Aktuality

Introdukce nepůvodních druhů jsou nejintenzivnější v historii

15. 2. 2017

Nárůst počtu nepůvodních druhů nevykazuje žádné známky zpomalení, ukázal mezinárodní tým 45 vědců, vedený pracovníky výzkumného centra v německém Senckenbergu a vídeňské univerzity, na němž se podíleli tři vědci z Botanického ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Během posledních století počty nových introdukcí po celém světě trvale rostou, přičemž více než třetina z celého zaznamenaného počtu se odehrála mezi roky 1970 až 2014. Studie vyšla v prestižním časopise Nature Communications.

(Více)

Život pro kuřičku – naděje pro rychle mizející rostlinu, která jinde než v ČR neroste

14. 2. 2017

Ani sloni, ani lvi neubývají tak rychle jako kuřička hadcová – rostlina, která roste jen v ČR, a to pouze na dvou lokalitách. Počet jedinců na obou lokalitách poklesl od roku 2011 o 65 %, jedna populace již v minulosti vyhynula. V Botanickém ústavu AV ČR teď tým RNDr. Hany Pánkové, Ph.D., ve spolupráci s ČSOP a MŽP řeší projekt zaměřený na záchranu tohoto kriticky ohroženého druhu. Hlavním cílem projektu je zvýšení celkové velikosti populací kuřičky hadcové o 40 % a zavedení vhodného dlouhodobě udržitelného managementu. V sobotu 18. 2. bude projekt představen na veřejném semináři v Kamberku.

(Více)

Jak se rostliny dostaly k masožravosti?

13. 2. 2017

Rostliny, které pojídají živočichy. Masožravé rostliny nás nepřestávají fascinovat, a také i trochu děsit, alespoň v koutku duše. Kdo by neznal obří masožravku Adélu ze slavného filmu Oldřicha Lipského. V reálném světě masožravé rostliny lapají hmyz a někdy i větší živočichy do různých pastí a využívají jejich tělní látky jako zdroj živin – dusíku, fosforu i dalších látek. Jak ale takové rostliny přišly ke své masožravosti?

(Více)

Pozvánka na komentovanou prohlídku výstavy

10. 2. 2017

Libor Teplý a Botanický ústav AV ČR, v. v. i., zvou na komentovanou prohlídku výstavy fotografických obrazů z Vily Tugendhat v Galerii Natura v průhonickém zámku, která se bude konat v neděli 26. 2. 2017 od 14 hodin.

(Více)

Soutěž o logo Platformy pro krajinu

8. 2. 2017

Botanický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., vyhlašuje soutěž o logo Platformy pro krajinu. Návrhy je možné zasílat do 31. března, blíže viz pravidla a plakát soutěže. Nechcete nebo nemůžete se soutěže účastnit, ale patříte mezi ty, kterým osud naší krajiny není lhostejný? Vadí vám, že dříve květnaté louky přestávají kvést a místo nich kvetou rybníky a kvůli tomu se v nich nedá např. bezpečně koupat? Víte, že ročně mizí 5 000 hektarů půdy pod neregulovanou zástavbou, jako jsou velkokapacitní haly? A chcete se dozvědět víc?

(Více)

Jak se mění vztah mezi rostlinou a býložravci s nadmořskou výškou?

6. 2. 2017

Globální oteplování se projevuje mnoha různými způsoby. V jeho důsledku dochází i k tomu, že rostliny a živočichové pronikají do vyšších nadmořských výšek a také blíže k zemským pólům. Rychlost a intenzita migrace jednotlivých druhů rostlin a živočichů se ale může lišit. Kvůli tomu se pak mění jejich vzájemné vztahy, jako je například vztah mezi rostlinami a býložravci.

(Více)

Vyšlo speciální číslo časopisu Folia Geobotanica o mokřadech

6. 2. 2017

Speciální číslo časopisu Folia Geobotanica o mokřadech je věnováno vynikající rostlinné ekoložce a fyzioložce Dagmar Dykyjové (1914-2011), která se zabývala vegetací zejména sladkovodních mokřadů. Celý obsah čísla zde.

Botanický ústav AV ČR se připojil ke Stanovisku vědců k novele zákonu 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny

3. 2. 2017

Botanický ústav Akademie věd ČR, v. v. i., se připojil k výzvě „Stanovisko vědců k novele zákonu 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny“. Vědci ve stanovisku vyzývají poslance, aby podpořili původní konsensuální znění vládní novely respektující vědecké poznatky a zamítli senátní pozměňovací návrh, který by Českou republiku vrátil o několik desetiletí zpět a umožnil prakticky zničit naše národní parky. Celý text  výzvy zde.

Co prozradil výzkum populací řeřišničníku písečného?

30. 1. 2017

Nenápadně elegantní řeřišničník písečný (Arabidopsis arenosa, též Cardaminopsis arenosa) je blízkým příbuzným oblíbeného modelového druhu molekulárních biologů – huseníčku rolního (Arabidopsis thalliana). Huseníček je podrobně prozkoumaný a pro vědce je velmi zajímavé ho porovnávat s příbuznými druhy, jako je právě řeřišničník. Takové srovnání například ukáže, nakolik lze informace o huseníčku zobecnit.

(Více)

Ocenění za celoživotní práci převzali Uljana a Milan Blažkovi

30. 1. 2017

Na valné hromadě Unie botanických zahrad ČR, která se konala 26. 1. 2016 v botanické zahradě UK Na Slupi, získali dva bývalí zaměstnanci Botanického ústavu Uljana a Milan Blažkovi významné ocenění za celoživotní práci v botanických zahradách – Čestné členství Unie. Na webu Průhonické botanické zahrady si můžete přečíst jejich životopisy.

Jaký je dlouhodobý vliv požárů na borové lesy?

23. 1. 2017

Oheň je jedním z výrazných faktorů, které ovlivňují krajinu. V některých oblastech Evropy jsou požáry považovány za nedílnou součást přirozených procesů při utváření lesa. Platí to hlavně pro oblast kolem Středozemního moře a rovněž pro oblast Skandinávie a Finska. V lesích mírného pásu střední Evropy ale bývá ekologická role ohně přehlížena, i když tu rostou lesy přirozeně náchylné k požárům, kde často hoří.

(Více)

První Červený seznam ohrožených přírodních stanovišť evropské pevniny a moří s přispěním českých botaniků

18. 1. 2017

Mezinárodní skupina biologů zpracovala na objednávku Evropské komise první komplexní vyhodnocení míry ohrožení různých typů přírodních stanovišť Evropy. Bylo hodnoceno celkem 480 typů přírodních stanovišť v 35 zemích Evropy, od arktických oblastí po Středomoří a také v severním Atlantiku a Baltském, Středozemním a Černém moři. Projekt koordinovala nizozemská organizace Alterra spolu s Mezinárodní unií pro ochranu přírody (IUCN). Českou republiku v týmu zastupovali biologové z brněnské Masarykovy univerzity (F. Landucci, M. Hájek, M. Chytrý a M. Kočí) a Botanického ústavu Akademie věd ČR (K. Šumberová), kteří hodnotili zejména stav vodních, rašeliništních a lesních stanovišť. Zjištění týmu jsou alarmující.

(Více)

Jak nejlépe odhadnout věk velkých stromů?

16. 1. 2017

Velké stromy hrají klíčovou roli v různých typech krajiny. Nabízejí prostředí pro rozmanité druhy a tím přispívají k udržení biodiverzity. Také se významně podílejí na ukládání uhlíku a jeho koloběhu v krajině. Pro obhospodařování lesů, jejich ochranu i výzkum, mají velký význam spolehlivé odhady věku velkých stromů.

(Více)

Červená voda a okrový ledopád na Moravě – zbarvení má biologický původ

16. 1. 2017

Prof. Blahoslav Maršálek z brněnského pracoviště Botanického ústavu AV ČR ve zpravodajství České televize objasnil původ zbarvení vody a ledu na dvou moravských lokalitách. Červené zbarvení Holáseckých jezer způsobily bakterie, okrové zbarvení Pulčínského ledopádu sněžné řasy. Reportáž o jezerech zde, o ledopádech zde. Čištěním vod se v Botanickém ústavu zabývali vědci mj. v rámci právě končícího projektu „Z odpadů surovinami“, ve kterém řešili prevenci znečištění přírody a přeměnu odpadů na suroviny využitelné např. jako hnojivo. Sněžné řasy studovali v Botanickém ústavu L. Nedbalová a J. Lukavský, více si o nich můžete přečíst v časopise Živa.

Změna klimatu podporuje šíření nepůvodních rostlin z evropských zahrad

9. 1. 2017

Mezi příchodem nepůvodní rostliny na nové území a jejím invazním šířením často bývá poměrně dlouhá pauza. To znamená, že mezi mnoha druhy nepůvodních rostlin, které se v dané oblasti vyskytují, je celá řada těch, které stále čekají na příležitost k šíření. Mnohdy se drží zpátky kvůli ne zcela optimálním klimatickým podmínkám. V Evropě roste značný počet takových druhů v zahradách a parcích, které tak hrají roli významného zdroje budoucích invazních druhů.

(Více)

Je možné předpovídat nárůsty vodních květů?

2. 1. 2017

Vodní květy, tedy přemnožené sinice a další mikroorganismy, které nápadně zeleně zbarvují vodu, mohou být velmi nebezpečné a destruktivní. Bývají toxické, zabíjejí ryby a ohrožují další živočichy, včetně návštěvníků koupališť. Bylo by velmi vítané, kdybychom vývoj vodních květů dovedli předpovídat a případně zastavit před tím, než způsobí velké škody. Není to ale snadné.

(Více)

Vyšlo nové číslo časopisu Botanika: 2/2016

27. 12. 2016

V prosincovém čísle časopisu Botanika se dočtete např. o mikroskopických houbách v podzemním prostředí nebo o kuřičce hadcové. Pokračují v něm také seriály Cesta do pravěku rostlin, Jedovaté rostliny a jejich využití v medicíně a Průhonický park z pohledu mykologa. Celý obsah najdete zde.

Jan Suda z BÚ získal Medaili Vojtěcha Náprstka

22. 12. 2016

Medaili nesoucí jméno vlastence, světoběžníka, propagátora technických novinek v domácnosti a podporovatele ženské emancipace Vojtěcha Náprstka předal předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš uznávanému vědci a popularizátorovi vědy prof. Janu Sudovi, který působí v Botanickém ústavu AV ČR, na Přírodovědeké fakultě UK a jako předseda redakční rady časopisu Živa. Medaili udílí Akademie věd ČR od roku 2003 jako ocenění za dlouholetou a cíleně vedenou činnost v popularizaci vědeckých poznatků.

(Více)

Genomy merlíků ve víru evoluce

19. 12. 2016

Rostliny mají oproti živočichům mnohem proměnlivější genomy. Jejich velikost kolísá nejen mezi blízce příbuznými druhy, ale často i přímo v rámci jednotlivých druhů. Důsledky této proměnlivosti u rostlin zatím zcela jasně nechápeme. Podle některých názorů přitom velikost genomů rostlin významně ovlivňuje jejich vývoj i jejich ekologii.

(Více)

Lesy sehrály v pravěku důležitou úlohu v adaptaci na klimatické změny

14. 12. 2016

Během klimatických změn v pravěku sehrály lesy podle vědeckého týmu vedeného Janem Kolářem z Botanického ústavu AV ČR důležitou úlohu v adaptaci na nové podmínky životního prostředí. Na základě studia paleoekologických záznamů z vracovského jezera na jihovýchodní Moravě a archeologických dat z jeho širokého okolí vědci zjistili, že tehdejší lidské společnosti proměnily svým inovativním hospodařením druhovou skladbu lesa. Tato změna v hospodaření jim nejspíše pomohla přežít. Studie byla 10. 12. 2016 zveřejněna v časopise Archaeological and Anthropological Sciences.

(Více)

Jak se rostliny dostaly k masožravosti?

13. 2. 2017

Rostliny, které pojídají živočichy. Masožravé rostliny nás nepřestávají fascinovat, a také i trochu děsit, alespoň v koutku duše. Kdo by neznal obří masožravku Adélu ze slavného filmu Oldřicha Lipského. V reálném světě masožravé rostliny lapají hmyz a někdy i větší živočichy do různých pastí a využívají jejich tělní látky jako zdroj živin – dusíku, fosforu i dalších látek. Jak ale takové rostliny přišly ke své masožravosti?

(Více)

Jak se mění vztah mezi rostlinou a býložravci s nadmořskou výškou?

6. 2. 2017

Globální oteplování se projevuje mnoha různými způsoby. V jeho důsledku dochází i k tomu, že rostliny a živočichové pronikají do vyšších nadmořských výšek a také blíže k zemským pólům. Rychlost a intenzita migrace jednotlivých druhů rostlin a živočichů se ale může lišit. Kvůli tomu se pak mění jejich vzájemné vztahy, jako je například vztah mezi rostlinami a býložravci.

(Více)

Co prozradil výzkum populací řeřišničníku písečného?

30. 1. 2017

Nenápadně elegantní řeřišničník písečný (Arabidopsis arenosa, též Cardaminopsis arenosa) je blízkým příbuzným oblíbeného modelového druhu molekulárních biologů – huseníčku rolního (Arabidopsis thalliana). Huseníček je podrobně prozkoumaný a pro vědce je velmi zajímavé ho porovnávat s příbuznými druhy, jako je právě řeřišničník. Takové srovnání například ukáže, nakolik lze informace o huseníčku zobecnit.

(Více)

Jaký je dlouhodobý vliv požárů na borové lesy?

23. 1. 2017

Oheň je jedním z výrazných faktorů, které ovlivňují krajinu. V některých oblastech Evropy jsou požáry považovány za nedílnou součást přirozených procesů při utváření lesa. Platí to hlavně pro oblast kolem Středozemního moře a rovněž pro oblast Skandinávie a Finska. V lesích mírného pásu střední Evropy ale bývá ekologická role ohně přehlížena, i když tu rostou lesy přirozeně náchylné k požárům, kde často hoří.

(Více)

Jak nejlépe odhadnout věk velkých stromů?

16. 1. 2017

Velké stromy hrají klíčovou roli v různých typech krajiny. Nabízejí prostředí pro rozmanité druhy a tím přispívají k udržení biodiverzity. Také se významně podílejí na ukládání uhlíku a jeho koloběhu v krajině. Pro obhospodařování lesů, jejich ochranu i výzkum, mají velký význam spolehlivé odhady věku velkých stromů.

(Více)

Změna klimatu podporuje šíření nepůvodních rostlin z evropských zahrad

9. 1. 2017

Mezi příchodem nepůvodní rostliny na nové území a jejím invazním šířením často bývá poměrně dlouhá pauza. To znamená, že mezi mnoha druhy nepůvodních rostlin, které se v dané oblasti vyskytují, je celá řada těch, které stále čekají na příležitost k šíření. Mnohdy se drží zpátky kvůli ne zcela optimálním klimatickým podmínkám. V Evropě roste značný počet takových druhů v zahradách a parcích, které tak hrají roli významného zdroje budoucích invazních druhů.

(Více)

Je možné předpovídat nárůsty vodních květů?

2. 1. 2017

Vodní květy, tedy přemnožené sinice a další mikroorganismy, které nápadně zeleně zbarvují vodu, mohou být velmi nebezpečné a destruktivní. Bývají toxické, zabíjejí ryby a ohrožují další živočichy, včetně návštěvníků koupališť. Bylo by velmi vítané, kdybychom vývoj vodních květů dovedli předpovídat a případně zastavit před tím, než způsobí velké škody. Není to ale snadné.

(Více)

Genomy merlíků ve víru evoluce

19. 12. 2016

Rostliny mají oproti živočichům mnohem proměnlivější genomy. Jejich velikost kolísá nejen mezi blízce příbuznými druhy, ale často i přímo v rámci jednotlivých druhů. Důsledky této proměnlivosti u rostlin zatím zcela jasně nechápeme. Podle některých názorů přitom velikost genomů rostlin významně ovlivňuje jejich vývoj i jejich ekologii.

(Více)

Které mikroorganismy pomáhají nejvýše rostoucím rostlinám světa?

12. 12. 2016

Na planetě Zemi se otepluje a rostliny pronikají do míst, kde by se dříve neuchytily. Odvažují se i do vysokých nadmořských výšek těch nejvyšších pohoří. Tým badatelů, který vedl Jiří Doležal z Botanického ústavu AV ČR, v létě 2012 během náročného výzkumu objevil zástupce 6 druhů cévnatých rostlin, jak rostou na jednom místě poblíž vrcholu Mount Shukule II v západním Himálaji, v nadmořské výšce 6 150 metrů. To z nich dělá nejvýše rostoucí cévnaté rostliny světa.

(Více)

Příběh kontroverzního akátu ve střední Evropě

5. 12. 2016

Trnovník akát (Robinia pseudoacacia) je stromem mnoha tváří. V některých ohledech má nesporný ekonomický přínos, zároveň ale jako invazní druh představuje hrozbu pro životní prostředí. Do střední Evropy byl akát dovezen jako okrasná dřevina už před téměř čtyřmi staletími a stal se běžnou součástí krajiny. Patří k dobře prostudovaným druhům, i když většina vědeckých publikací o akátu se dotýká čistě ekonomických souvislostí. Jak s touto dřevinou rozumně zacházet?

(Více)

Co utváří vegetaci míst narušených těžbou?

28. 11. 2016

Složení vegetace na místech narušených lidskou činností vyplývá z abiotických podmínek daného místa a z nabídky druhů rostlin v oblasti. Do jaké míry se ale každý z těchto faktorů projevuje na výsledné podobě vegetace?

(Více)

Dosáhneme s vylepšenou fotosyntézou vyšších výnosů plodin?

21. 11. 2016

Zemědělské plodiny se stejně jako i jiné rostliny dovedou ochránit před přílišným osluněním. Mohou při tom využít důmyslný proces nefotochemického zhášení (anglicky NonPhotochemical Quenching), při němž v rostlinách dochází k rozptylování přebytečné světelné energie její přeměnou na teplo. Když se podmínky v prostředí změní a dojde k poklesu intenzity slunečního záření, fotosyntetické systémy rostlin se po nějakém čase přizpůsobí. Teoreticky to je vynikající adaptace rostlin na proměnlivé osvětlení. Ve skutečnosti se ale fotosyntetické systémy rostlin nestačí přizpůsobovat změnám, které se odehrávají rychle.

(Více)

Je pro invazní rostliny výhodné spolupracovat s houbou?

14. 11. 2016

Rostliny a houby mají komplikované vztahy. V některých případech houba rostlinu zneužívá a parazituje na ní. Často se ale stává, že houba s rostlinou žijí v symbiotickém vztahu, mykorhize, který je pro obě strany výhodný. Rostlina dodává houbě energii v podobě organických látek a houba zase na oplátku rostlině poskytuje vodu a v ní rozpuštěné minerální látky. Vědci odhadují, že v určité formě mykorhizního vztahu žije 70 až 90 procent všech druhů rostlin. Mykorhiza je pro rostliny obecně přínosná. Odborníci se ale neshodnou, jestli je vztah s houbou výhodou pro invazní rostliny, které se šíří na nová území, anebo jestli je mykorhiza v tomto šíření pro rostliny spíše brzdou.

(Více)

Jak souvisí plasticita listů s mírou specializace rostlin?

7. 11. 2016

Rostliny se celý svůj život obvykle nacházejí na jednom místě a musejí se s tím vyrovnat. Pomáhá jim v tom i fenotypová plasticita, tedy schopnost nebýt vždy stejný, ale měnit své charakteristiky podle konkrétního prostředí. Právě fenotypová plasticita se zřejmě podílí na tom, že některé druhy mohou pronikat do prostředí s širším rozmezím ekologických podmínek. Nasvědčují tomu studie jednotlivých druhů. Doposud ale není jasné, jestli plasticita znaků rostlin obecně souvisí s jejich ekologickou specializací.

(Více)

Jaký je vztah mezi klonálním rozmnožováním a rozmnožováním semeny?

31. 10. 2016

Rostliny mají při svém rozmnožování v podstatě dvě možnosti. Mohou se rozmnožovat pohlavně, kdy se setká pyl s vajíčkem, dojde k oplození a z této romantické aférky vznikne semeno, které pak může dát vzniknout nové rostlině. Rostliny se pak také mohou spolehnout na vegetativní, čili nepohlavní množení, které může mít mnoho různých podob a jednu společnou věc – nedochází při něm k typickému sexu. Některé rostliny vsázejí spíše na sex, jiné na nepohlavní množení, a ještě jiné jsou docela dobré v obou dvou stylech rozmnožování.

(Více)

Jaká je diverzita epifytických orchidejí v Nepálu?

24. 10. 2016

Orchideje nejsou jenom ozdobou našich luk. V tropických oblastech roste ohromné množství epifytických orchidejí, tedy takových, které žijí na jiných rostlinách, obvykle dřevinách, aniž by zasahovaly do vnitřku těl svých hostitelů. Diverzitu epifytických orchidejí přitom do značné míry ovlivňují charakteristiky jejich hostitelů. Vztahem mezi diverzitou epifytických orchidejí a jejich hostiteli se již zabývalo několik studií, které se ale většinou nedotýkaly větších prostorových měřítek.

(Více)

Bizarní květy svícníku lákají opylovače pachem ulovené včely

17. 10. 2016

Svícníky (Ceropegia) jsou pozoruhodné rostliny z čeledi toješťovitých (Apocynaceae), často sukulentní, které zdobí neobvyklé, ornamentální trubkovité květy. Rostou v teplých oblastech Asie, Afriky i Austrálie, kde bývají k vidění ve velice rozmanitém prostředí. Na svícník lze narazit na poušti Kalahari, ve vlhkém pralese Ghany a také v domácnostech, protože se pěstují jako okrasné rostliny.

(Více)

Invazní patogeny ohrožují původní rostliny i živočichy

10. 10. 2016

Nepůvodní organismy jsou významným ohrožením pro původní ekosystémy i lidské aktivity. Mezi TOP 100 nejhorších invazních druhů světa přitom celou čtvrtinu představují invazní patogeny. Jsou součástí takzvaného znečištění patogeny (anglicky patogen pollution), kdy se patogeny díky lidským aktivitám šíří na nové hostitele nebo do nových oblastí výskytu.

(Více)

Jaký vliv má poranění na stárnutí barborek?

3. 10. 2016

U vytrvalých rostlin se stáří projevuje tak, že méně rostou a méně se rozmnožují. Není to ale nezvratný proces. Když dojde k jejich poranění např. useknutím nebo ukousnutím, je to pro rostlinu příležitost k resetu jejích vnitřních hodin a k odvrácení příznaků stárnutí.

(Více)

České chrastavce vypovídají o historii krajiny

26. 9. 2016

Chrastavec rolní (Knautia arvensis) je běžným obyvatelem české krajiny. Jako „obyčejný“ druh nevzbuzoval zájem ochrany přírody. Jenže jak se ukázalo, s chrastavci je to složitější. Vědci odhalili, že existují 2 typy těchto chrastavců, které se počtem chromozomových sad – diploidi se 2 sadami celkem 20 chromozomů a tetraploidi se 4 sadami celkem 40 chromozomů.

(Více)

Výběrové řízení na pozici postdoktorand/postdoktorandka

17. 1. 2017

Ředitel Botanického ústavu AV ČR, v. v. i., vyhlašuje výběrové řízení na pozici postdoktorand/postdoktorandka se 100% pracovním úvazkem na pracovišti v Třeboni v Oddělení funkční ekologie (pracovní skupina doc. RNDr. Jitky Klimešové, CSc.) Více zde

Výběrové řízení na obsazení funkce ředitele Botanického ústavu AV ČR, v. v. i.

21. 12. 2016

Rada Botanického ústavu AV ČR, v. v. i., (BÚ) vyhlašuje výběrové řízení na obsazení funkce ředitele pracoviště. Více zde

Pracovní pozice zahradník / zahradnice

19. 10. 2016

Botanický ústav AV ČR, v. v. i., – Správa Průhonického parku přijme do pracovního poměru zahradníky/zahradnice. Nástup od března 2017. Ubytování pro svobodné zajištěno.

Nabídky zasílejte písemně na adresu Botanický ústav AV ČR, v. v. i., Správa Průhonického parku,  Zámek 1, 252 43 Průhonice nebo e-mailem na park@ibot.cas.cz.

Všechny příspěvky