Botanický ústav AV ČR,
v. v. i.

Nejlepší horolezci mezi rostlinami

1. 6. 2020

Rostlinám se s lidmi v dobývání osmitisícovek špatně soupeří. Lidé si založí postupové tábory a z toho nejvyššího, se zásobou kyslíku a tatrankou, pořádně oblečení, brzy ráno vyrazí a na večeři jsou zpět. Rostlina stráví v každém vrcholovém táboře celý život a pošle výš jen své potomky ve formě semen. Samozřejmě jí tatranka nestačí a je odkázána na místní zdroje, které si musí ze vzduchu a půdy získat. To vysvětluje, proč rostliny žádný osmitisícový vrchol dosud nezdolaly a jejich rekordem jsou výšky kolem 6000 m; potřebují totiž k životu jednou za rok alespoň měsíc bez mrazů a trochu půdy, kam by zapustily kořeny. (Více)

Neměnný prales?

25. 5. 2020

Nevím, kdy vy jste si všimli, že svět kolem nás se mění, ale já mám dva silné zážitky z dětství. Jeden se týkal lidí a bylo to zjištění, že ten mladý pár na fotografii v babiččině ložnici je babička s dědečkem. Druhý se týkal lesa, o kterém jsem si myslela, že existuje od nepaměti. Dědeček mi ale při procházce řekl, že si pamatuje, když se ten les sázel. (Více)

Tropické lesy dokáží odolávat zvyšujícím se teplotám, ale jen do určité míry

22. 5. 2020

Klimatická změna chystá tropickým lesům nejistou budoucnost. Nová studie publikovaná v časopise Science ukazuje, že i v teplejších podmínkách mohou tropické lesy nadále ukládat velké objemy uhlíku, pokud ovšem současně omezíme produkci skleníkových plynů. Na zmíněné studii se podíleli i tři vědci z České republiky. (Více)

Koruny stromů chrání lesní rostliny před globálním oteplováním

15. 5. 2020

Teplotně stabilnější lesní prostředí pod korunami stromů chrání lesní organismy před teplotními extrémy, a ovlivňuje tak jejich reakci na globální oteplování. Lesní rostliny proto mnohem výrazněji reagují na změny v zápoji stromového patra než na celkové oteplování klimatu. K těmto závěrům došla mezinárodní studie, na níž se podílelo šest vědců z Botanického ústavu AV ČR a jež byla dnes zveřejněná v prestižním časopise Science. (Více)

Destrukce a příležitost

11. 5. 2020

Je nám nyní připomínáno, že krize je současně příležitost. Jestli si nejste jisti, co to znamená, mám tady jeden příklad z přírody. Přírodě dáváme my lidé dost zabrat, ale nebuďme domýšliví, pořádné katastrofy tady existují i bez našeho přičinění, třeba díky sopečné činnosti, zemětřesením a pádům meteoritů. Co na to živáčkové? Neváhají a zničené místo zabydlí. (Více)

Pokusní králíci ekologů

4. 5. 2020

V biologii jsou velmi populární pokusné organizmy, díky nimž vědci už testovali mnoho klíčových hypotéz. Určitě jste slyšeli o králících, laboratorní krysách, myších, octomilkách nebo huseníčku, ale víte, že i ekologové mají své oblíbené modelové pokusné entity? (Více)

Studenokrevná stvoření

27. 4. 2020

Rostliny, kdyby měly nějakou krev, bychom označili za studenokrevná stvoření. Teplotu svého těla umí regulovat jen do určité míry: například pomocí odpařování vody umí zchladit listy, pomocí zahuštění buněčného obsahu cukernými roztoky umí chránit své tkáně před zmrznutím, ochlupením zpomalují proudění vzduchu a tím ochlazování listů, tvarem, barvou a natočením ke slunci umožňují zvýšit teplotu uvnitř květu. Přesto jsou rostliny závislé na okolní teplotě a ekologové teplotu považují za důležitý faktor ovlivňující jejich rozšíření a růst.

(Více)

Vyšla Botanika 1/2020

24. 4. 2020

První letošní číslo časopisu Botanika přináší články z různých oborů od paleobotaniky a ekologie po mykologii. Jmenovatelem několika z nich jsou lesy: jeden je věnovaný rekonstrukci druhové skladby lesů před intenzifikací lesního hospodaření, další s názvem “Kde se berou lesní byliny?” představuje vlivy prostředí, které působí na klíčení lesních bylin, a do třetice je zde příspěvek o mikroklimatickým podmínkách v různých fázích vývoje horského smrkového lesa. Časopis zakoupíte např. v knihkupectvích Academia, která jsou od pondělí 27. dubna opět otevřena. Více o časopisu Botanika zde.

Pozvánka na pevninské ostrovy

20. 4. 2020

Určitě už plánujete letošní dovolenou v české kotlině a možná jste trochu smutní, že zůstanete ochuzeni o mořské radovánky se slanou vodou, korálovými útesy a pustými ostrovy. Botanici jsou z toho smutní také, hlavně proto, že ostrovy jsou velmi zajímavé výzkumné objekty. Speciálně to platí pro hodně staré izolované ostrovy, na které měly rostliny problém doputovat, a když už se tam dostaly, přizpůsobily se různým prostředím a daly vznik mnoha jinde nevídaným druhům. (Více)

Podcast: Rozpínavá krása nepůvodních akátů

20. 4. 2020

Charismatické invazní druhy to mají jednodušší

16. 4. 2020

Co je vidět, to se počítá: Charisma nepůvodních druhů má vliv na jejich zavlékání a vnímání veřejností a může dokonce bránit jejich eradikaci. Mezinárodní tým, vedený vědci z Biologického centra Akademie věd České republiky a Leibniz-Institute of Freshwater Ecology and Inland Fisheries (IGB), zjišťoval vliv charismatu na management invazních druhů. Na studii se podílelo také pět pracovníků Botanického ústavu AV ČR. (Více)

V lesích mizí vzácné druhy rostlin. Může za to nárůst dusíku.

15. 4. 2020

V opadavých lesích Evropy jsou vzácnější druhy rostlin vytlačovány těmi hojnějšími. Tento vývoj může souviset se zvýšenou depozicí dusíku. Zjistil to mezinárodní tým vědců sdružený kolem iniciativy forestREplot, ve které působí i vědci Botanického ústavu AV ČR. Jejich výsledky byly publikovány v časopise Nature Ecology & Evolution.

(Více)

Anatomický atlas stonků vodních a mokřadních rostlin

6. 4. 2020

Po téměř sedmi letech příprav v únoru vyšel v nakladatelství Springer anatomický atlas stonků vodních a mokřadních rostlin, který je výsledkem spolupráce botaniků z BÚ Andrey Kučerové, Lubomíra Adamce a Jiřího Doležala se švýcarským profesorem Fritzem H. Schweingruberem.

(Více)

Jak si rostliny připravují půdu

6. 4. 2020

Každý zahrádkář ví, že musí půdu pro rostliny řádně připravit. Není to však nic originálního, rostliny si totiž půdu vzájemně také „připravují“ a přes půdu ovlivňují navzájem svůj růst. I když nechceme rostliny podezřívat z nekalých úmyslů, musíme přiznat, že někdy ovlivní tu půdu tak, že tím své následovníky pěkně potrápí.

(Více)

Vědec se musí pořád učit

30. 3. 2020

Vědec stále přemýšlí o svém vědeckém projektu a hledá inspiraci i ve zcela jiných oborech, než je ten jeho. Mně se teď honí hlavou, jak se současná pandemie podobá vědeckému experimentu, třeba takovému, jaký obvykle provádíme na rostlinách. (Více)

Konference o populační biologii rostlin odložena

24. 3. 2020

Konference o populační biologii rostlin, která se měla konat 21.–23. května 2020 v Praze, byla odložena na příští rok. Více zde.

Máme rádi škatulkování

23. 3. 2020

Všimli jste si, jak jsme my lidé posedlí škatulkováním a tříděním? Tak například rouška ušitá kolegyní Ájou z látky, která by mohla být v lepších časech letní sukénkou, je ochranný prostředek třídy 00. Virus SARS-CoV-2, proti kterému má chránit mé okolí, je z podčeledi Orthocoronavirinae, což jsou viry s jednovláknovou RNA v obalu. Mokřady, kolem kterých jdu v Třeboni do práce pracovat na videopřednáškách pro studenty, jsou různá rostlinná společenstva třídy Phragmito‐Magnocaricetea, tedy česky „vegetace rákosin a vysokých ostřic“. (Více)

Vědci vyzývají k přijetí opravdu účinných opatření pro udržitelnost společné zemědělské politiky EU

11. 3. 2020

Udržitelné zemědělství, zodpovědné k budoucím generacím, je celosvětovou výzvou. V Evropě dochází vlivem intenzivního zemědělství ke ztrátě biologické rozmanitosti, zhoršuje se podnebí, dochází k degradaci půdy a kontaminaci podzemních i povrchových vod hnojivy a pesticidy. Nastavení současné i připravované Společné zemědělské politiky EU (SZP) je pro řešení těchto problémů zcela nedostatečné. Evropští vědci proto požadují nápravu. Mezi signatáři výzvy je i několik vědců z Botanického ústavu AV ČR.

(Více)

Botanický ústav AV ČR poukazuje na rizika hrozící památkám zahradního umění

10. 3. 2020

Vědci Botanického ústavu AV ČR zveřejňují výsledky svého výzkumu, který poukazuje na nejčastější příčiny ohrožení památek zahradního umění. Výzkum, který proběhl v zámeckých parcích v ČR, přináší překvapivá fakta – například, že navzdory velkému množství pěstovaných rostlinných druhů nejsou parky tak výrazným zdrojem invazí, jak se očekávalo. V rámci výzkumu vědci vyvinuli dvě technologické novinky – detektor mikroorganismů na různých površích a on-line systém pro kontrolu znečištění vody. S výsledky výzkumu se může veřejnost seznámit na výstavě v Průhonicích. Tisková zpráva

Rostlinné celebrity

9. 3. 2020

Březen je měsícem čtenářů, takže i vy, čtenáři tohoto blogu máte celý měsíc svátek a svátek mám i já, čtenář vědeckých článků. Nemusíte mě litovat, vědecké články jsou zajímavé, zvláště ty o rostlinách. Nejedná se o monotónní a nudné čtení, naopak, i vědecké články mají své žánry. Najdete mezi nimi detektivky, rodinné ságy nebo medailonky celebrit. Nyní se jistě ptáte: „Co proboha jsou ty celebrity?“ (Více)

Nejlepší horolezci mezi rostlinami

1. 6. 2020

Rostlinám se s lidmi v dobývání osmitisícovek špatně soupeří. Lidé si založí postupové tábory a z toho nejvyššího, se zásobou kyslíku a tatrankou, pořádně oblečení, brzy ráno vyrazí a na večeři jsou zpět. Rostlina stráví v každém vrcholovém táboře celý život a pošle výš jen své potomky ve formě semen. Samozřejmě jí tatranka nestačí a je odkázána na místní zdroje, které si musí ze vzduchu a půdy získat. To vysvětluje, proč rostliny žádný osmitisícový vrchol dosud nezdolaly a jejich rekordem jsou výšky kolem 6000 m; potřebují totiž k životu jednou za rok alespoň měsíc bez mrazů a trochu půdy, kam by zapustily kořeny. (Více)

Neměnný prales?

25. 5. 2020

Nevím, kdy vy jste si všimli, že svět kolem nás se mění, ale já mám dva silné zážitky z dětství. Jeden se týkal lidí a bylo to zjištění, že ten mladý pár na fotografii v babiččině ložnici je babička s dědečkem. Druhý se týkal lesa, o kterém jsem si myslela, že existuje od nepaměti. Dědeček mi ale při procházce řekl, že si pamatuje, když se ten les sázel. (Více)

Pokusní králíci ekologů

4. 5. 2020

V biologii jsou velmi populární pokusné organizmy, díky nimž vědci už testovali mnoho klíčových hypotéz. Určitě jste slyšeli o králících, laboratorní krysách, myších, octomilkách nebo huseníčku, ale víte, že i ekologové mají své oblíbené modelové pokusné entity? (Více)

Studenokrevná stvoření

27. 4. 2020

Rostliny, kdyby měly nějakou krev, bychom označili za studenokrevná stvoření. Teplotu svého těla umí regulovat jen do určité míry: například pomocí odpařování vody umí zchladit listy, pomocí zahuštění buněčného obsahu cukernými roztoky umí chránit své tkáně před zmrznutím, ochlupením zpomalují proudění vzduchu a tím ochlazování listů, tvarem, barvou a natočením ke slunci umožňují zvýšit teplotu uvnitř květu. Přesto jsou rostliny závislé na okolní teplotě a ekologové teplotu považují za důležitý faktor ovlivňující jejich rozšíření a růst.

(Více)

Pozvánka na pevninské ostrovy

20. 4. 2020

Určitě už plánujete letošní dovolenou v české kotlině a možná jste trochu smutní, že zůstanete ochuzeni o mořské radovánky se slanou vodou, korálovými útesy a pustými ostrovy. Botanici jsou z toho smutní také, hlavně proto, že ostrovy jsou velmi zajímavé výzkumné objekty. Speciálně to platí pro hodně staré izolované ostrovy, na které měly rostliny problém doputovat, a když už se tam dostaly, přizpůsobily se různým prostředím a daly vznik mnoha jinde nevídaným druhům. (Více)

Jak si rostliny připravují půdu

6. 4. 2020

Každý zahrádkář ví, že musí půdu pro rostliny řádně připravit. Není to však nic originálního, rostliny si totiž půdu vzájemně také „připravují“ a přes půdu ovlivňují navzájem svůj růst. I když nechceme rostliny podezřívat z nekalých úmyslů, musíme přiznat, že někdy ovlivní tu půdu tak, že tím své následovníky pěkně potrápí.

(Více)

Vědec se musí pořád učit

30. 3. 2020

Vědec stále přemýšlí o svém vědeckém projektu a hledá inspiraci i ve zcela jiných oborech, než je ten jeho. Mně se teď honí hlavou, jak se současná pandemie podobá vědeckému experimentu, třeba takovému, jaký obvykle provádíme na rostlinách. (Více)

Máme rádi škatulkování

23. 3. 2020

Všimli jste si, jak jsme my lidé posedlí škatulkováním a tříděním? Tak například rouška ušitá kolegyní Ájou z látky, která by mohla být v lepších časech letní sukénkou, je ochranný prostředek třídy 00. Virus SARS-CoV-2, proti kterému má chránit mé okolí, je z podčeledi Orthocoronavirinae, což jsou viry s jednovláknovou RNA v obalu. Mokřady, kolem kterých jdu v Třeboni do práce pracovat na videopřednáškách pro studenty, jsou různá rostlinná společenstva třídy Phragmito‐Magnocaricetea, tedy česky „vegetace rákosin a vysokých ostřic“. (Více)

Rostlinné celebrity

9. 3. 2020

Březen je měsícem čtenářů, takže i vy, čtenáři tohoto blogu máte celý měsíc svátek a svátek mám i já, čtenář vědeckých článků. Nemusíte mě litovat, vědecké články jsou zajímavé, zvláště ty o rostlinách. Nejedná se o monotónní a nudné čtení, naopak, i vědecké články mají své žánry. Najdete mezi nimi detektivky, rodinné ságy nebo medailonky celebrit. Nyní se jistě ptáte: „Co proboha jsou ty celebrity?“ (Více)

Vzniku druhů na stopě

25. 2. 2020

Charles Darwin předpověděl v poslední kapitole své věhlasné knihy „O vzniku druhů přírodním výběrem“, že bude-li jeho teorie přijata, budou se systematici více (a radostněji) zabývat přechodnými formami mezi druhy. Přechodné formy nebudou jen otravný taxonomický problém, ale budou ve světle jeho teorie značit, že jsme svědky vzniku nového druhu. Darwin se nemýlil, jeho teorie byla přijata a systematici se rádi zaobírají různými obtížnými druhovými komplexy, kde vést hranici mezi druhy je téměř nemožné. (Více)

Je botanika vhodným oborem pro mladé muže?

11. 2. 2020

11. února je mezinárodní den dívek a žen ve vědě a tím pádem příležitost připomenout, že vědu dělají nejen muži, kteří jsou pro mnohé stále symbolem vědce objevitele, ale také ženy. V botanice je však situace trochu jiná, než ve zbytku přírodních věd, protože botanika je považována za ženskou disciplínu. Například v roce 1887 (kdy jsme v Česku neměli jedinou vysokoškolsky vzdělanou ženu, ale některé fakulty už dovolovaly přijímat ženy ke studiu), vyšel v časopis Science článek: Je botanika vhodným oborem pro mladé muže?

(Více)

Co hledají botaničtí prospektoři?

10. 2. 2020

Víte, že botanika je také trochu cestovatelská věda? Když jste chemici, platí pro vás Mendělejevova tabulka prvků, ať jste na Zeměkouli kdekoliv. Zatímco když jste botanici a navštívíte nový kontinent, čeká vás spousta objevů. Tedy, abychom byli přesní, spousta objevů vás čekala, pokud jste byli mezi prvními návštěvníky. Na velkých objevitelských výpravách, například když se plavil James Cook prozkoumat Nový Zéland a Austrálii, botanici nechyběli. Jejich úlohou ovšem tehdy nebylo napsat o své cestě článek do významného časopisu, ale najít něco užitečného: nové ovoce, koření, vůně, květiny či vzácná dřeva. (Více)

Co si ostatní myslí, že umíme, a co doopravdy umíme

27. 1. 2020

Laici si obvykle myslí, že botanik pozná každou rostlinu, zvláště tu, kterou nafotili rozmazaně mobilním telefonem. Botanik však ve skutečnosti potřebuje mít kvetoucí rostlinu v ruce, aby si ji mohl dobře prohlédnout, často k tomu potřebuje také lupu a klíč k určování. Nyní však přišli američtí kolegové s řešením. Připravili pro laiky průvodce pro takové to botanizování z automobilu (Practical Guide for Roadside Wildflower Viewing). Překlad do češtiny a přizpůsobení českým poměrům nebude problém.  (Více)

Klonalita rostlin ve světle evoluce

13. 1. 2020

Nic v biologii nedává smysl, dokud to neuvidíme v kontextu evoluce, říká ve svém eseji evoluční biolog Theodozius Dobzhanski (1973). Nechali jsme se inspirovat a po desetiletích sběru dat jsme se konečně podívali na klonalitu a různé orgány, které ji rostlinám zajišťují, ve světle evoluce.

(Více)

Dobrá zpráva pro zapomnětlivé pěstitele

6. 1. 2020

Nadzemní a podzemní část rostliny spolupracují pro blaho celku: nadzemní, zelená část, vytváří pomocí fotosyntézy organické látky a podzemní, nezelená část, k tomu dodává nezbytnou vodu a v ní rozpuštěné minerální živiny. Když je ohrožena fotosyntéza, rostlina investuje do listí, když je málo živin, investuje rostlina do kořenů. Existují ale podmínky, kdy ani větší investice nepomohou a zatímco jedna část rostliny dělá svou práci dobře, druhá na úkol nestačí.

(Více)

Lze poznat Trutnov od Turnova podle okrasných rostlin?

5. 12. 2019

Jako Jihočechovi mi vždy dělalo potíže rozeznat od sebe dvě severočeská města s podobným názvem Trutnov a Turnov. Zajásala jsem tedy, když jsem uviděla novou publikaci průhonických kolegů zabývající se klasifikací společenstev okrasných rostlin pěstovaných na 174 místech České republiky od celých vesnic až po zahrádkářské kolonie. Třeba se tam dozvím, že v Turnově pěstují něco jiného než Trutnově! Nebo že zahradníci z Turnova sázejí více potenciálně invazních rostlin, které mohou utéci ze zahrad do volné přírody, než zahradníci z Trutnova!

(Více)

Trávy na střeše světa

25. 11. 2019

Trávy tvoří jednu z největších rostlinných čeledí a co více, jedinou, podle které se jmenuje široce rozšířený typ rostlinného společenstva – trávník. Trávník najdete za vaším domem, za polárním kruhem i v tropech a stále v něm převažují nenápadné rostliny se zelenými květy opylovanými větrem, s dlouhými listy a dutým stéblem, které vypadají tak trochu všechny stejně. Jak je možné, že trávy snášejí sucho i mráz, zamokření i zastínění, požár i pastvu? (Více)

Podle lišejníků poznáte je

18. 11. 2019

Líbí se vám pralesy? Věřte, že nejste sami a je to dokonce dokázáno! Vědce zajímalo, jak lidé vnímají les a jestli dovedou ocenit krásy starého lesa, tedy, jak u nás říkáme, pralesa. (Více)

Kořeny a oddenky: návod k použití

3. 10. 2019

Nové metody jsou pro vědecký pokrok nezbytné. Vynález mikroskopu nebo konstrukce sekvenátoru přinesly výzkumníkům nebývalé možnosti. Někdy je však dobré oprášit staré znalosti a zasadit je do nového kontextu, aby mohly být použity pro zodpovězení nových otázek. O to se pokusili výzkumníci z třeboňského pracoviště Botanického ústavu, kteří s kolegy ze všech kontinentů (kromě Antarktidy) připravili příručku pro měření modulárních vlastností rostlin. (Více)

Jak vznikají nové druhy rostlin? Příklad hybridního pýru Elytrigia ×mucronata

22. 7. 2019

U rostlin, na rozdíl od živočichů, dochází nezřídka ke křížení mezi druhy (hybridizaci) a v případě, že je kříženec plodný, mohou takto vznikat druhy úplně nové. Ke schopnosti předávat vlastnosti do budoucích generací přitom může přispět i zmnožení sad chromozómů (polyploidizace). Časté křížení i polyploidizace byly pozorovány např. mezi trávami, které jsou v hledáčku výzkumníků mj. proto, že jsou příbuzné s obilovinami a hybridní linie by mohly být zdrojem genetického materiálu pro jejich šlechtění. Zároveň však jejich výzkum prohlubuje naše porozumění mechanismům evoluce rostlin. (Více)

Provozní pro II. část Průhonického parku

25. 5. 2020

Botanický ústav hledá do svého týmu  novou kolegyni nebo kolegu pro pracoviště v Průhonicích na pozici provozní/ho pro II. část Průhonického parku, více zde

Zahradník/zahradnice

20. 5. 2020

Botanický ústav AV ČR, v.v.i. hledá do svého týmu pro pracoviště v Průhonicích novou kolegyni/kolegu na níže uvedenou pozici:     ZAHRADNÍK / ZAHRADNICE, více zde

PhD student in Department of Population Ecology

19. 5. 2020

We are looking for a PhD student interested in ecological epigenetics to join our lab. The successful applicant will focus on the role of epigenetic memory in behaviour of a clonal plant. More information here

Departmental Leader (Centre for Algology)

6. 3. 2020

Looking for an opportunity to develop and recreate your own team? Having the independence to develop your own research ideas and benefit from the unique contribution of our long-lasting institute.

Join our IBOT team in Třeboň. More information here

Biostatistician/Bioinformatician for a new department

6. 3. 2020

Looking for an opportunity to develop your own research ideas? Join our new department of Bioinformatics at Institute of Botany CAS (IBOT). More information here

Ph.D. position in project: Tropical-alpine plant radiations: the role of allopatry, hybridization and niche differentiation

7. 1. 2020

A Ph.D. position is available in the research group of Dr. Roswitha Schmickl
(https://lab-allience.natur.cuni.cz/plantevocytogen/people-research) at the Institute
of Botany of the Czech Academy of Sciences and Department of Botany, Charles
University. More information here