Aktuality

Uzavření knihovny Botanického ústavu v Průhonicích i v Třeboni od 22. října

22. 10. 2020

Dovolujeme si upozornit návštěvníky knihoven Botanického ústavu AV ČR, že v souvislosti s opatřeními proti šíření koronaviru schválenými vládou ČR dne 21. 10. 2020 budou knihovny od čtvrtka 22. 10. 2020 do odvolání pro veřejnost uzavřeny.

Nakládání s listovým odpadem

19. 10. 2020

Venku teď můžeme pozorovat, jak rostliny odhazují nepotřebné části, většinou listy, jen tak kolem sebe, vůbec se neobtěžují s tříděním tohoto odpadu. I když se nám to může zdát nezodpovědné, rostliny jsou v nakládání s odpadem daleko před námi, produkují totiž pouze kompostovatelný odpad a linka na jeho zpracování je k dispozici právě tam, kde listy dopadnou. (Více)

Synchronizace mezi druhy je pro stabilitu rostlinných společenstev důležitější než prostá druhová bohatost

19. 10. 2020

Stabilita rostlinných společenstev závisí ve větší míře na tom, jestli spolu rostoucí druhy reagují odlišně na vnější podmínky než na druhové rozmanitosti společenstva. K těmto závěrům došla studie, na které se podíleli vědci z Botanického ústavu AV ČR, a která vyšla prestižním vědeckém časopise PNAS (Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America).

(Více)

Doporučení k efektivnímu nakládání s nepůvodními dřevinami

12. 10. 2020

Vědci z Botanického ústavu AV ČR spolupracovali s mezinárodním týmem odborníků na návrhu celosvětových pravidel, jak využívat nepůvodní druhy dřevin. Doporučení jsou vypracována s ohledem na ochranu biodiverzity a ekosystémů, pro něž invazní nepůvodní druhy představují další hrozbu vedle probíhající klimatické změny. Na druhou stranu jsou ale nepůvodní dřeviny v mnoha zemích důležitým ekonomickým artiklem, proto je třeba obě tyto skutečnosti zohlednit. (Více)

Prohlášení odborných společností a akademických pracovišť k zahájení přípravy plavebního koridoru Dunaj-Odra-Labe

8. 10. 2020

Před nevratným poškozením krajiny a nezodpovědným plánováním dlouhodobých a rekordně drahých projektů varují signatáři Prohlášení odborných společností a akademických pracovišť k zahájení přípravy plavebního koridoru Dunaj-Odra-Labe (DOL)(DOCX, 25 kB). Mezi signatáři jsou přední osobnosti vědecké a odborné obce. Za náš ústav vyjádřili svým podpisem podporu Jan Wild a Petr Pyšek. Vyjadřují zásadní znepokojení nad usnesením vlády České republiky o zahájení přípravy realizace koridoru Dunaj-Odra-Labe (DOL). Podle nich jde o zcela zbytečný a neúměrně drahý projekt, který významně a nevratně poškodí říční ekosystémy, vodní režim krajiny a životní prostředí. Více naleznete v prohlášení (viz link v textu).

Praemium Academiae pro botaničku Jitku Klimešovou

1. 10. 2020

Nejvýznamnější vědecké ocenění v České republice, Akademickou prémii, letos obdrželi čtyři vynikající vědci, kteří patří k mezinárodním špičkám ve svých oborech: Jitka Klimešová z Botanického ústavu AV ČR, Petr Šittner z Fyzikálního ústavu, Pavel Zemánek z Ústavu přístrojové techniky a Leoš Valášek z Mikrobiologického ústavu. Smyslem Akademické prémie neboli Praemium Academiae, která se udílí již čtrnáctým rokem, je finančně i morálně podporovat skutečnou vědeckou excelenci. (Více)

Invaze pokračují: do roku 2050 bude nepůvodních druhů o celou třetinu více

1. 10. 2020

Do roku 2050 se zvýší počet nepůvodních druhů ve světě o 36 %. V Evropě je trend ještě výraznější, do poloviny tohoto století zdomácní 2500 nových nepůvodních druhů, což představuje relativní nárůst o 64 % oproti roku 2005. Počet invazních druhů by bylo možné snížit přísnějšími předpisy o biologické bezpečnosti. K těmto závěrům došla studie uskutečněná mezinárodním vědeckým týmem, na které se podíleli také vědci Botanického ústavu AV ČR Petr Pyšek a Jan Pergl. (Více)

Za našimi humny

30. 9. 2020

Určitě milujete filmy o přírodě, kterými provádí David Attenborough. Ten nejnovější se jmenuje Vymírání (Extinction) a tvůrci se v něm snaží ukázat, jak lidstvo drancováním přírody způsobuje vymírání druhů. Argumentem jsou exotičtí živočichové z dalekých krajů, takže rostlin ve střední Evropě se problém netýká… nebo jak to je?

(Více)

Překvapivé druhové bohatství himálajských pampelišek: vyšla kompletní monografie rodu Taraxacum v Ladáku a přilehlých oblastech

23. 9. 2020

Znalci pampelišek v Botanickém ústavu, Jan Kirschner a Jan Štěpánek navázali na objevy Leoše Klimeše z území západního Himálaje a po mnohaletém úsilí spolu s kolektivem dalších badatelů z BÚ připravili kompletní monografii rodu Taraxacum v Ladáku a přilehlých oblastech. Z oblasti popsali 50 druhů pampelišek, které dosud nebyly známy. (Více)

Dny otevřených dveří v Botanické zahradě Třeboň

14. 9. 2020

V Botanické zahradě Třeboň se od 10. do 12. září konaly dny otevřených dveří. V rámci volných nebo komentovaných prohlídek si návštěvníci mohli kromě zahrady prohlédnout také výstavu zajímavých tropických a subtropických rostlin Cizokrajné vodní a masožravé rostliny nebo panelovou výstavu Příběhy biologických sbírek. Fotografie z akce zde.

Cena Nakladatelství Academia pro Klíč ke květeně ČR

7. 9. 2020

Ceny Nakladatelství Academia se udílely v pátek 4. září 2020 v budově Akademie věd ČR v Praze. V kategorii slovník nebo encyklopedická publikace ocenila porota dílo Zdeňka Kaplana a kolektivu autorů Klíč ke květeně České republiky. Více o letošních cenách zde.

Vesmír ve vesmíru, ve vesmíru…

7. 9. 2020

Přiznejme si se začínajícím školním rokem, že se někdy děti učí zbytečnosti. Například jeden učitel na vysoké škole chtěl, abychom si pamatovali, kolikrát máchne komár křídly za jednu sekundu. Taková nepodstatná věc! Ale víte, co nám zatajili? Jaký je nejrychlejší pohyb v rostlinné říši. Je to nasátí kořisti pastí vodní masožravé rostliny bublinatky, které trvá pouhé 3-4 milisekundy! Zajímavé, že? (Více)

Nejnovější technologie měření degradace materiálů biologickými činiteli

3. 9. 2020

6. října 2020 proběhne workshop, na kterém představíme nejnovější technologii, která dokáže změřit degradaci materiálů biologickými činiteli. Tato degradace nemusí být vidět, ale přesto může způsobit vážné poškození stavebních konstrukcí, ohrožení zdraví a vícenáklady. Na workshopu představíme metody měření, dosažené výsledky i praktické ukázky. Zájemci naleznou více info zde.

Houbařův košík

29. 6. 2020

Vlhké počasí posledních týdnů slibuje bohatou houbařskou sezónu a při té příležitosti je třeba zdůraznit, že rostliny také rády houbaří. Možná považujete kytky za nudné patrony ignorující výživové trendy a módní kulinářské speciality, vždyť konzumují jen oxid uhličitý, světlo, vodu a v ní rozpuštěné minerální látky. Ale není to úplně pravda, asi 80 % rostlin chodí na houby a houby jsou součástí jejich jídelníčku. Samozřejmě, rostliny houbaří takovým svým originálním rostlinným způsobem, ale přesto jim můžeme nahlédnout do košíku. (Více)

Dvě ocenění pro Petra Pyška

29. 6. 2020

Cenu A. R. Wallace udělila Petru Pyškovi Mezinárodní biogeografická společnost. Ocenila, že jako jeden z nejvýznamnějších ekologů invazí na světě přispěl k rozvoji výzkumu v mnoha oblastech Wallaceových zájmů, zejména biogeografie (více zde). Petr Pyšek působí nejen v Botanickém ústavu AV ČR, ale také na Přírodovědecké fakultě UK. Její děkan mu u příležitosti 100 let od založení udělil pamětní medaili významným osobnostem fakulty.

Vědci varují před rostoucí hrozbou invazních nepůvodních druhů

26. 6. 2020

Vědci z celého světa v nové studii varují před rostoucí hrozbou související s invazními nepůvodními druhy. Je podle nich naléhavě nutné učinit kroky k prevenci šíření těchto rostlin a živočichů, jejich vyhledávání a udržení pod kontrolou na lokální i celosvětové úrovni. Nová studie byla zveřejněna v prestižním časopise Biological Reviews a jejím hlavním autorem je Petr Pyšek z Botanického ústavu AV ČR a PřF UK.   (Více)

Lichenolog Jiří Malíček z Botanického ústavu byl oceněn Prémií Otto Wichterleho

24. 6. 2020

Prémii Otto Wichterleho uděluje Akademie věd ČR vybraným mimořádně kvalitním a perspektivním vědeckým pracovníkům AV ČR do 35 let. V letošním roce ji získal i Jiří Malíček z Botanického ústavu, který se věnuje výzkumu lišejníků. Zajímá se o jejich taxonomii, evoluci i ekologii, dlouhodobě se zabývá např. diverzitou a ekologií lesních porostů v Evropě. V současnosti také pracuje na přípravách veřejného on-line atlasu lišejníků ČR. Více informací a fotografie z předávání cen zde.

Naše botaničky na stopě pylových zrn!

18. 6. 2020

Podívejte se s našimi botaničkami zblízka na pylová zrna, která odebraly na zahradním nábytku. Pochází z blízké vistárie, nedalekého řepkového pole nebo přiletěla až z listnatého lesa? Video

Jak rostliny utíkají před nepřáteli

15. 6. 2020

Nenapadlo vás někdy, že by bylo lepší před všemi problémy, které se vám sypou na hlavu, utéci? Někam daleko! Nejlépe na jiný kontinent!? Rostlinám se to někdy poštěstí a kolikrát se jim právě proto, že se zbaví svých přirozených nepřátel, daří v „zahraničí“ mnohem lépe než doma. V novém území se začnou nekontrolovaně množit, šířit na značné vzdálenosti, potažmo mít negativní vliv na původní rostlinná společenstva. (Více)

Nová kniha: Comparative Plant Succession among Terrestrial Biomes of the World

10. 6. 2020

Přestože ekologové studují obnovu společenstev v ekosystému po jeho narušení (sukcese) už celé století, není zatím zcela pochopena. Tato kniha poskytuje první globální syntézu, která porovnává sukcesi rostlin ve všech hlavních suchozemských biomech přes všechny hlavní typy narušení. Klade si otázky jako například: Postupuje sukcese podle obecného schématu napříč biomy a typy narušení? Liší se faktory, které ovlivňují průběh sukcese, mezi biomy? Pokud existují společné faktory, které to jsou? Jsou abiotické, biotické, nebo obojí? (Více)

Nejlepší horolezci mezi rostlinami

1. 6. 2020

Rostlinám se s lidmi v dobývání osmitisícovek špatně soupeří. Lidé si založí postupové tábory a z toho nejvyššího, se zásobou kyslíku a tatrankou, pořádně oblečení, brzy ráno vyrazí a na večeři jsou zpět. Rostlina stráví v každém vrcholovém táboře celý život a pošle výš jen své potomky ve formě semen. Samozřejmě jí tatranka nestačí a je odkázána na místní zdroje, které si musí ze vzduchu a půdy získat. To vysvětluje, proč rostliny žádný osmitisícový vrchol dosud nezdolaly a jejich rekordem jsou výšky kolem 6000 m; potřebují totiž k životu jednou za rok alespoň měsíc bez mrazů a trochu půdy, kam by zapustily kořeny. (Více)

Všechny příspěvky

Nakládání s listovým odpadem

19. 10. 2020

Venku teď můžeme pozorovat, jak rostliny odhazují nepotřebné části, většinou listy, jen tak kolem sebe, vůbec se neobtěžují s tříděním tohoto odpadu. I když se nám to může zdát nezodpovědné, rostliny jsou v nakládání s odpadem daleko před námi, produkují totiž pouze kompostovatelný odpad a linka na jeho zpracování je k dispozici právě tam, kde listy dopadnou. (Více)

Za našimi humny

30. 9. 2020

Určitě milujete filmy o přírodě, kterými provádí David Attenborough. Ten nejnovější se jmenuje Vymírání (Extinction) a tvůrci se v něm snaží ukázat, jak lidstvo drancováním přírody způsobuje vymírání druhů. Argumentem jsou exotičtí živočichové z dalekých krajů, takže rostlin ve střední Evropě se problém netýká… nebo jak to je?

(Více)

Vesmír ve vesmíru, ve vesmíru…

7. 9. 2020

Přiznejme si se začínajícím školním rokem, že se někdy děti učí zbytečnosti. Například jeden učitel na vysoké škole chtěl, abychom si pamatovali, kolikrát máchne komár křídly za jednu sekundu. Taková nepodstatná věc! Ale víte, co nám zatajili? Jaký je nejrychlejší pohyb v rostlinné říši. Je to nasátí kořisti pastí vodní masožravé rostliny bublinatky, které trvá pouhé 3-4 milisekundy! Zajímavé, že? (Více)

Houbařův košík

29. 6. 2020

Vlhké počasí posledních týdnů slibuje bohatou houbařskou sezónu a při té příležitosti je třeba zdůraznit, že rostliny také rády houbaří. Možná považujete kytky za nudné patrony ignorující výživové trendy a módní kulinářské speciality, vždyť konzumují jen oxid uhličitý, světlo, vodu a v ní rozpuštěné minerální látky. Ale není to úplně pravda, asi 80 % rostlin chodí na houby a houby jsou součástí jejich jídelníčku. Samozřejmě, rostliny houbaří takovým svým originálním rostlinným způsobem, ale přesto jim můžeme nahlédnout do košíku. (Více)

Jak rostliny utíkají před nepřáteli

15. 6. 2020

Nenapadlo vás někdy, že by bylo lepší před všemi problémy, které se vám sypou na hlavu, utéci? Někam daleko! Nejlépe na jiný kontinent!? Rostlinám se to někdy poštěstí a kolikrát se jim právě proto, že se zbaví svých přirozených nepřátel, daří v „zahraničí“ mnohem lépe než doma. V novém území se začnou nekontrolovaně množit, šířit na značné vzdálenosti, potažmo mít negativní vliv na původní rostlinná společenstva. (Více)

Nejlepší horolezci mezi rostlinami

1. 6. 2020

Rostlinám se s lidmi v dobývání osmitisícovek špatně soupeří. Lidé si založí postupové tábory a z toho nejvyššího, se zásobou kyslíku a tatrankou, pořádně oblečení, brzy ráno vyrazí a na večeři jsou zpět. Rostlina stráví v každém vrcholovém táboře celý život a pošle výš jen své potomky ve formě semen. Samozřejmě jí tatranka nestačí a je odkázána na místní zdroje, které si musí ze vzduchu a půdy získat. To vysvětluje, proč rostliny žádný osmitisícový vrchol dosud nezdolaly a jejich rekordem jsou výšky kolem 6000 m; potřebují totiž k životu jednou za rok alespoň měsíc bez mrazů a trochu půdy, kam by zapustily kořeny. (Více)

Neměnný prales?

25. 5. 2020

Nevím, kdy vy jste si všimli, že svět kolem nás se mění, ale já mám dva silné zážitky z dětství. Jeden se týkal lidí a bylo to zjištění, že ten mladý pár na fotografii v babiččině ložnici je babička s dědečkem. Druhý se týkal lesa, o kterém jsem si myslela, že existuje od nepaměti. Dědeček mi ale při procházce řekl, že si pamatuje, když se ten les sázel. (Více)

Pokusní králíci ekologů

4. 5. 2020

V biologii jsou velmi populární pokusné organizmy, díky nimž vědci už testovali mnoho klíčových hypotéz. Určitě jste slyšeli o králících, laboratorní krysách, myších, octomilkách nebo huseníčku, ale víte, že i ekologové mají své oblíbené modelové pokusné entity? (Více)

Studenokrevná stvoření

27. 4. 2020

Rostliny, kdyby měly nějakou krev, bychom označili za studenokrevná stvoření. Teplotu svého těla umí regulovat jen do určité míry: například pomocí odpařování vody umí zchladit listy, pomocí zahuštění buněčného obsahu cukernými roztoky umí chránit své tkáně před zmrznutím, ochlupením zpomalují proudění vzduchu a tím ochlazování listů, tvarem, barvou a natočením ke slunci umožňují zvýšit teplotu uvnitř květu. Přesto jsou rostliny závislé na okolní teplotě a ekologové teplotu považují za důležitý faktor ovlivňující jejich rozšíření a růst.

(Více)

Pozvánka na pevninské ostrovy

20. 4. 2020

Určitě už plánujete letošní dovolenou v české kotlině a možná jste trochu smutní, že zůstanete ochuzeni o mořské radovánky se slanou vodou, korálovými útesy a pustými ostrovy. Botanici jsou z toho smutní také, hlavně proto, že ostrovy jsou velmi zajímavé výzkumné objekty. Speciálně to platí pro hodně staré izolované ostrovy, na které měly rostliny problém doputovat, a když už se tam dostaly, přizpůsobily se různým prostředím a daly vznik mnoha jinde nevídaným druhům. (Více)

Jak si rostliny připravují půdu

6. 4. 2020

Každý zahrádkář ví, že musí půdu pro rostliny řádně připravit. Není to však nic originálního, rostliny si totiž půdu vzájemně také „připravují“ a přes půdu ovlivňují navzájem svůj růst. I když nechceme rostliny podezřívat z nekalých úmyslů, musíme přiznat, že někdy ovlivní tu půdu tak, že tím své následovníky pěkně potrápí.

(Více)

Vědec se musí pořád učit

30. 3. 2020

Vědec stále přemýšlí o svém vědeckém projektu a hledá inspiraci i ve zcela jiných oborech, než je ten jeho. Mně se teď honí hlavou, jak se současná pandemie podobá vědeckému experimentu, třeba takovému, jaký obvykle provádíme na rostlinách. (Více)

Máme rádi škatulkování

23. 3. 2020

Všimli jste si, jak jsme my lidé posedlí škatulkováním a tříděním? Tak například rouška ušitá kolegyní Ájou z látky, která by mohla být v lepších časech letní sukénkou, je ochranný prostředek třídy 00. Virus SARS-CoV-2, proti kterému má chránit mé okolí, je z podčeledi Orthocoronavirinae, což jsou viry s jednovláknovou RNA v obalu. Mokřady, kolem kterých jdu v Třeboni do práce pracovat na videopřednáškách pro studenty, jsou různá rostlinná společenstva třídy Phragmito‐Magnocaricetea, tedy česky „vegetace rákosin a vysokých ostřic“. (Více)

Rostlinné celebrity

9. 3. 2020

Březen je měsícem čtenářů, takže i vy, čtenáři tohoto blogu máte celý měsíc svátek a svátek mám i já, čtenář vědeckých článků. Nemusíte mě litovat, vědecké články jsou zajímavé, zvláště ty o rostlinách. Nejedná se o monotónní a nudné čtení, naopak, i vědecké články mají své žánry. Najdete mezi nimi detektivky, rodinné ságy nebo medailonky celebrit. Nyní se jistě ptáte: „Co proboha jsou ty celebrity?“ (Více)

Vzniku druhů na stopě

25. 2. 2020

Charles Darwin předpověděl v poslední kapitole své věhlasné knihy „O vzniku druhů přírodním výběrem“, že bude-li jeho teorie přijata, budou se systematici více (a radostněji) zabývat přechodnými formami mezi druhy. Přechodné formy nebudou jen otravný taxonomický problém, ale budou ve světle jeho teorie značit, že jsme svědky vzniku nového druhu. Darwin se nemýlil, jeho teorie byla přijata a systematici se rádi zaobírají různými obtížnými druhovými komplexy, kde vést hranici mezi druhy je téměř nemožné. (Více)

Je botanika vhodným oborem pro mladé muže?

11. 2. 2020

11. února je mezinárodní den dívek a žen ve vědě a tím pádem příležitost připomenout, že vědu dělají nejen muži, kteří jsou pro mnohé stále symbolem vědce objevitele, ale také ženy. V botanice je však situace trochu jiná, než ve zbytku přírodních věd, protože botanika je považována za ženskou disciplínu. Například v roce 1887 (kdy jsme v Česku neměli jedinou vysokoškolsky vzdělanou ženu, ale některé fakulty už dovolovaly přijímat ženy ke studiu), vyšel v časopis Science článek: Je botanika vhodným oborem pro mladé muže?

(Více)

Co hledají botaničtí prospektoři?

10. 2. 2020

Víte, že botanika je také trochu cestovatelská věda? Když jste chemici, platí pro vás Mendělejevova tabulka prvků, ať jste na Zeměkouli kdekoliv. Zatímco když jste botanici a navštívíte nový kontinent, čeká vás spousta objevů. Tedy, abychom byli přesní, spousta objevů vás čekala, pokud jste byli mezi prvními návštěvníky. Na velkých objevitelských výpravách, například když se plavil James Cook prozkoumat Nový Zéland a Austrálii, botanici nechyběli. Jejich úlohou ovšem tehdy nebylo napsat o své cestě článek do významného časopisu, ale najít něco užitečného: nové ovoce, koření, vůně, květiny či vzácná dřeva. (Více)

Co si ostatní myslí, že umíme, a co doopravdy umíme

27. 1. 2020

Laici si obvykle myslí, že botanik pozná každou rostlinu, zvláště tu, kterou nafotili rozmazaně mobilním telefonem. Botanik však ve skutečnosti potřebuje mít kvetoucí rostlinu v ruce, aby si ji mohl dobře prohlédnout, často k tomu potřebuje také lupu a klíč k určování. Nyní však přišli američtí kolegové s řešením. Připravili pro laiky průvodce pro takové to botanizování z automobilu (Practical Guide for Roadside Wildflower Viewing). Překlad do češtiny a přizpůsobení českým poměrům nebude problém.  (Více)

Klonalita rostlin ve světle evoluce

13. 1. 2020

Nic v biologii nedává smysl, dokud to neuvidíme v kontextu evoluce, říká ve svém eseji evoluční biolog Theodozius Dobzhanski (1973). Nechali jsme se inspirovat a po desetiletích sběru dat jsme se konečně podívali na klonalitu a různé orgány, které ji rostlinám zajišťují, ve světle evoluce.

(Více)

Dobrá zpráva pro zapomnětlivé pěstitele

6. 1. 2020

Nadzemní a podzemní část rostliny spolupracují pro blaho celku: nadzemní, zelená část, vytváří pomocí fotosyntézy organické látky a podzemní, nezelená část, k tomu dodává nezbytnou vodu a v ní rozpuštěné minerální živiny. Když je ohrožena fotosyntéza, rostlina investuje do listí, když je málo živin, investuje rostlina do kořenů. Existují ale podmínky, kdy ani větší investice nepomohou a zatímco jedna část rostliny dělá svou práci dobře, druhá na úkol nestačí.

(Více)

Všechny příspěvky

Postdoc position in plant functional ecology

22. 10. 2020

The lab of Lars Götzenberger at the Department of Functional Ecology, Institute of Botany of the Czech Academy of Sciences in Třeboň (Czech Republic) is looking for a postdoctoral researcher for starting a postdoc in January 2021 for the duration of 2 years, more information here

Research assistant/PhD position in the Department Experimental and functional morphology

12. 10. 2020

The Institute of Botany of the Czech Academy of Sciences announces PhD student/Research assistant position for three years, starting in January 2021 with possibility of prolongation, more information here (DOCX, 20 kB)

Vedoucí technik realizace obnovných prací v parku v rámci projektu IROP

9. 10. 2020

Botanický ústav, v. v. i. je majitelem a správcem Průhonického parku – národní kulturní památky a památky UNESCO. Pojďte s námi obnovovat krásu unikátního díla zahradní architektury! V období 2020 – 2023 se budeme věnovat revitalizaci porostů, parkových cest, nákupu mechanizace pro úpravy v parku, opravám drobných staveb v parku a vytváření nových expozic pro návštěvníky v projektu č. CZ.06.3.33/0.0/0.0/16_059/0004660 financovaného z Evropského fondu regionálního rozvoje a státního rozpočtu. Pro tento projekt je otevřena nová pozice Vedoucí technik realizace obnovných prací v parku v rámci projektu IROP. Více informací zde. (DOCX, 936 kB)

 

PostDoc position in functional morphology and anatomy of plants

7. 10. 2020

The Institute of Botany of the Czech Academy of Sciences announces PostDoc position for one year, starting in January 2021 with possibility of prolongation, more information here(DOCX, 19 kB)

Výběrové řízení do programu podpory talentovaných doktorandů GROW

23. 9. 2020

Botanický ústav AV ČR se podílí na vědecké výchově mladých pracovníků a ve snaze silněji je stimulovat k odbornému růstu zavedl program GROW na podporu mimořádně talentovaných Ph.D. studentů. Více informací zde(DOC, 1,3 MB)

Vědecký pracovník – V1

25. 8. 2020

Oddělení experimentální fykologie a ekotoxikologie Botanického ústavu Akademie věd ČR, v.v.i.  vypisuje výběrové řízení na místo vědeckého pracovníka – V1.

Více informací zde(DOCX, 13kB).

Zahradník/zahradnice

20. 5. 2020

Botanický ústav AV ČR, v.v.i. hledá do svého týmu pro pracoviště v Průhonicích novou kolegyni/kolegu na níže uvedenou pozici:     ZAHRADNÍK / ZAHRADNICE, více zde (DOCX, 17kB)

Departmental Leader (Centre for Algology)

6. 3. 2020

Looking for an opportunity to develop and recreate your own team? Having the independence to develop your own research ideas and benefit from the unique contribution of our long-lasting institute.

Join our IBOT team in Třeboň. More information here (DOCX, 18 kB)

Biostatistician/Bioinformatician for a new department

6. 3. 2020

Looking for an opportunity to develop your own research ideas? Join our new department of Bioinformatics at Institute of Botany CAS (IBOT). More information here(DOCX, 17 KB)

Všechny příspěvky