Aktuality
Houbařův košík
29. 6. 2020
Vlhké počasí posledních týdnů slibuje bohatou houbařskou sezónu a při té příležitosti je třeba zdůraznit, že rostliny také rády houbaří. Možná považujete kytky za nudné patrony ignorující výživové trendy a módní kulinářské speciality, vždyť konzumují jen oxid uhličitý, světlo, vodu a v ní rozpuštěné minerální látky. Ale není to úplně pravda, asi 80 % rostlin chodí na houby a houby jsou součástí jejich jídelníčku. Samozřejmě, rostliny houbaří takovým svým originálním rostlinným způsobem, ale přesto jim můžeme nahlédnout do košíku. (Více)
Dvě ocenění pro Petra Pyška
29. 6. 2020
Cenu A. R. Wallace udělila Petru Pyškovi Mezinárodní biogeografická společnost. Ocenila, že jako jeden z nejvýznamnějších ekologů invazí na světě přispěl k rozvoji výzkumu v mnoha oblastech Wallaceových zájmů, zejména biogeografie (více zde). Petr Pyšek působí nejen v Botanickém ústavu AV ČR, ale také na Přírodovědecké fakultě UK. Její děkan mu u příležitosti 100 let od založení udělil pamětní medaili významným osobnostem fakulty.
Vědci varují před rostoucí hrozbou invazních nepůvodních druhů
26. 6. 2020
Vědci z celého světa v nové studii varují před rostoucí hrozbou související s invazními nepůvodními druhy. Je podle nich naléhavě nutné učinit kroky k prevenci šíření těchto rostlin a živočichů, jejich vyhledávání a udržení pod kontrolou na lokální i celosvětové úrovni. Nová studie byla zveřejněna v prestižním časopise Biological Reviews a jejím hlavním autorem je Petr Pyšek z Botanického ústavu AV ČR a PřF UK. (Více)
Lichenolog Jiří Malíček z Botanického ústavu byl oceněn Prémií Otto Wichterleho
24. 6. 2020
Prémii Otto Wichterleho uděluje Akademie věd ČR vybraným mimořádně kvalitním a perspektivním vědeckým pracovníkům AV ČR do 35 let. V letošním roce ji získal i Jiří Malíček z Botanického ústavu, který se věnuje výzkumu lišejníků. Zajímá se o jejich taxonomii, evoluci i ekologii, dlouhodobě se zabývá např. diverzitou a ekologií lesních porostů v Evropě. V současnosti také pracuje na přípravách veřejného on-line atlasu lišejníků ČR. Více informací a fotografie z předávání cen zde.
Naše botaničky na stopě pylových zrn!
18. 6. 2020
Podívejte se s našimi botaničkami zblízka na pylová zrna, která odebraly na zahradním nábytku. Pochází z blízké vistárie, nedalekého řepkového pole nebo přiletěla až z listnatého lesa? Video
Jak rostliny utíkají před nepřáteli
15. 6. 2020
Nenapadlo vás někdy, že by bylo lepší před všemi problémy, které se vám sypou na hlavu, utéci? Někam daleko! Nejlépe na jiný kontinent!? Rostlinám se to někdy poštěstí a kolikrát se jim právě proto, že se zbaví svých přirozených nepřátel, daří v „zahraničí“ mnohem lépe než doma. V novém území se začnou nekontrolovaně množit, šířit na značné vzdálenosti, potažmo mít negativní vliv na původní rostlinná společenstva. (Více)
Nová kniha: Comparative Plant Succession among Terrestrial Biomes of the World
10. 6. 2020
Přestože ekologové studují obnovu společenstev v ekosystému po jeho narušení (sukcese) už celé století, není zatím zcela pochopena. Tato kniha poskytuje první globální syntézu, která porovnává sukcesi rostlin ve všech hlavních suchozemských biomech přes všechny hlavní typy narušení. Klade si otázky jako například: Postupuje sukcese podle obecného schématu napříč biomy a typy narušení? Liší se faktory, které ovlivňují průběh sukcese, mezi biomy? Pokud existují společné faktory, které to jsou? Jsou abiotické, biotické, nebo obojí? (Více)
Nejlepší horolezci mezi rostlinami
1. 6. 2020
Rostlinám se s lidmi v dobývání osmitisícovek špatně soupeří. Lidé si založí postupové tábory a z toho nejvyššího, se zásobou kyslíku a tatrankou, pořádně oblečení, brzy ráno vyrazí a na večeři jsou zpět. Rostlina stráví v každém vrcholovém táboře celý život a pošle výš jen své potomky ve formě semen. Samozřejmě jí tatranka nestačí a je odkázána na místní zdroje, které si musí ze vzduchu a půdy získat. To vysvětluje, proč rostliny žádný osmitisícový vrchol dosud nezdolaly a jejich rekordem jsou výšky kolem 6000 m; potřebují totiž k životu jednou za rok alespoň měsíc bez mrazů a trochu půdy, kam by zapustily kořeny. (Více)
Neměnný prales?
25. 5. 2020
Nevím, kdy vy jste si všimli, že svět kolem nás se mění, ale já mám dva silné zážitky z dětství. Jeden se týkal lidí a bylo to zjištění, že ten mladý pár na fotografii v babiččině ložnici je babička s dědečkem. Druhý se týkal lesa, o kterém jsem si myslela, že existuje od nepaměti. Dědeček mi ale při procházce řekl, že si pamatuje, když se ten les sázel. (Více)
Tropické lesy dokáží odolávat zvyšujícím se teplotám, ale jen do určité míry
22. 5. 2020
Klimatická změna chystá tropickým lesům nejistou budoucnost. Nová studie publikovaná v časopise Science ukazuje, že i v teplejších podmínkách mohou tropické lesy nadále ukládat velké objemy uhlíku, pokud ovšem současně omezíme produkci skleníkových plynů. Na zmíněné studii se podíleli i tři vědci z České republiky. (Více)
Koruny stromů chrání lesní rostliny před globálním oteplováním
15. 5. 2020
Teplotně stabilnější lesní prostředí pod korunami stromů chrání lesní organismy před teplotními extrémy, a ovlivňuje tak jejich reakci na globální oteplování. Lesní rostliny proto mnohem výrazněji reagují na změny v zápoji stromového patra než na celkové oteplování klimatu. K těmto závěrům došla mezinárodní studie, na níž se podílelo šest vědců z Botanického ústavu AV ČR a jež byla dnes zveřejněná v prestižním časopise Science. (Více)
Destrukce a příležitost
11. 5. 2020
Je nám nyní připomínáno, že krize je současně příležitost. Jestli si nejste jisti, co to znamená, mám tady jeden příklad z přírody. Přírodě dáváme my lidé dost zabrat, ale nebuďme domýšliví, pořádné katastrofy tady existují i bez našeho přičinění, třeba díky sopečné činnosti, zemětřesením a pádům meteoritů. Co na to živáčkové? Neváhají a zničené místo zabydlí. (Více)
Pokusní králíci ekologů
4. 5. 2020
V biologii jsou velmi populární pokusné organizmy, díky nimž vědci už testovali mnoho klíčových hypotéz. Určitě jste slyšeli o králících, laboratorní krysách, myších, octomilkách nebo huseníčku, ale víte, že i ekologové mají své oblíbené modelové pokusné entity? (Více)
Studenokrevná stvoření
27. 4. 2020
Rostliny, kdyby měly nějakou krev, bychom označili za studenokrevná stvoření. Teplotu svého těla umí regulovat jen do určité míry: například pomocí odpařování vody umí zchladit listy, pomocí zahuštění buněčného obsahu cukernými roztoky umí chránit své tkáně před zmrznutím, ochlupením zpomalují proudění vzduchu a tím ochlazování listů, tvarem, barvou a natočením ke slunci umožňují zvýšit teplotu uvnitř květu. Přesto jsou rostliny závislé na okolní teplotě a ekologové teplotu považují za důležitý faktor ovlivňující jejich rozšíření a růst.
Vyšla Botanika 1/2020
24. 4. 2020
První letošní číslo časopisu Botanika přináší články z různých oborů od paleobotaniky a ekologie po mykologii. Jmenovatelem několika z nich jsou lesy: jeden je věnovaný rekonstrukci druhové skladby lesů před intenzifikací lesního hospodaření, další s názvem “Kde se berou lesní byliny?” představuje vlivy prostředí, které působí na klíčení lesních bylin, a do třetice je zde příspěvek o mikroklimatickým podmínkách v různých fázích vývoje horského smrkového lesa. Časopis zakoupíte např. v knihkupectvích Academia, která jsou od pondělí 27. dubna opět otevřena. Více o časopisu Botanika zde.
Pozvánka na pevninské ostrovy
20. 4. 2020
Určitě už plánujete letošní dovolenou v české kotlině a možná jste trochu smutní, že zůstanete ochuzeni o mořské radovánky se slanou vodou, korálovými útesy a pustými ostrovy. Botanici jsou z toho smutní také, hlavně proto, že ostrovy jsou velmi zajímavé výzkumné objekty. Speciálně to platí pro hodně staré izolované ostrovy, na které měly rostliny problém doputovat, a když už se tam dostaly, přizpůsobily se různým prostředím a daly vznik mnoha jinde nevídaným druhům. (Více)
Podcast: Rozpínavá krása nepůvodních akátů
20. 4. 2020
Trnovník akát u nás najdeme prakticky všude. Na jaře nádherně kvete a voní, jak brzy opět uvidíme a ucítíme. Málokdo ale ví, že akát není naší původní dřevinou, botanici ji řadí mezi takzvané invazní rostliny, které významně mění své okolí. Jak přesně jej ovlivňuje? Je vhodné výskyt akátů omezovat? Na tyto a další otázky odpovídala Michaela Vítková z Botanického ústavu AV ČR v podcastu Akademie věd ČR natočeném v rámci aktuálního projektu Věda na doma. Poslechnout si jej můžete na několika platformách na počítači i mobilním telefonu.
Charismatické invazní druhy to mají jednodušší
16. 4. 2020
Co je vidět, to se počítá: Charisma nepůvodních druhů má vliv na jejich zavlékání a vnímání veřejností a může dokonce bránit jejich eradikaci. Mezinárodní tým, vedený vědci z Biologického centra Akademie věd České republiky a Leibniz-Institute of Freshwater Ecology and Inland Fisheries (IGB), zjišťoval vliv charismatu na management invazních druhů. Na studii se podílelo také pět pracovníků Botanického ústavu AV ČR. (Více)
V lesích mizí vzácné druhy rostlin. Může za to nárůst dusíku.
15. 4. 2020
V opadavých lesích Evropy jsou vzácnější druhy rostlin vytlačovány těmi hojnějšími. Tento vývoj může souviset se zvýšenou depozicí dusíku. Zjistil to mezinárodní tým vědců sdružený kolem iniciativy forestREplot, ve které působí i vědci Botanického ústavu AV ČR. Jejich výsledky byly publikovány v časopise Nature Ecology & Evolution.
Anatomický atlas stonků vodních a mokřadních rostlin
6. 4. 2020
Po téměř sedmi letech příprav v únoru vyšel v nakladatelství Springer anatomický atlas stonků vodních a mokřadních rostlin, který je výsledkem spolupráce botaniků z BÚ Andrey Kučerové, Lubomíra Adamce a Jiřího Doležala se švýcarským profesorem Fritzem H. Schweingruberem.
Houbařův košík
29. 6. 2020
Vlhké počasí posledních týdnů slibuje bohatou houbařskou sezónu a při té příležitosti je třeba zdůraznit, že rostliny také rády houbaří. Možná považujete kytky za nudné patrony ignorující výživové trendy a módní kulinářské speciality, vždyť konzumují jen oxid uhličitý, světlo, vodu a v ní rozpuštěné minerální látky. Ale není to úplně pravda, asi 80 % rostlin chodí na houby a houby jsou součástí jejich jídelníčku. Samozřejmě, rostliny houbaří takovým svým originálním rostlinným způsobem, ale přesto jim můžeme nahlédnout do košíku. (Více)
Jak rostliny utíkají před nepřáteli
15. 6. 2020
Nenapadlo vás někdy, že by bylo lepší před všemi problémy, které se vám sypou na hlavu, utéci? Někam daleko! Nejlépe na jiný kontinent!? Rostlinám se to někdy poštěstí a kolikrát se jim právě proto, že se zbaví svých přirozených nepřátel, daří v „zahraničí“ mnohem lépe než doma. V novém území se začnou nekontrolovaně množit, šířit na značné vzdálenosti, potažmo mít negativní vliv na původní rostlinná společenstva. (Více)
Nejlepší horolezci mezi rostlinami
1. 6. 2020
Rostlinám se s lidmi v dobývání osmitisícovek špatně soupeří. Lidé si založí postupové tábory a z toho nejvyššího, se zásobou kyslíku a tatrankou, pořádně oblečení, brzy ráno vyrazí a na večeři jsou zpět. Rostlina stráví v každém vrcholovém táboře celý život a pošle výš jen své potomky ve formě semen. Samozřejmě jí tatranka nestačí a je odkázána na místní zdroje, které si musí ze vzduchu a půdy získat. To vysvětluje, proč rostliny žádný osmitisícový vrchol dosud nezdolaly a jejich rekordem jsou výšky kolem 6000 m; potřebují totiž k životu jednou za rok alespoň měsíc bez mrazů a trochu půdy, kam by zapustily kořeny. (Více)
Neměnný prales?
25. 5. 2020
Nevím, kdy vy jste si všimli, že svět kolem nás se mění, ale já mám dva silné zážitky z dětství. Jeden se týkal lidí a bylo to zjištění, že ten mladý pár na fotografii v babiččině ložnici je babička s dědečkem. Druhý se týkal lesa, o kterém jsem si myslela, že existuje od nepaměti. Dědeček mi ale při procházce řekl, že si pamatuje, když se ten les sázel. (Více)
Pokusní králíci ekologů
4. 5. 2020
V biologii jsou velmi populární pokusné organizmy, díky nimž vědci už testovali mnoho klíčových hypotéz. Určitě jste slyšeli o králících, laboratorní krysách, myších, octomilkách nebo huseníčku, ale víte, že i ekologové mají své oblíbené modelové pokusné entity? (Více)
Studenokrevná stvoření
27. 4. 2020
Rostliny, kdyby měly nějakou krev, bychom označili za studenokrevná stvoření. Teplotu svého těla umí regulovat jen do určité míry: například pomocí odpařování vody umí zchladit listy, pomocí zahuštění buněčného obsahu cukernými roztoky umí chránit své tkáně před zmrznutím, ochlupením zpomalují proudění vzduchu a tím ochlazování listů, tvarem, barvou a natočením ke slunci umožňují zvýšit teplotu uvnitř květu. Přesto jsou rostliny závislé na okolní teplotě a ekologové teplotu považují za důležitý faktor ovlivňující jejich rozšíření a růst.
Pozvánka na pevninské ostrovy
20. 4. 2020
Určitě už plánujete letošní dovolenou v české kotlině a možná jste trochu smutní, že zůstanete ochuzeni o mořské radovánky se slanou vodou, korálovými útesy a pustými ostrovy. Botanici jsou z toho smutní také, hlavně proto, že ostrovy jsou velmi zajímavé výzkumné objekty. Speciálně to platí pro hodně staré izolované ostrovy, na které měly rostliny problém doputovat, a když už se tam dostaly, přizpůsobily se různým prostředím a daly vznik mnoha jinde nevídaným druhům. (Více)
Jak si rostliny připravují půdu
6. 4. 2020
Každý zahrádkář ví, že musí půdu pro rostliny řádně připravit. Není to však nic originálního, rostliny si totiž půdu vzájemně také „připravují“ a přes půdu ovlivňují navzájem svůj růst. I když nechceme rostliny podezřívat z nekalých úmyslů, musíme přiznat, že někdy ovlivní tu půdu tak, že tím své následovníky pěkně potrápí.
Vědec se musí pořád učit
30. 3. 2020
Vědec stále přemýšlí o svém vědeckém projektu a hledá inspiraci i ve zcela jiných oborech, než je ten jeho. Mně se teď honí hlavou, jak se současná pandemie podobá vědeckému experimentu, třeba takovému, jaký obvykle provádíme na rostlinách. (Více)
Máme rádi škatulkování
23. 3. 2020
Všimli jste si, jak jsme my lidé posedlí škatulkováním a tříděním? Tak například rouška ušitá kolegyní Ájou z látky, která by mohla být v lepších časech letní sukénkou, je ochranný prostředek třídy 00. Virus SARS-CoV-2, proti kterému má chránit mé okolí, je z podčeledi Orthocoronavirinae, což jsou viry s jednovláknovou RNA v obalu. Mokřady, kolem kterých jdu v Třeboni do práce pracovat na videopřednáškách pro studenty, jsou různá rostlinná společenstva třídy Phragmito‐Magnocaricetea, tedy česky „vegetace rákosin a vysokých ostřic“. (Více)
Rostlinné celebrity
9. 3. 2020
Březen je měsícem čtenářů, takže i vy, čtenáři tohoto blogu máte celý měsíc svátek a svátek mám i já, čtenář vědeckých článků. Nemusíte mě litovat, vědecké články jsou zajímavé, zvláště ty o rostlinách. Nejedná se o monotónní a nudné čtení, naopak, i vědecké články mají své žánry. Najdete mezi nimi detektivky, rodinné ságy nebo medailonky celebrit. Nyní se jistě ptáte: „Co proboha jsou ty celebrity?“ (Více)
Vzniku druhů na stopě
25. 2. 2020
Charles Darwin předpověděl v poslední kapitole své věhlasné knihy „O vzniku druhů přírodním výběrem“, že bude-li jeho teorie přijata, budou se systematici více (a radostněji) zabývat přechodnými formami mezi druhy. Přechodné formy nebudou jen otravný taxonomický problém, ale budou ve světle jeho teorie značit, že jsme svědky vzniku nového druhu. Darwin se nemýlil, jeho teorie byla přijata a systematici se rádi zaobírají různými obtížnými druhovými komplexy, kde vést hranici mezi druhy je téměř nemožné. (Více)
Je botanika vhodným oborem pro mladé muže?
11. 2. 2020
11. února je mezinárodní den dívek a žen ve vědě a tím pádem příležitost připomenout, že vědu dělají nejen muži, kteří jsou pro mnohé stále symbolem vědce objevitele, ale také ženy. V botanice je však situace trochu jiná, než ve zbytku přírodních věd, protože botanika je považována za ženskou disciplínu. Například v roce 1887 (kdy jsme v Česku neměli jedinou vysokoškolsky vzdělanou ženu, ale některé fakulty už dovolovaly přijímat ženy ke studiu), vyšel v časopis Science článek: Je botanika vhodným oborem pro mladé muže?
Co hledají botaničtí prospektoři?
10. 2. 2020
Víte, že botanika je také trochu cestovatelská věda? Když jste chemici, platí pro vás Mendělejevova tabulka prvků, ať jste na Zeměkouli kdekoliv. Zatímco když jste botanici a navštívíte nový kontinent, čeká vás spousta objevů. Tedy, abychom byli přesní, spousta objevů vás čekala, pokud jste byli mezi prvními návštěvníky. Na velkých objevitelských výpravách, například když se plavil James Cook prozkoumat Nový Zéland a Austrálii, botanici nechyběli. Jejich úlohou ovšem tehdy nebylo napsat o své cestě článek do významného časopisu, ale najít něco užitečného: nové ovoce, koření, vůně, květiny či vzácná dřeva. (Více)
Co si ostatní myslí, že umíme, a co doopravdy umíme
27. 1. 2020
Laici si obvykle myslí, že botanik pozná každou rostlinu, zvláště tu, kterou nafotili rozmazaně mobilním telefonem. Botanik však ve skutečnosti potřebuje mít kvetoucí rostlinu v ruce, aby si ji mohl dobře prohlédnout, často k tomu potřebuje také lupu a klíč k určování. Nyní však přišli američtí kolegové s řešením. Připravili pro laiky průvodce pro takové to botanizování z automobilu (Practical Guide for Roadside Wildflower Viewing). Překlad do češtiny a přizpůsobení českým poměrům nebude problém. (Více)
Klonalita rostlin ve světle evoluce
13. 1. 2020
Nic v biologii nedává smysl, dokud to neuvidíme v kontextu evoluce, říká ve svém eseji evoluční biolog Theodozius Dobzhanski (1973). Nechali jsme se inspirovat a po desetiletích sběru dat jsme se konečně podívali na klonalitu a různé orgány, které ji rostlinám zajišťují, ve světle evoluce.
Dobrá zpráva pro zapomnětlivé pěstitele
6. 1. 2020
Nadzemní a podzemní část rostliny spolupracují pro blaho celku: nadzemní, zelená část, vytváří pomocí fotosyntézy organické látky a podzemní, nezelená část, k tomu dodává nezbytnou vodu a v ní rozpuštěné minerální živiny. Když je ohrožena fotosyntéza, rostlina investuje do listí, když je málo živin, investuje rostlina do kořenů. Existují ale podmínky, kdy ani větší investice nepomohou a zatímco jedna část rostliny dělá svou práci dobře, druhá na úkol nestačí.
Lze poznat Trutnov od Turnova podle okrasných rostlin?
5. 12. 2019
Jako Jihočechovi mi vždy dělalo potíže rozeznat od sebe dvě severočeská města s podobným názvem Trutnov a Turnov. Zajásala jsem tedy, když jsem uviděla novou publikaci průhonických kolegů zabývající se klasifikací společenstev okrasných rostlin pěstovaných na 174 místech České republiky od celých vesnic až po zahrádkářské kolonie. Třeba se tam dozvím, že v Turnově pěstují něco jiného než Trutnově! Nebo že zahradníci z Turnova sázejí více potenciálně invazních rostlin, které mohou utéci ze zahrad do volné přírody, než zahradníci z Trutnova!
Trávy na střeše světa
25. 11. 2019
Trávy tvoří jednu z největších rostlinných čeledí a co více, jedinou, podle které se jmenuje široce rozšířený typ rostlinného společenstva – trávník. Trávník najdete za vaším domem, za polárním kruhem i v tropech a stále v něm převažují nenápadné rostliny se zelenými květy opylovanými větrem, s dlouhými listy a dutým stéblem, které vypadají tak trochu všechny stejně. Jak je možné, že trávy snášejí sucho i mráz, zamokření i zastínění, požár i pastvu? (Více)
Podle lišejníků poznáte je
18. 11. 2019
Líbí se vám pralesy? Věřte, že nejste sami a je to dokonce dokázáno! Vědce zajímalo, jak lidé vnímají les a jestli dovedou ocenit krásy starého lesa, tedy, jak u nás říkáme, pralesa. (Více)
PhD studentship position in Arctic Phycology (0,4 contract)
6. 8. 2020
Looking to focus your PhD. on botanical study of cyanobacteria and algae invasion to the Arctic? Want to participate with experienced researchers in “the Arctic expedition ”?
We invite motivated and skilled candidates to apply for the PhD. studentship for a 0,4 work contract researcher in the Centre for Phycology. More information here
Zahradník/zahradnice
20. 5. 2020
Botanický ústav AV ČR, v.v.i. hledá do svého týmu pro pracoviště v Průhonicích novou kolegyni/kolegu na níže uvedenou pozici: ZAHRADNÍK / ZAHRADNICE, více zde
Departmental Leader (Centre for Algology)
6. 3. 2020
Looking for an opportunity to develop and recreate your own team? Having the independence to develop your own research ideas and benefit from the unique contribution of our long-lasting institute.
Join our IBOT team in Třeboň. More information here
Biostatistician/Bioinformatician for a new department
6. 3. 2020
Looking for an opportunity to develop your own research ideas? Join our new department of Bioinformatics at Institute of Botany CAS (IBOT). More information here