Významné publikace 2016

Kvantitativní hodnocení dopadů invazních rostlin jako základ pro diferencovaný management

Provedli jsme první kvantitativní vyhodnocení environmentálních a socioekonomických důsledků rostlinných invazí v rámci Evropy, založené na široké škále dopadů na druhy, společenstva a ekosystémy. Tento přístup, reflektující zavádění nové legislativy EU o invazních druzích, přinesl informace, jež umožnily sestavit pro MŽP první národní seznam nebezpečných invazních druhů (tzv. Black List), a těch, které je nutno monitorovat coby potenciálně nebezpečné (Watch List).


Evropské invazní rostliny řazené podle míry environmentálních a socioekonomických dopadů invaze. Převzato z Rumlerové et al., Biological Invasions, 18: 3697–3711, 2016, upraveno.

 

Mezi evropské invazní rostliny s nejzávažnějšími environmentálními a sociekonomickými dopady patří trsť rákosovitá (Arundo donax). Setkáme se s ní zejména ve Středomoří, kde okupuje rozsáhlé plochy jak v neudržovaných biotopech, tak i v cenných pobřežních porostech. Trsť je schopna vytvářet dominantní porosty, které vytlačují původní druhy a z hlediska socioekonomických dopadů škodí právě zejména v intravilánu a podél komunikací.

  • Gioria, Margherita; Pyšek, Petr. The legacy of plant invasions: changes in the soil seed bank of invaded plant communities. Bioscience 2016, Roč. 66, č. 1, s. 40-53. ISSN 0006-3568.
  • Pergl, Jan; Genovesi, P.; Pyšek, Petr. Better management of alien species. Nature 2016, Roč. 531, č. 7593, s. 173-173. ISSN 0028-0836.
  • Pergl, Jan; Sádlo, Jiří; Petrusek, A.; Laštůvka, Z.; Musil, J.; Perglová, Irena; Šanda, R.; Šefrová, H.; Šíma, J.; Vohralík, V.; Pyšek, Petr. Black, Grey and Watch Lists of alien species in the Czech Republic based on environmental impacts and management strategy. Neobiota 2016, Roč. 28, č. 1, s. 1-37. ISSN 1619-0033.
  • Nentwig, W.; Bacher, S.; Pyšek, Petr; Vila, M.; Kumschick, S. The Generic Impact Scoring System (GISS): a standardized tool to quantify the impacts of alien species. Environmental Monitoring and Assessment 2016, Roč. 188, č. 5, s. 1-13, č. článku 315. ISSN 0167-6369.

Zahradničení v zóně smrti: experimentální stanovení horní hranice výskytu cévnatých rostlin

Za jakých podmínek jsou ještě organismy schopny přežít? V Himálaji jsme se pokusili experimentálně určit maximální nadmořskou výšku, ve které přežijí cévnaté rostliny. Rostliny 12 druhů přesazené do různých nadmořských výšek jsme sledovali 6 let. První 3 roky přežívaly i nad hranicí jejich dosud známého výskytu – ve výšce 6100 m n. m., zřejmě i díky oteplování. V roce 2013 ale extrémně sněžilo a žádné rostliny v této výšce nepřežily. Expanzi tedy zřejmě brání hlavně extrémní klimatické epizody.


SZ svah hory Chamser Kangri (6666 m), kde byl proveden šestiletý transplantační pokus.

  • Dvorský, Miroslav; Chlumská, Zuzana; Altman, Jan; Čapková, K.; Řeháková, Klára; Macek, Martin; Kopecký, Martin; Liancourt, Pierre; Doležal, Jiří. Gardening in the zone of death: an experimental assessment of the absolute elevation limit of vascular plants. Scientific Reports 2016, Roč. 6, č. 24440, s. 1-10. ISSN 2045-2322.

 

Podobnost areálů rozšíření různých druhů neznamená, že sdílejí stejnou postglaciální historii

Za použití analýzy mikrosatelitů a chloroplastové DNA jsme rekonstruovali postglaciální šíření olše šedé (Alnus incana) v Evropě. Prokázali jsme přítomnost efektivního refugia boreálních stromů ve střední Evropě, mimo klasická jižní refugia. Postglaciální expanze olše šedé tak neodpovídá zavedenému modelu pro smrk ztepilý (Picea abies) a poprvé dokazuje, že severské populace nejsou odvozeny z východoevropských populací, ale z populací, které se vyskytovaly ve střední Evropě.

Nejpravděpodobnější scénář, jak olše šedá (Alnus incana) kolonizovala Evropu. Prázdné šipky ukazují nejpravděpodobnější scénář kolonizace jižních refugií, černé šipky naznačují nejpravděpodobnější scénář kolonizace oblastí, které byly v posledním glaciálním maximu pokryty ledovcem.

  • Mandák, Bohumil; Havrdová, Alena; Krak, Karol; Hadincová, Věroslava; Vít, Petr; Zákravský, Petr; Douda, Jan. Recent similarity in distribution ranges does not mean a similar postglacial history: a phylogeographical study of the boreal tree species Alnus incana based on microsatellite and chloroplast DNA variation. New Phytologist 2016, Roč. 210, č. 4, s. 1395-1407. ISSN 0028-646X.