Aktuality

Uzavření knihovny v Průhonicích o vánocích

9. 12. 2019

Dovolujeme si upozornit návštěvníky knihovny Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích, že od pondělí 23. 12. do úterý 31. 12. 2019 bude knihovna uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Lze poznat Trutnov od Turnova podle okrasných rostlin?

5. 12. 2019

Jako Jihočechovi mi vždy dělalo potíže rozeznat od sebe dvě severočeská města s podobným názvem Trutnov a Turnov. Zajásala jsem tedy, když jsem uviděla novou publikaci průhonických kolegů zabývající se klasifikací společenstev okrasných rostlin pěstovaných na 174 místech České republiky od celých vesnic až po zahrádkářské kolonie. Třeba se tam dozvím, že v Turnově pěstují něco jiného než Trutnově! Nebo že zahradníci z Turnova sázejí více potenciálně invazních rostlin, které mohou utéci ze zahrad do volné přírody, než zahradníci z Trutnova!

(Více)

Vyšlo nové číslo časopisu Botanika – 2/2019

2. 12. 2019

V druhém letošním čísle časopisu Botanika najdete rozhovor s hlavním editorem Klíče ke květeně ČR Zdeňkem Kaplanem, představení nejobsáhlejší databáze rozšíření mechorostů a lišejníků v ČR, článek o identifikaci rostlin pomocí umělé inteligence a mnoho dalšího. Obsah čísla zde, více o časopisu zde.

Trávy na střeše světa

25. 11. 2019

Trávy tvoří jednu z největších rostlinných čeledí a co více, jedinou, podle které se jmenuje široce rozšířený typ rostlinného společenstva – trávník. Trávník najdete za vaším domem, za polárním kruhem i v tropech a stále v něm převažují nenápadné rostliny se zelenými květy opylovanými větrem, s dlouhými listy a dutým stéblem, které vypadají tak trochu všechny stejně. Jak je možné, že trávy snášejí sucho i mráz, zamokření i zastínění, požár i pastvu? (Více)

Badatelé z Botanického ústavu opět mezi nejcitovanějšími vědci světa

25. 11. 2019

Mezi jedno procento nejcitovanějších vědců světa se letos opět zařadili i tři dlouholetí vědečtí pracovníci Botanického ústavu AV ČR: Petr Pyšek, Jan Pergl a v roce 2013 zesnulý Vojtěch Jarošík z oddělení ekologie invazí. Seznam badatelů, jejichž články a další publikace jsou nejčastěji citovány jinými vědci, každoročně zveřejňuje americká společnost Clarivate Analytics, která se zabývá měřením vědecké výkonnosti a poradenstvím v oboru inovací. (Více)

Martin Čertner mezi laureáty Cen Josefa Hlávky

19. 11. 2019

Mezi laureáty Cen Josefa Hlávky pro nejlepší studenty a absolventy je v letošním roce i botanik Martin Čertner, který působí v Botanickém ústavu AV ČR a na Přírodovědecké fakultě UK. Dlouhodobě se zabývá poznáním evoluce rostlin, a to ve spolupráci s kolegy z celého světa. Zajímá ho především vznik a evoluce rostlinných polyploidů a mechanismy a evoluční důsledky koexistence polyploidů s diploidními předky. Zabývá se ale i evolucí lokálních adaptací. (Více)

Podle lišejníků poznáte je

18. 11. 2019

Líbí se vám pralesy? Věřte, že nejste sami a je to dokonce dokázáno! Vědce zajímalo, jak lidé vnímají les a jestli dovedou ocenit krásy starého lesa, tedy, jak u nás říkáme, pralesa. (Více)

Pozvánka na Týden vědy a techniky do Brna

5. 11. 2019

Botanický ústav AV ČR otevírá 13. 11. dveře svého brněnského pracoviště pro veřejnost, v rámci 19. ročníku Týdne vědy a techniky AV ČR. Návštěvníci se budou moci na Dnu otevřených dveří seznámit s aktuálním výzkumem ze světa botaniky, prohlédnout si pracoviště a laboratoře a na chvíli si vyzkoušet práci badatele. Do terénu vezmou vědci zájemce o víkendu 16.–17. 11., kdy jsou připraveny dva jednodenní výlety na Děvín v CHKO Pálava. Letošním mottem festivalu je „Věda, svoboda, odpovědnost“, proto nebudou chybět přednášky na téma globálních hrozeb, jako jsou kvalita vody, ohrožená biodiverzita či hospodaření v krajině. Program a registraci na jednotlivé akce najdete od pátku 11. října na stránce www.tydenvedy.cz.

(Více)

Jan Kolář z Botanického ústavu získal Cenu AV ČR pro mladé vědecké pracovníky

18. 10. 2019

Ve čtvrtek 17. října se konalo slavnostní předání Cen AV ČR ve Vile Lanna. Cenu AV ČR pro mladé vědecké pracovníky za vynikající výsledky vědecké práce, dosažené za finanční podpory AV ČR nejdéle do dovršení věku 35 let, získal Jan Kolář z Botanického ústavu za práci s názvem Vzájemné interakce lidských společností a životního prostředí v minulosti. Více ZDE.

Josef Brůna z BÚ získal cenu veřejnosti v soutěži Věda fotogenická

14. 10. 2019

Ve veřejném online hlasování získala nejvíce hlasů fotografie J. Brůny s názvem Paprsky. Vítězné snímky šestého ročníku soutěže Věda fotogenická se představily 10. října 2019 na vernisáži za účasti předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové. Letos bylo do soutěže přihlášeno rekordních 350 snímků. Výstavu vítězných fotografií je možné navštívit do 29. října 2019 v prostorách Amerického centra na Malé Straně v Praze.

(Více)

Den dubů – vědecké dílny pro děti i dospělé tuto neděli

7. 10. 2019

V neděli 13. října od 13 do 17 hodin se na zámku v Průhonicích uskuteční další ročník akce pro veřejnost s názvem vědecké dílny. Na několika stanovištích s ukázkami zajímavostí ze světa rostlin a jejich výzkumu se nejen dovíte mnoho nového, ale budete mít možnost si také leccos vyzkoušet. Návštěvu můžete spojit i s procházkou po nádherně podzimně zbarveném Průhonickém parku či s posezením v kavárně na zámeckém nádvoří.

(Více)

Kořeny a oddenky: návod k použití

3. 10. 2019

Nové metody jsou pro vědecký pokrok nezbytné. Vynález mikroskopu nebo konstrukce sekvenátoru přinesly výzkumníkům nebývalé možnosti. Někdy je však dobré oprášit staré znalosti a zasadit je do nového kontextu, aby mohly být použity pro zodpovězení nových otázek. O to se pokusili výzkumníci z třeboňského pracoviště Botanického ústavu, kteří s kolegy ze všech kontinentů (kromě Antarktidy) připravili příručku pro měření modulárních vlastností rostlin. (Více)

Do podzemí s ekology z Třeboně

30. 9. 2019

Ve dnech 15. až 21. září proběhl 3. ročních kurzu pro mladé vědce „Go belowground!“ představující vlastnosti podzemních zásobních, regenerativních a klonálnch orgánů rostlin rostlin, způsob jejich měření a jejich roli v ekologii rostlin. V rámci kurzu mají účastníci příležitost samostatně aplikovat nově nabité znalosti, udělat vlastní měření a vyhodnotit je v kontextu rostlinných společenstev. (Více)

Botanický ústav AV ČR zjistil, že vodní řasy si umí poradit s nanomateriály na bázi grafen oxidu

26. 9. 2019

Botanický ústav AV ČR společně s odborníky z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálu odhalili, že grafen, který patří k jednomu z nejzkoumanějších nanomateriálů současné vědy, může poškozovat řasy přítomné ve vodě. Zároveň zjistili, že se tyto vodní organismy umí bránit a vytvářejí si účinnou chemickou obranu. Výsledky studie publikoval nedávno odborný časopis Carbon. (Více)

Veřejná přednáška European orchids in the age of extinction

17. 9. 2019

Ve čtvrtek 19. září od 11 hodin se v zasedací místnosti Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích Chotobuzi uskuteční přednáška European orchids in the age of extinction – LIFEorchids: a project for their conservation. Všichni zájemci jsou srdečně zváni. Více

Konference EMAPi 2019 představila to nejaktuálnější z celosvětového výzkumu invazních rostlin

17. 9. 2019

Celosvětové setkání vůdčích osobností výzkumu rostlinných invazí, studentů a ochranářů uspořádal Botanický ústav AV ČR ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou. „Problematika nepůvodních, člověkem zavlečených rostlin, je v současnosti velmi aktuálním tématem. Jeho význam stoupá se vzrůstající pozorností, která začíná být po celém světě věnována úbytku biodiverzity, protože biologické invaze jsou jedním z faktorů, které k tomuto poklesu přispívají,“ uvedl organizátor akce Petr Pyšek z Oddělení ekologie invazí Botanického ústavu. Více v tiskové zprávě zde.

Botanický ústav pořádá konferenci o ekologii a managementu invazních rostlin

10. 9. 2019

Botanický ústav AV ČR ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou včera zahájil 15. mezinárodní konferenci věnovanou ekologii a managementu invazních rostlin (EMAPi 2019). Účastníky konference, která potrvá do 13. září, dnes přivítali předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová, ředitel Botanického ústavu AV ČR Jan Wild, ředitel odboru ochrany druhů MŽP Jan Šíma a prorektor ČZU Michal Lošťák coby zástupce hostitelské univerzity. „Každá invaze druhů je komplexním problémem, který se netýká jen určitého vědního oboru jako jsou botanika či zoologie, ale má vždy také společenské, zdravotní, právní a další aspekty ,“ zmínila ve svém úvodním projevu předsedkyně AV ČR. (Více)

Vyšel nový Klíč ke květeně České republiky

21. 8. 2019

V nakladatelství Academia právě vyšlo druhé, zcela přepracované a rozšířené vydání Klíče ke květeně České republiky. Hlavním editorem nového Klíče je Zdeněk Kaplan z Botanického ústavu, autorsky se na přípravě knihy podílely desítky botaniků z BÚ i dalších institucí. V Klíči je popsáno více než 3 700 druhů a poddruhů rostlin, jejich určování usnadní perokresby a stručný text s popisy rostlin a údaji o jejich rozšíření, nejčastějších stanovištích a době květu. Více zde.

Jak vznikají nové druhy rostlin? Příklad hybridního pýru Elytrigia ×mucronata

22. 7. 2019

U rostlin, na rozdíl od živočichů, dochází nezřídka ke křížení mezi druhy (hybridizaci) a v případě, že je kříženec plodný, mohou takto vznikat druhy úplně nové. Ke schopnosti předávat vlastnosti do budoucích generací přitom může přispět i zmnožení sad chromozómů (polyploidizace). Časté křížení i polyploidizace byly pozorovány např. mezi trávami, které jsou v hledáčku výzkumníků mj. proto, že jsou příbuzné s obilovinami a hybridní linie by mohly být zdrojem genetického materiálu pro jejich šlechtění. Zároveň však jejich výzkum prohlubuje naše porozumění mechanismům evoluce rostlin. (Více)

Leo Bureš: Fenomén Velká kotlina

11. 7. 2019

Výstava fotografií Lea Bureše z ledovcového karu Velká kotlina, který je řazen mezi druhově nejbohatší botanické lokality ČR, je k vidění v Návštěvnickém centru v průhonickém zámku až do konce září. Výstavu připravil časopis Živa v návaznosti na seriál L. Bureše o Velké kotlině publikovaný v Živě v letech 2018 a 2019. (Více)

Všechny příspěvky

Lze poznat Trutnov od Turnova podle okrasných rostlin?

5. 12. 2019

Jako Jihočechovi mi vždy dělalo potíže rozeznat od sebe dvě severočeská města s podobným názvem Trutnov a Turnov. Zajásala jsem tedy, když jsem uviděla novou publikaci průhonických kolegů zabývající se klasifikací společenstev okrasných rostlin pěstovaných na 174 místech České republiky od celých vesnic až po zahrádkářské kolonie. Třeba se tam dozvím, že v Turnově pěstují něco jiného než Trutnově! Nebo že zahradníci z Turnova sázejí více potenciálně invazních rostlin, které mohou utéci ze zahrad do volné přírody, než zahradníci z Trutnova!

(Více)

Trávy na střeše světa

25. 11. 2019

Trávy tvoří jednu z největších rostlinných čeledí a co více, jedinou, podle které se jmenuje široce rozšířený typ rostlinného společenstva – trávník. Trávník najdete za vaším domem, za polárním kruhem i v tropech a stále v něm převažují nenápadné rostliny se zelenými květy opylovanými větrem, s dlouhými listy a dutým stéblem, které vypadají tak trochu všechny stejně. Jak je možné, že trávy snášejí sucho i mráz, zamokření i zastínění, požár i pastvu? (Více)

Podle lišejníků poznáte je

18. 11. 2019

Líbí se vám pralesy? Věřte, že nejste sami a je to dokonce dokázáno! Vědce zajímalo, jak lidé vnímají les a jestli dovedou ocenit krásy starého lesa, tedy, jak u nás říkáme, pralesa. (Více)

Kořeny a oddenky: návod k použití

3. 10. 2019

Nové metody jsou pro vědecký pokrok nezbytné. Vynález mikroskopu nebo konstrukce sekvenátoru přinesly výzkumníkům nebývalé možnosti. Někdy je však dobré oprášit staré znalosti a zasadit je do nového kontextu, aby mohly být použity pro zodpovězení nových otázek. O to se pokusili výzkumníci z třeboňského pracoviště Botanického ústavu, kteří s kolegy ze všech kontinentů (kromě Antarktidy) připravili příručku pro měření modulárních vlastností rostlin. (Více)

Jak vznikají nové druhy rostlin? Příklad hybridního pýru Elytrigia ×mucronata

22. 7. 2019

U rostlin, na rozdíl od živočichů, dochází nezřídka ke křížení mezi druhy (hybridizaci) a v případě, že je kříženec plodný, mohou takto vznikat druhy úplně nové. Ke schopnosti předávat vlastnosti do budoucích generací přitom může přispět i zmnožení sad chromozómů (polyploidizace). Časté křížení i polyploidizace byly pozorovány např. mezi trávami, které jsou v hledáčku výzkumníků mj. proto, že jsou příbuzné s obilovinami a hybridní linie by mohly být zdrojem genetického materiálu pro jejich šlechtění. Zároveň však jejich výzkum prohlubuje naše porozumění mechanismům evoluce rostlin. (Více)

Ze světové vědy: Rock stromů ve městě – žijí rychle a umírají mladé

13. 5. 2019

V dnešní době se do měst z volné krajiny přesouvají nejen lidé, ale i mnoho dalších živočichů i rostlin, včetně řady druhů dřevin. Nedávno vzbudila pozornost studie Iana Smithe z americké Boston University a jeho kolegů, uveřejněná časopisem PLoS ONE, která se zaměřila na životní osudy stromů v městském prostředí. (Více)

Architektura důmyslných pastí bublinatek

29. 4. 2019

Bublinatky (Utricularia) jsou masožravé rostliny, které obvykle dávají přednost suchozemskému prostředí. Při lapání kořisti ale vsadily na specifické vodní pasti, které představují malé duté váčky vzniklé přeměnou listů. Stěny těchto měchýřků jsou většinou velmi tenké a pružné, což bublinatkám umožňuje podtlakem nasávat vodu s drobnými vodními živočichy, kteří se dotknou dvířek pasti. Jde o velmi rychlý pohyb, který proběhne ve zlomku sekundy. Polapenou kořist bublinatka pomalu stráví. Některé druhy ale mají pasti se silnými stěnami. Může fungovat aktivní nasávání kořisti i u nich? (Více)

Přetvářka a skrývání v biologických invazích

8. 4. 2019

Invazní nepůvodní druhy mohou mít značný vliv na prostředí, mohou zasáhnout do koloběhů živin nebo ovlivnit strukturu vegetace i její změny. Projevy invazních druhů se ale mohou v průběhu času velmi výrazně měnit. Proto je obtížné předpovídat průběh invazí a jejich dopad na invadované prostředí. Odborníci obvykle až zpětně zjistí v celé šíři, jak vlastně invazní druh přírodu ovlivňuje. Průběh a důsledky biologických invazí mohou být zjevné na první pohled. V některých případech jsou ale naopak skryté. Jejich skrytost přitom může vést k podcenění nepůvodních druhů a také značně komplikuje případné zásahy proti takové invazi.

(Více)

Kriticky ohrožený hořeček se potýká s nedostatkem opylovačů

25. 3. 2019

Rozsáhlá degradace polopřirozených luk v celé Evropě, k níž došlo v průběhu 20. století, vedla k drastickému snížení počtu i velikosti populací a následně i ke značnému ohrožení celé řady druhů rostlin. Často jde o malé rostliny s krátkým životním cyklem, které spoléhají především na pohlavní rozmnožování. Takové rostliny obvykle neobstojí v konkurenci s velkými druhy rostlin, které mají prospěch z ukončení tradičního managementu luk a zvýšeného přísunu živin. Pro ochranu těchto druhů je nezbytné detailní poznání jejich rozmnožování a jejich vztahu k opylovačům.

(Více)

Jak podpořit růst a sklizeň vigny?

18. 3. 2019

Vigna čínská (Vigna unguiculata), jedna z prastarých domestikovaných plodin, je exotická jednoletá luštěnina, která zřejmě pochází ze západní Afriky. Díky své odolnosti, toleranci k písečným půdám i nenáročnosti na zálivku je dnes významnou plodinou v polopouštních oblastech, jak v Africe, tak i v jiných částech světa. Nevyžaduje velkou péči a její symbiotické bakterie, které jsou schopné získávat vzdušný dusík, jí zařídí potřebné živiny. Význam vigny navíc v dnešní době vzrůstá kvůli globálnímu oteplování, které na řadě míst nepříznivě ovlivňuje klima.

(Více)

Ze světové vědy: Jak měsíček lékařský chrání rajčata před škůdci?

4. 3. 2019

Jak jistě ví každý zkušený pěstitel rajčat, pokud své rostliny pěstuje společně s měsíčkem lékařským, chrání je tím před nepříjemnými molicemi. Nejde přitom o nějakou legendu, tento postup podle všeho skutečně funguje. V nedávné vědecké studii to potvrdil i tým britských badatelů.

(Více)

Zarůstání středomořské krajiny křovisky záleží na vlastnostech terénu

11. 2. 2019

Zarůstání krajiny křovinami je jedním z ústředních témat soudobé ekologie i ochrany přírody. Dochází k němu především v sušších oblastech, prakticky po celém světě, od severní Ameriky, přes Austrálii a jižní Afriku až po Středomoří. Dosavadní strategie proti takovému zarůstání mívají jenom částečný úspěch, a proto je ve světě poptávka po výzkumu a lepším pochopení těchto procesů.

(Více)

Na Altaji se nachází moderní verze mamutí stepi

21. 1. 2019

Za poslední doby ledové tu spolu s našimi předky žila mnohá dnes vymřelá zvířata. Také krajina vypadala podstatně jinak než dnes. Ledový příkrov zasahoval daleko na jih od polárního kruhu a před tímto ledovým královstvím se rozprostíraly nedozírné končiny porostlé převážně nízkou travinobylinnou vegetací. Vědci se do nedávné doby domnívali, že takový ekosystém, kterému se příhodně říká „mamutí step“, už v dnešním světě nemá obdoby. Dnešní stepi a tundry totiž vypadají poněkud odlišně.

(Více)

Ze světové vědy: Udržitelný průmysl – botanika se setkává s výrobou bioplastů

7. 1. 2019

Naše civilizace potřebuje plasty. Jejich výroba je ale v dnešní době problematická, protože vyžaduje zpracování fosilních paliv nebo velkou rozlohu zemědělské půdy a vodu pro pěstování biomasy. Tým izraelských vědců z univerzity v Tel Avivu nedávno popsal proces výroby bioplastů, který se bez těchto zdrojů obejde.

(Více)

Jak se sociální včely v Kamerunu dělí o nektar?

17. 12. 2018

Sociálně žijící včely vytvářejí velké kolonie, které hrají významnou roli v celé řadě ekosystémů. Nejde přitom jen o to, že opylují květy mnoha druhů rostlin a jsou proto významné pro jejich rozmnožování. Svou přítomností zároveň značně ovlivňují chování a výběr květů u dalších opylovačů. Na jednom místě jich totiž bývá velký počet a spotřebují podstatnou část dostupných zdrojů v květech opylovaných rostlin.

(Více)

Ektomykorhizní houby v hnízdech mravenců množivých

19. 11. 2018

Půdy jehličnatých lesů obvykle bývají kyselé a chudé na živiny a stromy jsou tam obvykle omezovány nedostatkem dusíku a fosforu. Překonávat ho mohou díky spolupráci s ektomykorhizními houbami nebo využitím míst, kde se lokálně koncentrují živiny. Ta často vznikají činností mravenců, obvykle tam ale zase bývá potlačena mykorhiza. Výzkum těchto vztahů má přitom velký význam pro pochopení fungování lesních porostů i pro jejich případnou obnovu.

(Více)

Rychlé evoluční rozrůznění předků banánovníků a zázvorů

22. 10. 2018

V tropech se daří mnoha různým skupinám cévnatých rostlin. A mnohé takové skupiny právě v tropech prodělaly na úsvitu své evoluční historie rychlé rozrůznění, při němž v evolučně velmi krátkém čase vznikl větší počet dílčích linií, které dnes skupinu tvoří. Pro samotné rostliny je to úspěch, pro dnešní botaniky je to ale komplikace. Vzhledem k rychlému rozrůznění linií uvnitř skupiny je dnes totiž obtížné rekonstruovat jejich evoluční historii.

(Více)

Pátrání po řasách, které vylučují biopolymery

15. 10. 2018

Mikroskopické druhy řas a sinic, které bývají označovány jako „mikrořasy“, se stávají cenným průmyslovým zdrojem řady hodnotných látek. Lidé využívají mořské řasy už velmi dlouho a od druhé poloviny minulého století představují významný zdroj mnohých chemikálií. Poskytují nám například omega-3 mastné kyseliny, proteiny, karotenoidy, steroly, vitamíny a další látky, které jsou zajímavé pro komerční využití.

(Více)

Jak rostliny hospodaří se živinami v extrémních podmínkách? Příklad olší v mladé moréně ledovce Koryto na Kamčatce

24. 9. 2018

Když rostliny během primární sukcese obsazují prostředí uvolněné ze sevření ledovce nebo třeba zdevastované sopečnou explozí, musí se vypořádat s celou řadou nepříznivých faktorů. Jedním z nejvýznamnějších problémů v takové situaci bývá dostupnost dusíku coby klíčové živiny. Dusík je pro růst rostlin výjimečně důležitý, především kvůli jeho úzkému vztahu k fotosyntéze.

(Více)

Jak souvisí diverzita rostlin s invazemi hmyzu ve světě?

10. 9. 2018

Na Zemi žije ohromné množství druhů hmyzu, které využívají velmi rozmanité životní strategie; s jejich pomocí hmyz obývá prakticky každé prostředí. Vzhledem k neuvěřitelné pestrosti a také početnosti hmyzu není překvapením, že právě hmyz představuje druhově nejbohatší skupinu mezi nepůvodními živočichy. Celá řada nepůvodních druhů hmyzu přitom katastrofálním způsobem zasahuje jak přírodní ekosystémy, tak i zemědělství a lidské zdraví. V dnešní době je biologickými invazemi postižen prakticky celý svět, některé oblasti jsou ale zasaženy hůře než jiné, což se týká i hmyzu. Rozdíly mezi intenzitou invazí na různých místech světa přitom souvisejí jak s množstvím druhů, které se do dané oblasti dostanou, tak s vlastnostmi prostředí, díky nimž může být dané místo buď méně, nebo více náchylné vůči biologickým invazím.

(Více)

Všechny příspěvky

HR specialista procesů pro získání „HR Excellence in Research Award“

9. 12. 2019

 

Do našeho týmu na pracovišti v Průhonicích hledáme kolegu/kolegyni na pozici HR specialista procesů pro získání „HR Excellence in Research Award.“ Více informací zde

Two new postdoctoral positions in the dendrochronological laboratory

8. 11. 2019

Positions: TWO FULL Post-Doctoral Fellows

Closing Date: December 31, 2019 or until the position is filled

Duration: from March 1, 2020 (or later if needed) until December 31, 2022

The dendrochronological laboratory of the Institute of Botany in Trebon, CAS, seeks qualified applicants for a nearly three-year post-doctoral fellowship on a funded grant project dealing with “Large-scale reconstruction of long-term changes in tropical cyclone activity and their impact on forest ecosystems”. More information here

Pracovní pozice zahradník/zahradnice

9. 9. 2019

Botanický ústav AV ČR, v.v.i. hledá do svého týmu pro pracoviště v Průhonicích novou kolegyni/kolegu na níže uvedenou pozici:  zahradník/zahradniceVíce zde

 

Všechny příspěvky