Aktuality

znacka elipsa Pantone 377 web

Jan Kolář z BÚ získal Cenu děkana FF MU

6. 12. 2016

Jan Kolář z Oddělení vegetační ekologie získal Cenu děkana Filosofické fakulty Masarykovy univerzity za dizertační práci Teritorialita a regionalizace v pozdním eneolitu na Moravě. V Botanickém ústavu AV ČR se zabývá modelováním prehistorického lidského vlivu v přírodních ekosystémech.

znacka elipsa Pantone 377 web

Uzavření knihovny v Průhonicích

5. 12. 2016

Dovolujeme si upozornit návštěvníky knihovny v Průhonicích na její uzavření ve dnech 27. – 30. 12. 2016.  Těšíme se na viděnou opět od 2. ledna 2017.

vranioko cerne2

Příběh kontroverzního akátu ve střední Evropě

5. 12. 2016

Trnovník akát (Robinia pseudoacacia) je stromem mnoha tváří. V některých ohledech má nesporný ekonomický přínos, zároveň ale jako invazní druh představuje hrozbu pro životní prostředí. Do střední Evropy byl akát dovezen jako okrasná dřevina už před téměř čtyřmi staletími a stal se běžnou součástí krajiny. Patří k dobře prostudovaným druhům, i když většina vědeckých publikací o akátu se dotýká čistě ekonomických souvislostí. Jak s touto dřevinou rozumně zacházet?

(Více)

znacka elipsa Pantone 377 web

Cena Františka Běhounka pro Petra Pyška z Botanického ústavu

1. 12. 2016

Ve středu 30. listopadu 2016 předal náměstek ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga ocenění MŠMT udělované v oblasti vysokého školství, vědy a výzkumu za rok 2016. Cenu Františka Běhounka převzal prof. Petr Pyšek z Botanického ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakulty UK, který je zakladatelem výzkumu rostlinných invazí v České republice.

(Více)

znacka elipsa Pantone 377 web

O zásadní změně pohledu na složení středoevropských lesů v minulosti na rádiu Leonardo

30. 11. 2016

Výzkum provedený v rámci projektu LONGWOOD přinesl zásadní změnu pohledu na složení středoevropských lesů v minulosti. O výzkumu a jeho výsledcích mluvil v pořadu ČRo Leonardo Petr Kuneš, který vedl v rámci projektu pracovní skupinu paleoekologie. LONGWOOD je projekt financovaný ERC, který v Botanickém ústavu AV ČR řeší Péter Szabó a kol. Se svými spolupracovníky publikoval na toto téma článek v časopise Conservation Biology. Článek najdete zde.

vranioko cerne2

Co utváří vegetaci míst narušených těžbou?

28. 11. 2016

Složení vegetace na místech narušených lidskou činností vyplývá z abiotických podmínek daného místa a z nabídky druhů rostlin v oblasti. Do jaké míry se ale každý z těchto faktorů projevuje na výsledné podobě vegetace?

(Více)

vranioko cerne2

Dosáhneme s vylepšenou fotosyntézou vyšších výnosů plodin?

21. 11. 2016

Zemědělské plodiny se stejně jako i jiné rostliny dovedou ochránit před přílišným osluněním. Mohou při tom využít důmyslný proces nefotochemického zhášení (anglicky NonPhotochemical Quenching), při němž v rostlinách dochází k rozptylování přebytečné světelné energie její přeměnou na teplo. Když se podmínky v prostředí změní a dojde k poklesu intenzity slunečního záření, fotosyntetické systémy rostlin se po nějakém čase přizpůsobí. Teoreticky to je vynikající adaptace rostlin na proměnlivé osvětlení. Ve skutečnosti se ale fotosyntetické systémy rostlin nestačí přizpůsobovat změnám, které se odehrávají rychle.

(Více)

vranioko cerne2

Je pro invazní rostliny výhodné spolupracovat s houbou?

14. 11. 2016

Rostliny a houby mají komplikované vztahy. V některých případech houba rostlinu zneužívá a parazituje na ní. Často se ale stává, že houba s rostlinou žijí v symbiotickém vztahu, mykorhize, který je pro obě strany výhodný. Rostlina dodává houbě energii v podobě organických látek a houba zase na oplátku rostlině poskytuje vodu a v ní rozpuštěné minerální látky. Vědci odhadují, že v určité formě mykorhizního vztahu žije 70 až 90 procent všech druhů rostlin. Mykorhiza je pro rostliny obecně přínosná. Odborníci se ale neshodnou, jestli je vztah s houbou výhodou pro invazní rostliny, které se šíří na nová území, anebo jestli je mykorhiza v tomto šíření pro rostliny spíše brzdou.

(Více)

znacka elipsa Pantone 377 web

Zveme na výstavu Jak uchovat krajinu pro budoucí generace

9. 11. 2016

V Návštěvnickém centru Průhonického parku je do 31. 3. 2017 k vidění výstava Jak uchovat krajinu pro budoucí generace, která vznikla spoluprací Biologického centra AV ČR a Botanického ústavu AV ČR v rámci aktivity Hospodaření v krajině s ohledem na globální změny podporované výzkumným programem Strategie AV21 Rozmanitost života a zdraví ekosystémů. Hlavní myšlenkou prolínající se celou expozicí je motto: „Krajina je věc veřejná a její stav se dotýká nás všech.“ Chceme ukázat, jak je česká krajina rozmanitá a jedinečná, ale také jak ji udržitelně obhospodařovat, abychom ji mohli předat v uspokojivém stavu svým dětem.

(Více)

vranioko cerne2

Jak souvisí plasticita listů s mírou specializace rostlin?

7. 11. 2016

Rostliny se celý svůj život obvykle nacházejí na jednom místě a musejí se s tím vyrovnat. Pomáhá jim v tom i fenotypová plasticita, tedy schopnost nebýt vždy stejný, ale měnit své charakteristiky podle konkrétního prostředí. Právě fenotypová plasticita se zřejmě podílí na tom, že některé druhy mohou pronikat do prostředí s širším rozmezím ekologických podmínek. Nasvědčují tomu studie jednotlivých druhů. Doposud ale není jasné, jestli plasticita znaků rostlin obecně souvisí s jejich ekologickou specializací.

(Více)

znacka elipsa Pantone 377 web

O rostlinách v zóně smrti v České televizi

7. 11. 2016

Klára Řeháková a Jiří Doležal z Botanického ústavu AV ČR byli hosty sobotního Studia 6 České televize, kde mluvili o výzkumu hranice rozšíření rostlin v západní části Tibetské plošiny, tedy v nadmořských výškách kolem 6000 m nad mořem. Záznam pořadu najdete zde.

 

znacka elipsa Pantone 377 web

Schopnost samooplození pomáhá rostlinám šířit se po světě

31. 10. 2016

Studie pod vedením ekologů z Universität Konstanz Mialy Razanajatovo a Marka van Kleunena, na které se podíleli i dva čeští výzkumníci z Botanického ústavu AV ČR Petr Pyšek a Jan Pergl, ukázala, že rostliny, které k oplození nepotřebují partnery či opylovače, mají větší šanci zdomácnět v oblastech, kde nejsou původní. Výsledky mezinárodního projektu, na kterém se dále podíleli pracovníci z Deutsches Zentrum für integrative Biodiversitätsforschung (iDiv), Universität Göttingen, Universität Wien a University of Durham, byly 31. 10. 2016 zveřejněny v prestižním časopise Nature Communications.

(Více)

vranioko cerne2

Jaký je vztah mezi klonálním rozmnožováním a rozmnožováním semeny?

31. 10. 2016

Rostliny mají při svém rozmnožování v podstatě dvě možnosti. Mohou se rozmnožovat pohlavně, kdy se setká pyl s vajíčkem, dojde k oplození a z této romantické aférky vznikne semeno, které pak může dát vzniknout nové rostlině. Rostliny se pak také mohou spolehnout na vegetativní, čili nepohlavní množení, které může mít mnoho různých podob a jednu společnou věc – nedochází při něm k typickému sexu. Některé rostliny vsázejí spíše na sex, jiné na nepohlavní množení, a ještě jiné jsou docela dobré v obou dvou stylech rozmnožování.

(Více)

znacka elipsa Pantone 377 web

Botanik z BÚ se podílel na revitalizaci areálu Kláštera sv. Anežky

České v Praze

26. 10. 2016

V úterý 25. října 2016 byl slavnostně otevřen revitalizovaný Klášter sv. Anežky České v Praze. Zahradní úpravy areálu s použitím původních druhů a rekonstrukcí středověké zahrady byly provedeny s využitím botanické expertizy, kterou pro Národní galerii vypracoval Jiří Sádlo z Botanického ústavu AV ČR. Na jejím základě je postupná revitalizace kláštěrní zeleně zaměřena na zachování jejích existujících hodnot a jejich rozvíjení  směrem k druhové skladbě blízké někdejšímu stavu v dobách fungování kláštěra.

znacka elipsa Pantone 377 web

Den otevřených dvěří na pracovišti BÚ v Brně

25. 10. 2016

Ve středu 2. listopadu 2016 od 9:30 do 16:00 bude pracoviště Botanického ústavu v Brně otevřeno veřejnosti. Přijďte se podívat, na čem a jak pracují ekotoxikologové a vegetační ekologové. Akce se koná v rámci Týdne vědy a techniky, který pořádá Akademie věd ČR. Více zde.

vranioko cerne2

Jaká je diverzita epifytických orchidejí v Nepálu?

24. 10. 2016

Orchideje nejsou jenom ozdobou našich luk. V tropických oblastech roste ohromné množství epifytických orchidejí, tedy takových, které žijí na jiných rostlinách, obvykle dřevinách, aniž by zasahovaly do vnitřku těl svých hostitelů. Diverzitu epifytických orchidejí přitom do značné míry ovlivňují charakteristiky jejich hostitelů. Vztahem mezi diverzitou epifytických orchidejí a jejich hostiteli se již zabývalo několik studií, které se ale většinou nedotýkaly větších prostorových měřítek.

(Více)

znacka elipsa Pantone 377 web

Dovedou řasy a různé formy železa vyčistit vodu?

21. 10. 2016

Zveme na přednášku Elišky Maršálkové z Botanického ústavu AV ČR Dovedou řasy a různé formy železa vyčistit vodu?, která se bude konat v rámci Týdne vědy a techniky v úterý 1. 11. 2016 od 18:00 v Hvězdárně a planetáriu Brno. Více zde.

partnersky_stitek_Forum2000_2016_100x40_CZ_bile_krivky

Lesy a klimatické změny – jak převzít zodpovědnost?

19. 10. 2016

Za velkého zájmu proběhl v úterý 18. 10. 2016 odborný seminář o udržitelném hospodaření a ochraně lesů ve světle klimatických změn, který zorganizovaly Botanický ústav AV ČR, v. v. i., a Biologické centrum AV ČR, v. v. i., ve spolupráci s Komisí pro životní prostředí AV ČR pod záštitou FORUM 2000 a Strategie AV21. V tiskové zprávě z konference organizátoři zdůrazňují, že klimatickou změnu je možné vidět nejen jako hrozbu, ale také jako příležitost pro inovace v ochraně přírody, technologiích a managementu. Více zde.

vranioko cerne2

Bizarní květy svícníku lákají opylovače pachem ulovené včely

17. 10. 2016

Svícníky (Ceropegia) jsou pozoruhodné rostliny z čeledi toješťovitých (Apocynaceae), často sukulentní, které zdobí neobvyklé, ornamentální trubkovité květy. Rostou v teplých oblastech Asie, Afriky i Austrálie, kde bývají k vidění ve velice rozmanitém prostředí. Na svícník lze narazit na poušti Kalahari, ve vlhkém pralese Ghany a také v domácnostech, protože se pěstují jako okrasné rostliny.

(Více)

vranioko cerne2

Invazní patogeny ohrožují původní rostliny i živočichy

10. 10. 2016

Nepůvodní organismy jsou významným ohrožením pro původní ekosystémy i lidské aktivity. Mezi TOP 100 nejhorších invazních druhů světa přitom celou čtvrtinu představují invazní patogeny. Jsou součástí takzvaného znečištění patogeny (anglicky patogen pollution), kdy se patogeny díky lidským aktivitám šíří na nové hostitele nebo do nových oblastí výskytu.

(Více)

vranioko cerne2

Příběh kontroverzního akátu ve střední Evropě

5. 12. 2016

Trnovník akát (Robinia pseudoacacia) je stromem mnoha tváří. V některých ohledech má nesporný ekonomický přínos, zároveň ale jako invazní druh představuje hrozbu pro životní prostředí. Do střední Evropy byl akát dovezen jako okrasná dřevina už před téměř čtyřmi staletími a stal se běžnou součástí krajiny. Patří k dobře prostudovaným druhům, i když většina vědeckých publikací o akátu se dotýká čistě ekonomických souvislostí. Jak s touto dřevinou rozumně zacházet?

(Více)

vranioko cerne2

Co utváří vegetaci míst narušených těžbou?

28. 11. 2016

Složení vegetace na místech narušených lidskou činností vyplývá z abiotických podmínek daného místa a z nabídky druhů rostlin v oblasti. Do jaké míry se ale každý z těchto faktorů projevuje na výsledné podobě vegetace?

(Více)

vranioko cerne2

Dosáhneme s vylepšenou fotosyntézou vyšších výnosů plodin?

21. 11. 2016

Zemědělské plodiny se stejně jako i jiné rostliny dovedou ochránit před přílišným osluněním. Mohou při tom využít důmyslný proces nefotochemického zhášení (anglicky NonPhotochemical Quenching), při němž v rostlinách dochází k rozptylování přebytečné světelné energie její přeměnou na teplo. Když se podmínky v prostředí změní a dojde k poklesu intenzity slunečního záření, fotosyntetické systémy rostlin se po nějakém čase přizpůsobí. Teoreticky to je vynikající adaptace rostlin na proměnlivé osvětlení. Ve skutečnosti se ale fotosyntetické systémy rostlin nestačí přizpůsobovat změnám, které se odehrávají rychle.

(Více)

vranioko cerne2

Je pro invazní rostliny výhodné spolupracovat s houbou?

14. 11. 2016

Rostliny a houby mají komplikované vztahy. V některých případech houba rostlinu zneužívá a parazituje na ní. Často se ale stává, že houba s rostlinou žijí v symbiotickém vztahu, mykorhize, který je pro obě strany výhodný. Rostlina dodává houbě energii v podobě organických látek a houba zase na oplátku rostlině poskytuje vodu a v ní rozpuštěné minerální látky. Vědci odhadují, že v určité formě mykorhizního vztahu žije 70 až 90 procent všech druhů rostlin. Mykorhiza je pro rostliny obecně přínosná. Odborníci se ale neshodnou, jestli je vztah s houbou výhodou pro invazní rostliny, které se šíří na nová území, anebo jestli je mykorhiza v tomto šíření pro rostliny spíše brzdou.

(Více)

vranioko cerne2

Jak souvisí plasticita listů s mírou specializace rostlin?

7. 11. 2016

Rostliny se celý svůj život obvykle nacházejí na jednom místě a musejí se s tím vyrovnat. Pomáhá jim v tom i fenotypová plasticita, tedy schopnost nebýt vždy stejný, ale měnit své charakteristiky podle konkrétního prostředí. Právě fenotypová plasticita se zřejmě podílí na tom, že některé druhy mohou pronikat do prostředí s širším rozmezím ekologických podmínek. Nasvědčují tomu studie jednotlivých druhů. Doposud ale není jasné, jestli plasticita znaků rostlin obecně souvisí s jejich ekologickou specializací.

(Více)

vranioko cerne2

Jaký je vztah mezi klonálním rozmnožováním a rozmnožováním semeny?

31. 10. 2016

Rostliny mají při svém rozmnožování v podstatě dvě možnosti. Mohou se rozmnožovat pohlavně, kdy se setká pyl s vajíčkem, dojde k oplození a z této romantické aférky vznikne semeno, které pak může dát vzniknout nové rostlině. Rostliny se pak také mohou spolehnout na vegetativní, čili nepohlavní množení, které může mít mnoho různých podob a jednu společnou věc – nedochází při něm k typickému sexu. Některé rostliny vsázejí spíše na sex, jiné na nepohlavní množení, a ještě jiné jsou docela dobré v obou dvou stylech rozmnožování.

(Více)

vranioko cerne2

Jaká je diverzita epifytických orchidejí v Nepálu?

24. 10. 2016

Orchideje nejsou jenom ozdobou našich luk. V tropických oblastech roste ohromné množství epifytických orchidejí, tedy takových, které žijí na jiných rostlinách, obvykle dřevinách, aniž by zasahovaly do vnitřku těl svých hostitelů. Diverzitu epifytických orchidejí přitom do značné míry ovlivňují charakteristiky jejich hostitelů. Vztahem mezi diverzitou epifytických orchidejí a jejich hostiteli se již zabývalo několik studií, které se ale většinou nedotýkaly větších prostorových měřítek.

(Více)

vranioko cerne2

Bizarní květy svícníku lákají opylovače pachem ulovené včely

17. 10. 2016

Svícníky (Ceropegia) jsou pozoruhodné rostliny z čeledi toješťovitých (Apocynaceae), často sukulentní, které zdobí neobvyklé, ornamentální trubkovité květy. Rostou v teplých oblastech Asie, Afriky i Austrálie, kde bývají k vidění ve velice rozmanitém prostředí. Na svícník lze narazit na poušti Kalahari, ve vlhkém pralese Ghany a také v domácnostech, protože se pěstují jako okrasné rostliny.

(Více)

vranioko cerne2

Invazní patogeny ohrožují původní rostliny i živočichy

10. 10. 2016

Nepůvodní organismy jsou významným ohrožením pro původní ekosystémy i lidské aktivity. Mezi TOP 100 nejhorších invazních druhů světa přitom celou čtvrtinu představují invazní patogeny. Jsou součástí takzvaného znečištění patogeny (anglicky patogen pollution), kdy se patogeny díky lidským aktivitám šíří na nové hostitele nebo do nových oblastí výskytu.

(Více)

vranioko cerne2

Jaký vliv má poranění na stárnutí barborek?

3. 10. 2016

U vytrvalých rostlin se stáří projevuje tak, že méně rostou a méně se rozmnožují. Není to ale nezvratný proces. Když dojde k jejich poranění např. useknutím nebo ukousnutím, je to pro rostlinu příležitost k resetu jejích vnitřních hodin a k odvrácení příznaků stárnutí.

(Více)

vranioko cerne2

České chrastavce vypovídají o historii krajiny

26. 9. 2016

Chrastavec rolní (Knautia arvensis) je běžným obyvatelem české krajiny. Jako „obyčejný“ druh nevzbuzoval zájem ochrany přírody. Jenže jak se ukázalo, s chrastavci je to složitější. Vědci odhalili, že existují 2 typy těchto chrastavců, které se počtem chromozomových sad – diploidi se 2 sadami celkem 20 chromozomů a tetraploidi se 4 sadami celkem 40 chromozomů.

(Více)

vranioko cerne2

Jaká je vize pro globální monitorování biologických invazí?

19. 9. 2016

Poslední dobou se zvyšuje poptávka po globálních systémech sledujících stav biodiverzity a také různá ohrožení, kterým biodiverzita musí čelit. Zásadní riziko pro biodiverzitu představují i biologické invaze, které různými způsoby snižují početnost domácích druhů.

(Více)

vranioko cerne2

Jak rostou rostliny v zóně smrti?

12. 9. 2016

Rostliny se dovedou přizpůsobit neuvěřitelným extrémům. Přesto mají ale svoje hranice. Jednu z nich představuje maximální nadmořská výška, ve které v dané oblasti zvládnout rostliny přežít. Nejvýše na světě je tato hranice v západní části Tibetské náhorní plošiny, kde dosahuje až do výšky 6.000 metrů. Bývá to velmi zřetelná hranice a je vidět z veliké dálky. Navzdory tomu ale stále přesně nevíme, jak se vlastně taková hranice utváří.

(Více)

vranioko cerne2

Jaký mají rostliny vztah k narušování prostředí?

5. 9. 2016

Rostliny i jiné organismy je možné využít jako bioindikátory. K jednotlivým druhům lze přiřadit indikační hodnoty, které vyjadřují vztah mezi druhem a určitým faktorem prostředí. Z výskytu těchto druhů pak lze usuzovat na podmínky prostředí, aniž by je bylo nutné měřit. Ekologové běžně využívají indikační hodnoty například pro obsah dusíku, světlo, teplotu nebo vlhkost. Tomáš Herben z Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích a Jitka Klimešová z Botanického ústavu AV ČR v Třeboni vedli tým, který se rozhodl vypracovat pro jednotlivé druhy rostlin indikační hodnoty popisující jejich vztah k narušování prostředí – disturbancím.

(Více)

vranioko cerne2

Podílely se na vzniku ohromné diverzity Kapska duplikace genomů?

29. 8. 2016

Kapsko v jižní Africe představuje ráj diverzity rostlin. Na 90 tisících kilometrech čtverečních se tu vyskytuje více než 9 tisíc druhů cévnatých rostlin, z nichž je 69 % endemických, tj. nevyskytují se nikde jinde. Kde se ale tak podivuhodná diverzita vzala? (Více)

vranioko cerne2

Jak zemědělské využívání půdy ovlivňuje mykorhizní houby?

22. 8. 2016

Arbuskulární mykorhiza je nejčastějším typem mykorhizy, tedy oboustranně výhodného soužití mezi kořeny rostlin a arbuskulárně mykorhizními (AM) houbami. Vyskytuje se u většiny druhů cévnatých rostlin a ovlivňuje fungování ekosystémů, jejich biodiverzitu i produktivitu. Zatím ale ještě víme málo o tom, jak se u AM hub projevují změny ve využívání zemědělské půdy.

(Více)

vranioko cerne2

Je rákos vhodným modelovým druhem pro studium invazí?

1. 8. 2016

Rákos obecný (Phragmites australis) je mohutná vytrvalá tráva, která miluje zamokřená místa a utváří vzhled řady mokřadů mírného pásu i subtropických a tropických oblastí. Roste kosmopolitně, tedy prakticky po celém světě. V České republice je domácím druhem, nelze si ale nevšimnout, jak leckde úspěšně potlačuje ostatní druhy. Na řadě míst světa, především v Severní Americe, jsou evropské rákosy invazní pohromou.

(Více)

vranioko cerne2

Jak se do semen rostlin dostane arzén?

18. 7. 2016

Arzén je ostře sledovaný jed a karcinogen, který se do rostlin dostává z herbicidů, prostředků podporujících růst živočichů, z polovodičů, a také z některých minerálů v podloží. Četné rostliny, význačné plodiny nevyjímaje, bohužel mají nepříjemný zvyk v sobě arzén hromadit. O tom, jak se arzén dostává do kořenů, lodyh a listů rostlin, už leccos víme. O semenech se to ale bohužel říct nedá.

(Více)

vranioko cerne2

Co když se suchozemské rostliny nevyvinuly z vodních, ale suchozemských řas?

11. 7. 2016

Badatelé si už dlouho lámou hlavy nad evolucí suchozemských rostlin. Stále není jasné, z jaké skupiny pokročilých zelených řas, tedy charofyt, suchozemské rostliny vlastně vznikly. Obvykle se ale předpokládá, že bezprostředními předky suchozemských rostlin byly vodní zelené řasy, které přešly na souš, a zároveň u nich vznikl životní cyklus střídání generací v podobě, která je vlastní suchozemským rostlinám.

(Více)

vranioko cerne2

Liší se naše rostlinná společenstva v klonálním růstu?

4. 7. 2016

Rostliny se nerozmnožují jenom semeny. Mnohé z nich spoléhají na klonální rozmnožování, při němž nehraje sex žádnou roli. Klonální rozmnožování má přitom řadu rozmanitých variant, jako je například tvorba cibulí, oddenků anebo hlíz. Jaké je ale rozšíření jednotlivých typů klonálního růstu v rostlinných společenstvech?

(Více)

Výběrové řízení – pozice odborný pracovník vysokoškolák/odborná pracovnice vysokoškolačka v Oddělení populační ekologie v Průhonicích

2. 12. 2016

Ředitel Botanického ústavu AV ČR, v.v.i., vyhlašuje výběrové řízení na pozici odborný pracovník vysokoškolák/odborná pracovnice vysokoškolačka s pracovištěm v Oddělení populační ekologie v Průhonicích  – více zde

Výběrové řízení na pozici student/studentka doktorského studijního programu v rámci řešeného grantového projektu s pracovištěm v Třeboni

3. 11. 2016

 

Ředitel Botanického ústavu AV ČR, v. v. i., vypisuje výběrové řízení na pozici student/studentka doktorského studijního programu v rámci řešeného grantového projektu s pracovištěm v Třeboni v Oddělení funkční ekologie – více zde

Pracovní pozice zahradník / zahradnice

19. 10. 2016

Botanický ústav AV ČR, v. v. i., – Správa Průhonického parku přijme do pracovního poměru zahradníky/zahradnice. Ubytování pro svobodné zajištěno.

Nabídky zasílejte písemně na adresu Botanický ústav AV ČR, v. v. i., Správa Průhonického parku,  Zámek 1, 252 43 Průhonice nebo e-mailem na park@ibot.cas.cz.

Všechny příspěvky