Aktuality
Průhonický trvalkový víkend a Japonský den
24. 5. 2017
O víkendu 3.-4. června 2017 se uskuteční dvě tradiční akce: v sobotu i v neděli trvalkový víkend v Průhonické Botanické zahradě na Chotobuzi a v sobotu Japonský den převážně na zámku. Program najdete zde.
Vědci vystopovali lesy o rozloze 60 procent Austrálie
22. 5. 2017
Na řadě míst světa jsou lesy pod tlakem lidských aktivit a postupně ubývají. Mezinárodnímu týmu, který vedli vědci z Organizace pro výživu a zemědělství FAO, se teď ale povedl husarský kousek, během něhož naopak objevili doposud opomíjené lesy o obrovské rozloze.
Výstava Letokruhy v Návštěvnickém centru Průhonického parku
17. 5. 2017
V Návštěvnickém centru Průhonického parku byla otevřena výstava Letokruhy. Potrvá do 9. 7. 2017.
Znaky rostlin ovlivňují funkčnost ekosystémů
15. 5. 2017
V dnešní ekologii hraje klíčovou roli biodiverzita, která představuje rozmanitost života, od úrovně genů, přes jednotlivé druhy organismů, až po rozmanitost ekosystémů. Vědci se domnívají, že biodiverzita je v úzkém vztahu s fungováním ekosystémů v přírodě, tedy například s tím, jak se v ekosystémech pohybují prvky, chemické látky a energie, čehož v řadě případů lidé využívají. Zatím ale není jasné, jaký tento vztah vlastně je a do jaké míry biodiverzita skutečně ovlivňuje rozmanité funkce ekosystémů.
25 let sítě NATURA 2000 a programu LIFE
2. 5. 2017
V pondělí 22. 5. 2017 od 9:30 se v Botanickém ústavu AV ČR v Průhonicích bude konat diskusní seminář s názvem 25 let sítě NATURA 2000 a programu LIFE. Aktualizovaný program najdete zde.
Jak si jednoletky hrají s chromozómy?
24. 4. 2017
Jako téměř všichni obratlovci máme my lidé v jádru každé buňky DNA rozloženou do dvou, do značné míry podobných sádek, tedy souborů chromozómů. Když z nějakých důvodů dojde k změně tohoto počtu, mívá to u savců tragické důsledky. U rostlin je to ale úplně jiné. Změna počtu chromozómů bývá méně devastující a během evoluce jednotlivých skupin rostlin k ní ve skutečnosti dochází velmi často. Běžně se to nemusí týkat jednotlivých chromozómů ale celých sádek, což je principem procesu odborně nazývaného polyploidizace.
Invazní netýkavka malokvětá potlačuje rostliny dubohabřin
10. 4. 2017
Jednoletá netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora) pochází ze střední Asie a v dnešní době se úspěšně prosazuje v Evropě, Severní Americe i jinde ve světě. Dokáže proniknout do různých typů prostředí, od vlhkých lesních zákoutí až po suchá rumiště kolem měst a nádraží, v Evropě představuje jednu z nejvíce rozšířených invazních rostlin. Jakým ale způsobem či do jaké míry ovlivňuje domácí druhy, to ještě stále není příliš jasné.
Průhonická botanická zahrada a Průhonický park v mezinárodní síti ArbNet
7. 4. 2017
Průhonická botanická zahrada a Průhonický park získaly akreditaci v mezinárodní síti ArbNet na stupni 3. Akreditace potvrzuje, že zahrada splnila požadovaná kritéria a je vedena na vysoké odborné úrovni. Registr vede Morton Arboretum ve státě Illinois (USA) ve spolupráci s mezinárodní organizací botanických zahrad BGCI a americkou organizací sdružující botanické zahrady, arboreta a veřejně přístupné parky – American Public Gardens Association.
Invaze nepůvodních druhů může vést k vymírání
27. 3. 2017
V dnešní době narůstá tlak lidských aktivit na životní prostředí a organismy, které v něm žijí. Důsledkem toho se snižuje velikost populací jednotlivých druhů, což může vést až k jejich vymření. Lidé mohou způsobit vymření druhu například jeho intenzivním lovem či sběrem, závažným ovlivněním nebo přímo likvidací prostředí, kde se daný druh vyskytuje nebo také invazí nepůvodního druhu, který se může stát zničujícím konkurentem, predátorem nebo třeba patogenem domácích druhů.
Jak propojit vědu s rozhodovacími procesy?
21. 3. 2017
Botanický ústav AV ČR si Vás dovoluje pozvat na diskusní seminář probíhající pod záštitou Strategie AV 21, který pořádá Biologické centrum AV ČR ve spolupráci s Botanickým ústavem AV ČR, Sociologickým ústavem AV ČR a Mikrobiologickým ústavem AV ČR. Seminář bude zaměřen na význam půdy a vody s důrazem na strategii předávání informací a komunikaci s představiteli s rozhodujícími pravomocemi a s veřejností. Setkání se bude konat v Českých Budějovicích v pátek 19. května 2017.
Jak souvisejí vlastnosti lučních rostlin s jejich rozšířením v krajině?
20. 3. 2017
V krajině často dochází ke fragmentaci stanovišť, což má za důsledek omezenou výměnu genetického materiálu mezi populacemi obývajícími jednotlivé fragmenty. Přírodní fragmentace například vlivem horotvorné činnosti je pomalá a může vést ke vzniku nových druhů. Umělá fragmentace, typická pro dnešní člověkem ovlivněnou krajinu, je naopak rychlá a může vést k lokálnímu vyhynutí druhů, protože vzniklé fragmenty jsou příliš malé, aby hostily fungující populace.
Radim Hédl z BÚ ve spolupráci s kolegy ze zahraničí editoval speciální číslo časopisu Applied Vegetation Science
17. 3. 2017
Speciální číslo časopisu Applied Vegetation Science, které vyšlo 16. března, je zaměřeno na studium dlouhodobé dynamiky vegetace pomocí opakování historických vegetačních ploch. Díky této čím dál oblíbenější metodě navazují vegetační vědci na dědictví předchozích generací, a to i v BÚ, kde byl výzkum vegetace vždy jednou z hlavních domén.
Jan Suda (1974-2017)
13. 3. 2017
Ve čtvrtek 9. března zemřel Jan Suda – vynikající botanik, který působil v Botanickém ústavu AV ČR a na Přírodovědecké fakultě UK.
Potvrzeno: Brambory mohou růst na Marsu
13. 3. 2017
Vědci z Botanického ústavu AV ČR se zabývají mnoha různými aspekty života rostlin, řas i hub na planetě Zemi. Prozatím. První výsledky ostře sledovaných experimentů NASA totiž ukazují, že to asi nebude dlouho trvat a budeme se zabývat botanikou i na Marsu.
Petr Pyšek z BÚ laureátem ceny Americké ekologické společnosti
10. 3. 2017
Americká ekologická společnost (ESA) vyhlásila laureáty cen pro rok 2017, které budou předány 7. srpna 2017 v rámci každoroční konference, která se letos koná v Portlandu. Cenu Roberta H. Whittakera pro význačné ekology působící mimo USA letos získá Petr Pyšek z Botanického ústavu AV ČR. Cena nese jméno jednoho z nejvýznamnějších badatelů v oblasti ekologie a evoluční biologie ve 20. století, který se věnoval zejména ekologii společenstev a který zásadním způsobem přispěl k rozvoji gradientové analýzy nebo klasifikace společenstev. O všech cenách Americké ekologické společnosti zde.
Jaké druhy mykorrhizních hub doprovázejí jalovec krátkolistý na Azorech?
6. 3. 2017
Na Azorských ostrovech se vyskytují malé plochy porostlé takzvanou Laurisilvou, čili Vavřínovým lesem. Je to unikátní typ pralesa, který kdysi pokrýval většinu Evropy a dnes roste jen na Madeiře, Kanárech a Azorech. Žije zde velké množství endemitů, tedy druhů, které se nevyskytují nikde jinde na světě.
Mezi trávami tečou geny jaderné DNA
27. 2. 2017
V přírodě se běžně setkáváme s tím, že se do genomu rostlin začleňuje DNA, která pochází z virů, bakterií, hub nebo dalších patogenů. Dochází k tomu pomocí mechanismu, který se nazývá horizontální transfer (přenos) genů. Stejně tak je běžné, že si rostliny vyměňují DNA pocházející z plastidů nebo mitochondrií. S trochou nadsázky lze říci, že mezi nimi taková DNA protéká jako voda. Pokud jde ale o DNA uloženou v jádru buňky, vědci se doposud domnívali, že se mezi jednotlivými druhy rostlin „pohybuje“ jen nesmírně vzácně.
Drony pomáhají při ochraně přírody – pozvánka na přednášku
22. 2. 2017
O využití dronů k mapování invazních rostlin se můžete dovědět na přednášce Josefa Brůny z Botanického ústavu AV ČR, která se koná ve čtvrtek 23. února od 18:30 v Muzeu Říčany. Dozvíte se také, jak se můžete do mapování zapojit s běžným telefonem.
Jak vlastnosti okrasných rostlin předurčují jejich úspěch při zplaňování?
20. 2. 2017
V historii šíření invazních druhů rostlin hraje zásadní roli jejich samotný příchod na nové území, tj. jejich introdukce. Vlastnosti rostlin cizího původu přitom mohou mít vliv na to, které druhy jsou introdukovány na nová území dříve, kterým se to povede spíše častěji, a také naopak.
Introdukce nepůvodních druhů jsou nejintenzivnější v historii
15. 2. 2017
Nárůst počtu nepůvodních druhů nevykazuje žádné známky zpomalení, ukázal mezinárodní tým 45 vědců, vedený pracovníky výzkumného centra v německém Senckenbergu a vídeňské univerzity, na němž se podíleli tři vědci z Botanického ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakulty UK v Praze. Během posledních století počty nových introdukcí po celém světě trvale rostou, přičemž více než třetina z celého zaznamenaného počtu se odehrála mezi roky 1970 až 2014. Studie vyšla v prestižním časopise Nature Communications.
Vědci vystopovali lesy o rozloze 60 procent Austrálie
22. 5. 2017
Na řadě míst světa jsou lesy pod tlakem lidských aktivit a postupně ubývají. Mezinárodnímu týmu, který vedli vědci z Organizace pro výživu a zemědělství FAO, se teď ale povedl husarský kousek, během něhož naopak objevili doposud opomíjené lesy o obrovské rozloze.
Znaky rostlin ovlivňují funkčnost ekosystémů
15. 5. 2017
V dnešní ekologii hraje klíčovou roli biodiverzita, která představuje rozmanitost života, od úrovně genů, přes jednotlivé druhy organismů, až po rozmanitost ekosystémů. Vědci se domnívají, že biodiverzita je v úzkém vztahu s fungováním ekosystémů v přírodě, tedy například s tím, jak se v ekosystémech pohybují prvky, chemické látky a energie, čehož v řadě případů lidé využívají. Zatím ale není jasné, jaký tento vztah vlastně je a do jaké míry biodiverzita skutečně ovlivňuje rozmanité funkce ekosystémů.
Jak si jednoletky hrají s chromozómy?
24. 4. 2017
Jako téměř všichni obratlovci máme my lidé v jádru každé buňky DNA rozloženou do dvou, do značné míry podobných sádek, tedy souborů chromozómů. Když z nějakých důvodů dojde k změně tohoto počtu, mívá to u savců tragické důsledky. U rostlin je to ale úplně jiné. Změna počtu chromozómů bývá méně devastující a během evoluce jednotlivých skupin rostlin k ní ve skutečnosti dochází velmi často. Běžně se to nemusí týkat jednotlivých chromozómů ale celých sádek, což je principem procesu odborně nazývaného polyploidizace.
Invazní netýkavka malokvětá potlačuje rostliny dubohabřin
10. 4. 2017
Jednoletá netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora) pochází ze střední Asie a v dnešní době se úspěšně prosazuje v Evropě, Severní Americe i jinde ve světě. Dokáže proniknout do různých typů prostředí, od vlhkých lesních zákoutí až po suchá rumiště kolem měst a nádraží, v Evropě představuje jednu z nejvíce rozšířených invazních rostlin. Jakým ale způsobem či do jaké míry ovlivňuje domácí druhy, to ještě stále není příliš jasné.
Invaze nepůvodních druhů může vést k vymírání
27. 3. 2017
V dnešní době narůstá tlak lidských aktivit na životní prostředí a organismy, které v něm žijí. Důsledkem toho se snižuje velikost populací jednotlivých druhů, což může vést až k jejich vymření. Lidé mohou způsobit vymření druhu například jeho intenzivním lovem či sběrem, závažným ovlivněním nebo přímo likvidací prostředí, kde se daný druh vyskytuje nebo také invazí nepůvodního druhu, který se může stát zničujícím konkurentem, predátorem nebo třeba patogenem domácích druhů.
Jak souvisejí vlastnosti lučních rostlin s jejich rozšířením v krajině?
20. 3. 2017
V krajině často dochází ke fragmentaci stanovišť, což má za důsledek omezenou výměnu genetického materiálu mezi populacemi obývajícími jednotlivé fragmenty. Přírodní fragmentace například vlivem horotvorné činnosti je pomalá a může vést ke vzniku nových druhů. Umělá fragmentace, typická pro dnešní člověkem ovlivněnou krajinu, je naopak rychlá a může vést k lokálnímu vyhynutí druhů, protože vzniklé fragmenty jsou příliš malé, aby hostily fungující populace.
Potvrzeno: Brambory mohou růst na Marsu
13. 3. 2017
Vědci z Botanického ústavu AV ČR se zabývají mnoha různými aspekty života rostlin, řas i hub na planetě Zemi. Prozatím. První výsledky ostře sledovaných experimentů NASA totiž ukazují, že to asi nebude dlouho trvat a budeme se zabývat botanikou i na Marsu.
Jaké druhy mykorrhizních hub doprovázejí jalovec krátkolistý na Azorech?
6. 3. 2017
Na Azorských ostrovech se vyskytují malé plochy porostlé takzvanou Laurisilvou, čili Vavřínovým lesem. Je to unikátní typ pralesa, který kdysi pokrýval většinu Evropy a dnes roste jen na Madeiře, Kanárech a Azorech. Žije zde velké množství endemitů, tedy druhů, které se nevyskytují nikde jinde na světě.
Mezi trávami tečou geny jaderné DNA
27. 2. 2017
V přírodě se běžně setkáváme s tím, že se do genomu rostlin začleňuje DNA, která pochází z virů, bakterií, hub nebo dalších patogenů. Dochází k tomu pomocí mechanismu, který se nazývá horizontální transfer (přenos) genů. Stejně tak je běžné, že si rostliny vyměňují DNA pocházející z plastidů nebo mitochondrií. S trochou nadsázky lze říci, že mezi nimi taková DNA protéká jako voda. Pokud jde ale o DNA uloženou v jádru buňky, vědci se doposud domnívali, že se mezi jednotlivými druhy rostlin „pohybuje“ jen nesmírně vzácně.
Jak vlastnosti okrasných rostlin předurčují jejich úspěch při zplaňování?
20. 2. 2017
V historii šíření invazních druhů rostlin hraje zásadní roli jejich samotný příchod na nové území, tj. jejich introdukce. Vlastnosti rostlin cizího původu přitom mohou mít vliv na to, které druhy jsou introdukovány na nová území dříve, kterým se to povede spíše častěji, a také naopak.
Jak se rostliny dostaly k masožravosti?
13. 2. 2017
Rostliny, které pojídají živočichy. Masožravé rostliny nás nepřestávají fascinovat, a také i trochu děsit, alespoň v koutku duše. Kdo by neznal obří masožravku Adélu ze slavného filmu Oldřicha Lipského. V reálném světě masožravé rostliny lapají hmyz a někdy i větší živočichy do různých pastí a využívají jejich tělní látky jako zdroj živin – dusíku, fosforu i dalších látek. Jak ale takové rostliny přišly ke své masožravosti?
Jak se mění vztah mezi rostlinou a býložravci s nadmořskou výškou?
6. 2. 2017
Globální oteplování se projevuje mnoha různými způsoby. V jeho důsledku dochází i k tomu, že rostliny a živočichové pronikají do vyšších nadmořských výšek a také blíže k zemským pólům. Rychlost a intenzita migrace jednotlivých druhů rostlin a živočichů se ale může lišit. Kvůli tomu se pak mění jejich vzájemné vztahy, jako je například vztah mezi rostlinami a býložravci.
Co prozradil výzkum populací řeřišničníku písečného?
30. 1. 2017
Nenápadně elegantní řeřišničník písečný (Arabidopsis arenosa, též Cardaminopsis arenosa) je blízkým příbuzným oblíbeného modelového druhu molekulárních biologů – huseníčku rolního (Arabidopsis thalliana). Huseníček je podrobně prozkoumaný a pro vědce je velmi zajímavé ho porovnávat s příbuznými druhy, jako je právě řeřišničník. Takové srovnání například ukáže, nakolik lze informace o huseníčku zobecnit.
Jaký je dlouhodobý vliv požárů na borové lesy?
23. 1. 2017
Oheň je jedním z výrazných faktorů, které ovlivňují krajinu. V některých oblastech Evropy jsou požáry považovány za nedílnou součást přirozených procesů při utváření lesa. Platí to hlavně pro oblast kolem Středozemního moře a rovněž pro oblast Skandinávie a Finska. V lesích mírného pásu střední Evropy ale bývá ekologická role ohně přehlížena, i když tu rostou lesy přirozeně náchylné k požárům, kde často hoří.
Jak nejlépe odhadnout věk velkých stromů?
16. 1. 2017
Velké stromy hrají klíčovou roli v různých typech krajiny. Nabízejí prostředí pro rozmanité druhy a tím přispívají k udržení biodiverzity. Také se významně podílejí na ukládání uhlíku a jeho koloběhu v krajině. Pro obhospodařování lesů, jejich ochranu i výzkum, mají velký význam spolehlivé odhady věku velkých stromů.
Změna klimatu podporuje šíření nepůvodních rostlin z evropských zahrad
9. 1. 2017
Mezi příchodem nepůvodní rostliny na nové území a jejím invazním šířením často bývá poměrně dlouhá pauza. To znamená, že mezi mnoha druhy nepůvodních rostlin, které se v dané oblasti vyskytují, je celá řada těch, které stále čekají na příležitost k šíření. Mnohdy se drží zpátky kvůli ne zcela optimálním klimatickým podmínkám. V Evropě roste značný počet takových druhů v zahradách a parcích, které tak hrají roli významného zdroje budoucích invazních druhů.
Je možné předpovídat nárůsty vodních květů?
2. 1. 2017
Vodní květy, tedy přemnožené sinice a další mikroorganismy, které nápadně zeleně zbarvují vodu, mohou být velmi nebezpečné a destruktivní. Bývají toxické, zabíjejí ryby a ohrožují další živočichy, včetně návštěvníků koupališť. Bylo by velmi vítané, kdybychom vývoj vodních květů dovedli předpovídat a případně zastavit před tím, než způsobí velké škody. Není to ale snadné.
Genomy merlíků ve víru evoluce
19. 12. 2016
Rostliny mají oproti živočichům mnohem proměnlivější genomy. Jejich velikost kolísá nejen mezi blízce příbuznými druhy, ale často i přímo v rámci jednotlivých druhů. Důsledky této proměnlivosti u rostlin zatím zcela jasně nechápeme. Podle některých názorů přitom velikost genomů rostlin významně ovlivňuje jejich vývoj i jejich ekologii.
Které mikroorganismy pomáhají nejvýše rostoucím rostlinám světa?
12. 12. 2016
Na planetě Zemi se otepluje a rostliny pronikají do míst, kde by se dříve neuchytily. Odvažují se i do vysokých nadmořských výšek těch nejvyšších pohoří. Tým badatelů, který vedl Jiří Doležal z Botanického ústavu AV ČR, v létě 2012 během náročného výzkumu objevil zástupce 6 druhů cévnatých rostlin, jak rostou na jednom místě poblíž vrcholu Mount Shukule II v západním Himálaji, v nadmořské výšce 6 150 metrů. To z nich dělá nejvýše rostoucí cévnaté rostliny světa.
Příběh kontroverzního akátu ve střední Evropě
5. 12. 2016
Trnovník akát (Robinia pseudoacacia) je stromem mnoha tváří. V některých ohledech má nesporný ekonomický přínos, zároveň ale jako invazní druh představuje hrozbu pro životní prostředí. Do střední Evropy byl akát dovezen jako okrasná dřevina už před téměř čtyřmi staletími a stal se běžnou součástí krajiny. Patří k dobře prostudovaným druhům, i když většina vědeckých publikací o akátu se dotýká čistě ekonomických souvislostí. Jak s touto dřevinou rozumně zacházet?
Výběrové řízení na funkci ředitele/ředitelky Botanického ústavu AV ČR, v. v. i.
24. 5. 2017
Rada pracoviště Botanického ústavu AV ČR, v. v. i., vyhlašuje výběrové řízení na funkci ředitele/ředitelky Botanického ústavu AV ČR, v. v. i. Podrobnosti zde
Pracovní pozice zahradník / zahradnice
19. 10. 2016
Botanický ústav AV ČR, v. v. i., – Správa Průhonického parku přijme do pracovního poměru zahradníky/zahradnice. Nástup od března 2017. Ubytování pro svobodné zajištěno.
Nabídky zasílejte písemně na adresu Botanický ústav AV ČR, v. v. i., Správa Průhonického parku, Zámek 1, 252 43 Průhonice nebo e-mailem na park@ibot.cas.cz.