrate. Aquatic Toxicology, Jul 2018, 200, 226-232.

CARTER, L. J., M. WILLIAMS, S. MARTIN, S. P. B. KAMALUDEEN, et al. Sorption, plant uptake and metabolism of benzodiazepines. Science of the Total Environment, Jul 2018, 628-629, 18-25.

FICK, J., T. BRODIN, M. HEYNEN, J. KLAMINDER, et al. Screening of benzodiazepines in thirty European rivers. Chemosphere, Jun 2017, 176, 324-332.

KUBEC, J., M. S. HOSSAIN, K. GRABICOVA, T. RANDAK, et al. Oxazepam Alters the Behavior of Crayfish at Diluted Concentrations, Venlafaxine Does Not. Water, Feb 2019, 11(2).

OGGIER, D. M., C. I. WEISBROD, A. M. STOLLER, A. K. ZENKER, et al. Effects of Diazepam on Gene Expression and Link to Physiological Effects in Different Life Stages in Zebrafish Danio rerio. Environmental Science & Technology, Oct 2010, 44(19), 7685-7691.

SUBEDI, B., S. ANDERSON, T. L. CROFT, E. C. ROUCHKA, et al. Gene alteration in zebrafish exposed to a mixture of substances of abuse*. Environmental Pollution, Jun 2021, 278, 11.

WU, X. Q., F. ERNST, J. L. CONKLE AND J. GAN Comparative uptake and translocation of pharmaceutical and personal care products (PPCPs) by common vegetables. Environment International, Oct 2013, 60, 15-22.