Aktuality

PhD kurz „Go Belowground 2019!“

7. 2. 2019

Oddělení funkční ekologie Botanického ústavu AV ČR pořádá v týdnu od 15. do 21. září 2019 mezinárodní doktorandský kurz zaměřený na praktické měření funkčních znaků na podzemních orgánech rostlin. Přihlášky je možné zasílat do konce dubna. Více zde.

Botanický ústav AV ČR bude hostit workshop Progress in the use of UAS Techniques for Environmental Monitoring

6. 2. 2019

Od středy 27. 2. do pátku 1. 3. 2019 bude v průhonickém zámku probíhat workshop Progress in the use of UAS Techniques for Environmental Monitoring (UAS = Unmanned Aerial Systems, tedy bezpilotní letecké prostředky) jako součást COST Action CA16219 HARMONIOUS – Harmonization of UAS techniques for agricultural and natural ecosystems monitoring. Dne 27. 2. proběhne série přednášek otevřená veřejnosti, další dny budou vyhrazeny pro členy COST akce. Více info o workshopu a našem projektu a o COST akci.

Přednáška Dr. Harmony J. Dalgeish v Průhonicích

12. 2. 2019

Ve čtvrtek 21. 2. 2019 od 10:00 se v Rytířském sále průhonického zámku uskuteční přednáška Dr. Harmony J. Dalgeish na téma Herbivory and functional traits affect the demography of Asclepias syriacaAutorka hostuje v rámci Fulbrightova stipendia v Botanickém ústavu AV ČR, na Oddělení funkční ekologie v Třeboni.

Zarůstání středomořské krajiny křovisky záleží na vlastnostech terénu

11. 2. 2019

Zarůstání krajiny křovinami je jedním z ústředních témat soudobé ekologie i ochrany přírody. Dochází k němu především v sušších oblastech, prakticky po celém světě, od severní Ameriky, přes Austrálii a jižní Afriku až po Středomoří. Dosavadní strategie proti takovému zarůstání mívají jenom částečný úspěch, a proto je ve světě poptávka po výzkumu a lepším pochopení těchto procesů.

(Více)

Botanik Jiří Sádlo byl oceněn medailí Vojtěcha Náprstka

8. 2. 2019

Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová předala ve čtvrtek 7. února Čestnou medaili Vojtěcha Náprstka za zásluhy o popularizaci vědy třem osobnostem, které se popularizaci dlouhodobě věnují. Jedním z oceněných je Jiří Sádlo z Botanického ústavu AV ČR, autor či spoluautor mnoha knih a článků zejména o krajině a vegetaci, průvodce po nejrůznějších zákoutích české krajiny a dlouholetý člen redakční rady časopisu Vesmír.

Vyšlo nové číslo časopisu Folia Geobotanica – 4/2018

5. 2. 2019

Obsah posledního čísla časopisu Folia Geobotanica najdete zde.

Na Altaji se nachází moderní verze mamutí stepi

21. 1. 2019

Za poslední doby ledové tu spolu s našimi předky žila mnohá dnes vymřelá zvířata. Také krajina vypadala podstatně jinak než dnes. Ledový příkrov zasahoval daleko na jih od polárního kruhu a před tímto ledovým královstvím se rozprostíraly nedozírné končiny porostlé převážně nízkou travinobylinnou vegetací. Vědci se do nedávné doby domnívali, že takový ekosystém, kterému se příhodně říká „mamutí step“, už v dnešním světě nemá obdoby. Dnešní stepi a tundry totiž vypadají poněkud odlišně.

(Více)

Ze světové vědy: Udržitelný průmysl – botanika se setkává s výrobou bioplastů

7. 1. 2019

Naše civilizace potřebuje plasty. Jejich výroba je ale v dnešní době problematická, protože vyžaduje zpracování fosilních paliv nebo velkou rozlohu zemědělské půdy a vodu pro pěstování biomasy. Tým izraelských vědců z univerzity v Tel Avivu nedávno popsal proces výroby bioplastů, který se bez těchto zdrojů obejde.

(Více)

Současná situace v českém lesnictví – dosavadní přístupy a jejich důsledky

2. 1. 2019

Ve středu 9. ledna 2019 se v budově Akademie věd uskuteční odborný seminář konaný pod záštitou Strategie AV 21, který pořádají Komise pro životní prostředí AV ČR a Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Botanickým ústavem AV ČR, Biologickým centrem AV ČR, Sociologickým ústavem AV ČR, Ústavem státu a práva AV ČR a Platformou pro krajinu. Pozvánka s programem zde.

Jak se do lesa volá…

27. 12. 2018

Jak se do lesa volá… je název nové brožury o hospodaření v našich lesích, kterou editoval Petr Petřík z Botanického ústavu a která vyšla v nakladatelství Academia v edici Strategie AV21. Vznikla v rámci aktivity programu Rozmanitost života a zdraví ekosystémů.

(Více)

Jak se sociální včely v Kamerunu dělí o nektar?

17. 12. 2018

Sociálně žijící včely vytvářejí velké kolonie, které hrají významnou roli v celé řadě ekosystémů. Nejde přitom jen o to, že opylují květy mnoha druhů rostlin a jsou proto významné pro jejich rozmnožování. Svou přítomností zároveň značně ovlivňují chování a výběr květů u dalších opylovačů. Na jednom místě jich totiž bývá velký počet a spotřebují podstatnou část dostupných zdrojů v květech opylovaných rostlin.

(Více)

Vyšlo nové číslo časopisu Botanika: 2/2018

5. 12. 2018

Vyšlo druhé letošní číslo časopisu Botanika, jeho obsah najdete zde. Časopis je v prodeji v pobočkách knihkupectví Academia a v pokladně Průhonického parku, je možné si ho i objednat. Více informací o prodeji a předplatném najdete zde. Rozšíření možností distribuce připravujeme na příští rok.

Ceny Neuron pro Petra Pyška a Filipa Koláře

4. 12. 2018

Nadační fond Neuron na podporu vědy udělil v pondělí 3. prosince prestižní vědecké Ceny Neuron. Mezi oceněnými jsou i dva botanici: Petr Pyšek získal Cenu Neuron za významný vědecký objev, Filip Kolář Cenu Neuron pro mladé nadějné vědce. Více o cenách i oceněných se dovíte na webu Nadačního fondu Neuron nebo z rozhovorů v České televizi.

S-plot: nová databáze globální vegetace

30. 11. 2018

Podle nové studie, která vyšla v prestižním časopise Nature Ecology & Evolution, můžeme rozmanitost vegetace na Zemi popsat na základě několika vlastností každého druhu. Na výzkumu pracovalo více než 100 vědců z celého světa včetně pracovníků Botanického ústavu AV ČR, Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a České zemědělské univerzity. Jeho základem bylo vybudování globální vegetační databáze s více než 1,1 milionem kompletních vegetačních záznamů rostlinných druhů ze všech suchozemských ekosystémů.

(Více)

Ektomykorhizní houby v hnízdech mravenců množivých

19. 11. 2018

Půdy jehličnatých lesů obvykle bývají kyselé a chudé na živiny a stromy jsou tam obvykle omezovány nedostatkem dusíku a fosforu. Překonávat ho mohou díky spolupráci s ektomykorhizními houbami nebo využitím míst, kde se lokálně koncentrují živiny. Ta často vznikají činností mravenců, obvykle tam ale zase bývá potlačena mykorhiza. Výzkum těchto vztahů má přitom velký význam pro pochopení fungování lesních porostů i pro jejich případnou obnovu.

(Více)

Vyšlo “karpatské” číslo časopisu Folia Geobotanica – 3/2018

12. 11. 2018

Nové speciální číslo časopisu Folia Geobotanica je věnováno ekologii a evoluci karpatské flóry. Obsah najdete zde.

Týden vědy a techniky v Botanickém ústavu

29. 10. 2018

V týdnu od 5. listopadu 2018 se bude konat Týden vědy a techniky Akademie věd ČR – největší vědecký festival v ČR. Botanický ústav pro tuto příležitost připravil několik přednášek, den otevřených dveří na pracovišti v Brně a exkurzi po průhonickém zámku – hlavním sídle Botanického ústavu AV ČR. Více informací najdete zde.

Ničivé tajfuny míří na sever

24. 10. 2018

Ničivé tajfuny se posouvají do nových oblastí. Takový je závěr studie, která dokumentuje posun areálu ovlivněného ničivými tajfuny v dlouhodobém měřítku. Publikoval ji mezinárodní tým vědců pod vedením Jana Altmana z Botanického ústavu AV ČR v časopise PNAS, vydávaném Národní akademií věd Spojených států amerických.

(Více)

Rychlé evoluční rozrůznění předků banánovníků a zázvorů

22. 10. 2018

V tropech se daří mnoha různým skupinám cévnatých rostlin. A mnohé takové skupiny právě v tropech prodělaly na úsvitu své evoluční historie rychlé rozrůznění, při němž v evolučně velmi krátkém čase vznikl větší počet dílčích linií, které dnes skupinu tvoří. Pro samotné rostliny je to úspěch, pro dnešní botaniky je to ale komplikace. Vzhledem k rychlému rozrůznění linií uvnitř skupiny je dnes totiž obtížné rekonstruovat jejich evoluční historii.

(Více)

Vyšlo tematické číslo časopisu Živa zaměřené na biologické invaze

22. 10. 2018

Na přípravě čísla, které představuje extrémně zajímavou, složitou a nezřídka kontroverzní tematiku z různých oborů biologie, se klíčovým způsobem podíleli vědci z Botanického ústavu. Obsah najdete zde.

(Více)

Ondřej Vild z Botanického ústavu získal Cenu AV ČR pro mladé vědecké pracovníky

17. 10. 2018

V úterý 16. října 2018 udělila předsedkyně AV ČR prof. Eva Zažímalová významným vědcům Ceny Akademie věd ČR. Cenu AV ČR pro mladé vědecké pracovníky za vynikající výsledky vědecké práce, dosažené za finanční podpory AV ČR nejdéle do dovršení věku 35 let, získal Ondřej Vild z Botanického ústavu za práci s názvem Obnova rostlinné biodiverzity tradičně obhospodařovaných lesů.

(Více)

Pátrání po řasách, které vylučují biopolymery

15. 10. 2018

Mikroskopické druhy řas a sinic, které bývají označovány jako „mikrořasy“, se stávají cenným průmyslovým zdrojem řady hodnotných látek. Lidé využívají mořské řasy už velmi dlouho a od druhé poloviny minulého století představují významný zdroj mnohých chemikálií. Poskytují nám například omega-3 mastné kyseliny, proteiny, karotenoidy, steroly, vitamíny a další látky, které jsou zajímavé pro komerční využití.

(Více)

Všechny příspěvky

Zarůstání středomořské krajiny křovisky záleží na vlastnostech terénu

11. 2. 2019

Zarůstání krajiny křovinami je jedním z ústředních témat soudobé ekologie i ochrany přírody. Dochází k němu především v sušších oblastech, prakticky po celém světě, od severní Ameriky, přes Austrálii a jižní Afriku až po Středomoří. Dosavadní strategie proti takovému zarůstání mívají jenom částečný úspěch, a proto je ve světě poptávka po výzkumu a lepším pochopení těchto procesů.

(Více)

Na Altaji se nachází moderní verze mamutí stepi

21. 1. 2019

Za poslední doby ledové tu spolu s našimi předky žila mnohá dnes vymřelá zvířata. Také krajina vypadala podstatně jinak než dnes. Ledový příkrov zasahoval daleko na jih od polárního kruhu a před tímto ledovým královstvím se rozprostíraly nedozírné končiny porostlé převážně nízkou travinobylinnou vegetací. Vědci se do nedávné doby domnívali, že takový ekosystém, kterému se příhodně říká „mamutí step“, už v dnešním světě nemá obdoby. Dnešní stepi a tundry totiž vypadají poněkud odlišně.

(Více)

Ze světové vědy: Udržitelný průmysl – botanika se setkává s výrobou bioplastů

7. 1. 2019

Naše civilizace potřebuje plasty. Jejich výroba je ale v dnešní době problematická, protože vyžaduje zpracování fosilních paliv nebo velkou rozlohu zemědělské půdy a vodu pro pěstování biomasy. Tým izraelských vědců z univerzity v Tel Avivu nedávno popsal proces výroby bioplastů, který se bez těchto zdrojů obejde.

(Více)

Jak se sociální včely v Kamerunu dělí o nektar?

17. 12. 2018

Sociálně žijící včely vytvářejí velké kolonie, které hrají významnou roli v celé řadě ekosystémů. Nejde přitom jen o to, že opylují květy mnoha druhů rostlin a jsou proto významné pro jejich rozmnožování. Svou přítomností zároveň značně ovlivňují chování a výběr květů u dalších opylovačů. Na jednom místě jich totiž bývá velký počet a spotřebují podstatnou část dostupných zdrojů v květech opylovaných rostlin.

(Více)

Ektomykorhizní houby v hnízdech mravenců množivých

19. 11. 2018

Půdy jehličnatých lesů obvykle bývají kyselé a chudé na živiny a stromy jsou tam obvykle omezovány nedostatkem dusíku a fosforu. Překonávat ho mohou díky spolupráci s ektomykorhizními houbami nebo využitím míst, kde se lokálně koncentrují živiny. Ta často vznikají činností mravenců, obvykle tam ale zase bývá potlačena mykorhiza. Výzkum těchto vztahů má přitom velký význam pro pochopení fungování lesních porostů i pro jejich případnou obnovu.

(Více)

Rychlé evoluční rozrůznění předků banánovníků a zázvorů

22. 10. 2018

V tropech se daří mnoha různým skupinám cévnatých rostlin. A mnohé takové skupiny právě v tropech prodělaly na úsvitu své evoluční historie rychlé rozrůznění, při němž v evolučně velmi krátkém čase vznikl větší počet dílčích linií, které dnes skupinu tvoří. Pro samotné rostliny je to úspěch, pro dnešní botaniky je to ale komplikace. Vzhledem k rychlému rozrůznění linií uvnitř skupiny je dnes totiž obtížné rekonstruovat jejich evoluční historii.

(Více)

Pátrání po řasách, které vylučují biopolymery

15. 10. 2018

Mikroskopické druhy řas a sinic, které bývají označovány jako „mikrořasy“, se stávají cenným průmyslovým zdrojem řady hodnotných látek. Lidé využívají mořské řasy už velmi dlouho a od druhé poloviny minulého století představují významný zdroj mnohých chemikálií. Poskytují nám například omega-3 mastné kyseliny, proteiny, karotenoidy, steroly, vitamíny a další látky, které jsou zajímavé pro komerční využití.

(Více)

Jak rostliny hospodaří se živinami v extrémních podmínkách? Příklad olší v mladé moréně ledovce Koryto na Kamčatce

24. 9. 2018

Když rostliny během primární sukcese obsazují prostředí uvolněné ze sevření ledovce nebo třeba zdevastované sopečnou explozí, musí se vypořádat s celou řadou nepříznivých faktorů. Jedním z nejvýznamnějších problémů v takové situaci bývá dostupnost dusíku coby klíčové živiny. Dusík je pro růst rostlin výjimečně důležitý, především kvůli jeho úzkému vztahu k fotosyntéze.

(Více)

Jak souvisí diverzita rostlin s invazemi hmyzu ve světě?

10. 9. 2018

Na Zemi žije ohromné množství druhů hmyzu, které využívají velmi rozmanité životní strategie; s jejich pomocí hmyz obývá prakticky každé prostředí. Vzhledem k neuvěřitelné pestrosti a také početnosti hmyzu není překvapením, že právě hmyz představuje druhově nejbohatší skupinu mezi nepůvodními živočichy. Celá řada nepůvodních druhů hmyzu přitom katastrofálním způsobem zasahuje jak přírodní ekosystémy, tak i zemědělství a lidské zdraví. V dnešní době je biologickými invazemi postižen prakticky celý svět, některé oblasti jsou ale zasaženy hůře než jiné, což se týká i hmyzu. Rozdíly mezi intenzitou invazí na různých místech světa přitom souvisejí jak s množstvím druhů, které se do dané oblasti dostanou, tak s vlastnostmi prostředí, díky nimž může být dané místo buď méně, nebo více náchylné vůči biologickým invazím.

(Více)

Ze světové vědy: Druhohorní brouci z jantaru opylovali cykasy

27. 8. 2018

Kvetoucí rostliny mají výjimečný vztah s hmyzem a dalšími živočichy, kteří jim zajišťují opylování. Jak se ale zdá, kvetoucí rostliny nebyly první, kdo si takový oboustranně výhodný vztah s živočichy vytvořil. Před kvetoucími rostlinami si své opylovače našly i svérázné nahosemenné rostliny, cykasy.

(Více)

Jak horizontální růst rostlin ovlivňuje jejich ekologii?

23. 7. 2018

Funkční ekologie rostlin se zabývá funkčními vlastnostmi rostlin a jejich vztahem k podmínkám prostředí. Doposud dávala funkční ekologie přednost vlastnostem spojenými s listy nebo s jemnými kořeny a z velké části opomíjela další podzemní znaky. Jejich zahrnutí by přitom mohlo podstatně zvýšit naše pochopení ekologie rostlin a jejich vztahu k prostředí.

(Více)

Které vlastnosti předurčují úspěšné uchycení rostlin v obnovovaných loukách?

16. 7. 2018

Intenzivní zemědělství ve druhé polovině 20. století vedlo k velkoplošné degradaci a rozsáhlé destrukci středoevropských luk. Mnoho z nich bylo rozoráno anebo zničeno jiným způsobem, přičemž došlo ke ztrátě jejich vysoké druhové diverzity. Pro úspěšnou obnovu druhově bohatých luk je užitečné vědět, které vlastnosti rozhodují o uchycování lučních druhů.

(Více)

Ze světové vědy: Objev fotosyntézy za hranicí viditelného světla

9. 7. 2018

Standardní a všudypřítomná fotosyntéza kyslíkového typu, která je vlastní sinicím a jejich prostřednictvím i všem rostlinám a dalším eukaryotním organismům, je už poměrně dobře známá. Klíčovou roli při této fotosyntéze hraje zelený pigment chlorofyl a, který v průběhu fotosyntézy absorbuje energii světelného záření a používá ji k syntéze cukrů. Doposud jsme si mysleli, že taková fotosyntéza může probíhat jen při ozáření červeným světlem z viditelné oblasti elektromagnetického záření. Teď se ale nejspíš budou přepisovat učebnice. (Více)

Jak půda ovlivňuje invazní netýkavky a netýkavky půdu?

28. 6. 2018

V poslední době se invaze rostlin často zkoumají v souvislosti s jejich vztahem k půdě. Rostliny mohou ovlivňovat vlastnosti půdy a takto pozměněná půda pak zase může působit na růst rostlin. Takový mechanismus zpětné vazby v prostředí byl prozkoumán u některých invazních rostlin, ale u netýkavek zatím nikoliv.

(Více)

Reakce rostlin na nepříznivé podmínky mohou překvapit

29. 5. 2018

Pokud se rostliny dovedou vyrovnávat s relativně rychlými změnami prostředí, mají v proměnlivém světě velkou výhodu. Některé reakce rostlin na nepříznivé podmínky jsou předvídatelné, některé však mohou překvapit.

(Více)

Ze světové vědy: Rostliny komunikují pod zemí se svými sousedy

21. 5. 2018

Rostliny obvykle vnímáme jako nehybné organismy, které sedí na jednom místě a širšího okolí si moc nevšímají. Ostře sledovaný výzkum botaniků švédské zemědělské univerzity Sveriges Lantbruksuniversitet se sídlem v Uppsale ale potvrdil, že rostliny vlastně vedou čilý společenský život a komunikují se svými sousedy prostřednictvím podzemních signálů.

(Více)

Pyl, spory hub a uhlíky dokládají, že lidé v době bronzové záměrně vypalovali les a změnili tím krajinu severních Čech

14. 5. 2018

Národní park České Švýcarsko na severu Čech je znám pozoruhodnými pískovcovými útvary, které vznikly erozí sedimentů původně usazených na dně křídového moře, jež omývalo ostrovy a pevniny obývané dinosaury. Právě unikátní tvar krajiny se skalními věžemi, stěnami, roklemi, skalními městy a bludišti do značné míry určoval uspořádání společenstev zdejších rostlin v prostoru i v čase. V posledních tisících let se ale na vývoji krajiny stále více podíleli lidé. (Více)

Ovlivňuje shlukovitá dostupnost živin růst rostlin odnožujících z kořenů?

7. 5. 2018

Prostředí bývá proměnlivé. Někde je velké množství zdrojů, jinde zase zdroje scházejí. Pohyblivé organismy to řeší tak, že aktivně vyhledávají vhodná místa, na nichž naleznou to, co právě potřebují. Co ale zbývá rostlinám? (Více)

Ze světově vědy: Editované kvasinky nahradí chmel v pivu

30. 4. 2018

Chmel je jednou ze základních surovin pro výrobu piva. Dodává mu charakteristickou chuť a aroma, díky chmelovým pryskyřicím a silicím. Pro výrobu českých piv se používá chmel, který se na našem území pěstuje již od středověku, a bývá řazen k nejkvalitnějším na světě. Pěstování a zpracování chmele je ale velmi náročné na vodu, živiny i energii, což je v dnešním světě problematické. (Více)

Znamená vyšší počet sad chromozomů u rostlin větší riziko jejich invaze?

16. 4. 2018

V dnešní době se po světě šíří ohromné množství nepůvodních rostlin. Některé z nich v novém prostředí uspějí a zahájí invazi, která ohrožuje původní přírodu a nezřídka přináší i značné finanční ztráty. Vědci se proto již dlouho snaží pochopit, které vlastnosti rostlin rozhodují o jejich invazním chování.

(Více)

Všechny příspěvky

Pracovní pozice zahradník/zahradnice na pracovišti v Průhonicích

13. 2. 2019

Botanický ústav AV ČR, v. v. i., hledá do svého týmu pro pracoviště v Průhonicích nového kolegu/novou kolegyni na pozici zahradník/zahradnice (více zde)

Pracovní pozice pokladní v prodejně Průhonického parku

29. 1. 2019

Botanický ústav AV ČR, v. v. i., hledá do svého týmu pro pracoviště v Průhonicích novou kolegyni / nového kolegu na pozici “pokladní v prodejně Průhonického parku” (více zde)

Postdoktorandské pozice v Oddělení funkční ekologie v Třeboni

19. 12. 2018

The Institute of Botany of the Czech Academy of Sciences announces 2 PostDocs positions in  functional island biogeography (1 full-time, 1 part-time) for 3 years, starting early 2019(more)

Všechny příspěvky