Oddělení GIS a DPZ

Lidé ׀ Grantové projekty ׀ Publikace | Detailní web (EN)

Výzkumná témata

  • Měření a modelování mikroklimatu
  • Modelování rozšíření druhů
  • Vliv disturbancí na lesní vegetaci
  • Reakce rostlinných společenstev na globální změny prostředí
  • Využití dálkového průzkumu Země v rostlinné ekologii 

Vybrané výsledky z posledních let 

1/ Mikroklimatické čidlo TMS

Po deseti letech intenzivního vývoje a testování jsme publikovali oficiální popis mikroklimatického čidla TMS. Čidlo TMS umožňuje dlouhodobé měření vzdušné, povrchové a půdní teploty a půdní vlhkosti přímo v podmínkách, které zažívá řada rostlin a živočichů. Vyvinuté čidlo je navíc velmi odolné a umožňuje dlouhodobé měření i v těch nejnáročnějších podmínkách.

Mikroklimatické čidlo TMS

Mikroklimatické čidlo TMS svým designem připomíná rostlinu a umožňuje tak měřit vzdušnou a půdní teplotu, stejně jako půdní vlhkost tak jak ji vnímají rostliny.

  • Wild J., Kopecký M., Macek M., Šanda M., Jankovec J. & Haase T. (2019) Climate at ecologically relevant scales: A new temperature and soil moisture logger for long-term microclimate measurement. Agricultural and Forest Meteorology 268: 40–47. https://doi.org/10.1016/j.agrformet.2018.12.018

2/ Obnova smrkového lesa po kůrovcové kalamitě

V poslední době narůstá četnost rozsáhlých a intenzivních narušení (disturbancí) lesních porostů zejména v jehličnatých porostech severní polokoule. I přes intenzivní výzkum stále postrádáme studie, které by dokázaly rozklíčovat jednotlivé obnovné procesy a podpořily tak rozhodování lesníků, kteří jsou odpovědní za jejich obnovu po disturbanci. My jsme sledovali osud více jak 2500 jedinců zmlazení 12 let po velkém narušení lýkožroutem smrkovým, který způsobil odumření stromového patra ve smrkových porostech v jihovýchodním Německu. Naše výsledky překvapivě ukázaly, že největší množství zmlazení se uchytilo právě v průběhu tříletého odumírání stromového patra způsobeného žírem lýkožrouta. Naše studie upozornila na klíčový význam této opomíjené kohorty zmlazení pro obnovu napadeného porostu. Překvapivě byla tato klíčová kohorta zmlazení dosud přehlížena a obecně se soudilo, že klíčovou roli mají jedinci etablovaní již před disturbancí (tzv. advance regeneration). Naše výsledky také odhalily, že často pozorované rozdíly v obnově stromů na různých mikrostanovištích jsou způsobeny diferencovanou mortalitou semenáčků, nikoliv rozdílnou rychlostí jejich růstu. Tyto nové poznatky založené na rozsáhlém a detailním datovém souboru výrazně přispěly k porozumění procesů klíčových pro obnovu lesů po rozsáhlých kůrovcových kalamitách.

Velkoplošný rozpad stromového patra v Bavorském Národním Parku, kde jsme podrobně studovali procesy smrkového lesa po kůrovcové kalamitě

Velkoplošný rozpad stromového patra v Bavorském Národním Parku, kde jsme podrobně studovali procesy smrkového lesa po kůrovcové kalamitě.

  • Macek M., Wild J., Kopecký M., Červenka J., Svoboda M., Zenáhlíková J., Brůna J., Mosandl R., & Fischer A. (2017) Life and death of Picea abies after bark-beetle outbreak: ecological processes driving seedling recruitment. Ecological Applications, 27, 156–167.