Aktuality
Josef Brůna z BÚ získal cenu veřejnosti v soutěži Věda fotogenická
14. 10. 2019
Ve veřejném online hlasování získala nejvíce hlasů fotografie J. Brůny s názvem Paprsky. Vítězné snímky šestého ročníku soutěže Věda fotogenická se představily 10. října 2019 na vernisáži za účasti předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové. Letos bylo do soutěže přihlášeno rekordních 350 snímků. Výstavu vítězných fotografií je možné navštívit do 29. října 2019 v prostorách Amerického centra na Malé Straně v Praze.
Den dubů – vědecké dílny pro děti i dospělé tuto neděli
7. 10. 2019
V neděli 13. října od 13 do 17 hodin se na zámku v Průhonicích uskuteční další ročník akce pro veřejnost s názvem vědecké dílny. Na několika stanovištích s ukázkami zajímavostí ze světa rostlin a jejich výzkumu se nejen dovíte mnoho nového, ale budete mít možnost si také leccos vyzkoušet. Návštěvu můžete spojit i s procházkou po nádherně podzimně zbarveném Průhonickém parku či s posezením v kavárně na zámeckém nádvoří.
Kořeny a oddenky: návod k použití
3. 10. 2019
Nové metody jsou pro vědecký pokrok nezbytné. Vynález mikroskopu nebo konstrukce sekvenátoru přinesly výzkumníkům nebývalé možnosti. Někdy je však dobré oprášit staré znalosti a zasadit je do nového kontextu, aby mohly být použity pro zodpovězení nových otázek. O to se pokusili výzkumníci z třeboňského pracoviště Botanického ústavu, kteří s kolegy ze všech kontinentů (kromě Antarktidy) připravili příručku pro měření modulárních vlastností rostlin. (Více)
Do podzemí s ekology z Třeboně
30. 9. 2019
Ve dnech 15. až 21. září proběhl 3. ročních kurzu pro mladé vědce „Go belowground!“ představující vlastnosti podzemních zásobních, regenerativních a klonálnch orgánů rostlin rostlin, způsob jejich měření a jejich roli v ekologii rostlin. V rámci kurzu mají účastníci příležitost samostatně aplikovat nově nabité znalosti, udělat vlastní měření a vyhodnotit je v kontextu rostlinných společenstev. (Více)
Botanický ústav AV ČR zjistil, že vodní řasy si umí poradit s nanomateriály na bázi grafen oxidu
26. 9. 2019
Botanický ústav AV ČR společně s odborníky z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálu odhalili, že grafen, který patří k jednomu z nejzkoumanějších nanomateriálů současné vědy, může poškozovat řasy přítomné ve vodě. Zároveň zjistili, že se tyto vodní organismy umí bránit a vytvářejí si účinnou chemickou obranu. Výsledky studie publikoval nedávno odborný časopis Carbon. (Více)
Veřejná přednáška European orchids in the age of extinction
17. 9. 2019
Ve čtvrtek 19. září od 11 hodin se v zasedací místnosti Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích Chotobuzi uskuteční přednáška European orchids in the age of extinction – LIFEorchids: a project for their conservation. Všichni zájemci jsou srdečně zváni. Více
Konference EMAPi 2019 představila to nejaktuálnější z celosvětového výzkumu invazních rostlin
17. 9. 2019
Celosvětové setkání vůdčích osobností výzkumu rostlinných invazí, studentů a ochranářů uspořádal Botanický ústav AV ČR ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou. „Problematika nepůvodních, člověkem zavlečených rostlin, je v současnosti velmi aktuálním tématem. Jeho význam stoupá se vzrůstající pozorností, která začíná být po celém světě věnována úbytku biodiverzity, protože biologické invaze jsou jedním z faktorů, které k tomuto poklesu přispívají,“ uvedl organizátor akce Petr Pyšek z Oddělení ekologie invazí Botanického ústavu. Více v tiskové zprávě zde.
Botanický ústav pořádá konferenci o ekologii a managementu invazních rostlin
10. 9. 2019
Botanický ústav AV ČR ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou včera zahájil 15. mezinárodní konferenci věnovanou ekologii a managementu invazních rostlin (EMAPi 2019). Účastníky konference, která potrvá do 13. září, dnes přivítali předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová, ředitel Botanického ústavu AV ČR Jan Wild, ředitel odboru ochrany druhů MŽP Jan Šíma a prorektor ČZU Michal Lošťák coby zástupce hostitelské univerzity. „Každá invaze druhů je komplexním problémem, který se netýká jen určitého vědního oboru jako jsou botanika či zoologie, ale má vždy také společenské, zdravotní, právní a další aspekty ,“ zmínila ve svém úvodním projevu předsedkyně AV ČR. (Více)
Vyšel nový Klíč ke květeně České republiky
21. 8. 2019
V nakladatelství Academia právě vyšlo druhé, zcela přepracované a rozšířené vydání Klíče ke květeně České republiky. Hlavním editorem nového Klíče je Zdeněk Kaplan z Botanického ústavu, autorsky se na přípravě knihy podílely desítky botaniků z BÚ i dalších institucí. V Klíči je popsáno více než 3 700 druhů a poddruhů rostlin, jejich určování usnadní perokresby a stručný text s popisy rostlin a údaji o jejich rozšíření, nejčastějších stanovištích a době květu. Více zde.
Jak vznikají nové druhy rostlin? Příklad hybridního pýru Elytrigia ×mucronata
22. 7. 2019
U rostlin, na rozdíl od živočichů, dochází nezřídka ke křížení mezi druhy (hybridizaci) a v případě, že je kříženec plodný, mohou takto vznikat druhy úplně nové. Ke schopnosti předávat vlastnosti do budoucích generací přitom může přispět i zmnožení sad chromozómů (polyploidizace). Časté křížení i polyploidizace byly pozorovány např. mezi trávami, které jsou v hledáčku výzkumníků mj. proto, že jsou příbuzné s obilovinami a hybridní linie by mohly být zdrojem genetického materiálu pro jejich šlechtění. Zároveň však jejich výzkum prohlubuje naše porozumění mechanismům evoluce rostlin. (Více)
Leo Bureš: Fenomén Velká kotlina
11. 7. 2019
Výstava fotografií Lea Bureše z ledovcového karu Velká kotlina, který je řazen mezi druhově nejbohatší botanické lokality ČR, je k vidění v Návštěvnickém centru v průhonickém zámku až do konce září. Výstavu připravil časopis Živa v návaznosti na seriál L. Bureše o Velké kotlině publikovaný v Živě v letech 2018 a 2019. (Více)
Jan Kirschner a Marcel Rejmánek oceněni Medailí G. J. Mendela za zásluhy v biologických vědách
2. 7. 2019
V pondělí 1. července předala předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová Čestné oborové medaile G. J. Mendela za zásluhy v biologických vědách Janu Kirschnerovi a Marcelu Rejmánkovi. Více zde.
Jan Altman z Botanického ústavu získal Prémii Otto Wichterleho
20. 6. 2019
Ve středu 19. června 2019 byly slavnostně předány Prémie Otto Wichterleho, které Akademie věd ČR uděluje vybraným mimořádně kvalitním a perspektivním vědeckým pracovníkům AV ČR do 35 let. Mezi oceněnými byl i Jan Altman z Botanického ústavu, který se zabývá analýzou letokruhových dat, vývojem nástrojů a metod v dendrochronologii, využití těchto analýz v ekologii a následnou aplikací výzkumu v praxi.
Vědecký trek O pylu a hmyzu tuto neděli v Průhonickém parku
19. 6. 2019
V neděli odpoledne 23. června se v Průhonickém parku uskuteční už 6. ročník vědeckého treku – putování po stanovištích s aktivitami a ukázkami ze světa rostlin. Letošním tématem jsou pyl a opylovači. Akce je určena široké veřejnosti. (Více)
Do práce na kole: rekordní účast
12. 6. 2019
V květnu se zaměstnanci Botanického ústavu zapojili do soutěže „Do práce na kole“ pořádané spolkem Auto*Mat. Za BÚ odstartovalo rekordních 33 účastníků za 7 týmů. Dík patří i panu řediteli za podporu a proplacení startovného. Celkem jsme absolvovali 6 311 831 m, což by nás vzdušnou čarou dostalo z Průhonic až do Mongolska, do jurt v Tuul Riverside lodge za Ulánbátarem. Celková pravidelnost dosáhla krásných 74,26 % a mnozí předvedli obdivuhodné výkony. Po předání diplomů jsme diskutovali o možnostech podpory alternativních způsobů dopravy v rámci ústavu a sdíleli zkušenosti s různými cestami do práce. Už nyní se těšíme na další ročník, kdy vyhlásíme i interní soutěž.
Vyšlo nové číslo časopisu Botanika: 1/2019
5. 6. 2019
Každý jistě zná lišejníky, ale věděli jste, že existují i pololišejníky? A znáte houbu volský jazyk? První letošní číslo časopisu Botanika vám je představí. Podíváte se s ním také za karibskými orchidejemi, čínskými pivoňkami, na kapské fynbos nebo do chladného Himálaje. Obsah čísla zde, víco o časopisu zde.
EASAC upozorňuje na zdravotní rizika spojená se změnou klimatu
4. 6. 2019
Čerstvě zveřejněná zpráva Expertní rady evropských akademií (EASAC), jejímž členem je i AV ČR, se soustřeďuje na alarmující důsledky klimatické změny na zdraví Evropanů. Zároveň opět zdůrazňuje nutnost klimatické změně čelit a vynasnažit se ji zmírnit, a to především rychlým snížením spotřeby fosilních paliv. Na přípravě zprávy se aktivně podílel i Blahoslav Maršálek z Botanického ústavu AV ČR. Tisková zpráva zde.
Botanický ústav na Veletrhu vědy 2019
30. 5. 2019
Přijďte nahlédnout do naší improvizované laboratoře, kde si můžete vyzkoušet jednoduchou a rychlou metodu stanovení obsahu jaderné DNA u libovolných rostlin. Dovíte se také mnohé o kvalitě vod nebo o tom, jak pečovat o krajinu. Veletrh vědy se koná ve dnech 6.–8. 6. 2019 na výstavišti PVA EXPO PRAHA v Letňanech. Více
Dny otevřených dveří v Botanické zahradě Třeboň
16. 5. 2019
Zveme vás na Dny otevřených dveří v Botanické zahradě Třeboň, které se budou konat ve dnech 23.-25. 5. 2019. Více zde.
Vymírání druhů se zrychluje, varuje platforma OSN pro biodiverzitu
14. 5. 2019
Masové vymírání druhů se ztrátou jejich přirozených stanovišť jsou důsledkem neudržitelného hospodaření, konstatovala závěrečná studie Mezivládní platformy pro biodiverzitu a ekosystémové služby. Od roku 2016 se na ní podílely stovky vědců, mezi nimi i Jan Pergl a Petr Petřík z Botanického ústavu Akademie věd ČR. První se věnoval dopadům invazních druhů na ekosystémy, druhý stavu lesů. (Více)
Kořeny a oddenky: návod k použití
3. 10. 2019
Nové metody jsou pro vědecký pokrok nezbytné. Vynález mikroskopu nebo konstrukce sekvenátoru přinesly výzkumníkům nebývalé možnosti. Někdy je však dobré oprášit staré znalosti a zasadit je do nového kontextu, aby mohly být použity pro zodpovězení nových otázek. O to se pokusili výzkumníci z třeboňského pracoviště Botanického ústavu, kteří s kolegy ze všech kontinentů (kromě Antarktidy) připravili příručku pro měření modulárních vlastností rostlin. (Více)
Jak vznikají nové druhy rostlin? Příklad hybridního pýru Elytrigia ×mucronata
22. 7. 2019
U rostlin, na rozdíl od živočichů, dochází nezřídka ke křížení mezi druhy (hybridizaci) a v případě, že je kříženec plodný, mohou takto vznikat druhy úplně nové. Ke schopnosti předávat vlastnosti do budoucích generací přitom může přispět i zmnožení sad chromozómů (polyploidizace). Časté křížení i polyploidizace byly pozorovány např. mezi trávami, které jsou v hledáčku výzkumníků mj. proto, že jsou příbuzné s obilovinami a hybridní linie by mohly být zdrojem genetického materiálu pro jejich šlechtění. Zároveň však jejich výzkum prohlubuje naše porozumění mechanismům evoluce rostlin. (Více)
Ze světové vědy: Rock stromů ve městě – žijí rychle a umírají mladé
13. 5. 2019
V dnešní době se do měst z volné krajiny přesouvají nejen lidé, ale i mnoho dalších živočichů i rostlin, včetně řady druhů dřevin. Nedávno vzbudila pozornost studie Iana Smithe z americké Boston University a jeho kolegů, uveřejněná časopisem PLoS ONE, která se zaměřila na životní osudy stromů v městském prostředí. (Více)
Architektura důmyslných pastí bublinatek
29. 4. 2019
Bublinatky (Utricularia) jsou masožravé rostliny, které obvykle dávají přednost suchozemskému prostředí. Při lapání kořisti ale vsadily na specifické vodní pasti, které představují malé duté váčky vzniklé přeměnou listů. Stěny těchto měchýřků jsou většinou velmi tenké a pružné, což bublinatkám umožňuje podtlakem nasávat vodu s drobnými vodními živočichy, kteří se dotknou dvířek pasti. Jde o velmi rychlý pohyb, který proběhne ve zlomku sekundy. Polapenou kořist bublinatka pomalu stráví. Některé druhy ale mají pasti se silnými stěnami. Může fungovat aktivní nasávání kořisti i u nich? (Více)
Přetvářka a skrývání v biologických invazích
8. 4. 2019
Invazní nepůvodní druhy mohou mít značný vliv na prostředí, mohou zasáhnout do koloběhů živin nebo ovlivnit strukturu vegetace i její změny. Projevy invazních druhů se ale mohou v průběhu času velmi výrazně měnit. Proto je obtížné předpovídat průběh invazí a jejich dopad na invadované prostředí. Odborníci obvykle až zpětně zjistí v celé šíři, jak vlastně invazní druh přírodu ovlivňuje. Průběh a důsledky biologických invazí mohou být zjevné na první pohled. V některých případech jsou ale naopak skryté. Jejich skrytost přitom může vést k podcenění nepůvodních druhů a také značně komplikuje případné zásahy proti takové invazi.
Kriticky ohrožený hořeček se potýká s nedostatkem opylovačů
25. 3. 2019
Rozsáhlá degradace polopřirozených luk v celé Evropě, k níž došlo v průběhu 20. století, vedla k drastickému snížení počtu i velikosti populací a následně i ke značnému ohrožení celé řady druhů rostlin. Často jde o malé rostliny s krátkým životním cyklem, které spoléhají především na pohlavní rozmnožování. Takové rostliny obvykle neobstojí v konkurenci s velkými druhy rostlin, které mají prospěch z ukončení tradičního managementu luk a zvýšeného přísunu živin. Pro ochranu těchto druhů je nezbytné detailní poznání jejich rozmnožování a jejich vztahu k opylovačům.
Jak podpořit růst a sklizeň vigny?
18. 3. 2019
Vigna čínská (Vigna unguiculata), jedna z prastarých domestikovaných plodin, je exotická jednoletá luštěnina, která zřejmě pochází ze západní Afriky. Díky své odolnosti, toleranci k písečným půdám i nenáročnosti na zálivku je dnes významnou plodinou v polopouštních oblastech, jak v Africe, tak i v jiných částech světa. Nevyžaduje velkou péči a její symbiotické bakterie, které jsou schopné získávat vzdušný dusík, jí zařídí potřebné živiny. Význam vigny navíc v dnešní době vzrůstá kvůli globálnímu oteplování, které na řadě míst nepříznivě ovlivňuje klima.
Ze světové vědy: Jak měsíček lékařský chrání rajčata před škůdci?
4. 3. 2019
Jak jistě ví každý zkušený pěstitel rajčat, pokud své rostliny pěstuje společně s měsíčkem lékařským, chrání je tím před nepříjemnými molicemi. Nejde přitom o nějakou legendu, tento postup podle všeho skutečně funguje. V nedávné vědecké studii to potvrdil i tým britských badatelů.
Zarůstání středomořské krajiny křovisky záleží na vlastnostech terénu
11. 2. 2019
Zarůstání krajiny křovinami je jedním z ústředních témat soudobé ekologie i ochrany přírody. Dochází k němu především v sušších oblastech, prakticky po celém světě, od severní Ameriky, přes Austrálii a jižní Afriku až po Středomoří. Dosavadní strategie proti takovému zarůstání mívají jenom částečný úspěch, a proto je ve světě poptávka po výzkumu a lepším pochopení těchto procesů.
Na Altaji se nachází moderní verze mamutí stepi
21. 1. 2019
Za poslední doby ledové tu spolu s našimi předky žila mnohá dnes vymřelá zvířata. Také krajina vypadala podstatně jinak než dnes. Ledový příkrov zasahoval daleko na jih od polárního kruhu a před tímto ledovým královstvím se rozprostíraly nedozírné končiny porostlé převážně nízkou travinobylinnou vegetací. Vědci se do nedávné doby domnívali, že takový ekosystém, kterému se příhodně říká „mamutí step“, už v dnešním světě nemá obdoby. Dnešní stepi a tundry totiž vypadají poněkud odlišně.
Ze světové vědy: Udržitelný průmysl – botanika se setkává s výrobou bioplastů
7. 1. 2019
Naše civilizace potřebuje plasty. Jejich výroba je ale v dnešní době problematická, protože vyžaduje zpracování fosilních paliv nebo velkou rozlohu zemědělské půdy a vodu pro pěstování biomasy. Tým izraelských vědců z univerzity v Tel Avivu nedávno popsal proces výroby bioplastů, který se bez těchto zdrojů obejde.
Jak se sociální včely v Kamerunu dělí o nektar?
17. 12. 2018
Sociálně žijící včely vytvářejí velké kolonie, které hrají významnou roli v celé řadě ekosystémů. Nejde přitom jen o to, že opylují květy mnoha druhů rostlin a jsou proto významné pro jejich rozmnožování. Svou přítomností zároveň značně ovlivňují chování a výběr květů u dalších opylovačů. Na jednom místě jich totiž bývá velký počet a spotřebují podstatnou část dostupných zdrojů v květech opylovaných rostlin.
Ektomykorhizní houby v hnízdech mravenců množivých
19. 11. 2018
Půdy jehličnatých lesů obvykle bývají kyselé a chudé na živiny a stromy jsou tam obvykle omezovány nedostatkem dusíku a fosforu. Překonávat ho mohou díky spolupráci s ektomykorhizními houbami nebo využitím míst, kde se lokálně koncentrují živiny. Ta často vznikají činností mravenců, obvykle tam ale zase bývá potlačena mykorhiza. Výzkum těchto vztahů má přitom velký význam pro pochopení fungování lesních porostů i pro jejich případnou obnovu.
Rychlé evoluční rozrůznění předků banánovníků a zázvorů
22. 10. 2018
V tropech se daří mnoha různým skupinám cévnatých rostlin. A mnohé takové skupiny právě v tropech prodělaly na úsvitu své evoluční historie rychlé rozrůznění, při němž v evolučně velmi krátkém čase vznikl větší počet dílčích linií, které dnes skupinu tvoří. Pro samotné rostliny je to úspěch, pro dnešní botaniky je to ale komplikace. Vzhledem k rychlému rozrůznění linií uvnitř skupiny je dnes totiž obtížné rekonstruovat jejich evoluční historii.
Pátrání po řasách, které vylučují biopolymery
15. 10. 2018
Mikroskopické druhy řas a sinic, které bývají označovány jako „mikrořasy“, se stávají cenným průmyslovým zdrojem řady hodnotných látek. Lidé využívají mořské řasy už velmi dlouho a od druhé poloviny minulého století představují významný zdroj mnohých chemikálií. Poskytují nám například omega-3 mastné kyseliny, proteiny, karotenoidy, steroly, vitamíny a další látky, které jsou zajímavé pro komerční využití.
Jak rostliny hospodaří se živinami v extrémních podmínkách? Příklad olší v mladé moréně ledovce Koryto na Kamčatce
24. 9. 2018
Když rostliny během primární sukcese obsazují prostředí uvolněné ze sevření ledovce nebo třeba zdevastované sopečnou explozí, musí se vypořádat s celou řadou nepříznivých faktorů. Jedním z nejvýznamnějších problémů v takové situaci bývá dostupnost dusíku coby klíčové živiny. Dusík je pro růst rostlin výjimečně důležitý, především kvůli jeho úzkému vztahu k fotosyntéze.
Jak souvisí diverzita rostlin s invazemi hmyzu ve světě?
10. 9. 2018
Na Zemi žije ohromné množství druhů hmyzu, které využívají velmi rozmanité životní strategie; s jejich pomocí hmyz obývá prakticky každé prostředí. Vzhledem k neuvěřitelné pestrosti a také početnosti hmyzu není překvapením, že právě hmyz představuje druhově nejbohatší skupinu mezi nepůvodními živočichy. Celá řada nepůvodních druhů hmyzu přitom katastrofálním způsobem zasahuje jak přírodní ekosystémy, tak i zemědělství a lidské zdraví. V dnešní době je biologickými invazemi postižen prakticky celý svět, některé oblasti jsou ale zasaženy hůře než jiné, což se týká i hmyzu. Rozdíly mezi intenzitou invazí na různých místech světa přitom souvisejí jak s množstvím druhů, které se do dané oblasti dostanou, tak s vlastnostmi prostředí, díky nimž může být dané místo buď méně, nebo více náchylné vůči biologickým invazím.
Ze světové vědy: Druhohorní brouci z jantaru opylovali cykasy
27. 8. 2018
Kvetoucí rostliny mají výjimečný vztah s hmyzem a dalšími živočichy, kteří jim zajišťují opylování. Jak se ale zdá, kvetoucí rostliny nebyly první, kdo si takový oboustranně výhodný vztah s živočichy vytvořil. Před kvetoucími rostlinami si své opylovače našly i svérázné nahosemenné rostliny, cykasy.
Jak horizontální růst rostlin ovlivňuje jejich ekologii?
23. 7. 2018
Funkční ekologie rostlin se zabývá funkčními vlastnostmi rostlin a jejich vztahem k podmínkám prostředí. Doposud dávala funkční ekologie přednost vlastnostem spojenými s listy nebo s jemnými kořeny a z velké části opomíjela další podzemní znaky. Jejich zahrnutí by přitom mohlo podstatně zvýšit naše pochopení ekologie rostlin a jejich vztahu k prostředí.
Které vlastnosti předurčují úspěšné uchycení rostlin v obnovovaných loukách?
16. 7. 2018
Intenzivní zemědělství ve druhé polovině 20. století vedlo k velkoplošné degradaci a rozsáhlé destrukci středoevropských luk. Mnoho z nich bylo rozoráno anebo zničeno jiným způsobem, přičemž došlo ke ztrátě jejich vysoké druhové diverzity. Pro úspěšnou obnovu druhově bohatých luk je užitečné vědět, které vlastnosti rozhodují o uchycování lučních druhů.
Biostatistician position
1. 10. 2019
The new Bioinformatics department at Institute of Botany CAS (IBOT) (Průhonice, Czech Republic) has an opening for a new biostatistician/bioinformatician (either V1 research assistant or V4 associate scientist according to the candidate’s profile) position beginning in January 2020. More information here
Výběrové řízení na pozici Vědecký pracovník s vysokoškolským vzděláním
23. 9. 2019
Ředitel Botanického ústavu AV ČR, v. v. i., vypisuje výběrové řízení na pozici Vědecký pracovník s vysokoškolským vzděláním – pracoviště v oddělení evoluční biologie rostlin v Průhonicích se 100% pracovním úvazkem. Více zde
Pracovní pozice zahradník/zahradnice
9. 9. 2019
Botanický ústav AV ČR, v.v.i. hledá do svého týmu pro pracoviště v Průhonicích novou kolegyni/kolegu na níže uvedenou pozici: zahradník/zahradnice. Více zde