Aktuality

Konference o populační biologii rostlin odložena

24. 3. 2020

Konference o populační biologii rostlin, která se měla konat 21.–23. května 2020 v Praze, byla odložena na příští rok. Více zde.

Máme rádi škatulkování

23. 3. 2020

Všimli jste si, jak jsme my lidé posedlí škatulkováním a tříděním? Tak například rouška ušitá kolegyní Ájou z látky, která by mohla být v lepších časech letní sukénkou, je ochranný prostředek třídy 00. Virus SARS-CoV-2, proti kterému má chránit mé okolí, je z podčeledi Orthocoronavirinae, což jsou viry s jednovláknovou RNA v obalu. Mokřady, kolem kterých jdu v Třeboni do práce pracovat na videopřednáškách pro studenty, jsou různá rostlinná společenstva třídy Phragmito‐Magnocaricetea, tedy česky „vegetace rákosin a vysokých ostřic“. (Více)

Uzavření knihovny v Průhonicích i v Třeboni

12. 3. 2020

S ohledem na nařízení vlády budou od pátku 13. 3. do odvolání pro veřejnost uzavřeny knihovny Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích a v Třeboni.

Vědci vyzývají k přijetí opravdu účinných opatření pro udržitelnost společné zemědělské politiky EU

11. 3. 2020

Udržitelné zemědělství, zodpovědné k budoucím generacím, je celosvětovou výzvou. V Evropě dochází vlivem intenzivního zemědělství ke ztrátě biologické rozmanitosti, zhoršuje se podnebí, dochází k degradaci půdy a kontaminaci podzemních i povrchových vod hnojivy a pesticidy. Nastavení současné i připravované Společné zemědělské politiky EU (SZP) je pro řešení těchto problémů zcela nedostatečné. Evropští vědci proto požadují nápravu. Mezi signatáři výzvy je i několik vědců z Botanického ústavu AV ČR.

(Více)

Botanický ústav AV ČR poukazuje na rizika hrozící památkám zahradního umění

10. 3. 2020

Vědci Botanického ústavu AV ČR zveřejňují výsledky svého výzkumu, který poukazuje na nejčastější příčiny ohrožení památek zahradního umění. Výzkum, který proběhl v zámeckých parcích v ČR, přináší překvapivá fakta – například, že navzdory velkému množství pěstovaných rostlinných druhů nejsou parky tak výrazným zdrojem invazí, jak se očekávalo. V rámci výzkumu vědci vyvinuli dvě technologické novinky – detektor mikroorganismů na různých površích a on-line systém pro kontrolu znečištění vody. S výsledky výzkumu se může veřejnost seznámit na výstavě v Průhonicích. Tisková zpráva

Rostlinné celebrity

9. 3. 2020

Březen je měsícem čtenářů, takže i vy, čtenáři tohoto blogu máte celý měsíc svátek a svátek mám i já, čtenář vědeckých článků. Nemusíte mě litovat, vědecké články jsou zajímavé, zvláště ty o rostlinách. Nejedná se o monotónní a nudné čtení, naopak, i vědecké články mají své žánry. Najdete mezi nimi detektivky, rodinné ságy nebo medailonky celebrit. Nyní se jistě ptáte: „Co proboha jsou ty celebrity?“ (Více)

Vzniku druhů na stopě

25. 2. 2020

Charles Darwin předpověděl v poslední kapitole své věhlasné knihy „O vzniku druhů přírodním výběrem“, že bude-li jeho teorie přijata, budou se systematici více (a radostněji) zabývat přechodnými formami mezi druhy. Přechodné formy nebudou jen otravný taxonomický problém, ale budou ve světle jeho teorie značit, že jsme svědky vzniku nového druhu. Darwin se nemýlil, jeho teorie byla přijata a systematici se rádi zaobírají různými obtížnými druhovými komplexy, kde vést hranici mezi druhy je téměř nemožné. (Více)

Je botanika vhodným oborem pro mladé muže?

11. 2. 2020

11. února je mezinárodní den dívek a žen ve vědě a tím pádem příležitost připomenout, že vědu dělají nejen muži, kteří jsou pro mnohé stále symbolem vědce objevitele, ale také ženy. V botanice je však situace trochu jiná, než ve zbytku přírodních věd, protože botanika je považována za ženskou disciplínu. Například v roce 1887 (kdy jsme v Česku neměli jedinou vysokoškolsky vzdělanou ženu, ale některé fakulty už dovolovaly přijímat ženy ke studiu), vyšel v časopis Science článek: Je botanika vhodným oborem pro mladé muže?

(Více)

Vědci Botanického ústavu AV ČR vytvořili nejucelenější databázi výskytu lišejníků a mechorostů v ČR

10. 2. 2020

Vědci Botanického ústavu AV ČR vytvořili nejkompletnější databázi monitorující výskyt lišejníků a mechorostů na území ČR. Databáze má potenciál přispět k nalezení nových lokalit vzácných či ohrožených druhů a má napomoci lépe poznat regionální biogeografii či populační dynamiku. V současné době obsahuje téměř půl milionu záznamů mechorostů a více jak 90 tisíc záznamů lišejníků. Tisková zpráva

(Více)

Co hledají botaničtí prospektoři?

10. 2. 2020

Víte, že botanika je také trochu cestovatelská věda? Když jste chemici, platí pro vás Mendělejevova tabulka prvků, ať jste na Zeměkouli kdekoliv. Zatímco když jste botanici a navštívíte nový kontinent, čeká vás spousta objevů. Tedy, abychom byli přesní, spousta objevů vás čekala, pokud jste byli mezi prvními návštěvníky. Na velkých objevitelských výpravách, například když se plavil James Cook prozkoumat Nový Zéland a Austrálii, botanici nechyběli. Jejich úlohou ovšem tehdy nebylo napsat o své cestě článek do významného časopisu, ale najít něco užitečného: nové ovoce, koření, vůně, květiny či vzácná dřeva. (Více)

Co si ostatní myslí, že umíme, a co doopravdy umíme

27. 1. 2020

Laici si obvykle myslí, že botanik pozná každou rostlinu, zvláště tu, kterou nafotili rozmazaně mobilním telefonem. Botanik však ve skutečnosti potřebuje mít kvetoucí rostlinu v ruce, aby si ji mohl dobře prohlédnout, často k tomu potřebuje také lupu a klíč k určování. Nyní však přišli američtí kolegové s řešením. Připravili pro laiky průvodce pro takové to botanizování z automobilu (Practical Guide for Roadside Wildflower Viewing). Překlad do češtiny a přizpůsobení českým poměrům nebude problém.  (Více)

Klonalita rostlin ve světle evoluce

13. 1. 2020

Nic v biologii nedává smysl, dokud to neuvidíme v kontextu evoluce, říká ve svém eseji evoluční biolog Theodozius Dobzhanski (1973). Nechali jsme se inspirovat a po desetiletích sběru dat jsme se konečně podívali na klonalitu a různé orgány, které ji rostlinám zajišťují, ve světle evoluce.

(Více)

Dobrá zpráva pro zapomnětlivé pěstitele

6. 1. 2020

Nadzemní a podzemní část rostliny spolupracují pro blaho celku: nadzemní, zelená část, vytváří pomocí fotosyntézy organické látky a podzemní, nezelená část, k tomu dodává nezbytnou vodu a v ní rozpuštěné minerální živiny. Když je ohrožena fotosyntéza, rostlina investuje do listí, když je málo živin, investuje rostlina do kořenů. Existují ale podmínky, kdy ani větší investice nepomohou a zatímco jedna část rostliny dělá svou práci dobře, druhá na úkol nestačí.

(Více)

Botanický ústav přeje všem příznivcům botaniky vše nejlepší v roce 2020!

30. 12. 2019

Odkvetlá pampeliška je nejen krásná, ale je současně i odkazem na mnoho vědeckých otázek, kterým se v Botanickém ústavu věnujeme. Pampeliška obecná, známá také jako smetánka lékařská (Taraxacum sect. Ruderalia), to je ve skutečnosti přes 200 snadno zaměnitelných druhů, ze kterých mnoho nebylo dosud popsáno.

(Více)

Speciální číslo časopisu Folia Geobotanica o klíčení

23. 12. 2019

Speciální číslo časopisu Folia Geobotanica je věnováno reakcím semen na ekologické faktory napříč různými typy vegetace v Severní a Jižní Americe, Evropě, Asii a Austrálii. Obsah zde.

Martin Bouda z Botanického ústavu AV ČR zpochybnil dosavadní představy o průtoku vody cévami rostlin

19. 12. 2019

Martin Bouda z Botanického ústavu AV ČR, ve spolupráci s kolegy ze špičkových světových vědeckých pracovišť, objevil nečekaně silné rozdíly v napětí vody napříč stonkem rostlin, které významně brzdí vodu v jejich nejširších cévách. Výsledky svého výzkumu o závislosti průtoku vody na průměru cév xylému (specializované pletivo, kterým rostlina vede vodu do listů) zveřejnil v prestižním časopise Nature Communications. Průtoky naměřili na stonku živé vinné révy, když jako vůbec první zkombinovali 3D rekonstrukci stonku z rentgenové mikrotomografie s měřením průtoků pomocí magnetické rezonance.

(Více)

Lze poznat Trutnov od Turnova podle okrasných rostlin?

5. 12. 2019

Jako Jihočechovi mi vždy dělalo potíže rozeznat od sebe dvě severočeská města s podobným názvem Trutnov a Turnov. Zajásala jsem tedy, když jsem uviděla novou publikaci průhonických kolegů zabývající se klasifikací společenstev okrasných rostlin pěstovaných na 174 místech České republiky od celých vesnic až po zahrádkářské kolonie. Třeba se tam dozvím, že v Turnově pěstují něco jiného než Trutnově! Nebo že zahradníci z Turnova sázejí více potenciálně invazních rostlin, které mohou utéci ze zahrad do volné přírody, než zahradníci z Trutnova!

(Více)

Vyšlo nové číslo časopisu Botanika – 2/2019

2. 12. 2019

V druhém letošním čísle časopisu Botanika najdete rozhovor s hlavním editorem Klíče ke květeně ČR Zdeňkem Kaplanem, představení nejobsáhlejší databáze rozšíření mechorostů a lišejníků v ČR, článek o identifikaci rostlin pomocí umělé inteligence a mnoho dalšího. Obsah čísla zde, více o časopisu zde.

Trávy na střeše světa

25. 11. 2019

Trávy tvoří jednu z největších rostlinných čeledí a co více, jedinou, podle které se jmenuje široce rozšířený typ rostlinného společenstva – trávník. Trávník najdete za vaším domem, za polárním kruhem i v tropech a stále v něm převažují nenápadné rostliny se zelenými květy opylovanými větrem, s dlouhými listy a dutým stéblem, které vypadají tak trochu všechny stejně. Jak je možné, že trávy snášejí sucho i mráz, zamokření i zastínění, požár i pastvu? (Více)

Badatelé z Botanického ústavu opět mezi nejcitovanějšími vědci světa

25. 11. 2019

Mezi jedno procento nejcitovanějších vědců světa se letos opět zařadili i tři dlouholetí vědečtí pracovníci Botanického ústavu AV ČR: Petr Pyšek, Jan Pergl a v roce 2013 zesnulý Vojtěch Jarošík z oddělení ekologie invazí. Seznam badatelů, jejichž články a další publikace jsou nejčastěji citovány jinými vědci, každoročně zveřejňuje americká společnost Clarivate Analytics, která se zabývá měřením vědecké výkonnosti a poradenstvím v oboru inovací. (Více)

Všechny příspěvky

Máme rádi škatulkování

23. 3. 2020

Všimli jste si, jak jsme my lidé posedlí škatulkováním a tříděním? Tak například rouška ušitá kolegyní Ájou z látky, která by mohla být v lepších časech letní sukénkou, je ochranný prostředek třídy 00. Virus SARS-CoV-2, proti kterému má chránit mé okolí, je z podčeledi Orthocoronavirinae, což jsou viry s jednovláknovou RNA v obalu. Mokřady, kolem kterých jdu v Třeboni do práce pracovat na videopřednáškách pro studenty, jsou různá rostlinná společenstva třídy Phragmito‐Magnocaricetea, tedy česky „vegetace rákosin a vysokých ostřic“. (Více)

Rostlinné celebrity

9. 3. 2020

Březen je měsícem čtenářů, takže i vy, čtenáři tohoto blogu máte celý měsíc svátek a svátek mám i já, čtenář vědeckých článků. Nemusíte mě litovat, vědecké články jsou zajímavé, zvláště ty o rostlinách. Nejedná se o monotónní a nudné čtení, naopak, i vědecké články mají své žánry. Najdete mezi nimi detektivky, rodinné ságy nebo medailonky celebrit. Nyní se jistě ptáte: „Co proboha jsou ty celebrity?“ (Více)

Vzniku druhů na stopě

25. 2. 2020

Charles Darwin předpověděl v poslední kapitole své věhlasné knihy „O vzniku druhů přírodním výběrem“, že bude-li jeho teorie přijata, budou se systematici více (a radostněji) zabývat přechodnými formami mezi druhy. Přechodné formy nebudou jen otravný taxonomický problém, ale budou ve světle jeho teorie značit, že jsme svědky vzniku nového druhu. Darwin se nemýlil, jeho teorie byla přijata a systematici se rádi zaobírají různými obtížnými druhovými komplexy, kde vést hranici mezi druhy je téměř nemožné. (Více)

Je botanika vhodným oborem pro mladé muže?

11. 2. 2020

11. února je mezinárodní den dívek a žen ve vědě a tím pádem příležitost připomenout, že vědu dělají nejen muži, kteří jsou pro mnohé stále symbolem vědce objevitele, ale také ženy. V botanice je však situace trochu jiná, než ve zbytku přírodních věd, protože botanika je považována za ženskou disciplínu. Například v roce 1887 (kdy jsme v Česku neměli jedinou vysokoškolsky vzdělanou ženu, ale některé fakulty už dovolovaly přijímat ženy ke studiu), vyšel v časopis Science článek: Je botanika vhodným oborem pro mladé muže?

(Více)

Co hledají botaničtí prospektoři?

10. 2. 2020

Víte, že botanika je také trochu cestovatelská věda? Když jste chemici, platí pro vás Mendělejevova tabulka prvků, ať jste na Zeměkouli kdekoliv. Zatímco když jste botanici a navštívíte nový kontinent, čeká vás spousta objevů. Tedy, abychom byli přesní, spousta objevů vás čekala, pokud jste byli mezi prvními návštěvníky. Na velkých objevitelských výpravách, například když se plavil James Cook prozkoumat Nový Zéland a Austrálii, botanici nechyběli. Jejich úlohou ovšem tehdy nebylo napsat o své cestě článek do významného časopisu, ale najít něco užitečného: nové ovoce, koření, vůně, květiny či vzácná dřeva. (Více)

Co si ostatní myslí, že umíme, a co doopravdy umíme

27. 1. 2020

Laici si obvykle myslí, že botanik pozná každou rostlinu, zvláště tu, kterou nafotili rozmazaně mobilním telefonem. Botanik však ve skutečnosti potřebuje mít kvetoucí rostlinu v ruce, aby si ji mohl dobře prohlédnout, často k tomu potřebuje také lupu a klíč k určování. Nyní však přišli američtí kolegové s řešením. Připravili pro laiky průvodce pro takové to botanizování z automobilu (Practical Guide for Roadside Wildflower Viewing). Překlad do češtiny a přizpůsobení českým poměrům nebude problém.  (Více)

Klonalita rostlin ve světle evoluce

13. 1. 2020

Nic v biologii nedává smysl, dokud to neuvidíme v kontextu evoluce, říká ve svém eseji evoluční biolog Theodozius Dobzhanski (1973). Nechali jsme se inspirovat a po desetiletích sběru dat jsme se konečně podívali na klonalitu a různé orgány, které ji rostlinám zajišťují, ve světle evoluce.

(Více)

Dobrá zpráva pro zapomnětlivé pěstitele

6. 1. 2020

Nadzemní a podzemní část rostliny spolupracují pro blaho celku: nadzemní, zelená část, vytváří pomocí fotosyntézy organické látky a podzemní, nezelená část, k tomu dodává nezbytnou vodu a v ní rozpuštěné minerální živiny. Když je ohrožena fotosyntéza, rostlina investuje do listí, když je málo živin, investuje rostlina do kořenů. Existují ale podmínky, kdy ani větší investice nepomohou a zatímco jedna část rostliny dělá svou práci dobře, druhá na úkol nestačí.

(Více)

Lze poznat Trutnov od Turnova podle okrasných rostlin?

5. 12. 2019

Jako Jihočechovi mi vždy dělalo potíže rozeznat od sebe dvě severočeská města s podobným názvem Trutnov a Turnov. Zajásala jsem tedy, když jsem uviděla novou publikaci průhonických kolegů zabývající se klasifikací společenstev okrasných rostlin pěstovaných na 174 místech České republiky od celých vesnic až po zahrádkářské kolonie. Třeba se tam dozvím, že v Turnově pěstují něco jiného než Trutnově! Nebo že zahradníci z Turnova sázejí více potenciálně invazních rostlin, které mohou utéci ze zahrad do volné přírody, než zahradníci z Trutnova!

(Více)

Trávy na střeše světa

25. 11. 2019

Trávy tvoří jednu z největších rostlinných čeledí a co více, jedinou, podle které se jmenuje široce rozšířený typ rostlinného společenstva – trávník. Trávník najdete za vaším domem, za polárním kruhem i v tropech a stále v něm převažují nenápadné rostliny se zelenými květy opylovanými větrem, s dlouhými listy a dutým stéblem, které vypadají tak trochu všechny stejně. Jak je možné, že trávy snášejí sucho i mráz, zamokření i zastínění, požár i pastvu? (Více)

Podle lišejníků poznáte je

18. 11. 2019

Líbí se vám pralesy? Věřte, že nejste sami a je to dokonce dokázáno! Vědce zajímalo, jak lidé vnímají les a jestli dovedou ocenit krásy starého lesa, tedy, jak u nás říkáme, pralesa. (Více)

Kořeny a oddenky: návod k použití

3. 10. 2019

Nové metody jsou pro vědecký pokrok nezbytné. Vynález mikroskopu nebo konstrukce sekvenátoru přinesly výzkumníkům nebývalé možnosti. Někdy je však dobré oprášit staré znalosti a zasadit je do nového kontextu, aby mohly být použity pro zodpovězení nových otázek. O to se pokusili výzkumníci z třeboňského pracoviště Botanického ústavu, kteří s kolegy ze všech kontinentů (kromě Antarktidy) připravili příručku pro měření modulárních vlastností rostlin. (Více)

Jak vznikají nové druhy rostlin? Příklad hybridního pýru Elytrigia ×mucronata

22. 7. 2019

U rostlin, na rozdíl od živočichů, dochází nezřídka ke křížení mezi druhy (hybridizaci) a v případě, že je kříženec plodný, mohou takto vznikat druhy úplně nové. Ke schopnosti předávat vlastnosti do budoucích generací přitom může přispět i zmnožení sad chromozómů (polyploidizace). Časté křížení i polyploidizace byly pozorovány např. mezi trávami, které jsou v hledáčku výzkumníků mj. proto, že jsou příbuzné s obilovinami a hybridní linie by mohly být zdrojem genetického materiálu pro jejich šlechtění. Zároveň však jejich výzkum prohlubuje naše porozumění mechanismům evoluce rostlin. (Více)

Ze světové vědy: Rock stromů ve městě – žijí rychle a umírají mladé

13. 5. 2019

V dnešní době se do měst z volné krajiny přesouvají nejen lidé, ale i mnoho dalších živočichů i rostlin, včetně řady druhů dřevin. Nedávno vzbudila pozornost studie Iana Smithe z americké Boston University a jeho kolegů, uveřejněná časopisem PLoS ONE, která se zaměřila na životní osudy stromů v městském prostředí. (Více)

Architektura důmyslných pastí bublinatek

29. 4. 2019

Bublinatky (Utricularia) jsou masožravé rostliny, které obvykle dávají přednost suchozemskému prostředí. Při lapání kořisti ale vsadily na specifické vodní pasti, které představují malé duté váčky vzniklé přeměnou listů. Stěny těchto měchýřků jsou většinou velmi tenké a pružné, což bublinatkám umožňuje podtlakem nasávat vodu s drobnými vodními živočichy, kteří se dotknou dvířek pasti. Jde o velmi rychlý pohyb, který proběhne ve zlomku sekundy. Polapenou kořist bublinatka pomalu stráví. Některé druhy ale mají pasti se silnými stěnami. Může fungovat aktivní nasávání kořisti i u nich? (Více)

Přetvářka a skrývání v biologických invazích

8. 4. 2019

Invazní nepůvodní druhy mohou mít značný vliv na prostředí, mohou zasáhnout do koloběhů živin nebo ovlivnit strukturu vegetace i její změny. Projevy invazních druhů se ale mohou v průběhu času velmi výrazně měnit. Proto je obtížné předpovídat průběh invazí a jejich dopad na invadované prostředí. Odborníci obvykle až zpětně zjistí v celé šíři, jak vlastně invazní druh přírodu ovlivňuje. Průběh a důsledky biologických invazí mohou být zjevné na první pohled. V některých případech jsou ale naopak skryté. Jejich skrytost přitom může vést k podcenění nepůvodních druhů a také značně komplikuje případné zásahy proti takové invazi.

(Více)

Kriticky ohrožený hořeček se potýká s nedostatkem opylovačů

25. 3. 2019

Rozsáhlá degradace polopřirozených luk v celé Evropě, k níž došlo v průběhu 20. století, vedla k drastickému snížení počtu i velikosti populací a následně i ke značnému ohrožení celé řady druhů rostlin. Často jde o malé rostliny s krátkým životním cyklem, které spoléhají především na pohlavní rozmnožování. Takové rostliny obvykle neobstojí v konkurenci s velkými druhy rostlin, které mají prospěch z ukončení tradičního managementu luk a zvýšeného přísunu živin. Pro ochranu těchto druhů je nezbytné detailní poznání jejich rozmnožování a jejich vztahu k opylovačům.

(Více)

Jak podpořit růst a sklizeň vigny?

18. 3. 2019

Vigna čínská (Vigna unguiculata), jedna z prastarých domestikovaných plodin, je exotická jednoletá luštěnina, která zřejmě pochází ze západní Afriky. Díky své odolnosti, toleranci k písečným půdám i nenáročnosti na zálivku je dnes významnou plodinou v polopouštních oblastech, jak v Africe, tak i v jiných částech světa. Nevyžaduje velkou péči a její symbiotické bakterie, které jsou schopné získávat vzdušný dusík, jí zařídí potřebné živiny. Význam vigny navíc v dnešní době vzrůstá kvůli globálnímu oteplování, které na řadě míst nepříznivě ovlivňuje klima.

(Více)

Ze světové vědy: Jak měsíček lékařský chrání rajčata před škůdci?

4. 3. 2019

Jak jistě ví každý zkušený pěstitel rajčat, pokud své rostliny pěstuje společně s měsíčkem lékařským, chrání je tím před nepříjemnými molicemi. Nejde přitom o nějakou legendu, tento postup podle všeho skutečně funguje. V nedávné vědecké studii to potvrdil i tým britských badatelů.

(Více)

Zarůstání středomořské krajiny křovisky záleží na vlastnostech terénu

11. 2. 2019

Zarůstání krajiny křovinami je jedním z ústředních témat soudobé ekologie i ochrany přírody. Dochází k němu především v sušších oblastech, prakticky po celém světě, od severní Ameriky, přes Austrálii a jižní Afriku až po Středomoří. Dosavadní strategie proti takovému zarůstání mívají jenom částečný úspěch, a proto je ve světě poptávka po výzkumu a lepším pochopení těchto procesů.

(Více)

Všechny příspěvky

Research position announcement

25. 3. 2020

Department of Functional Ecology at Institute of Botany CAS (Třeboň, Czech Republic) announces an opening for a research assistant position. The position is funded for 1 year with option for extension. More information here

Spolupracovnice/spolupracovník do projektu podpořeného Technologickou agenturou České republiky

24. 3. 2020

Botanický ústav AV ČR, v. v. i, hledá novou spolupracovnici / nového spolupracovníka do projektu podpořeného Technologickou agenturou České republiky. Více informací zde

Departmental Leader (Centre for Algology)

6. 3. 2020

Looking for an opportunity to develop and recreate your own team? Having the independence to develop your own research ideas and benefit from the unique contribution of our long-lasting institute.

Join our IBOT team in Třeboň. More information here

PhD studentship position in Population Biology

6. 3. 2020

Looking to focus your PhD on population biology and demography of plants? Want to participate on projects comparing different methods of age determination in plants and application of those methods in studies of life-history strategies?

Join our IBOT team in Třeboň. More information here

Biostatistician/Bioinformatician for a new department

6. 3. 2020

Looking for an opportunity to develop your own research ideas? Join our new department of Bioinformatics at Institute of Botany CAS (IBOT). More information here

PostDoc position in Functional Ecology

6. 3. 2020

Interested in Functional morphology? Like the opportunity to develop your own research ideas and at the same time benefit from the unique contribution of our team?

Join our IBOT team in Třeboň. More information here

 

PhD studentship position in Arctic Phycology (0,4 contract)

6. 3. 2020

Looking to focus your PhD. on botanical study of cyanobacteria and algae invasion to the Arctic? Want to participate with experienced researchers in “the Arctic summer expedition 2020”?

Join our IBOT team in Třeboň, a significant part of The Czech Academy of Sciences (CAS).

More informations here

Spolupracovnice / spolupracovník do projektu podpořeného Technologickou agenturou České republiky (náhrada za mateřskou)

15. 1. 2020

Botanický ústav AV ČR, v. v. i, hledá novou spolupracovnici / nového spolupracovníka do projektu podpořeného Technologickou agenturou České republiky (náhrada za mateřskou).

Více informací zde

Ph.D. position

14. 1. 2020

A Ph.D. position (40 %) is available in the Centre for Algology at the Institute of Botany of the Czech Academy of Sciences (https://www.butbn.cas.cz/algo-en) and Centre for Polar Ecology, Faculty of Science, University of South Bohemia or Department of Ecology, Faculty of Science, Charles University.

Project: Polyphasic assessment of diversity of phototrophic microorganisms from cold environments and their bioprospection potential – India-Czech Scientific and Technological Cooperation Programme (INTER-ACTION 2019LTAIN)

More informations here

Zahradník/zahradnice

13. 1. 2020

Botanický ústav AV ČR, v.v.i. hledá do svého týmu pro pracoviště v Průhonicích novou kolegyni/kolegu na níže uvedenou pozici:     ZAHRADNÍK / ZAHRADNICE, více zde

Postdoc position – Department of Invasion Ecology

10. 1. 2020

Postdoc position with the Department of Invasion Ecology, Institute of Botany, Czech Academy of Sciences is available for up to 4 years (2020–2023), to perform research on macroecology of plant invasions, and the role of habitats in shaping regional and global invasion patterns, within the EXPRO project SynHab, funded by the Czech Science Foundation and coordinated by Petr Pyšek. More information here

Ph.D. position in project: Tropical-alpine plant radiations: the role of allopatry, hybridization and niche differentiation

7. 1. 2020

A Ph.D. position is available in the research group of Dr. Roswitha Schmickl
(https://lab-allience.natur.cuni.cz/plantevocytogen/people-research) at the Institute
of Botany of the Czech Academy of Sciences and Department of Botany, Charles
University. More information here

Všechny příspěvky