Aktuality
Uzavření knihovny v Průhonicích
12. 6. 2017
Upozorňujeme návštěvníky knihovny Botanického ústavu v Průhonicích, že od 3. do 31. 7. 2017 bude knihovna uzavřena.
Pátrání po křížencích rdestů v Turecku
24. 7. 2017
Rdesty, odborně rod Potamogeton, jsou vytrvalé vodní rostliny, které rostou v čistších stojatých vodách i řekách. Dříve u nás rostly asi dvě desítky různých rdestů, ale řada z nich je teď vyhynulá či silně ohrožená. Mnohé rdesty jsou totiž velmi citlivé na vodní zákal a splachy živin. Znečištění vody a zvýšení množství živin nad únosnou míru naruší rovnováhu celého ekosystému a rdesty následně hynou.
První komplexní popis nepůvodní flóry celého světa
21. 7. 2017
Šestileté úsilí mezinárodního týmu botaniků a rostlinných ekologů z Česka, Německa, Rakouska a Británie, doplněného o široký okruh spolupracovníků z dalších 19 zemí celého světa, vyústilo v první komplexní publikaci popisující světovou nepůvodní a invazní květenu. Autorský kolektiv vedený Petrem Pyškem z Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích a Přírodovědecké fakulty UK v Praze v rozsáhlém článku, publikovaném v časopise Preslia, představuje globální zákonitosti geografického rozšíření naturalizovaných flór, jejich taxonomické a fylogenetické složení a faktory určující rozdíly v druhové bohatosti mezi pevninou a ostrovy. Studie je založena na datech z nedávno vytvořené databáze GloNAF (akronym pro Global Naturalized Alien Flora), jež obsahuje informace o rozšíření nepůvodních druhů rostlin, tak jak se jim podařilo po zavlečení zdomácnět ve 482 pevninských regionech a na 361 ostrovech.
Péter Szabó z BÚ se stal předsedou Evropské společnosti pro environmentální historii
20. 7. 2017
Evropská společnost pro environmentalní historii (European Society for Environmental History – ESEH) si na červencové konferenci v Záhřebu zvolila nové vedení. Předsedou byl zvolen Péter Szabó z Botanického ústavu AV ČR, který se na Oddělení vegetační ekologie zabývá historií středoevropské krajiny a zejména lesů. ESEH je celoevropská společnost pro studium historických vztahů mezi člověkem a přírodou, má zhruba 1000 členů. Více o společnosti zde.
Kolonizace moravské krajiny: jak zkoumat historii pomocí moderních technologií
19. 7. 2017
Žijeme v krajině, která byla osídlená lidmi již dlouho před koncem nejmladší doby ledové. Po celou tu dobu se neustále proměňuje, často kvůli intenzivnímu vlivu člověka. Díky moderním technologiím můžeme historický vývoj krajiny zkoumat v dříve nevídaném rozsahu. Péter Szabó a jeho spolupracovníci z Botanického ústavu AV ČR v Brně a Průhonicích využili geografických informačních systémů (GIS), aby s jejich pomocí prozkoumali historii kolonizace moravské krajiny.
Seznamte se prosím – Šílení vědci
12. 7. 2017
Zajímá vás, co dělají vědci ve volném čase? A jaké mají koníčky? Pokud ano, neváhejte navštívit výstavu „Seznamte se, prosím – Šílení vědci“, kterou připravili kolegyně a kolegové z Ústavu experimentální botaniky AV ČR. V Návštěvnickém centru Průhonického parku bude otevřena denně od 7 do 20 h až do 4. září.
Ze světové vědy: Průlom v genetickém inženýrství mikrořas slibuje zelené palivo
3. 7. 2017
Naše civilizace stále do značné míry závisí na fosilních palivech. Problém je v tom, že používání fosilních paliv vede k ničení prostředí, vypouštění velkého množství skleníkových plynů, a hlavně, fosilní paliva jednou dojdou. Fotosyntetické organismy, jako jsou rostliny nebo řasy, vyrábějí organické látky bohaté na energii jen tak, jenom ze slunečního záření a oxidu uhličitého. Tyto organické látky je pak možné použít k výrobě biopaliv.
Jaká je konkurence mezi rostlinami na střeše světa?
26. 6. 2017
Když rostliny rostou v nenarušovaném prostředí s dostatkem živin, převládá mezi nimi podle klasických představ ekologů konkurence a prosadí se tam druhy, které jsou konkurenčně zdatné. Rostliny v prostředí narušovaném různými vlivy, anebo tam, kde převládají nepříznivé faktory prostředí, by si zase měly spíše navzájem usnadňovat život. Podle některých názorů by to ale nemuselo být tak jednoduché a v doopravdy drsném prostředí by zase mezi rostlinami mohla převládnout řevnivost a konkurence.
Vědci objevili globální ohniska výskytu nepůvodních rostlin a živočichů
13. 6. 2017
Mezinárodní tým výzkumníků z patnácti zemí přichází s první globální analýzou ohnisek výskytu rostlinných a živočišných druhů, které zdomácněly mimo oblast svého původního rozšíření. Studie vedená Universitou v britském Durhamu, na níž se podíleli i dva čeští vědci, Petr Pyšek a Jan Pergl z Botanického ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakulty UK v Praze, byla tento týden publikována v prestižním časopise Nature Ecology and Evolution.
Botanik Jan Květ získal Medaili Učené společnosti
13. 6. 2017
Učená společnost v letošním roce udělila Medaili Učené společnosti České republiky za zásluhy o rozvoj vědy třem osobnostem, mezi nimi i RNDr. Janu Květovi, dr. h. c., který dlouhodobě působil v Botanickém ústavu AV ČR. Medaili za zásluhy o rozvoj vědy zřídila Učená společnost ke svému 10. jubileu (v roce 2004), aby ocenila zejména ty jedince, kteří se zasloužili o rozvoj vědy v ČR. Je to nejvýznamnější ocenění, které Učená společnost uděluje. Více o oceněných zde.
Co určuje osud výhonů klonální trávy chrastice rákosovité?
12. 6. 2017
Chrastice rákosovitá, odborně Phalaris arundinacea, je na první pohled nepříliš zajímavou trávou, která se běžně vyskytuje na vlhkých místech Evropy, severní Ameriky, severní Asie i severní Afriky. Zdání ale klame. Chrastice lidem nabízí široké možnosti využití. Již dlouho se pěstuje jako okrasná rostlina, používá se jako krmivo pro ptáky i pro hospodářská zvířata. Obsahuje řadu bioaktivních látek, často se vysazuje do kořenových čističek, pro dekontaminaci půd nebo též ke zpevnění břehů vod.
Botanický ústav na Veletrhu vědy
7. 6. 2017
Od 8. do 10. června se na výstavišti PVA Letňany uskuteční Veletrh vědy, na kterém bude mít stánek i Botanický ústav. Stránky veletrhu zde.
Ondřej Mudrák z BÚ laureátem Prémie Otto Wichterleho
7. 6. 2017
V úterý 6. června 2017 převzal Ondřej Mudrák z Botanického ústavu Prémii Otto Wichterleho, kterou Akademie věd ČR uděluje vybraným, mimořádně kvalitním a perspektivním vědeckým pracovníkům AV ČR do 35 let. Ondřej Mudrák zkoumá ekologické interakce rostlinných společenstev a jejich využití v ochraně přírody a ekologii obnovy. Ve své práci kombinuje terénní observační studie s terénními i laboratorními experimenty. Je členem výboru a tajemníkem České společnosti pro ekologii.
Krajina a lidé
6. 6. 2017
V nakladatelství Academia vyšla kniha Krajina a lidé, kterou spolueditoval Petr Petřík z Botanického ústavu. Kniha seznamuje s výzkumem a udržitelným hospodařením v české krajině a přináší novinky o využívání půd v zemědělství, o hospodaření (současném i přírodě blízkém) v lesích, o problematice vody, o narušené krajině a její obnově, o ochraně přírody a krajinném plánování. Více zde.
Změna klimatu zvyšuje rizika pro lesy na celém světě
5. 6. 2017
Studie mezinárodního týmu lesnických expertů a ekologů včetně Jana Wilda z Botanického ústavu AV ČR publikovaná v časopise Nature Climate Change ukazuje, že probíhající změna klimatu by mohla výrazně změnit režim narušení lesů v globálním měřítku a že v budoucnu je nutno očekávat rostoucí rizika pro lesy a na ně vázané ekosystémové služby.
Jak souvisí velikost genomu rostlin z čeledi lanovcovitých s vlastnostmi prostředí?
5. 6. 2017
Rostliny z čeledi lanovcovitých (odborně Restionaceae) u nás neuvidíte, jedině v botanické zahradě. Vzhledem připomínají sítiny, jednoklasé ostřice, nebo dokonce přesličky či bambusy, a jsou blízce příbuzné travám. Dohromady zahrnují asi 600 druhů v 50 rodech. Některé z druhů této čeledi měří sotva pár centimetrů, jiné zase až tři metry. Celá skupina pochází původně z jižní polokoule. Rostou hlavně v oblastech se středomořským klimatem v jižní Africe a Západní Austrálii. Úplně nejvíc druhů roste v Kapsku na jihu Jihoafrické republiky, kde představují významnou dominantu místních velmi cenných a druhově bohatých porostů.
A-Fest in Park a Vědecký trek v neděli 25. 6.
30. 5. 2017
3. ročník Akademického multižánrového festivalu A-Fest in Park a 4. ročník Vědeckého treku se letos uskuteční souběžně v neděli 25. 6. Program v pdf zde, web festivalu zde, plakát k treku zde.
Co ohrožuje pobřežnici jednokvětou?
29. 5. 2017
Pobřežnice jednokvětá (Litorella uniflora) je velmi drobná obojživelná vodní rostlina, která miluje občas vysychající písečná dna mělkých jezer nebo rybníků s velmi čistou vodou. Ty jsou samozřejmě v dnešní době poměrně vzácné, takže na řadě míst svého výskytu v Evropě patří pobřežnice mezi ohrožené rostliny. Týká se to i České republiky, kde je v Červeném seznamu řazena mezi kriticky ohrožené druhy. Roste u nás už jenom na osmi lokalitách, většinou na rybnících Třeboňska, jihu Českomoravské vrchoviny a pak na jedné vodárenské nádrži v Brdech.
Průhonický trvalkový víkend a Japonský den
24. 5. 2017
O víkendu 3.-4. června 2017 se uskuteční dvě tradiční akce: v sobotu i v neděli trvalkový víkend v Průhonické Botanické zahradě na Chotobuzi a v sobotu Japonský den převážně na zámku. Program najdete zde.
Ze světové vědy: Vědci vystopovali lesy o rozloze 60 procent Austrálie
22. 5. 2017
Na řadě míst světa jsou lesy pod tlakem lidských aktivit a postupně ubývají. Mezinárodnímu týmu, který vedli vědci z Organizace pro výživu a zemědělství FAO, se teď ale povedl husarský kousek, během něhož naopak objevili doposud opomíjené lesy o obrovské rozloze.
Výstava Letokruhy v Návštěvnickém centru Průhonického parku
17. 5. 2017
V Návštěvnickém centru Průhonického parku byla otevřena výstava Letokruhy. Potrvá do 9. 7. 2017.
Pátrání po křížencích rdestů v Turecku
24. 7. 2017
Rdesty, odborně rod Potamogeton, jsou vytrvalé vodní rostliny, které rostou v čistších stojatých vodách i řekách. Dříve u nás rostly asi dvě desítky různých rdestů, ale řada z nich je teď vyhynulá či silně ohrožená. Mnohé rdesty jsou totiž velmi citlivé na vodní zákal a splachy živin. Znečištění vody a zvýšení množství živin nad únosnou míru naruší rovnováhu celého ekosystému a rdesty následně hynou.
Kolonizace moravské krajiny: jak zkoumat historii pomocí moderních technologií
19. 7. 2017
Žijeme v krajině, která byla osídlená lidmi již dlouho před koncem nejmladší doby ledové. Po celou tu dobu se neustále proměňuje, často kvůli intenzivnímu vlivu člověka. Díky moderním technologiím můžeme historický vývoj krajiny zkoumat v dříve nevídaném rozsahu. Péter Szabó a jeho spolupracovníci z Botanického ústavu AV ČR v Brně a Průhonicích využili geografických informačních systémů (GIS), aby s jejich pomocí prozkoumali historii kolonizace moravské krajiny.
Ze světové vědy: Průlom v genetickém inženýrství mikrořas slibuje zelené palivo
3. 7. 2017
Naše civilizace stále do značné míry závisí na fosilních palivech. Problém je v tom, že používání fosilních paliv vede k ničení prostředí, vypouštění velkého množství skleníkových plynů, a hlavně, fosilní paliva jednou dojdou. Fotosyntetické organismy, jako jsou rostliny nebo řasy, vyrábějí organické látky bohaté na energii jen tak, jenom ze slunečního záření a oxidu uhličitého. Tyto organické látky je pak možné použít k výrobě biopaliv.
Jaká je konkurence mezi rostlinami na střeše světa?
26. 6. 2017
Když rostliny rostou v nenarušovaném prostředí s dostatkem živin, převládá mezi nimi podle klasických představ ekologů konkurence a prosadí se tam druhy, které jsou konkurenčně zdatné. Rostliny v prostředí narušovaném různými vlivy, anebo tam, kde převládají nepříznivé faktory prostředí, by si zase měly spíše navzájem usnadňovat život. Podle některých názorů by to ale nemuselo být tak jednoduché a v doopravdy drsném prostředí by zase mezi rostlinami mohla převládnout řevnivost a konkurence.
Co určuje osud výhonů klonální trávy chrastice rákosovité?
12. 6. 2017
Chrastice rákosovitá, odborně Phalaris arundinacea, je na první pohled nepříliš zajímavou trávou, která se běžně vyskytuje na vlhkých místech Evropy, severní Ameriky, severní Asie i severní Afriky. Zdání ale klame. Chrastice lidem nabízí široké možnosti využití. Již dlouho se pěstuje jako okrasná rostlina, používá se jako krmivo pro ptáky i pro hospodářská zvířata. Obsahuje řadu bioaktivních látek, často se vysazuje do kořenových čističek, pro dekontaminaci půd nebo též ke zpevnění břehů vod.
Jak souvisí velikost genomu rostlin z čeledi lanovcovitých s vlastnostmi prostředí?
5. 6. 2017
Rostliny z čeledi lanovcovitých (odborně Restionaceae) u nás neuvidíte, jedině v botanické zahradě. Vzhledem připomínají sítiny, jednoklasé ostřice, nebo dokonce přesličky či bambusy, a jsou blízce příbuzné travám. Dohromady zahrnují asi 600 druhů v 50 rodech. Některé z druhů této čeledi měří sotva pár centimetrů, jiné zase až tři metry. Celá skupina pochází původně z jižní polokoule. Rostou hlavně v oblastech se středomořským klimatem v jižní Africe a Západní Austrálii. Úplně nejvíc druhů roste v Kapsku na jihu Jihoafrické republiky, kde představují významnou dominantu místních velmi cenných a druhově bohatých porostů.
Co ohrožuje pobřežnici jednokvětou?
29. 5. 2017
Pobřežnice jednokvětá (Litorella uniflora) je velmi drobná obojživelná vodní rostlina, která miluje občas vysychající písečná dna mělkých jezer nebo rybníků s velmi čistou vodou. Ty jsou samozřejmě v dnešní době poměrně vzácné, takže na řadě míst svého výskytu v Evropě patří pobřežnice mezi ohrožené rostliny. Týká se to i České republiky, kde je v Červeném seznamu řazena mezi kriticky ohrožené druhy. Roste u nás už jenom na osmi lokalitách, většinou na rybnících Třeboňska, jihu Českomoravské vrchoviny a pak na jedné vodárenské nádrži v Brdech.
Ze světové vědy: Vědci vystopovali lesy o rozloze 60 procent Austrálie
22. 5. 2017
Na řadě míst světa jsou lesy pod tlakem lidských aktivit a postupně ubývají. Mezinárodnímu týmu, který vedli vědci z Organizace pro výživu a zemědělství FAO, se teď ale povedl husarský kousek, během něhož naopak objevili doposud opomíjené lesy o obrovské rozloze.
Znaky rostlin ovlivňují funkčnost ekosystémů
15. 5. 2017
V dnešní ekologii hraje klíčovou roli biodiverzita, která představuje rozmanitost života, od úrovně genů, přes jednotlivé druhy organismů, až po rozmanitost ekosystémů. Vědci se domnívají, že biodiverzita je v úzkém vztahu s fungováním ekosystémů v přírodě, tedy například s tím, jak se v ekosystémech pohybují prvky, chemické látky a energie, čehož v řadě případů lidé využívají. Zatím ale není jasné, jaký tento vztah vlastně je a do jaké míry biodiverzita skutečně ovlivňuje rozmanité funkce ekosystémů.
Jak si jednoletky hrají s chromozómy?
24. 4. 2017
Jako téměř všichni obratlovci máme my lidé v jádru každé buňky DNA rozloženou do dvou, do značné míry podobných sádek, tedy souborů chromozómů. Když z nějakých důvodů dojde k změně tohoto počtu, mívá to u savců tragické důsledky. U rostlin je to ale úplně jiné. Změna počtu chromozómů bývá méně devastující a během evoluce jednotlivých skupin rostlin k ní ve skutečnosti dochází velmi často. Běžně se to nemusí týkat jednotlivých chromozómů ale celých sádek, což je principem procesu odborně nazývaného polyploidizace.
Invazní netýkavka malokvětá potlačuje rostliny dubohabřin
10. 4. 2017
Jednoletá netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora) pochází ze střední Asie a v dnešní době se úspěšně prosazuje v Evropě, Severní Americe i jinde ve světě. Dokáže proniknout do různých typů prostředí, od vlhkých lesních zákoutí až po suchá rumiště kolem měst a nádraží, v Evropě představuje jednu z nejvíce rozšířených invazních rostlin. Jakým ale způsobem či do jaké míry ovlivňuje domácí druhy, to ještě stále není příliš jasné.
Invaze nepůvodních druhů může vést k vymírání
27. 3. 2017
V dnešní době narůstá tlak lidských aktivit na životní prostředí a organismy, které v něm žijí. Důsledkem toho se snižuje velikost populací jednotlivých druhů, což může vést až k jejich vymření. Lidé mohou způsobit vymření druhu například jeho intenzivním lovem či sběrem, závažným ovlivněním nebo přímo likvidací prostředí, kde se daný druh vyskytuje nebo také invazí nepůvodního druhu, který se může stát zničujícím konkurentem, predátorem nebo třeba patogenem domácích druhů.
Jak souvisejí vlastnosti lučních rostlin s jejich rozšířením v krajině?
20. 3. 2017
V krajině často dochází ke fragmentaci stanovišť, což má za důsledek omezenou výměnu genetického materiálu mezi populacemi obývajícími jednotlivé fragmenty. Přírodní fragmentace například vlivem horotvorné činnosti je pomalá a může vést ke vzniku nových druhů. Umělá fragmentace, typická pro dnešní člověkem ovlivněnou krajinu, je naopak rychlá a může vést k lokálnímu vyhynutí druhů, protože vzniklé fragmenty jsou příliš malé, aby hostily fungující populace.
Ze světové vědy: Potvrzeno! Brambory mohou růst na Marsu
13. 3. 2017
Vědci z Botanického ústavu AV ČR se zabývají mnoha různými aspekty života rostlin, řas i hub na planetě Zemi. Prozatím. První výsledky ostře sledovaných experimentů NASA totiž ukazují, že to asi nebude dlouho trvat a budeme se zabývat botanikou i na Marsu.
Jaké druhy mykorrhizních hub doprovázejí jalovec krátkolistý na Azorech?
6. 3. 2017
Na Azorských ostrovech se vyskytují malé plochy porostlé takzvanou Laurisilvou, čili Vavřínovým lesem. Je to unikátní typ pralesa, který kdysi pokrýval většinu Evropy a dnes roste jen na Madeiře, Kanárech a Azorech. Žije zde velké množství endemitů, tedy druhů, které se nevyskytují nikde jinde na světě.
Jak vlastnosti okrasných rostlin předurčují jejich úspěch při zplaňování?
20. 2. 2017
V historii šíření invazních druhů rostlin hraje zásadní roli jejich samotný příchod na nové území, tj. jejich introdukce. Vlastnosti rostlin cizího původu přitom mohou mít vliv na to, které druhy jsou introdukovány na nová území dříve, kterým se to povede spíše častěji, a také naopak.
Jak se rostliny dostaly k masožravosti?
13. 2. 2017
Rostliny, které pojídají živočichy. Masožravé rostliny nás nepřestávají fascinovat, a také i trochu děsit, alespoň v koutku duše. Kdo by neznal obří masožravku Adélu ze slavného filmu Oldřicha Lipského. V reálném světě masožravé rostliny lapají hmyz a někdy i větší živočichy do různých pastí a využívají jejich tělní látky jako zdroj živin – dusíku, fosforu i dalších látek. Jak ale takové rostliny přišly ke své masožravosti?
Jak se mění vztah mezi rostlinou a býložravci s nadmořskou výškou?
6. 2. 2017
Globální oteplování se projevuje mnoha různými způsoby. V jeho důsledku dochází i k tomu, že rostliny a živočichové pronikají do vyšších nadmořských výšek a také blíže k zemským pólům. Rychlost a intenzita migrace jednotlivých druhů rostlin a živočichů se ale může lišit. Kvůli tomu se pak mění jejich vzájemné vztahy, jako je například vztah mezi rostlinami a býložravci.
Co prozradil výzkum populací řeřišničníku písečného?
30. 1. 2017
Nenápadně elegantní řeřišničník písečný (Arabidopsis arenosa, též Cardaminopsis arenosa) je blízkým příbuzným oblíbeného modelového druhu molekulárních biologů – huseníčku rolního (Arabidopsis thalliana). Huseníček je podrobně prozkoumaný a pro vědce je velmi zajímavé ho porovnávat s příbuznými druhy, jako je právě řeřišničník. Takové srovnání například ukáže, nakolik lze informace o huseníčku zobecnit.
Jaký je dlouhodobý vliv požárů na borové lesy?
23. 1. 2017
Oheň je jedním z výrazných faktorů, které ovlivňují krajinu. V některých oblastech Evropy jsou požáry považovány za nedílnou součást přirozených procesů při utváření lesa. Platí to hlavně pro oblast kolem Středozemního moře a rovněž pro oblast Skandinávie a Finska. V lesích mírného pásu střední Evropy ale bývá ekologická role ohně přehlížena, i když tu rostou lesy přirozeně náchylné k požárům, kde často hoří.
Sezónní nabídka brigády – zahradnické práce
26. 6. 2017
Přijmeme brigádníky do Průhonického parku – sezónní zahradnické práce. Dohoda o provedení práce – 80,- Kč / hod.
Kontakt: Správa Průhonického parku, tel: 606713146 nebo e-mail: park@ibot.cas.cz .
Výběrové řízení na funkci ředitele/ředitelky Botanického ústavu AV ČR, v. v. i.
24. 5. 2017
Rada pracoviště Botanického ústavu AV ČR, v. v. i., vyhlašuje výběrové řízení na funkci ředitele/ředitelky Botanického ústavu AV ČR, v. v. i. Podrobnosti zde
Pracovní pozice zahradník / zahradnice
19. 10. 2016
Botanický ústav AV ČR, v. v. i., – Správa Průhonického parku přijme do pracovního poměru zahradníky/zahradnice. Nástup od března 2017. Ubytování pro svobodné zajištěno.
Nabídky zasílejte písemně na adresu Botanický ústav AV ČR, v. v. i., Správa Průhonického parku, Zámek 1, 252 43 Průhonice nebo e-mailem na park@ibot.cas.cz.