petrklíč

Veřejnost pomohla vědcům odhalit nerovnováhu mezi dvěma typy květů petrklíčů

V průběhu dvou let prozkoumali dobrovolníci v rámci projektu „Honba za petrklíči“ více než 900 tisíc květů prvosenek jarních a vyšších po celé Evropě. Výsledky pozorování poukázaly na nerovnováhu...

zobrazit více

Alkobioza – nově popsaný symbiotický vztah mezi houbami a řasami

Vědci Botanického ústavu AV ČR popsali symbiotický vztah mezi houbami a řasami, který byl doposud ve vědeckém světě přehlížen. Pro soužití řas s kornatcovitými stopkovýtrusými houbami, které...

zobrazit více
Antennaria dioica samičí květenství detail. Foto Milan Štech

Rostlinou roku je kociánek dvoudomý

Česká botanická společnost vyhlásila rostlinou roku kociánek dvoudomý, silně ohrožený druh naší květeny, který má jen nemnoho lokalit. Botanický ústav jako spolupracující instituce organizuje mapování současného rozšíření...

zobrazit více
Polštáře rostliny Thylacospermum caespitosum pohlcující čimišník Caragana versicolor (foto Agnes Albert)

Agresivní polštář

Rostliny jsou po právu vnímané jako velmi mírumilovné bytosti. Australským eukalyptům se sice někdy přezdívá „widow maker“ (ten, kdo dělá z manželek vdovy), ale shazování větví na odpočívající...

zobrazit více

Lesní mikroklima národních parků v mapách

Vědci z Botanického ústavu připravili detailní mapy lesního mikroklimatu pro území národních parků Šumava, České Švýcarsko a Saské Švýcarsko. Oproti doposud používaným klimatickým datům zahrnují nové mapy...

zobrazit více

Proč není odnožování z kořenů mezi rostlinami častější?

Prací vědce je objevovat. Ne vždy se ale jedná o objev pro lidstvo, někdy je to objev jenom pro samotného vědce: měl nějakou skvělou myšlenku a když...

zobrazit více

Člověk vždy rád pomůže

My botanici chceme o rostlinách, které rostou v České republice, vědět opravdu vše! Máme je spočítané a zmapované, máme přehled, které druhy jsou u nás původní a které...

zobrazit více
Opylovač na kěvtu čekanky

Rostliny a jejich marketing

Rostliny jsou velmi zdatné manipulátorky živočichů a dovedou je přesvědčit, aby za malou úplatu posloužili při opylování nebo roznášení semen. Ona úplata, tedy nektar, pyl a chutné plody,...

zobrazit více
Petr Pysek

Ocenění Česká hlava letos získal botanik a ekolog z BÚ Petr Pyšek

Nejvyšší české vědecké ocenění Česká hlava získal letos prof. RNDr. Petr Pyšek, CSc. z Botanického ústavu - zakladatel oboru ekologie invazí v ČR. Jeho hlavním vědeckým zájmem...

zobrazit více

Stříbrná medaile pro stážistky z Botanického ústavu

Středoškoláci zapojení do projektu Otevřená věda, který zprostředkovává stáže na pracovištích AV ČR, představili výsledky svých stáží na studentské konferenci. Nejlepší závěrečné prezentace byly oceněny a stříbrnou medaili...

zobrazit více
Umělecké znázornění krajiny před 400 miliony let, v době kdy rostliny začaly diverzifikovat uspořádání svých vodivých pletiv, zvyšovat svůj celkový vzrůst a šířit se krajinou od zdrojů vody. © Julian Kiely, 2022

Vědci vyřešili sto let starou botanickou záhadu

Zelený svět, jaký známe dnes, by nevznikl bez změn v uspořádání vodivých pletiv, které umožnily rostlinám vyšší vzrůst a rozšíření i mimo ta nejvlhčí prostředí. Jak při kolonizaci...

zobrazit více

Stres si rostliny pamatují častěji, než se předpokládalo. Má výrazný vliv na jejich potomky.

Různé stresové podmínky v rodičovské generaci rostlin mohou mít silně negativní, ale také velmi pozitivní vliv na růst a reprodukční úspěch potomků. Někteří potomci mohou zvýšit produkci semen...

zobrazit více
Sasanka hajní

Kdy pokvetou sasanky? Jak občanská věda pomáhá předpovědět dopady změny klimatu.

Znepokojuje vás, kde všude v prostoru internetu mohou být vaše osobní údaje a k čemu mohou být zneužity vaše fotografie? Zakrýváte kameru počítače, protože si chcete být...

zobrazit více
Waldheimia tridactylites

Byliny v chladu

Jestliže před nadcházející zimou hledáte nějaké hrdinské historky o přežití v chladu, mám pro vás jednu o rostlinách: k životu jim stačí pouhých několik týdnů s teplotami nad bodem mrazu....

zobrazit více

Odborník na ekologii obnovy Karel Prach byl oceněn čestnou medailí Akademie věd ČR

Jeden z nejvýznamnějších českých ekologů prof. RNDr. Karel Prach, CSc., se zabývá studiem změn vegetace po narušení a možnostmi, jak využít přirozené procesy k obnově ekologických funkcí ekosystémů po...

zobrazit více
Ladak rostlina

Rostliny na hranici přežití – výstava v Galerii Natura v průhonickém zámku

V jakých nadmořských výškách jsou ještě rostliny schopny přežít? V Ladaku, v severozápadním Himálaji, až v 6 100 m n. m. Ve velmi chladném a suchém prostředí...

zobrazit více
obnova po požáru

Fénixové mezi rostlinami

Zrození bájného ptáka Fénixe z jeho vlastního popela je fascinující představa, kterou lze zhmotnit nanejvýš pomocí filmových triků, jako jsme byli svědky v adaptaci knih o Harrym Potterovi. Když...

zobrazit více

Mikroorganismy mohou změnit horské ekosystémy vysokého Himálaje

O diverzitě a funkci půdních mikroorganismů v této člověkem málo ovlivněné krajině se toho dosud mnoho neví. V horském ekosystému se přitom vlivem globálních změn velmi rychle mění...

zobrazit více

Les se nám vrátí

"Požár v Českém Švýcarsku je pro společnost katastrofou, přírodní tragédie to ale není," říká náš kolega, paleoekolog a odborník na požárovou ekologii Přemysl Bobek. Oblast podle něj...

zobrazit více
Kandík psí zub

Hrášek – kandík – mochna: jak se to rýmuje?

Letos slavíme 200. narozeniny Gregora Mendela, který objevil zákony dědičnosti při pokusech s křížením hrachu. Musím se přiznat, že Mendelovy pokusy s hráškem v klášterní zahradě byly...

zobrazit více