Aktuality
Rostliny pod zemí – vědecký trek v Průhonickém parku tuto neděli
19. 6. 2018
Jak vypadají a co umí rostliny pod zemí? A co z toho umí vyčíst botanici? Dovíte se na 5. ročníku vědeckého treku, který se uskuteční v Průhonickém parku v neděli 24. 6. od 13 do 17 hodin. Akce pro veřejnost je určena všem věkovým skupinám, trasa má i bezbariérovou variantu.
Uzavření knihovny v Průhonicích v červenci 2018
12. 6. 2018
Dovolujeme si upozornit návštěvníky knihovny Botanického ústavu AV ČR v Průhonicích, že ve dnech 2. 7. – 27. 7. 2018 bude knihovna uzavřena. Děkujeme za pochopení.
BÚ na Veletrhu vědy 2018
7. 6. 2018
Od čtvrtka 7. června do soboty 9. června 2018 můžete navštívit stanovišťě Botanického ústavu na Veletrhu vědy, který pořádá Akademie věd na výstavišti PVA EXPO Praha v Letňanech. Budete mít mj. možnost prohlédnout si pod mikroskopem pylová zrna různých druhů rostlin včetně řepky a borovice. Vstup na akci je zdarma. Více zde.
Mokřadní rostliny – seminář pro učitele
4. 6. 2018
Třeboňské pracoviště Botanického ústavu uspořádalo o víkendu 2. až 3. června 2018 akreditovaný seminář pro pedagogické pracovníky zaměřený na mokřadní rostliny. Seminář se skládal z odborných přednášek, exkurze do mokřadních ekosystémů s demonstrací jednotlivých druhů rostlin. Následovala praktická část složená z mikroskopování vzorků sinic a řas, jako nedílné součásti mokřadů, a také pozorování anatomické struktury vybraných zástupců vodních a mokřadních rostlin. Více o seminářích pro učitele zde.
Seminář Ekologická a uživatelská infrastruktura krajiny
31. 5. 2018
V úterý 12. června se v budově Akademie věd ČR bude konat společný seminář Komise pro životní prostředí AV ČR a Výboru pro krajinu, vodu a biodiverzitu Rady vlády pro udržitelný rozvoj s názvem Ekologická a uživatelská infrastruktura krajiny.
Reakce rostlin na nepříznivé podmínky mohou překvapit
29. 5. 2018
Pokud se rostliny dovedou vyrovnávat s relativně rychlými změnami prostředí, mají v proměnlivém světě velkou výhodu. Některé reakce rostlin na nepříznivé podmínky jsou předvídatelné, některé však mohou překvapit.
Ze světové vědy: Rostliny komunikují pod zemí se svými sousedy
21. 5. 2018
Rostliny obvykle vnímáme jako nehybné organismy, které sedí na jednom místě a širšího okolí si moc nevšímají. Ostře sledovaný výzkum botaniků švédské zemědělské univerzity Sveriges Lantbruksuniversitet se sídlem v Uppsale ale potvrdil, že rostliny vlastně vedou čilý společenský život a komunikují se svými sousedy prostřednictvím podzemních signálů.
Trvalkový víkend a Japonský den v Průhonické botanické zahradě
17. 5. 2018
Ve dnech 2. a 3. 6. 2018 se bude v Průhonické botanické zahradě konat Trvalkový víkend a Japonský den. Na programu budou přednášky, vystoupení, workshopy, provázení po sbírkách a další aktivity. Po celý víkend bude ve výstavním stanu přístupná výstava ikebany, kterou připravila Prague Sogetsu Study Group.
Jan Kolář z BÚ získal Cenu rektora Masarykovy univerzity
17. 5. 2018
Jan Kolář z Oddělení vegetační ekologie získal Cenu rektora za mimořádné výzkumné výsledky pro vědce do 35 let. V Botanickém ústavu AV ČR se zabývá modelováním prehistorického lidského vlivu v přírodních ekosystémech.
Dny otevřených dveří ve Sbírce vodních a mokřadních rostlin v Třeboni
16. 5. 2018
Od čtvrtka 24. 5. do soboty 26. 5. můžete v rámci Dnů otevřených dveří navštívit Sbírku vodních a mokřadních rostlin Botanického ústavu AV ČR v Třeboni. Čekají vás exkurze, výstava i doporovodný program pro děti a studenty. Více zde.
Pyl, spory hub a uhlíky dokládají, že lidé v době bronzové záměrně vypalovali les a změnili tím krajinu severních Čech
14. 5. 2018
Národní park České Švýcarsko na severu Čech je znám pozoruhodnými pískovcovými útvary, které vznikly erozí sedimentů původně usazených na dně křídového moře, jež omývalo ostrovy a pevniny obývané dinosaury. Právě unikátní tvar krajiny se skalními věžemi, stěnami, roklemi, skalními městy a bludišti do značné míry určoval uspořádání společenstev zdejších rostlin v prostoru i v čase. V posledních tisících let se ale na vývoji krajiny stále více podíleli lidé. (Více)
Rozhovory o „pylové kalamitě“
9. 5. 2018
Dvě odbornice na palynologii z Botanického ústavu AV ČR poskytly rozhovory k současné „pylové kalamitě“. V neděli 6. května vyšel rozhovor Vlasty Jankovské v deníku Blesk, v pondělí 7. května vyšel rozhovor Evy Krauseové v časopisu Respekt, Eva Krauseová pak vystoupila také v reportáži TV NOVA.
Ovlivňuje shlukovitá dostupnost živin růst rostlin odnožujících z kořenů?
7. 5. 2018
Prostředí bývá proměnlivé. Někde je velké množství zdrojů, jinde zase zdroje scházejí. Pohyblivé organismy to řeší tak, že aktivně vyhledávají vhodná místa, na nichž naleznou to, co právě potřebují. Co ale zbývá rostlinám? (Více)
Ze světově vědy: Editované kvasinky nahradí chmel v pivu
30. 4. 2018
Chmel je jednou ze základních surovin pro výrobu piva. Dodává mu charakteristickou chuť a aroma, díky chmelovým pryskyřicím a silicím. Pro výrobu českých piv se používá chmel, který se na našem území pěstuje již od středověku, a bývá řazen k nejkvalitnějším na světě. Pěstování a zpracování chmele je ale velmi náročné na vodu, živiny i energii, což je v dnešním světě problematické. (Více)
Znamená vyšší počet sad chromozomů u rostlin větší riziko jejich invaze?
16. 4. 2018
V dnešní době se po světě šíří ohromné množství nepůvodních rostlin. Některé z nich v novém prostředí uspějí a zahájí invazi, která ohrožuje původní přírodu a nezřídka přináší i značné finanční ztráty. Vědci se proto již dlouho snaží pochopit, které vlastnosti rostlin rozhodují o jejich invazním chování.
Jak žížaly ovlivňují rostliny během sukcese?
9. 4. 2018
Soužití žížal s rostlinami je v suchozemských společenstvech důležitý vztah. Žížaly pracují jako ekosystémoví inženýři, což znamená, že aktivně vytvářejí prostředí celého ekosystému. Díky žížalám vzniká provzdušněná půda obohacená živinami, čímž žížaly působí na růst rostlin a jejich vzájemnou konkurenci. Hrají přitom výraznou roli jak v raných stádiích sukcese, kdy vegetace začíná zarůstat nově vzniklá místa, tak i v pozdních stádiích sukcese, tvořených bohatou vegetací. (Více)
Vyšlo nové číslo časopisu Folia Geobotanica – 1/2018
4. 4. 2018
Obsah prvního letošního čísla časopisu Folia Geobotanica najdete zde.
Kořeny: objevte tajemný svět pod zemí – plný barev, příběhů a překvapení
28. 3. 2018
V Západočeském muzeu v Plzni byla otevřena výstava Kořeny, na jejíž přípravě se podíleli i botanici z BÚ. Až do 16. září se můžete přesvědčit, že svět kořenů je plný barev, příběhů a překvapení. Po překročení bludného kořene se zmenšíte a ocitnete se pod zemí, v půdě. (Více)
O databázi květeny a vegetace v ČR s hlavním řešitelem projektu Pladias prof. Milanem Chytrým
26. 3. 2018
„Na portálu Pladias si to svoje najdou jak odborníci, tak laici. Odborníci ocení zejména podrobné údaje o rozšíření rostlinných druhů a desítky různých biologických a ekologických vlastností uvedených u každého druhu, které jsou unikátním zdrojem dat pro vědecký výzkum. Laici využijí fotografie a další obrázky včetně detailů rostlinných orgánů, podle nichž lze rostliny snadno určit, a také interaktivní mapy rozšíření, “ říká v rozhovoru s Jitkou Klimešovou hlavní řešitel projektu Pladias prof. Milan Chytrý z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. (Více)
Jak spásání ovlivňuje vztahy mezi herbivorním hmyzem a rostlinami slanišť?
19. 3. 2018
V dnešní přírodě představuje herbivorní hmyz druhově nejbohatší ekologickou skupinu makroskopických organismů. Většina těchto druhů hmyzu je poměrně úzce specializovaná, buď na hostitelský rostlinný druh anebo na celý rostlinný rod. Své životní prostřední však herbivorní hmyz obývá spolu s dalšími organismy, především s velkými herbivory, kteří mají významný vliv na celkovou podobu lučního ekosystému. (Více)
Reakce rostlin na nepříznivé podmínky mohou překvapit
29. 5. 2018
Pokud se rostliny dovedou vyrovnávat s relativně rychlými změnami prostředí, mají v proměnlivém světě velkou výhodu. Některé reakce rostlin na nepříznivé podmínky jsou předvídatelné, některé však mohou překvapit.
Ze světové vědy: Rostliny komunikují pod zemí se svými sousedy
21. 5. 2018
Rostliny obvykle vnímáme jako nehybné organismy, které sedí na jednom místě a širšího okolí si moc nevšímají. Ostře sledovaný výzkum botaniků švédské zemědělské univerzity Sveriges Lantbruksuniversitet se sídlem v Uppsale ale potvrdil, že rostliny vlastně vedou čilý společenský život a komunikují se svými sousedy prostřednictvím podzemních signálů.
Pyl, spory hub a uhlíky dokládají, že lidé v době bronzové záměrně vypalovali les a změnili tím krajinu severních Čech
14. 5. 2018
Národní park České Švýcarsko na severu Čech je znám pozoruhodnými pískovcovými útvary, které vznikly erozí sedimentů původně usazených na dně křídového moře, jež omývalo ostrovy a pevniny obývané dinosaury. Právě unikátní tvar krajiny se skalními věžemi, stěnami, roklemi, skalními městy a bludišti do značné míry určoval uspořádání společenstev zdejších rostlin v prostoru i v čase. V posledních tisících let se ale na vývoji krajiny stále více podíleli lidé. (Více)
Ovlivňuje shlukovitá dostupnost živin růst rostlin odnožujících z kořenů?
7. 5. 2018
Prostředí bývá proměnlivé. Někde je velké množství zdrojů, jinde zase zdroje scházejí. Pohyblivé organismy to řeší tak, že aktivně vyhledávají vhodná místa, na nichž naleznou to, co právě potřebují. Co ale zbývá rostlinám? (Více)
Ze světově vědy: Editované kvasinky nahradí chmel v pivu
30. 4. 2018
Chmel je jednou ze základních surovin pro výrobu piva. Dodává mu charakteristickou chuť a aroma, díky chmelovým pryskyřicím a silicím. Pro výrobu českých piv se používá chmel, který se na našem území pěstuje již od středověku, a bývá řazen k nejkvalitnějším na světě. Pěstování a zpracování chmele je ale velmi náročné na vodu, živiny i energii, což je v dnešním světě problematické. (Více)
Znamená vyšší počet sad chromozomů u rostlin větší riziko jejich invaze?
16. 4. 2018
V dnešní době se po světě šíří ohromné množství nepůvodních rostlin. Některé z nich v novém prostředí uspějí a zahájí invazi, která ohrožuje původní přírodu a nezřídka přináší i značné finanční ztráty. Vědci se proto již dlouho snaží pochopit, které vlastnosti rostlin rozhodují o jejich invazním chování.
Jak žížaly ovlivňují rostliny během sukcese?
9. 4. 2018
Soužití žížal s rostlinami je v suchozemských společenstvech důležitý vztah. Žížaly pracují jako ekosystémoví inženýři, což znamená, že aktivně vytvářejí prostředí celého ekosystému. Díky žížalám vzniká provzdušněná půda obohacená živinami, čímž žížaly působí na růst rostlin a jejich vzájemnou konkurenci. Hrají přitom výraznou roli jak v raných stádiích sukcese, kdy vegetace začíná zarůstat nově vzniklá místa, tak i v pozdních stádiích sukcese, tvořených bohatou vegetací. (Více)
O databázi květeny a vegetace v ČR s hlavním řešitelem projektu Pladias prof. Milanem Chytrým
26. 3. 2018
„Na portálu Pladias si to svoje najdou jak odborníci, tak laici. Odborníci ocení zejména podrobné údaje o rozšíření rostlinných druhů a desítky různých biologických a ekologických vlastností uvedených u každého druhu, které jsou unikátním zdrojem dat pro vědecký výzkum. Laici využijí fotografie a další obrázky včetně detailů rostlinných orgánů, podle nichž lze rostliny snadno určit, a také interaktivní mapy rozšíření, “ říká v rozhovoru s Jitkou Klimešovou hlavní řešitel projektu Pladias prof. Milan Chytrý z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. (Více)
Jak spásání ovlivňuje vztahy mezi herbivorním hmyzem a rostlinami slanišť?
19. 3. 2018
V dnešní přírodě představuje herbivorní hmyz druhově nejbohatší ekologickou skupinu makroskopických organismů. Většina těchto druhů hmyzu je poměrně úzce specializovaná, buď na hostitelský rostlinný druh anebo na celý rostlinný rod. Své životní prostřední však herbivorní hmyz obývá spolu s dalšími organismy, především s velkými herbivory, kteří mají významný vliv na celkovou podobu lučního ekosystému. (Více)
Příběh z herbáře: DNA čárové kódy sítin
12. 3. 2018
Sbírání rostlin v přírodě a jejich ukládání do herbářů představuje tradiční způsob uchovávání rostlin pro odborné účely. V dnešní době je po celém světě asi 3400 významných herbářových sbírek, které poskytují cenné informace pro výzkum taxonomie, evoluce, ekologie i ochrany rostlin. A jak se v posledních desetiletích ukázalo, herbáře jsou rovněž bohatým zdrojem DNA studovaných rostlin. (Více)
Jaké vlastnosti rostlin rozhodují o výskytu druhu na daném stanovišti?
5. 3. 2018
Rostliny rostou jen na stanovištích, na jejichž podmínky prostředí jsou přizpůsobeny. Protože pro každé prostředí potřebují rostliny jiné klíčové vlastnosti, můžeme si přestavit, že prostředí je filtr, který umožňuje, aby se na dané místo dostaly jen druhy s příslušnými vlastnostmi. Pomocí rozdílů ve vlastnostech rostlin různých stanovišť můžeme usuzovat na sílu filtru, tedy na význam vlivu prostředí na výskyt rostlin, stejně jako na význam konkrétních vlastností pro výskyt v daném prostředí. (Více)
Přítomnost akácie modrolisté bývá patrná v půdě řadu let po vymýcení
12. 2. 2018
Bohatě žlutě kvetoucí keř akácie modrolistá (Acacia saligna) pochází z Austrálie. Je nenáročná na pěstování a zároveň dekorativní. Používá se při obnově vegetace, při výsadbě větrolamů, ke stabilizaci písečných dun, jako krmivo, pro palivové dřevo, při činění kůží, a často jako ozdobný keř. Nezdolnou akácii zároveň její vlastnosti doslova předurčují, aby se stala úspěšným invazním druhem. Navíc patří k těm druhům rostlin, které aktivně mění prostředí, v němž rostou. Tyto změny pak mohou komplikovat snahy o odstranění invazního druhu a obnovu původních ekosystémů.
Vhodná politika pomáhá v boji proti invazím okrasných rostlin
5. 2. 2018
Lidé z celého světa milují okrasné rostliny. Rádi ve své blízkosti pěstují zajímavé druhy, ať už domácích nebo exotických rostlin. Globální obchod s okrasnými rostlinami proto představuje jednu z hlavních cest, kterou se nepůvodní druhy šíří do nových oblastí. Druhy cizího původu často představují většinu nabídky firem, které se zabývají obchodem s okrasnými rostlinami. Některé z těchto nepůvodních druhů přitom využijí nabízenou příležitost a zahájí invazi.
Výzkum symbiotických hub pomůže obnově porostů pikonie ve vavřínovém lese
29. 1. 2018
Návštěvníci Azorských ostrovů mají možnost se setkat s porosty takzvané Laurisilvy, čili Vavřínového lesa. Jde o zbytky pralesa, který dnes roste jen na Madeiře, Kanárech a Azorech. Často se v něm objevují endemity, tedy druhy, které nenajdete nikde jinde na světě.
Ze světové vědy: Houby pomohly stvořit svět takový, jaký ho známe
15. 1. 2018
Dnešní svět je plný rostlin a živočichů, kteří užívají života v atmosféře bohaté na kyslík. Podle britských vědců z Univerzity v Leedsu by ale takový svět nebyl možný bez hub. (Více)
Liší se klíčení běžných a vzácných druhů středoevropských hor?
8. 1. 2018
Proč mají některé druhy rostlin velice omezené rozšíření a jiné, často blízce příbuzné rostliny zase rostou na ohromném území? Touto otázkou se vědci zabývají již dlouho. Vznikla celá řada studií, které hledají odpověď porovnáváním vlastností příbuzných vzácných a naopak běžných rostlin. Takové práce se ale obvykle zabývají jednoduchými vlastnostmi, které je možné snadno získat z ekologických databází. (Více)
Jak spolu žijí půdní sinice a rostliny chladných pouští Himálají?
18. 12. 2017
Chladné pustiny v nejvyšších pohořích světa na první pohled příliš neoplývají životem. O to zajímavější jsou ale organismy, které tam žijí a dovedou se vyrovnat s extrémními podmínkami prostředí. V půdě chladných pouští se nacházejí bohatá společenstva fotosyntetických bakterií – sinic. Sinice svojí přítomností významně pomáhají vyšším rostlinám v osidlování nehostinných vysokohorských pouští, pomáhají klíčit jejich semínkům a zlepšují přežívání mladých rostlin. Navzdory významu sinic v prostředí chladných vysokohorských pustin ale o jejich soužití s cévnatými rostlinami zatím nevíme mnoho.
Ze světové vědy: Budou zpravodajci používat špiónské rostliny?
4. 12. 2017
Pokud hledáte vizionáře, kteří přicházejí s šílenými nápady a dělají z nich technologie budoucnosti, tak to jsou američtí vojenští vývojáři agentury DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency). V poslední době mají na svědomí skákající roboty podobné psům, samonaváděcí kulky, letadla s vertikálním startem, a řadu dalších svérázných projektů či soutěží. Teď se pustili do něčeho skutečně zvláštního – chtějí společně s bioinženýry vylepšit rostliny tak, aby sbíraly cenné informace pro zpravodajské služby.
Kosmopolitní rákos pomáhá zkoumat globální změnu klimatu
27. 11. 2017
V dnešní době je globální změna klimatu jednou z největších výzev pro odborníky na ekologii. Snaží se pochopit, předpovídat, a také co nejlépe reagovat na důsledky probíhajících klimatických změn. Pro výzkum těchto procesů jsou jako modelové organismy vhodné kosmopolitní druhy, tedy organismy, které se vyskytují prakticky po celém světě a přitom náležejí k jedinému druhu.
Výjimečné sekvence ribozomální RNA u sinice Scytonema hyalinum
20. 11. 2017
Jak eukaryotní, tak i prokaryotní organismy ke svému životu nezbytně potřebují ribozomy. Jsou to malé buněčné továrny, v nichž se podle předpisu v RNA vyrábějí bílkoviny, přiřazováním správných aminokyselin. Klíčovým prvkem struktury ribozomů jsou takzvané ribozomální RNA (rRNA), čili ribonukleové kyseliny, které se sice vytvoří podle genů v genomu, ale už podle nich nevznikají žádné proteiny. Těchto ribozomálních RNA je několik typů. Bývají velmi konzervativní, čili do značné míry stejné i u velmi nepříbuzných organismů. (Více)
Výběrové řízení na pozici odborný pracovník/odborná pracovnice výzkumu a vývoje s částečným pracovním úvazkem v oddělení GIS a DPZ v Průhonicích
1. 6. 2018
Ředitel Botanického ústavu AV ČR, v. v. i., vyhlašuje výběrové řízení na pozici odborný pracovník/odborná pracovnice výzkumu a vývoje s pracovištěm v Oddělení GIS a DPZ v Průhonicích s částečným (20%) pracovním úvazkem. (více zde)
Pracovní pozice technik v oddělení GIS a DPZ v Průhonicích
24. 5. 2018
Botanický ústav AV CR, v. v. i., přijme do Oddělení GIS a DPZ v Průhonicích pracovníka s alespoň základní zkušeností s GIS/DPZ na částečný pracovní úvazek. (více zde)
Nabídka brigády – pokladna Průhonického parku
3. 5. 2018
Do pokladny Průhonického parku přijmeme brigádníky na měsíc červenec a srpen (podrobnosti zde)