prof. RNDr. František Krahulec, CSc.

20. 10. 2020

František Krahulec se dlouhodobě snaží o propojení úrovní biodiverzity od společenstev přes organismy až po genetickou variabilitu. Zabývá se ekologickými aspekty variability rostlin. Má dlouhodobé zkušenosti s travinnými společenstvy a jejich ekologií.

Mgr. Zuzana Kolaříková, Ph.D.

20. 10. 2020

Zabývá se diverzitou hub v přirozených i člověkem do různé míry ovlivněných půdních ekosystémech, a to zejména molekulárně genetickými metodami.

Mgr. Jan Roleček, Ph.D.

20. 10. 2020

Jan Roleček se vyjadřuje k tématům souvisejícím s biodiverzitou, její ochranou a ohrožením. Zvláště se věnuje lesům a vlivu různých způsobů hospodaření na jejich biodiverzitu a také druhově mimořádně bohatým ekosystémům stepí ve střední a východní Evropě.

 

Mgr. Martin Kopecký, Ph.D.

20. 10. 2020

Martin Kopecký studuje změny vegetace v čase a prostoru. Zaměřuje se především na dynamiku temperátních lesů, jejich diverzitu a vztah mezi makro a mikroklimatem. V dlouhodobém horizontu studuje vzájemné interakce přírodních procesů a lidské činnosti a jejich dopad na diverzitu a rozšíření rostlin.

Mgr. Zdeněk Kaplan, Ph.D.

20. 10. 2020

Zdeněk Kaplan se věnuje zkoumání české flóry. Je hlavním editorem posledního vydání Klíče ke květeně ČR (Academia, 2019).

Mgr. Petra Hájková, Ph.D.

20. 10. 2020

Zabývá se vegetací a historií rašelinišť v Evropě a jejich proměnou v důsledku probíhajících změn jako je eutrofizace, odvodňování nebo oteplování klimatu. Sleduje také reakci druhového složení jejich vegetace na různé typy obhospodařování (např. kosení). Vývoj rašeliništní vegetace na delší časové škále (nejčastěji od konce poslední doby ledové) zkoumá pomocí paleoekologických metod, konkrétně studiem rostlinných zbytků v rašelinných profilech. Znalosti o historii pak využívá spolu s ostatními faktory prostředí k vysvětlení současné biodiverzity rašelinišť.