Aktuality

Příběhy biologických sbírek

15. 11. 2017

Od 14. listopadu 2017 do 11. února 2018 probíhá v Návštěvnickém centru Průhonického parku výstava Příběhy biologických sbírek Akademie věd ČR.  Výstava představuje vybrané biologické sbírky ústavů Akademie věd ČR a prostřednictvím konkrétních příkladů upozorňuje na jejich praktický přínos pro výzkum a vývoj a také na jejich význam pro běžný život. Je přístupná denně od 8:00 do 17:00 hod. (Více)

Dvě druhá místa v soutěži Věda fotogenická pro autory z BÚ

6. 11. 2017

Vítězné snímky soutěže Věda fotogenická odhalila 3. listopadu vernisáž v Městské knihovně v Praze, kde se představí nejen návštěvníkům festivalu Týden vědy a techniky AV ČR. Mezi Cenami odborné poroty obsadila 2. místo v kategorii Věda fotogenická fotografie Martina Vohníka Spirála života, mezi Cenami Akademické rady AV ČR získala 2. místo fotografie Martina Adámka Les jako Fénix z popela se rodí… Více o soutěži a přehled všech oceněných zde.

Ze světově vědy: Jaké byly počátky domestikace obilnin?

6. 11. 2017

Lidská civilizace je od svého počátku velmi závislá na pěstování obilnin. Pšenice, ječmen, žito, oves, rýže, kukuřice i další plodiny z čeledi lipnicovitých jsou nesmírně významné i dnes. Odborníci odhadují, že se obilniny podílejí na výživě lidstva asi ze 60 až 70 procent. Proto je v našem zájmu dozvědět se co nejvíce o původu těchto klíčových plodin i o průběhu jejich domestikace. Tyto informace pak mohou využít šlechtitelé i zemědělci. (Více)

Jak smrky reagují na změny klimatu?

30. 10. 2017

Smrk ztepilý u nás býval přirozenou dřevinou horských lesů, mokřin, rašelinišť a také inverzních údolí. Od poloviny 18. století se ale na našem území vysazuje ve velkých počtech v hospodářských lesích. Postupně se z něj stala nejrozšířenější a ekonomicky nejvýznamnější dřevina České republiky. V dnešní době čelí smrkové porosty velkým výzvám, jako je globální oteplování.

(Více)

Týden vědy a techniky v Botanickém ústavu AV ČR

25. 10. 2017

Exkurzi, přednášku, den otevřených dveří a další akce pro veřejnost připravil Botanický ústav v rámci programu Týdne vědy a techniky, který se koná od 6. 11. do 12. 11. 2017. Podrobnosti o našich akcích najdete zde.

Invaze nepůvodních rostlin v lesích Evropy

23. 10. 2017

V dnešním globálním světě se setkáváme s nepůvodními druhy rostlin téměř na každém kroku. Doopravdy zdatní vetřelci pronikají i do relativně nenarušených a zachovalých prostředí, jako jsou například lesy. Dnešní Evropa je poměrně hojně zalesněná – lesy představují asi jednu třetinu celkové rozlohy a jsou bezesporu velmi významné v mnoha ohledech. Doposud přitom neexistoval souhrnný přehled nepůvodních rostlin evropských lesů. (Více)

Cykly bobovitých rostlin na horských loukách

16. 10. 2017

Na loukách střední Evropy spolu často rostou trávy a bobovité rostliny. Jsou to partneři na jednom stanovišti a protivníci zároveň, protože mezi nimi probíhá věčný konkurenční boj. Bobovité rostliny jsou výjimečné tím, že díky symbiotickým bakteriím v hlízkách na svých kořenech mohou využívat atmosférický dusík, který je jinak velice obtížně dostupný. Příliv dusíku do ekosystému louky, a také vliv rozdílů ve schopnosti konkurovat o světlo, mohou společně vyústit do periodických změn v množství biomasy bobovitých rostlin a také trav na dané louce. Doposud ale nebyla k dispozici dlouhodobá pozorování biomasy rostlin na loukách, s nimiž by bylo možné ověřit tyto předpoklady. (Více)

Les jako součást krajiny a zdroj poznání – seminář v pátek 3. listopadu 2017

16. 10. 2017

Botanický ústav AV ČR ve spolupráci s Biologickým centrem AV ČR, Sociologickým ústavem AV ČR, Ústavem státu a práva AV ČR a Komisí pro životní prostředí AV ČR si Vás dovolují pozvat na diskusní seminář probíhající pod záštitou Strategie AV 21 a Platformy pro krajinu. Setkání se koná v Rytířském sále Průhonického zámku v pátek 3. listopadu 2017 (14:00–18:30). Následující den proběhne autobusová exkurze, která bude zdarma pro účastníky pátečního semináře do naplnění kapacity 45 míst. Program naleznete zde, registraci zde. Na obě akce je nutná rezervace do 27. října 2017.

Přijďte poznat a vyzkoušet, jak nám barvy, chutě a vůně (ne)pomáhají při určování rostlin a lišejníků

6. 10. 2017

Botanici určují rostliny zejména podle přesně popsaných znaků, které zkoumají svým cvičeným okem, někdy si ale pomáhají i jinými smysly. Které planě rostoucí rostliny poznáme podle vůně? Které druhy se dají rozlišit podle chuti? Proč se nelze vždy spolehnout na barvy? Odpovědi na tyto a mnohé další otázky vás čekají v neděli 15. října od 13 do 17 hodin v průhonickém zámku. Návštěvu akce můžete spojit s procházkou po krásně zbarveném Průhonickém parku nebo s posezením v zámecké kavárně.

(Více)

Cenu AV ČR pro mladé vědecké pracovníky převzal Filip Kolář z Botanického ústavu AV ČR

5. 10. 2017

Ve středu 4. 10. se konalo slavnostní předání Cen AV ČR ve Vile Lanna. Cenu AV ČR pro mladé vědecké pracovníky za vynikající výsledky vědecké práce, dosažené za finanční podpory AV ČR nejdéle do dovršení věku 35 let, získal Filip Kolář z Botanického ústavu za práci s názvem Evoluce rostlin v odpovědi na čtvrtohorní klimatické změny.

(Více)

Pojďme do podzemí!

4. 10. 2017

Ekologové z Botanického ústavu v Třeboni uspořádali v posledním zářijovém týdnu letošního roku mezinárodní doktorandský kurz zaměřený na praktické měření funkčních znaků na podzemních orgánech rostlin. Kurz nazvali Go belowground!, tedy Pojďme do podzemí!, aby zdůraznili, že hlavním zaměřením kurzu budou dlouho a neprávem opomíjené podzemní orgány rostlin, tedy kořeny a oddenky. Akce proběhla s finanční podporou Akademie věd České republiky.

(Více)

Kolik zelených krásnooček žije v České republice?

2. 10. 2017

Krásnoočko najdeme v téměř každé učebnici přírodopisu pro základní školy. Víte ale, kolik jich v České republice žije druhů?

(Více)

Důlní výsypky jsou skvělé pro výzkum sukcese hub na kořenech dřevin

20. 9. 2017

Čas od času dojde v krajině k událostem, po nichž se krajina musí obnovit. Během toho se vytváří nová půda, kterou pak postupně osídlují rostliny a živočichové. Bývají to dramatické jevy, například vulkanické erupce, které zničí původní krajinu, anebo ústupy ledovců, které zase odkryjí dávno zmrzlý substrát. Postupné osídlování nově vzniklé půdy neboli primární sukcese ale může proběhnout i v člověkem pozměněné krajině.

(Více)

Vyšlo nové číslo časopisu Folia Geobotanica – 2/2017

15. 9. 2017

V novém čísle časopisu Folia Geobotanica najdete např. článek Longitudinal changes in species composition of forests and grasslands across the North Asian forest steppe zone a také článek The role of abiotic and biotic factors in functional structure and processes of alpine subshrub communities. Celý obsah čísla zde.

Pozvánka na představení knihy Mecenáši Josefa Mánesa: Portugalský rod Silva Tarouca a jeho vliv na českou kulturu

13. 9. 2017

Zakladatelem Průhonického parku, který vlastní Botanický ústav AV ČR, byl hrabě Arnošt Emanuel Silva Tarouca, jenž také inicioval přestavbu Průhonického zámku. Proto právě v Rytířském sále Průhonického zámku bude v pondělí 25. září od 18:30 slavnostně představena kniha o rodu Silva Tarouců, kteří mimo jiné podporovali jednoho z největších českých malířů Josefa Mánesa. Akce se zúčastní kromě autora knihy profesora Štěpánka i potomci rodu Silva Tarouců a Její Excelence, velvyslankyně Portugalska v ČR Manuela Franco. O hudební doprovod se postará Zdena Košnarová.
(Více)

Jak studovat modularitu rostlin?

11. 9. 2017

Rostliny se liší od drtivé většiny živočichů tím, že jsou stavěné modulárně. Je to, jako kdyby byly ze stavebnice, která obsahuje několik jednoduchých modulů. A ty se na těle rostliny neustále opakují. Právě modularita rostlin se těsně vztahuje k vlastnostem, které určují , jak rostlinné druhy přetrvávají na místě, kde rostou, jak obsazují prostor ve svém okolí, i k tomu, jak se vzpamatovávají po poranění.

(Více)

Proč je užitečné vytvářet umělé polyploidy vikví?

4. 9. 2017

Rostliny se v porovnání se živočichy mnohem ochotněji kříží, přičemž v řadě případů vznikají životaschopní kříženci. Stejně tak se u rostlin mnohem častěji než u živočichů znásobují nebo nějak jinak mění počty chromozomů v jádru buňky. Mechanismy znásobení počtu chromozómů, tzv. polyploidizace, rostlin jsou přitom zajímavé nejen pro vědce, ale mají velký význam v zemědělství nebo zahradnictví.

(Více)

Zvýší globální oteplování riziko křížení invazních rostlin s domácími?

28. 8. 2017

Invazní druhy rostlin pronikají na nová místa po celém světě a přitom často dochází ke křížení s blízce příbuznými domácími druhy. Vznikají kříženci, kteří představují nové konkurenty pro domácí druhy a mohou být úspěšnější nejen ve srovnání s domácím, ale i s invazním rodičem. Samotné křížení také ohrožuje původní domácí druhy na genetické úrovni. Jejich genomy se mění.

(Více)

Ze světově vědy: Jak cestují mechy po planetě?

14. 8. 2017

Polární oblasti na severní i jižní polokouli jsou sice velmi vzdálené naší každodenní zkušenosti, přesto je ale v globálním propojeném světě nemůžeme opomíjet. Nedávno si získala pozornost zajímavá studie mechů, které mají bizarní rozšíření, takzvané bipolární. Vyskytují se totiž zároveň jak u severního, tak u jižního pólu a mezi jejich populacemi jsou často ohromné vzdálenosti. Jak se takové druhy mohly rozšířit?

(Více)

Biologické invaze pohledem ekonomie blahobytu

8. 8. 2017

Mnoho invazních druhů působí po celém světě značné škody nejen environmentální, ale také negativně ovlivňují způsob života obyvatel v zemích, kde se rozšířily. Mezinárodní tým vědců pod vedením Svena Bachera z univerzity ve švýcarském Fribourgu, na němž se podíleli i Jan Pergl a Petr Pyšek z Botanického ústavu AV ČR a katedry ekologie Přírodovědecké fakulty UK v Praze, proto vypracoval nový hodnotící systém, který umožňuje identifikovat, které rostliny a zvířata zavlečené mimo oblast svého původního výskytu mají celosvětově nejhorší důsledky pro lidskou společnost. Práce vychází v časopise Methods in Ecology and Evolution, vydávaném Britskou ekologickou společností.

(Více)

Všechny příspěvky

Ze světově vědy: Jaké byly počátky domestikace obilnin?

6. 11. 2017

Lidská civilizace je od svého počátku velmi závislá na pěstování obilnin. Pšenice, ječmen, žito, oves, rýže, kukuřice i další plodiny z čeledi lipnicovitých jsou nesmírně významné i dnes. Odborníci odhadují, že se obilniny podílejí na výživě lidstva asi ze 60 až 70 procent. Proto je v našem zájmu dozvědět se co nejvíce o původu těchto klíčových plodin i o průběhu jejich domestikace. Tyto informace pak mohou využít šlechtitelé i zemědělci. (Více)

Jak smrky reagují na změny klimatu?

30. 10. 2017

Smrk ztepilý u nás býval přirozenou dřevinou horských lesů, mokřin, rašelinišť a také inverzních údolí. Od poloviny 18. století se ale na našem území vysazuje ve velkých počtech v hospodářských lesích. Postupně se z něj stala nejrozšířenější a ekonomicky nejvýznamnější dřevina České republiky. V dnešní době čelí smrkové porosty velkým výzvám, jako je globální oteplování.

(Více)

Invaze nepůvodních rostlin v lesích Evropy

23. 10. 2017

V dnešním globálním světě se setkáváme s nepůvodními druhy rostlin téměř na každém kroku. Doopravdy zdatní vetřelci pronikají i do relativně nenarušených a zachovalých prostředí, jako jsou například lesy. Dnešní Evropa je poměrně hojně zalesněná – lesy představují asi jednu třetinu celkové rozlohy a jsou bezesporu velmi významné v mnoha ohledech. Doposud přitom neexistoval souhrnný přehled nepůvodních rostlin evropských lesů. (Více)

Cykly bobovitých rostlin na horských loukách

16. 10. 2017

Na loukách střední Evropy spolu často rostou trávy a bobovité rostliny. Jsou to partneři na jednom stanovišti a protivníci zároveň, protože mezi nimi probíhá věčný konkurenční boj. Bobovité rostliny jsou výjimečné tím, že díky symbiotickým bakteriím v hlízkách na svých kořenech mohou využívat atmosférický dusík, který je jinak velice obtížně dostupný. Příliv dusíku do ekosystému louky, a také vliv rozdílů ve schopnosti konkurovat o světlo, mohou společně vyústit do periodických změn v množství biomasy bobovitých rostlin a také trav na dané louce. Doposud ale nebyla k dispozici dlouhodobá pozorování biomasy rostlin na loukách, s nimiž by bylo možné ověřit tyto předpoklady. (Více)

Kolik zelených krásnooček žije v České republice?

2. 10. 2017

Krásnoočko najdeme v téměř každé učebnici přírodopisu pro základní školy. Víte ale, kolik jich v České republice žije druhů?

(Více)

Důlní výsypky jsou skvělé pro výzkum sukcese hub na kořenech dřevin

20. 9. 2017

Čas od času dojde v krajině k událostem, po nichž se krajina musí obnovit. Během toho se vytváří nová půda, kterou pak postupně osídlují rostliny a živočichové. Bývají to dramatické jevy, například vulkanické erupce, které zničí původní krajinu, anebo ústupy ledovců, které zase odkryjí dávno zmrzlý substrát. Postupné osídlování nově vzniklé půdy neboli primární sukcese ale může proběhnout i v člověkem pozměněné krajině.

(Více)

Jak studovat modularitu rostlin?

11. 9. 2017

Rostliny se liší od drtivé většiny živočichů tím, že jsou stavěné modulárně. Je to, jako kdyby byly ze stavebnice, která obsahuje několik jednoduchých modulů. A ty se na těle rostliny neustále opakují. Právě modularita rostlin se těsně vztahuje k vlastnostem, které určují , jak rostlinné druhy přetrvávají na místě, kde rostou, jak obsazují prostor ve svém okolí, i k tomu, jak se vzpamatovávají po poranění.

(Více)

Proč je užitečné vytvářet umělé polyploidy vikví?

4. 9. 2017

Rostliny se v porovnání se živočichy mnohem ochotněji kříží, přičemž v řadě případů vznikají životaschopní kříženci. Stejně tak se u rostlin mnohem častěji než u živočichů znásobují nebo nějak jinak mění počty chromozomů v jádru buňky. Mechanismy znásobení počtu chromozómů, tzv. polyploidizace, rostlin jsou přitom zajímavé nejen pro vědce, ale mají velký význam v zemědělství nebo zahradnictví.

(Více)

Zvýší globální oteplování riziko křížení invazních rostlin s domácími?

28. 8. 2017

Invazní druhy rostlin pronikají na nová místa po celém světě a přitom často dochází ke křížení s blízce příbuznými domácími druhy. Vznikají kříženci, kteří představují nové konkurenty pro domácí druhy a mohou být úspěšnější nejen ve srovnání s domácím, ale i s invazním rodičem. Samotné křížení také ohrožuje původní domácí druhy na genetické úrovni. Jejich genomy se mění.

(Více)

Ze světově vědy: Jak cestují mechy po planetě?

14. 8. 2017

Polární oblasti na severní i jižní polokouli jsou sice velmi vzdálené naší každodenní zkušenosti, přesto je ale v globálním propojeném světě nemůžeme opomíjet. Nedávno si získala pozornost zajímavá studie mechů, které mají bizarní rozšíření, takzvané bipolární. Vyskytují se totiž zároveň jak u severního, tak u jižního pólu a mezi jejich populacemi jsou často ohromné vzdálenosti. Jak se takové druhy mohly rozšířit?

(Více)

Jak prvky vzácných zemin ovlivňují růst mikrořas?

31. 7. 2017

Řasy hrají významnou úlohu v přírodě a také se o ně stále častěji zajímají biotechnologové. Mikroskopické druhy řas (a také sinic), označované jako mikrořasy, mohou být využívány jako zdroj biomasy a celé škály cenných produktů. Pokud ale chceme rozjet průmyslovou výrobu založenou na mikrořasách, je nutné detailně prozkoumat jejich biologii a nároky na prostředí.

(Více)

Pátrání po křížencích rdestů v Turecku

24. 7. 2017

Rdesty, odborně rod Potamogeton, jsou vytrvalé vodní rostliny, které rostou v čistších stojatých vodách i řekách. Dříve u nás rostly asi dvě desítky různých rdestů, ale řada z nich je teď vyhynulá či silně ohrožená. Mnohé rdesty jsou totiž velmi citlivé na vodní zákal a splachy živin. Znečištění vody a zvýšení množství živin nad únosnou míru naruší rovnováhu celého ekosystému a rdesty následně hynou.

(Více)

Kolonizace moravské krajiny: jak zkoumat historii pomocí moderních technologií

17. 7. 2017

Žijeme v krajině, která byla osídlená lidmi již dlouho před koncem nejmladší doby ledové. Po celou tu dobu se neustále proměňuje, často kvůli intenzivnímu vlivu člověka. Díky moderním technologiím můžeme historický vývoj krajiny zkoumat v dříve nevídaném rozsahu. Péter Szabó a jeho spolupracovníci z Botanického ústavu AV ČR v Brně a Průhonicích využili geografických informačních systémů (GIS), aby s jejich pomocí prozkoumali historii kolonizace moravské krajiny.

(Více)

Ze světové vědy: Průlom v genetickém inženýrství mikrořas slibuje zelené palivo

3. 7. 2017

Naše civilizace stále do značné míry závisí na fosilních palivech. Problém je v tom, že používání fosilních paliv vede k ničení prostředí, vypouštění velkého množství skleníkových plynů, a hlavně, fosilní paliva jednou dojdou. Fotosyntetické organismy, jako jsou rostliny nebo řasy, vyrábějí organické látky bohaté na energii jen tak, jenom ze slunečního záření a oxidu uhličitého. Tyto organické látky je pak možné použít k výrobě biopaliv.

(Více)

Jaká je konkurence mezi rostlinami na střeše světa?

26. 6. 2017

Když rostliny rostou v nenarušovaném prostředí s dostatkem živin, převládá mezi nimi podle klasických představ ekologů konkurence a prosadí se tam druhy, které jsou konkurenčně zdatné. Rostliny v  prostředí narušovaném různými vlivy, anebo tam, kde převládají nepříznivé faktory prostředí, by si zase měly spíše navzájem usnadňovat život. Podle některých názorů by to ale nemuselo být tak jednoduché a v doopravdy drsném prostředí by zase mezi rostlinami mohla převládnout řevnivost a konkurence.

(Více)

Co určuje osud výhonů klonální trávy chrastice rákosovité?

12. 6. 2017

Chrastice rákosovitá, odborně Phalaris arundinacea, je na první pohled nepříliš zajímavou trávou, která se běžně vyskytuje na vlhkých místech Evropy, severní Ameriky, severní Asie i severní Afriky. Zdání ale klame. Chrastice lidem nabízí široké možnosti využití. Již dlouho se pěstuje jako okrasná rostlina, používá se jako krmivo pro ptáky i pro hospodářská zvířata. Obsahuje řadu bioaktivních látek, často se vysazuje do kořenových čističek, pro dekontaminaci půd nebo též ke zpevnění břehů vod.

(Více)

Jak souvisí velikost genomu rostlin z čeledi lanovcovitých s vlastnostmi prostředí?

5. 6. 2017

Rostliny z čeledi lanovcovitých (odborně Restionaceae) u nás neuvidíte, jedině v botanické zahradě. Vzhledem připomínají sítiny, jednoklasé ostřice, nebo dokonce přesličky či bambusy, a jsou blízce příbuzné travám. Dohromady zahrnují asi 600 druhů v 50 rodech. Některé z druhů této čeledi měří sotva pár centimetrů, jiné zase až tři metry. Celá skupina pochází původně z jižní polokoule. Rostou hlavně v oblastech se středomořským klimatem v jižní Africe a Západní Austrálii. Úplně nejvíc druhů roste v Kapsku na jihu Jihoafrické republiky, kde představují významnou dominantu místních velmi cenných a druhově bohatých porostů.

(Více)

Co ohrožuje pobřežnici jednokvětou?

29. 5. 2017

Pobřežnice jednokvětá (Litorella uniflora) je velmi drobná obojživelná vodní rostlina, která miluje občas vysychající písečná dna mělkých jezer nebo rybníků s velmi čistou vodou. Ty jsou samozřejmě v dnešní době poměrně vzácné, takže na řadě míst svého výskytu v Evropě patří pobřežnice mezi ohrožené rostliny. Týká se to i České republiky, kde je v Červeném seznamu řazena mezi kriticky ohrožené druhy. Roste u nás už jenom na osmi lokalitách, většinou na rybnících Třeboňska, jihu Českomoravské vrchoviny a pak na jedné vodárenské nádrži v Brdech.

(Více)

Ze světové vědy: Vědci vystopovali lesy o rozloze 60 procent Austrálie

22. 5. 2017

Na řadě míst světa jsou lesy pod tlakem lidských aktivit a postupně ubývají. Mezinárodnímu týmu, který vedli vědci z Organizace pro výživu a zemědělství FAO, se teď ale povedl husarský kousek, během něhož naopak objevili doposud opomíjené lesy o obrovské rozloze.

(Více)

Znaky rostlin ovlivňují funkčnost ekosystémů

15. 5. 2017

V dnešní ekologii hraje klíčovou roli biodiverzita, která představuje rozmanitost života, od úrovně genů, přes jednotlivé druhy organismů, až po rozmanitost ekosystémů. Vědci se domnívají, že biodiverzita je v úzkém vztahu s fungováním ekosystémů v přírodě, tedy například s tím, jak se v ekosystémech pohybují prvky, chemické látky a energie, čehož v řadě případů lidé využívají. Zatím ale není jasné, jaký tento vztah vlastně je a do jaké míry biodiverzita skutečně ovlivňuje rozmanité funkce ekosystémů.

(Více)

Všechny příspěvky

Volná PhD pozice v rámci mezinárodního projektu EpiDiverse: Epigenetic Diversity in Ecology

16. 10. 2017

EpiDiverse – Epigenetic Diversity in Ecology – is a Marie Skłodowska-Curie Innovative Training Network aimed at the study of epigenetic variation in wild plant species. There are currently 15 vacancies for a PhD position at the partner institutes all over Europe including one position at the Insitute of Botany of the Czech Academy of Sciences. The deadline for applications is 24 November 2017.

Sezónní nabídka brigády – zahradnické práce

26. 6. 2017

Přijmeme brigádníky do Průhonického parku – sezónní zahradnické práce. Dohoda o provedení práce – 80,- Kč / hod.

Kontakt:  Správa Průhonického parku, tel: 606713146 nebo e-mail: park@ibot.cas.cz .

Pracovní pozice zahradník / zahradnice

19. 10. 2016

Botanický ústav AV ČR, v. v. i., – Správa Průhonického parku přijme do pracovního poměru zahradníky/zahradnice. Nástup od března 2017. Ubytování pro svobodné zajištěno.

Nabídky zasílejte písemně na adresu Botanický ústav AV ČR, v. v. i., Správa Průhonického parku,  Zámek 1, 252 43 Průhonice nebo e-mailem na park@ibot.cas.cz.

Všechny příspěvky