Aktuality
Pátrání po řasách, které vylučují biopolymery
15. 10. 2018
Mikroskopické druhy řas a sinic, které bývají označovány jako „mikrořasy“, se stávají cenným průmyslovým zdrojem řady hodnotných látek. Lidé využívají mořské řasy už velmi dlouho a od druhé poloviny minulého století představují významný zdroj mnohých chemikálií. Poskytují nám například omega-3 mastné kyseliny, proteiny, karotenoidy, steroly, vitamíny a další látky, které jsou zajímavé pro komerční využití.
Nová kniha Temperátní byliny: architekturní analýza
8. 10. 2018
V nakladatelství Academia vyšla kniha Jitky Klimešové z Botanického ústavu Temperate herbs: an architectural analysis (Temperátní byliny: architekturní analýza). Kniha přibližuje opomíjený svět podzemních orgánů bylin. Zaměřuje se na orgány nesoucí pupeny, tedy ty, které slouží k přezimování, regeneraci po narušení a ke klonálnímu růstu rostliny.
Seznamte se se semeny – vědecké dílny pro děti i dospělé
3. 10. 2018
Vědecké dílny jsou akce pro veřejnost, kterou Botanický ústav pořádá obvykle na podzim na zámku v Průhonicích. Na několika stanovištích s ukázkami zajímavostí ze světa rostlin a jejich výzkumu se návštěvníci nejen dovědí mnoho nového, ale mohou si také leccos vyzkoušet. Letos např. objevíte krásu semen pod mikroskopem, tipnete si a pokusně ověříte, jakým způsobem se rozšiřují vybrané rostliny, vyhodnotíte vliv kávy na klíčení rostlin a možná napodobíte botaniky a botaničky v terénu a budete hledat fluorescenčně obarvená semena pomocí UV lampy.
PhD kurz „Go Belowground 2018!“
27. 9. 2018
Ekologové z Oddělení funkční ekologie Botanického ústavu v Třeboni uspořádali v týdnu od 16. do 22. září 2018 mezinárodní doktorandský kurz zaměřený na praktické měření funkčních znaků na podzemních orgánech rostlin. Kurz nazvali „Go Belowground!“, tedy „Pojďme do podzemí!“, aby zdůraznili, že hlavním zaměřením kurzu budou dlouho a neprávem opomíjené podzemní orgány rostlin, tedy kořeny a oddenky. Kurzu se zúčastnilo celkem 10 studentů z osmi zemí (Brazílie, Itálie, Francie, Bulharsko, Španělsko, Jihoafrická republika, Německo a Česká republika). Více zde.
Jak rostliny hospodaří se živinami v extrémních podmínkách? Příklad olší v mladé moréně ledovce Koryto na Kamčatce
24. 9. 2018
Když rostliny během primární sukcese obsazují prostředí uvolněné ze sevření ledovce nebo třeba zdevastované sopečnou explozí, musí se vypořádat s celou řadou nepříznivých faktorů. Jedním z nejvýznamnějších problémů v takové situaci bývá dostupnost dusíku coby klíčové živiny. Dusík je pro růst rostlin výjimečně důležitý, především kvůli jeho úzkému vztahu k fotosyntéze.
Nová kniha od botaniků z Botanického ústavu: Anatomy, Age and Ecology of High Mountain Plants in Ladakh, the Western Himalaya
13. 9. 2018
Kniha autorského kolektivu z Botanického ústavu AV ČR s názvem Anatomy, Age and Ecology of High Mountain Plants in Ladakh, the Western Himalaya vyšla v nakladatelství Springer. Tato esteticky jedinečná kniha kombinuje ekologické, morfologické a anatomické poznatky, stejně jako fylogenetické studie rostlinného materiálu, pocházejícího z málo prozkoumané suché horské oblasti v poloze nad hranicí lesa. Kniha nabízí první srovnávací analýzu stovek rostlin – jednoletek, vytrvalých bylin a trpasličích keřů – na ploše 87 000 km2 v nadmořských výškách 2600 až 6150 m n. m. v západním Himálaji.
Jak souvisí diverzita rostlin s invazemi hmyzu ve světě?
10. 9. 2018
Na Zemi žije ohromné množství druhů hmyzu, které využívají velmi rozmanité životní strategie; s jejich pomocí hmyz obývá prakticky každé prostředí. Vzhledem k neuvěřitelné pestrosti a také početnosti hmyzu není překvapením, že právě hmyz představuje druhově nejbohatší skupinu mezi nepůvodními živočichy. Celá řada nepůvodních druhů hmyzu přitom katastrofálním způsobem zasahuje jak přírodní ekosystémy, tak i zemědělství a lidské zdraví. V dnešní době je biologickými invazemi postižen prakticky celý svět, některé oblasti jsou ale zasaženy hůře než jiné, což se týká i hmyzu. Rozdíly mezi intenzitou invazí na různých místech světa přitom souvisejí jak s množstvím druhů, které se do dané oblasti dostanou, tak s vlastnostmi prostředí, díky nimž může být dané místo buď méně, nebo více náchylné vůči biologickým invazím.
Botanický ústav hostil prestižní letní školu geostatistiky
3. 9. 2018
Poslední srpnový týden byl v průhonickém zámku (sídle Botanického ústavu AV ČR) ve znamení statistiky, programování a geografických informačních systémů (GIS). Konal se zde totiž 13. ročník prestižního mezinárodního kurzu GEOSTAT zaměřeného na časoprostorové výpočty v přírodních vědách s využitím volně dostupného, nekomerčního software. Tým lektorů byl sestaven z hvězdných osobností, které udávají směr svému oboru na světové úrovni.
Vyšlo nové číslo časopisu Botanika: 1/2018
30. 8. 2018
Vyšlo první letošní číslo časopisu Botanika v nové grafické úpravě. Obsah čísla najdete zde. Časopis je v prodeji v pobočkách knihkupectví Academia a v pokladně Průhonického parku, je možné si ho i objednat. Více informací o prodeji a předplatném najdete zde.
Ze světové vědy: Druhohorní brouci z jantaru opylovali cykasy
27. 8. 2018
Kvetoucí rostliny mají výjimečný vztah s hmyzem a dalšími živočichy, kteří jim zajišťují opylování. Jak se ale zdá, kvetoucí rostliny nebyly první, kdo si takový oboustranně výhodný vztah s živočichy vytvořil. Před kvetoucími rostlinami si své opylovače našly i svérázné nahosemenné rostliny, cykasy.
O vědě, sinicích a lidech
8. 8. 2018
Blahoslav Maršálek z BÚ byl hostem Českého rozhlasu Brno, kde povídal o vědě, sinicích a lidech. Záznam si můžete poslechnout zde.
Endemická kuřička hadcová díky spolupráci ochránců přírody, vědců a vlastníků pozemků z naší přírody nezmizí
7. 8. 2018
Botanický ústav Akademie věd ČR, Český svaz ochránců přírody Vlašim a Ministerstvo životního prostředí ČR realizují druhým rokem projekt na záchranu kriticky ohrožené květiny – kuřičky hadcové, která roste na světě pouze na dvou místech na Podblanicku. Díky tomu začala populace této vzácné květiny narůstat a zdá se, že se podaří zabránit jejímu úplnému vyhynutí. (více)
Jak horizontální růst rostlin ovlivňuje jejich ekologii?
23. 7. 2018
Funkční ekologie rostlin se zabývá funkčními vlastnostmi rostlin a jejich vztahem k podmínkám prostředí. Doposud dávala funkční ekologie přednost vlastnostem spojenými s listy nebo s jemnými kořeny a z velké části opomíjela další podzemní znaky. Jejich zahrnutí by přitom mohlo podstatně zvýšit naše pochopení ekologie rostlin a jejich vztahu k prostředí.
Které vlastnosti předurčují úspěšné uchycení rostlin v obnovovaných loukách?
16. 7. 2018
Intenzivní zemědělství ve druhé polovině 20. století vedlo k velkoplošné degradaci a rozsáhlé destrukci středoevropských luk. Mnoho z nich bylo rozoráno anebo zničeno jiným způsobem, přičemž došlo ke ztrátě jejich vysoké druhové diverzity. Pro úspěšnou obnovu druhově bohatých luk je užitečné vědět, které vlastnosti rozhodují o uchycování lučních druhů.
Ze světové vědy: Objev fotosyntézy za hranicí viditelného světla
9. 7. 2018
Standardní a všudypřítomná fotosyntéza kyslíkového typu, která je vlastní sinicím a jejich prostřednictvím i všem rostlinám a dalším eukaryotním organismům, je už poměrně dobře známá. Klíčovou roli při této fotosyntéze hraje zelený pigment chlorofyl a, který v průběhu fotosyntézy absorbuje energii světelného záření a používá ji k syntéze cukrů. Doposud jsme si mysleli, že taková fotosyntéza může probíhat jen při ozáření červeným světlem z viditelné oblasti elektromagnetického záření. Teď se ale nejspíš budou přepisovat učebnice. (Více)
Příroda Jižní Afriky – výstava fotografií Jana a Radky Sudových v Návštěvnickém centru Průhonického parku
3. 7. 2018
Od 3. 7. do 29. 8. 2018 jsou v Návštěvnickém centru Průhonického parku vystaveny fotografie krajiny a rostlin Jihoafrické republiky, Namibie a Lesotha, jak je během svých cest jižní Afrikou zachytili botanici z Botanického ústavu AV ČR prof. RNDr. Jan Suda, Ph.D., a RNDr. Radka Sudová, Ph.D. (Více)
Jak půda ovlivňuje invazní netýkavky a netýkavky půdu?
28. 6. 2018
V poslední době se invaze rostlin často zkoumají v souvislosti s jejich vztahem k půdě. Rostliny mohou ovlivňovat vlastnosti půdy a takto pozměněná půda pak zase může působit na růst rostlin. Takový mechanismus zpětné vazby v prostředí byl prozkoumán u některých invazních rostlin, ale u netýkavek zatím nikoliv.
Vyšlo nové číslo časopisu Folia Geobotanica – 2/2018
26. 6. 2018
Obsah druhého letošního čísla časopisu Folia Geobotanica najdete zde.
Rostliny pod zemí – vědecký trek v Průhonickém parku tuto neděli
19. 6. 2018
Jak vypadají a co umí rostliny pod zemí? A co z toho umí vyčíst botanici? Dovíte se na 5. ročníku vědeckého treku, který se uskuteční v Průhonickém parku v neděli 24. 6. od 13 do 17 hodin. Akce pro veřejnost je určena všem věkovým skupinám, trasa má i bezbariérovou variantu.
BÚ na Veletrhu vědy 2018
7. 6. 2018
Od čtvrtka 7. června do soboty 9. června 2018 můžete navštívit stanovišťě Botanického ústavu na Veletrhu vědy, který pořádá Akademie věd na výstavišti PVA EXPO Praha v Letňanech. Budete mít mj. možnost prohlédnout si pod mikroskopem pylová zrna různých druhů rostlin včetně řepky a borovice. Vstup na akci je zdarma. Více zde.
Pátrání po řasách, které vylučují biopolymery
15. 10. 2018
Mikroskopické druhy řas a sinic, které bývají označovány jako „mikrořasy“, se stávají cenným průmyslovým zdrojem řady hodnotných látek. Lidé využívají mořské řasy už velmi dlouho a od druhé poloviny minulého století představují významný zdroj mnohých chemikálií. Poskytují nám například omega-3 mastné kyseliny, proteiny, karotenoidy, steroly, vitamíny a další látky, které jsou zajímavé pro komerční využití.
Jak rostliny hospodaří se živinami v extrémních podmínkách? Příklad olší v mladé moréně ledovce Koryto na Kamčatce
24. 9. 2018
Když rostliny během primární sukcese obsazují prostředí uvolněné ze sevření ledovce nebo třeba zdevastované sopečnou explozí, musí se vypořádat s celou řadou nepříznivých faktorů. Jedním z nejvýznamnějších problémů v takové situaci bývá dostupnost dusíku coby klíčové živiny. Dusík je pro růst rostlin výjimečně důležitý, především kvůli jeho úzkému vztahu k fotosyntéze.
Jak souvisí diverzita rostlin s invazemi hmyzu ve světě?
10. 9. 2018
Na Zemi žije ohromné množství druhů hmyzu, které využívají velmi rozmanité životní strategie; s jejich pomocí hmyz obývá prakticky každé prostředí. Vzhledem k neuvěřitelné pestrosti a také početnosti hmyzu není překvapením, že právě hmyz představuje druhově nejbohatší skupinu mezi nepůvodními živočichy. Celá řada nepůvodních druhů hmyzu přitom katastrofálním způsobem zasahuje jak přírodní ekosystémy, tak i zemědělství a lidské zdraví. V dnešní době je biologickými invazemi postižen prakticky celý svět, některé oblasti jsou ale zasaženy hůře než jiné, což se týká i hmyzu. Rozdíly mezi intenzitou invazí na různých místech světa přitom souvisejí jak s množstvím druhů, které se do dané oblasti dostanou, tak s vlastnostmi prostředí, díky nimž může být dané místo buď méně, nebo více náchylné vůči biologickým invazím.
Ze světové vědy: Druhohorní brouci z jantaru opylovali cykasy
27. 8. 2018
Kvetoucí rostliny mají výjimečný vztah s hmyzem a dalšími živočichy, kteří jim zajišťují opylování. Jak se ale zdá, kvetoucí rostliny nebyly první, kdo si takový oboustranně výhodný vztah s živočichy vytvořil. Před kvetoucími rostlinami si své opylovače našly i svérázné nahosemenné rostliny, cykasy.
Jak horizontální růst rostlin ovlivňuje jejich ekologii?
23. 7. 2018
Funkční ekologie rostlin se zabývá funkčními vlastnostmi rostlin a jejich vztahem k podmínkám prostředí. Doposud dávala funkční ekologie přednost vlastnostem spojenými s listy nebo s jemnými kořeny a z velké části opomíjela další podzemní znaky. Jejich zahrnutí by přitom mohlo podstatně zvýšit naše pochopení ekologie rostlin a jejich vztahu k prostředí.
Které vlastnosti předurčují úspěšné uchycení rostlin v obnovovaných loukách?
16. 7. 2018
Intenzivní zemědělství ve druhé polovině 20. století vedlo k velkoplošné degradaci a rozsáhlé destrukci středoevropských luk. Mnoho z nich bylo rozoráno anebo zničeno jiným způsobem, přičemž došlo ke ztrátě jejich vysoké druhové diverzity. Pro úspěšnou obnovu druhově bohatých luk je užitečné vědět, které vlastnosti rozhodují o uchycování lučních druhů.
Ze světové vědy: Objev fotosyntézy za hranicí viditelného světla
9. 7. 2018
Standardní a všudypřítomná fotosyntéza kyslíkového typu, která je vlastní sinicím a jejich prostřednictvím i všem rostlinám a dalším eukaryotním organismům, je už poměrně dobře známá. Klíčovou roli při této fotosyntéze hraje zelený pigment chlorofyl a, který v průběhu fotosyntézy absorbuje energii světelného záření a používá ji k syntéze cukrů. Doposud jsme si mysleli, že taková fotosyntéza může probíhat jen při ozáření červeným světlem z viditelné oblasti elektromagnetického záření. Teď se ale nejspíš budou přepisovat učebnice. (Více)
Jak půda ovlivňuje invazní netýkavky a netýkavky půdu?
28. 6. 2018
V poslední době se invaze rostlin často zkoumají v souvislosti s jejich vztahem k půdě. Rostliny mohou ovlivňovat vlastnosti půdy a takto pozměněná půda pak zase může působit na růst rostlin. Takový mechanismus zpětné vazby v prostředí byl prozkoumán u některých invazních rostlin, ale u netýkavek zatím nikoliv.
Reakce rostlin na nepříznivé podmínky mohou překvapit
29. 5. 2018
Pokud se rostliny dovedou vyrovnávat s relativně rychlými změnami prostředí, mají v proměnlivém světě velkou výhodu. Některé reakce rostlin na nepříznivé podmínky jsou předvídatelné, některé však mohou překvapit.
Ze světové vědy: Rostliny komunikují pod zemí se svými sousedy
21. 5. 2018
Rostliny obvykle vnímáme jako nehybné organismy, které sedí na jednom místě a širšího okolí si moc nevšímají. Ostře sledovaný výzkum botaniků švédské zemědělské univerzity Sveriges Lantbruksuniversitet se sídlem v Uppsale ale potvrdil, že rostliny vlastně vedou čilý společenský život a komunikují se svými sousedy prostřednictvím podzemních signálů.
Pyl, spory hub a uhlíky dokládají, že lidé v době bronzové záměrně vypalovali les a změnili tím krajinu severních Čech
14. 5. 2018
Národní park České Švýcarsko na severu Čech je znám pozoruhodnými pískovcovými útvary, které vznikly erozí sedimentů původně usazených na dně křídového moře, jež omývalo ostrovy a pevniny obývané dinosaury. Právě unikátní tvar krajiny se skalními věžemi, stěnami, roklemi, skalními městy a bludišti do značné míry určoval uspořádání společenstev zdejších rostlin v prostoru i v čase. V posledních tisících let se ale na vývoji krajiny stále více podíleli lidé. (Více)
Ovlivňuje shlukovitá dostupnost živin růst rostlin odnožujících z kořenů?
7. 5. 2018
Prostředí bývá proměnlivé. Někde je velké množství zdrojů, jinde zase zdroje scházejí. Pohyblivé organismy to řeší tak, že aktivně vyhledávají vhodná místa, na nichž naleznou to, co právě potřebují. Co ale zbývá rostlinám? (Více)
Ze světově vědy: Editované kvasinky nahradí chmel v pivu
30. 4. 2018
Chmel je jednou ze základních surovin pro výrobu piva. Dodává mu charakteristickou chuť a aroma, díky chmelovým pryskyřicím a silicím. Pro výrobu českých piv se používá chmel, který se na našem území pěstuje již od středověku, a bývá řazen k nejkvalitnějším na světě. Pěstování a zpracování chmele je ale velmi náročné na vodu, živiny i energii, což je v dnešním světě problematické. (Více)
Znamená vyšší počet sad chromozomů u rostlin větší riziko jejich invaze?
16. 4. 2018
V dnešní době se po světě šíří ohromné množství nepůvodních rostlin. Některé z nich v novém prostředí uspějí a zahájí invazi, která ohrožuje původní přírodu a nezřídka přináší i značné finanční ztráty. Vědci se proto již dlouho snaží pochopit, které vlastnosti rostlin rozhodují o jejich invazním chování.
Jak žížaly ovlivňují rostliny během sukcese?
9. 4. 2018
Soužití žížal s rostlinami je v suchozemských společenstvech důležitý vztah. Žížaly pracují jako ekosystémoví inženýři, což znamená, že aktivně vytvářejí prostředí celého ekosystému. Díky žížalám vzniká provzdušněná půda obohacená živinami, čímž žížaly působí na růst rostlin a jejich vzájemnou konkurenci. Hrají přitom výraznou roli jak v raných stádiích sukcese, kdy vegetace začíná zarůstat nově vzniklá místa, tak i v pozdních stádiích sukcese, tvořených bohatou vegetací. (Více)
O databázi květeny a vegetace v ČR s hlavním řešitelem projektu Pladias prof. Milanem Chytrým
26. 3. 2018
„Na portálu Pladias si to svoje najdou jak odborníci, tak laici. Odborníci ocení zejména podrobné údaje o rozšíření rostlinných druhů a desítky různých biologických a ekologických vlastností uvedených u každého druhu, které jsou unikátním zdrojem dat pro vědecký výzkum. Laici využijí fotografie a další obrázky včetně detailů rostlinných orgánů, podle nichž lze rostliny snadno určit, a také interaktivní mapy rozšíření, “ říká v rozhovoru s Jitkou Klimešovou hlavní řešitel projektu Pladias prof. Milan Chytrý z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. (Více)
Jak spásání ovlivňuje vztahy mezi herbivorním hmyzem a rostlinami slanišť?
19. 3. 2018
V dnešní přírodě představuje herbivorní hmyz druhově nejbohatší ekologickou skupinu makroskopických organismů. Většina těchto druhů hmyzu je poměrně úzce specializovaná, buď na hostitelský rostlinný druh anebo na celý rostlinný rod. Své životní prostřední však herbivorní hmyz obývá spolu s dalšími organismy, především s velkými herbivory, kteří mají významný vliv na celkovou podobu lučního ekosystému. (Více)
Příběh z herbáře: DNA čárové kódy sítin
12. 3. 2018
Sbírání rostlin v přírodě a jejich ukládání do herbářů představuje tradiční způsob uchovávání rostlin pro odborné účely. V dnešní době je po celém světě asi 3400 významných herbářových sbírek, které poskytují cenné informace pro výzkum taxonomie, evoluce, ekologie i ochrany rostlin. A jak se v posledních desetiletích ukázalo, herbáře jsou rovněž bohatým zdrojem DNA studovaných rostlin. (Více)
Jaké vlastnosti rostlin rozhodují o výskytu druhu na daném stanovišti?
5. 3. 2018
Rostliny rostou jen na stanovištích, na jejichž podmínky prostředí jsou přizpůsobeny. Protože pro každé prostředí potřebují rostliny jiné klíčové vlastnosti, můžeme si přestavit, že prostředí je filtr, který umožňuje, aby se na dané místo dostaly jen druhy s příslušnými vlastnostmi. Pomocí rozdílů ve vlastnostech rostlin různých stanovišť můžeme usuzovat na sílu filtru, tedy na význam vlivu prostředí na výskyt rostlin, stejně jako na význam konkrétních vlastností pro výskyt v daném prostředí. (Více)
Přítomnost akácie modrolisté bývá patrná v půdě řadu let po vymýcení
12. 2. 2018
Bohatě žlutě kvetoucí keř akácie modrolistá (Acacia saligna) pochází z Austrálie. Je nenáročná na pěstování a zároveň dekorativní. Používá se při obnově vegetace, při výsadbě větrolamů, ke stabilizaci písečných dun, jako krmivo, pro palivové dřevo, při činění kůží, a často jako ozdobný keř. Nezdolnou akácii zároveň její vlastnosti doslova předurčují, aby se stala úspěšným invazním druhem. Navíc patří k těm druhům rostlin, které aktivně mění prostředí, v němž rostou. Tyto změny pak mohou komplikovat snahy o odstranění invazního druhu a obnovu původních ekosystémů.
Výběrové řízení na pozici odborný pracovník/odborná pracovnice výzkumu a vývoje v Laboratořích molekulární biologie
12. 10. 2018
Ředitel Botanického ústavu AV ČR, v. v. i., vyhlašuje výběrové řízení na pozici odborný pracovník/odborná pracovnice výzkumu a vývoje v Laboratořích molekulární biologie v Průhonicích s plným pracovním úvazkem hrazeným po dobu tří let. (více zde)
Pracovní pozice vrátný na pracovišti v Průhonicích
18. 9. 2018
Přijmeme pracovníka/ci na pozici vrátného – zkrácený pracovní úvazek (a zástup v době dovolených a nemoci) v příjemném prostředí na pracovišti v Průhonicích (podrobnosti zde)